Nemocenská a daňové přiznání v České republice

Vyplňování daňového přiznání může být pro mnohé složité, zvláště pokud v daném roce pobírali nemocenské dávky nebo ošetřovné. Jak se tyto příjmy promítnou do daňového přiznání a jaké slevy lze uplatnit? Tento článek poskytuje základní přehled nejrůznějších situací a radí, jak postupovat.

Kdy musíte podat daňové přiznání?

Pokud si nejste jistí, v jakých případech budete muset vyplnit daňový formulář sami a kdy tuto povinnost nemáte, přinášíme základní přehled nejrůznějších situací:

Nejste zaměstnaní a máte příjem z podnikání, pronájmu či z takzvaných ostatních činností vyšší než 15 000 korun za rok.
Obdrželi jste pojistné plnění, které je náhradou mzdy (například u pracovního úrazu).
Měli jste víc zaměstnavatelů najednou Pokud jste měli v roce 2016 víc zaměstnavatelů ve stejném časovém období, musíte se do formulářů pustit sami.

Záleží však ještě na tom, jakou smlouvu jste měli s druhým zaměstnavatelem a kolik peněz jste si vydělali. Dohoda o pracovní činnosti (DPČ): zaměstnavatel z vaší mzdy odváděl zálohu na daň, stejně jako váš hlavní chlebodárce. Vy se musíte postarat o celkové zúčtování, a tak budete daňové přiznání podávat sami.

Dohoda o provedení práce (DPP): daňové přiznání budete vyplňovat, když jste si na DPP vydělali více než 10 000 korun za měsíc. V tom případě za vás zaměstnavatel také odvedl zálohu na daň. Pokud se však váš měsíční příjem z DPP vešel do 10 000 korun, odvedl za vás zaměstnavatel srážkovou daň ve výši 15 procent a vy již nemusíte daně řešit. O ty z hlavního zaměstnání se postará mzdová účtárna.

Přiznání musíte řešit, když vedle zaměstnání pronajímáte nemovitost či pravidelně nějakou movitou věc (auto, traktůrek, míchačku, dataprojektor...).

Pokud podnikáte, musíte podat daňové přiznání, i když mzda od zaměstnavatele tvoří většinu vašich peněz. Pokud si jako zaměstnanec podnikáním přivyděláte méně než 6 000 korun, nemusíte daňové přiznání podávat, ale pozor, musíte podat přehledy o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení.

V daňovém přiznání existuje paragraf 10 - ostatní příjmy. Do něj se schová třeba prodej štěňat, přebytků ze zahrádky, ojedinělý příjem za grafickou práci, překlad, ušití výbavy, pomoc na stavbě... I zde platí šestitisícový limit. A co víc, u ostatních příjmů jsou i další výjimky.

Když předčasně (před dosažením věku 60 let) vypovíte životní pojištění nebo penzijní připojištění, musíte takzvaně dodaňovat, pokud jste v předchozích letech uplatňovali daňové úlevy. Jako příjem uvedete celou částku, o kterou jste si v uplynulých deseti letech snížili daňový základ. Dodanit musíte i v případě, že jste jednu pojistku vypověděli, peníze vybrali a obratem si uzavřeli jiné obdobné pojištění.

Pokud získáte peníze, které jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny a je to více než 5 000 000 korun, musíte to finančnímu úřadu oznámit. Třeba když dostanete od někoho velkorysý dar. Pokud je však tento dar evidován v některém z registrů (typicky katastr nemovitostí), nic řešit nemusíte.

I když se vás netýká ani jeden z uvedených případů, papírování se úplně nezbavíte. Má-li za vás daně zúčtovat zaměstnavatel, musíte mu to do 15. února sdělit (a podepsat se). A když chcete uplatňovat daňové úlevy, musíte mu ve stejném termínu předat i patřičná potvrzení.

Nemocenské a ošetřovné

Ti, kdo byli doma kvůli nemoci, karanténě či nezletilým dětem a čerpali nemocenské či ošetřovné, nebudou tyto peníze danit. Do daňového základu si nemocenské a ošetřovné nezapíší ani OSVČ - i v tomto případě je příjem od daně osvobozen.

Změny a limity ovlivňující daňové výhody

Vzhledem k růstu průměrné a minimální mzdy se mění některé limity, které ovlivňují daňové výhody či povinnosti. Nejvyšší daňový bonus, který může být vyplacen, je za rok 2020 omezen na 60 300 korun. Pravidelně vyplácené důchody nepodléhají dani z příjmů, pokud nedosáhnou níže uvedených částek.

Hlavní změnou, která se týká podnikatelů v oblasti uplatnění ztráty, je skutečnost, že ztrátu z roku 2020 bude možné započítat i zpětně do roků 2019 či 2018. Bude k tomu třeba podat dodatečné daňové přiznání.

4\. února 2021 začala platit novela zákona, jež dočasně zvyšuje částku, kterou lze v úhrnu odečíst od základu daně v případě daru. Poplatník daně z příjmů fyzických osob si může v úhrnu odečíst od základu daně dary, pokud přesáhnou 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč ve zdaňovacím období.

