Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) je osoba, která ukončila povinnou školní docházku a vykonává samostatně výdělečnou činnost nebo při samostatné výdělečné činnosti spolupracuje. Samostatnou výdělečnou činností je např. provozování živnosti, podnikání v zemědělství, umělecká činnost aj.

Samostatná výdělečná činnost se dělí na 2 druhy:

• Hlavní - jde o Váš jediný příjem.
• Vedlejší - činnost není jediným Vaším příjmem (vedle podnikání jste ještě zaměstnaní, studujete, pobíráte invalidní nebo starobní důchod, osobně pečujete o dítě do 4 let věku atd.).

Důvod pro to, aby Vaše podnikání bylo považováno za vedlejší činnost, musíte sdělit Územní správě sociálního zabezpečení. Vykonává-li OSVČ samostatnou výdělečnou činnost jako činnost hlavní, je pro ni účast na důchodovém pojištění povinná, pokud ji vykonává jako činnost vedlejší, vzniká účast až na základě dosažených příjmů nebo pokud se k účasti OSVČ sama přihlásí. Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné, mohou se tedy samy rozhodnout, zda se k němu přihlásí. Pojistné OSVČ samy odvádějí příslušné územní správě sociálního zabezpečení, u které jsou evidovány.

Povinnosti OSVČ

Jste-li OSVČ, k Vašim hlavním povinnostem patří placení pojistného na důchodové pojištění a podávání Přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok.

Jako OSVČ máte také povinnost oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení datum:

• Zahájení (znovuzahájení) samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti. K tomu využijete tiskopis Oznámení o (opětovném) zahájení samostatné výdělečné činnosti.
• Ukončení samostatné výdělečné činnosti, k tomu můžete využít tiskopis Oznámení OSVČ o ukončení výkonu samostatné výdělečné činnosti.
• Zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, od kterého Vám byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti.
• Zániku důvodu pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti (to znamená, že jste např. skončili zaměstnání, nemáte již nárok na výplatu důchodu či rodičovského příspěvku, přestali jste studovat aj.).

Veškeré změny musíte hlásit příslušné územní správě sociálního zabezpečení nejpozději do 15 dnů ode dne, v němž nastala skutečnost, která zakládá tuto povinnost.

Pojistné OSVČ platí:

• Pojistné na důchodové pojištění formou záloh a doplatku tohoto pojistného.
• Pojistné na nemocenské pojištění (dobrovolné).

Pojistné platíte na účet příslušné správy sociálního zabezpečení. K platbě musíte uvádět variabilní symbol, aby se Vaše platba správně zaevidovala. Číslo účtu a Váš variabilní symbol obdržíte od příslušné správy sociálního zabezpečení poté, co oznámíte zahájení samostatné výdělečné činnosti. Pro oznámení, že jste se stali osobou samostatně výdělečně činnou, využijete formulář Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti.

Pokud začínáte se samostatnou výdělečnou činností a nevíte, jaké budou Vaše příjmy z podnikání, první rok nemusíte platit zálohy na pojistné v případě, že vykonáváte samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší. Jestliže vykonáváte samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní, a v předchozích 5 letech jste tuto činnost již vykonával/a, platíte zálohy na pojistné z minimálního vyměřovacího základu nebo vypočteného vyměřovacího základu (z Přehledu o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok). Částku minimálního vyměřovacího základu pro daný rok najdete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Pokud byla tato činnost zahájena po 31. 12. 2024 a v předchozích 5 kalendářních letech vykonávána nebyla, jste povinnosti platit zálohy na pojistné v roce zahájení činnosti a v roce následujícím, zproštěn/a (je bez rozdílu, zda se jedná o samostatnou výdělečnou činnost hlavní nebo vedlejší). Jestliže jste ale poplatníkem v paušálním režimu, pak se na Vás zproštění povinnosti platit zálohy na pojistném nevztahuje. Paušální zálohy, prostřednictvím nichž jsou hrazeny zálohy na pojistné, musíte orgánu Finanční správy platit nadále (po celou dobu, kdy jste poplatníkem v paušálním režimu). Pokud jste podnikali již v předchozím roce, výše předpisu záloh na pojistné se vypočte z vyměřovacího základu vyčísleného z daňového základu na Přehledu o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok.

Jako OSVČ platíte měsíční zálohy na pojistné a následně provedete jejich roční vyúčtování podle vyměřovacího základu stanoveného na základě Vašeho daňového základu, neurčíte-li si vyměřovací základ vyšší, než by odpovídal daňovému základu. U OSVČ je vyměřovacím základem pro pojistné na důchodové pojištění částka touto osobou určená, která činí nejméně 55 % daňového základu (dílčího základu daně z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti) s tím, že pokud jste vykonávali samostatnou výdělečnou činnost jako činnost hlavní, musí to být alespoň zákonem stanovená minimální částka.

Přehled o příjmech a výdajích

Pokud jste alespoň po část roku vykonávali samostatnou výdělečnou činnost, musíte podat příslušné správě sociálního zabezpečení předepsaný tiskopis Přehled o příjmech a výdajích.

Na internetových stránkách ČSSZ najdete podrobné informace i názorné video, které vám jednoduše vysvětlí, v jakém termínu a jakým způsobem máte Přehled o příjmech a výdajích podat. Základní lhůta pro podání Přehledu o příjmech a výdajích je do jednoho měsíce ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, která zpravidla připadá na 2. května. Existují ještě další 2 možnosti, které jsou blíže vysvětleny ve videu.

Pokud máte zpřístupněnu datovou schránku, která vám byla zřízena ze zákona, máte povinnost Přehled o příjmech a výdajích podat elektronicky. Pokud Vám datová schránky nebyla zřízena ze zákona, lze podat Přehled elektronicky (nejlépe prostřednictvím ePortálu ČSSZ), poštou nebo na podatelnách správ sociálního zabezpečení (v případě, že nejsou úřední hodiny, vložte jej do uzamčené schránky umístěné zpravidla u vstupu do budovy). Detailní návod jak Přehled vyplnit je umístěn na ePortále ČSSZ.

Souhrnné informace o předepsaných a zaplacených zálohách najdete na ePortále ČSSZ. Problematiku Vám názorně přiblíží instruktážní video na internetových stránkách ČSSZ.

Osoba samostatně výdělečně činná, která je poplatníkem v paušálním režimu

Podrobné informace o vstupu do paušálního režimu a jeho podmínkách získáte u orgánu Finanční správy. Základními podmínkami, kdy můžete vstoupit do paušálního režimu, jsou: započitatelné příjmy do 2 milionů korun, nejste plátci DPH, nemáte registrační povinnost k DPH, nejste společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti.

Pokud budete v režimu tzv. paušální daně, nezasíláte zálohy na pojistné územní správě sociálního zabezpečení, ale přímo na účet orgánu finanční správy a pokud bude Vaše daň z příjmu za dané zdaňovací období rovna paušální dani, nepodáváte ani přehled o příjmech a výdajích OSVČ. Paušální režim zahrnuje pouze zálohu na důchodové pojištění (nikoli na nemocenské).

Účast OSVČ na důchodovém pojištění

OSVČ je účastna důchodového pojištění v případě, že v daném roce:

• Vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost.
• Její příjem z vedlejší samostatné vedlejší výdělečné činnosti dosáhl rozhodné částky (ta je proměnlivá - v roce 2024 je to 105 520 Kč, pro rok 2025 je to 111 736 Kč).
• Přihlásila se k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění.
• Je poplatníkem v paušálním režimu a daň za toto zdaňovací období je rovna paušální dani.