Slevy na dani

Existuje několik slev na dani, které mohou poplatníci uplatnit. Mezi ně patří:

Sleva na poplatníka: Základní sleva, ke které nemusíte nic dokládat, stačí, že jste. Výše slevy činí 24 840 korun.
Manžel/ka bez příjmů: Jsou situace, kdy manžel či manželka nemají vlastní zdroj příjmů. Zkrátka za rok si nevydělali víc než 68 000 korun a druhý z manželů je vyživuje. Ušetřit můžete až 24 840 korun.
Podnikatelé: I ti, kdo si podnikáním pouze přivydělávají, mohou uplatnit slevu za EET. Ušetřit můžete 5 000 korun.
Děti: Podmínkou je, že rodič s dítětem mladším 26 let žije v domácnosti a vyživuje je. Ušetříte na 1. dítě 13 404 korun; na 2. dítě 17 004 korun; na 3. a další 20 604 korun.
Studenti: Student si může snížit daň až o 4 020 korun.
Školkovné: Rodiče si mohou jako slevu na dani uplatnit výdaje za umístění dítěte v předškolním zařízení, ať obecním, či soukromém. Za rok 2016 až 9 900 korun na dítě.
Zdravotně postižení: Vyšší slevu si mohou uplatnit invalidní důchodci, pokud mají výdělky, ze kterých by měli platit daň z příjmů.
Úroky z bydlení: Od daňového základu si můžete odečíst úroky zaplacené za hypotéku či úvěr ze stavebního spoření. Celkově si lze odečíst nejvýše 300 000 korun za rok a domácnost.
Spoření na důchod: Od daňového základu lze odečíst až 12 000 korun uložených do penzijní společnosti v roce 2016, naspořit však musíte celých 24 000 korun za rok.
Životní pojištění: Základ daně lze snížit až o 12 000 korun za rok, které jste zaplatili na pojistném.

Tabulka: Slevy na dani

Sleva	Výše slevy (roční)
Na poplatníka	24 840 Kč
Na manželku/manžela bez příjmů	24 840 Kč
Na 1. dítě	13 404 Kč
Na 2. dítě	17 004 Kč
Na 3. a další dítě	20 604 Kč
Školkovné (za rok 2016)	9 900 Kč

Solidární daň

Máte sice jen zaměstnanecké příjmy, ale v roce 2016 byla vaše hrubá mzda vyšší než 1 296 288 korun. Pak budete platit takzvanou solidární daň. Ta se počítá jako sedm procent z toho, co jste si vydělali nad tento limit. A opět je třeba, abyste přiznání podali sami. Solidární daň se hradí z peněz vydělaných v zaměstnání nebo podnikáním. Jestliže jste hranice dosáhli díky příjmům z pronájmu, příjmům kapitálovým či ostatním, nemusíte solidární daň řešit.

Daňový přeplatek při dlouhodobé nemoci

Při dlouhodobé pracovní neschopnosti nebo nástupu na nemocenskou v ochranné lhůtě vzniká zpravidla nárok na vratku daně za celý rok. Při výpočtu měsíční zálohy na daň z příjmů fyzických osob u zaměstnance se uplatňuje poměrná měsíční daňová sleva na poplatníka ve výši 2570 Kč. Při prováděném ročním zúčtování daně nebo podání ročního daňového přiznání se však uplatňuje roční daňová sleva ve výši 30 840 Kč.

Zaměstnanec, který je delší dobu na nemocenské a který během roku odvedl na dani z příjmů fyzických osob nějaké zálohy, obdrží po provedeném ročním zúčtování daně prováděném jeho zaměstnavatelem daňový přeplatek. Výše daňového přeplatku závisí na konkrétní daňové situaci zaměstnance a množství uplatnění dalších daňových slev a daňových odpočtů, které se uplatňují pouze za celý rok.

V ročním daňovém přiznání nebo v ročním zúčtování daně prováděném zaměstnavatelem za zaměstnance se vždy uplatňuje sleva na poplatníka v plném rozsahu 30840 Kč, bez ohledu na výši zdanitelných příjmů nebo počtu odpracovaných měsíců. Z náhrady mzdy a nemocenské se daň z příjmu neplatí. Pokud tedy pracovní neschopnost trvala po celý kalendářní měsíc, tak zaměstnanec neměl zdanitelné příjmy, u kterých by uplatnil měsíční slevu na poplatníka.

Pokud je během roku odvedena na daňových zálohách vyšší částka, než je částka nevyčerpané slevy na poplatníka, potom vzniká nárok na daňový přeplatek. Za každý celý měsíc nemoci ve výši 2570 Kč, tedy na úrovni měsíční slevy na poplatníka. Základní podmínkou pro obdržení daňového přeplatku je skutečnost, že takto vysoká částka byla zaplacena během roku formou měsíčních daňových záloh.

Příklad:

Paní Novotná byla v zaměstnaneckém poměru od ledna do října 2023. Měsíční hrubá mzda byla 24 700 Kč. Paní Novotná při výpočtu měsíční hrubé mzdy uplatňovala pouze základní slevu na poplatníka. Měsíční záloha na dani z příjmů fyzických osob byla 1135 Kč. Od 1. listopadu 2023 byla paní Novotná bez práce, v 7denní ochranné lhůtě však nastoupila na nemocenskou, neboť má zdravotní problémy. V listopadu a prosinci 2023 byla paní Novotná v pracovní neschopnosti. Paní Novotná si sama podá daňové přiznání. V daňovém přiznání uplatní daňový odpočet u životního pojištění ve výši 12 000 Kč a u doplňkového penzijního spoření 6000 Kč. Paní Novotné vznikne nárok na daňový přeplatek ve výši 7840 Kč.

tags: #nemocenska #a #danove #priznani