Doba samostatné výdělečné činnosti, za kterou nebylo zaplaceno pojistné na důchodové pojištění, nemůže být započínána pro nárok na důchod.

Účast OSVČ na nemocenském pojištění

OSVČ mohou být účastny nemocenského pojištění dobrovolně. Účast na nemocenském pojištění Vám vznikne dnem, který v přihlášce uvedete, ne však dříve , než dnem, ve kterém přihlášku k pojištění podáte. Sazba pojistného na nemocenské pojištění OSVČ činí 2,7 % vyměřovacího základu. Minimální měsíční vyměřovací základ pro pojistné na nemocenské pojištění činí 9 000 Kč a minimální platba pojistného je stanovena ve výši 243 Kč.

Pokud se rozhodnete nemocenského pojištění OSVČ neúčastnit nebo jej přestanete platit a bude proto ukončeno, nemáte nárok na žádnou z dávek nemocenského pojištění. Z nemocenského pojištění OSVČ je za splnění podmínek poskytováno:

• Nemocenské
• Peněžitá pomoc v mateřství
• Otcovská
• Dlouhodobé ošetřovné
• Od 1. 1. 2025 ošetřovné

Stanovení vyměřovacích základů (VZ) pro SP a ZP podnikatele

Pro každý kalendářní rok se stanovuje tzv. průměrná mzda. Pro rok 2025 je tato administrativní průměrná (měsíční) mzda stanovena ve výši 46 557 Kč nařízením vlády č. 282/2024 Sb. Z této administrativní průměrné mzdy pro rok 2025 se odvozuje minimální vyměřovací základ pro účely SP OSVČ v režimu hlavní činnosti, a sice ve výši 35 % této průměrné mzdy.

Ještě do konce roku 2023 řadu let platil 25% limit aktuální administrativně stanovené průměrné mzdy pro daný rok. Výjimku z tohoto postupu mají začínající podnikatelé, tedy fyzické osoby, které dosud nepodnikaly, nebo minimálně ve dvaceti předchozích letech nepodnikaly. Pro tyto osoby v prvních třech letech podnikání platí minimální vyměřovací základ pro účely SP OSVČ v činnosti hlavní odvozený z 25 % průměrné mzdy.

Měsíční minimální vyměřovací základ pro rok 2025 pro SP OSVČ v režimu hlavní činnosti tak činí: 35 % z 46 557 ≐ 16 295 Kč (zaokrouhluje se na celé Kč nahoru). Pro nově začínající podnikatele je to 25 % z 46 557 ≐ 11 640 Kč.

V měsíci, ve kterém podnikatel vykonával z hlediska systému SP činnost vedlejší, se potenciální vyměřovací základ připadající na 1 kalendářní měsíc vedlejší činnosti porovná s měsíčním minimálním vyměřovacím základem pro SP OSVČ v režimu vedlejší činnosti, který činí 11 % (do konce roku 2023 to bylo 10 %) z administrativně stanovené průměrné mzdy pro daný kalendářní rok. Jestliže je potenciální VZ SP OSVČ připadající na 1 kalendářní měsíc vedlejší činnosti vyšší než tento měsíční minimální vyměřovací základ, stanoví se SP z měsíčního potenciálního VZ OSVČ, tedy z částky odvozené od základu daně z příjmů z podnikání (samostatné činnosti).

Rozhodne se, že za měsíce v režimu vedlejší činnosti se nebude účastnit systému důchodového pojištění osob samostatně výdělečně činných. Toto rozhodnutí pro podnikatele znamená, že za tyto měsíce nebude platit SP OSVČ, ale zároveň to znamená, že za tyto měsíce nebude tzv. „pojištěný na důchod“. Příjem z podnikání za tento měsíc se mu nebude započítávat do osobního vyměřovacího základu pro účely stanovení důchodu (např. starobního) v budoucnu, ani jako OSVČ za tento měsíc nezíská tzv. „odpracovanou dobu“ pro účely budoucího nároku na starobní důchod. Tyto okolnosti musí OSVČ posoudit z hlediska své osobní situace.

Správně stanovený vyměřovací základ OSVČ pro účely SP se vynásobí sazbou 29,2 %, která v sobě obsahuje složku pro důchodové pojištění a pro státní politiku zaměstnanosti. Pro pojistné na sociální zabezpečení fyzické osoby platí maximální vyměřovací základ, který se stanovuje ve výši 48násobku administrativně stanovené průměrné mzdy, pro rok 2025 jde o částku: 48 × 46 557 = 2 234 736 Kč. Znamená to, že pokud fyzická osoba překročí za daný kalendářní rok svým vypočteným vyměřovacím základem pro účely SP tento maximální vyměřovací základ, platí SP z maximálního vyměřovacího základu. Tedy z částky vyměřovacího základu přesahující tento maximální vyměřovací základ se již SP neplatí.

Postup stanovení vyměřovacího základu OSVČ pro SP, jak byl výše popsán, určuje zákonné minimum, ze kterého má OSVČ vypočítat danou sazbou SP, a to také zaplatit státu. Podnikatel si ovšem může takto stanovené minimum - tedy vyměřovací základ pro SP OSVČ dobrovolně zvýšit, a tím platit vyšší SP. Co je motivací podnikatele pro tento postup? Snaha docílit v budoucnu vyšších dávek z důchodového pojištění, vyššího důchodu, případně si zvýšit vyměřovací základ pro dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ s cílem možnosti čerpat z tohoto pojištění vyšší dávky (např. V každém kalendářním měsíci, po který trvá výkon podnikání v režimu hlavní činnosti, musí podnikatel platit zálohy na SP. Výše záloh se odvíjí z výsledků stanovení SP OSVČ za předchozí kalendářní rok, ale vždy musí být placena alespoň ve výši minimální zálohy stanovené pro daný kalendářní rok.

Po skončení kalendářní roku musí podnikatel vždy podat Přehled SP OSVČ (výjimkou je pouze režim paušální daně), tedy Přehled o příjmech a výdajích OSVČ, v němž probíhá výpočet SP OSVČ za daný rok. Pro elektronické vyplnění je formulář k dispozici na stránkách České správy sociálního zabezpečení www.cssz.cz. Pokud se podnikatel na těchto stránkách přihlásí do e-portálu (prostřednictvím elektronického ověření identity - datová schránka, bankovní identita apod.), má přehled o svém účtu u správy sociálního zabezpečení - o nedoplatcích či přeplatcích, stavu zaplacených záloh apod.

Lhůty pro podání daňového přiznání a přehledů pro rok 2025

Jak je vidět z tabulky 1, směrodatné jsou lhůty stanovené daňovým řádem (zákonem č. 280/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů) pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Tabulka 1: Lhůty pro podání daňového přiznání a přehledů

Instituce	Druh podání	1. lhůta	2. lhůta	3. lhůta
Finanční úřad	Přiznání k dani z příjmů FO	do 1. dubna	do 2. května	do 1. července
Správa sociálního zabezpečení	Přehled SP OSVČ	do 2. května	do 1. června	do 1. srpna
Zdravotní pojišťovna	Přehled ZP OSVČ	do 2. května	do 1. června	do 1. srpna

1. lhůta - do 1. dubna následujícího roku: Tato lhůta je závazná pro všechny, kteří podávají přiznání k dani z příjmů v listinné podobě. Jelikož všichni podnikatelé již mají povinnost ze zákona podávat přiznání k dani z příjmů fyzických osob (stejně jako všechna ostatní daňová přiznání) výlučně elektronicky, platí pro ně až 2. lhůta, tedy do 2. Nicméně i tato lhůta je pro podnikatele důležitá. Pokud podnikatel podá daňové přiznání ve lhůtě do 1. dubna, daňový řád považuje za zákonnou lhůtu pro tohoto podnikatele právě 1. lhůtu, což znamená, že do konce 1. V tomto případě pro podnikatele platí i 1.

2. lhůta - do 2. května následujícího roku: Tato lhůta je závazná pro všechny, kteří podávají přiznání k dani z příjmů v elektronické podobě. Jestliže tedy podnikatel nepodá daňové přiznání do 1. dubna, platí pro něj 2. lhůta, do 2. května.

3. lhůta - do 1. července následujícího roku: Tato lhůta platí pro podnikatele, kteří udělí plnou moc daňovému poradci, popř. advokátovi (podnikatelé evidovaní ve svých profesních komorách), aby za ně zpracoval a podal na finanční úřad přiznání k dani z příjmů. V tomto případě se opět i splatnost případného daňového nedoplatku posouvá až na 1.

Na základě žádosti podané na finanční úřad lze prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání o další 3 měsíce oproti zákonné lhůtě. Žádost je aktuálně podmíněna úhradou správního poplatku ve výši 300 Kč.

Dobrovolné nemocenské pojištění

Jak už bylo uvedeno dříve, podnikatel nemusí být nemocensky pojištěn, jeho účast na nemocenském pojištění je dobrovolná. Neúčast na nemocenském pojištění znamená, že podnikatel nemá nárok na dávky nemocenského pojištění (nemocenské, ošetřovné, mateřská apod.) ze systému nemocenského pojištění pro OSVČ. Podnikatel ale může být zároveň nemocensky pojištěn jako zaměstnanec, proto případné dávky nemocenského pojištění může čerpat z této účasti na nemocenském pojištění.

Jestliže se podnikatel rozhodne pro účast na nemocenském pojištění, musí podat přihlášku k nemocenskému pojištění. Pojistné na nemocenské pojištění se hradí měsíčně a stanoví se vynásobením sazby 2,7 % a měsíčního vyměřovacího základu, který si podnikatel sám zvolí. Aktuálně ovšem tento měsíční vyměřovací základ nesmí činit měně než 9 000 Kč, minimální měsíční pojistné tak činí 243 Kč (2,7 % z 9 000 Kč).

Z této administrativní průměrné mzdy pro rok 2025 se odvozuje minimální vyměřovací základ pro účely ZP OSVČ v režimu hlavní činnosti, tentokrát ve výši 1/2 (50 %) této průměrné mzdy. Podnikatel - FO tak svůj potenciální vyměřovací základ (50 % ze základu daně z příjmů ze samostatné činnosti) porovnává s tímto (ročním) minimálním vyměřovacím základem. Je-li těchto 50 % ze základu daně z příjmů ze samostatné činnosti (podnikání) vyšších než minimální (roční) vyměřovací základ, pak se pojistné (ZP) počítá z těchto 50 % základu daně z příjmů.

Jestliže je to naopak, počítá se ZP z ročního minimálního vyměřovacího základu pro ZP OSVČ. Je-li podnikání vykonáváno po celý rok v režimu vedlejší činnosti, pak minimální vyměřovací základ pro ZP OSVČ není stanoven. Pokud v daném kalendářním roce podnikatel - FO vykonává podnikání po část roku v režimu hlavní činnosti a po část roku v režimu vedlejší činnosti, pak se potenciální vyměřovací základ (50 % ze základu daně z příjmů ze samostatné činnosti) porovnává se součinem měsíčního minimálního vyměřovacího základu pro ZP OSVČ v režimu činnosti hlavní a počtu měsíců, kdy alespoň po část měsíce platily podmínky pro režim hlavní činnosti.

Sociální pojištění - otázky a odpovědi

Kdo musí platit sociální pojištění?

Poplatníky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen pojistné) jsou zaměstnavatelé, zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné, zahraniční zaměstnanci a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění.

Co to je sociální pojištění a co obsahuje?

Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na: nemocenské pojištění, důchodové pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Kolik aktuálně platí zaměstnanec sociální pojištění?

Od 1. 1. 2024 platí zaměstnanec 7,1 % z hrubé mzdy na sociální pojištění. Jde o - 0,6 % na nemocenské pojištění (nově od r. 2024) a 6,5 % na důchodové pojištění.

Kolik aktuálně platí zaměstnavatel sociální pojištění?

Zaměstnavatel platí z hrubé mzdy zaměstnance 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.

Účast OSVČ na důchodovém pojištění

OSVČ je účastna důchodového pojištění:

• v kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost.
• v kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti dosáhl v kalendářním roce aspoň tzv. rozhodné částky.

Rozhodná částka je proměnlivá a v roce 2024 činila 105 520 Kč (viz níže), v roce 2025 činí 111 736 Kč. Uvedená rozhodná částka platí při výkonu samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok.

• v kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud se dobrovolně přihlásila k účasti na důchodovém pojištění.
• v kalendářním roce, po dobu, po kterou vykonávala jako poplatník v paušálním režimu samostatnou výdělečnou činnost, a daň za dané zdaňovací období je rovna paušální dani.

Vznik účasti na důchodovém pojištění OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost vzniká:

1. 1. ledna kalendářního roku, ve kterém činnost vykonávala,
2. prvním dnem kalendářního měsíce, od kterého se z vedlejší samostatné výdělečné činnosti, která nezakládá účast na pojištění, stala hlavní samostatná výdělečná činnost. Nejdříve však dnem, v němž začala činnost vykonávat.

Účast na důchodovém pojištění OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost vzniká:

1. 1. ledna kalendářního roku, ve kterém dosáhla stanoveného příjmu (daňový základ dosáhl rozhodné částky),
2. 1. ledna kalendářního roku, za který se přihlásila k účasti na tomto pojištění (tiskopis zde). Nejdříve však dnem, v němž činnost začala vykonávat.

Účast na důchodovém pojištění OSVČ, která je poplatníkem v paušálním režimu vzniká:

1. 1. ledna kalendářního roku, ve kterém byla poplatníkem v paušálním režimu a její daň byla rovna paušální dani. Nejdříve však dnem, v němž činnost začala vykonávat.

Zánik účasti na důchodovém pojištění OSVČ Účast na důchodovém pojištění OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost zaniká vždy:

1. 31. prosince kalendářního roku, ve kterém OSVČ činnost vykonávala,
2. posledním dnem kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, od něhož se hlavní samostatná výdělečná činnost stala vedlejší samostatnou výdělečnou činností, která nezakládá účast na pojištění.

Účast na důchodovém pojištění OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost zaniká vždy 31. prosincem kalendářního roku, ve kterém byla účastna důchodového pojištění z důvodu, že její daňový základ dosáhl rozhodné částky nebo za který se k účasti na důchodovém pojištění přihlásila.

Účast na pojištění OSVČ (při výkonu hlavní nebo vedlejší SVČ) zaniká nejpozději dnem:

1. ukončení samostatné výdělečné činnosti,
2. pozastavení výkonu činnosti OSVČ.

Účast na důchodovém pojištění OSVČ, která je poplatníkem paušálního režimu, zaniká vždy:

1. 31. prosince kalendářního roku, ve kterém OSVČ dobrovolně vystoupila z paušálního režimu,
2. 31. prosince kalendářního roku, ve kterém OSVČ byla poplatníkem paušální daně a její daň byla rovna paušální dani.

tags: #povinné #pojištění #OSVČ

Oblíbené příspěvky:

• Jak napsat motivační dopis pro zdravotní sestru?
• Pracovní úrazy a odpovědnost zaměstnavatele
• Průvodce nemocenskou pro zaměstnance a OSVČ
• Práce v Siemens Ostrava
• Výpověď z pracovní smlouvy na dobu neurčitou v ČR