Osvětlení pracoviště: BOZP normy a požadavky

Kvalita pracovního prostředí má neoddiskutovatelný vliv nejen na efektivitu práce, ale také zdraví člověka. Velkou roli přitom hraje i osvětlení pracoviště, které je dost často podceňované. Stejně jako výše uvedené body je důležité osvětlení na pracovišti. A to nejen v práci, osvětlení má přímý vliv na zdraví zaměstnanců, na schopnost soustředit se, a tedy i na celkový pracovní výkon. Bezpečnost a ochrana zdraví (BOZP) při práci se nemůže být zajištěna bez ergonomie pracoviště a osvětlení pracoviště, BOZP má pro tyto oblasti zákonné normy.

Technika a hygiena osvětlování

V předchozích článcích jste se dozvěděli, že bezpečnost a zdraví při práci by měla být ve všech společnostech prioritou, že je zaměstnavatel povinen poskytnout na pracovišti pitnou vodu a také lékárničku. Světlo patří k nejdůležitějším pomocníkům při vaší práci, protože zrak používáte leckdy nejvíce. Zrak nepoužívají jen ti, kteří celý den sedí za počítačem. Zrak potřebují i ti, kteří provádí tvrdou manuální práci. Byť se zdá manipulace s těžkými předměty náročnější, i zde potřebujeme na vše vidět.

Ukážeme vám, která pracoviště by měla být osvětlena nejvíce a kde stačí osvětlení menší. Prozradíme vám, jak se provádí měření osvětlení na pracovišti.

Proč je správné osvětlení důležité?

Každého by brzy začala bolet hlava nebo oči, kdyby pracoval u blikajícího světla, ostrého světla nebo v nedostatečně osvětlené místnosti. Proto musí docházet k měření osvětlení na pracovišti. Pokud například mechanik přehlédne v dílně malý detail, může dojít k fatálnímu zranění. Je tedy potřebné zajistit dokonalé osvětlení z hlediska BOZP (Bezpečnost práce a ochrana zdraví) optimálně ke každému danému pracovišti. Ideální osvětlení na vašem pracovišti zajistí specializovaný pracovník a to v prostředí, které je přirozené každému ze zaměstnanců. Například pokud bude daný odborník měřit osvětlení v době, kdy svítí zářivka, stolní lampa či bodové světlo a daný pracovník ve skutečnosti převážně pracuje jen při zapnuté zářivce, není to samozřejmě objektivní měření. Proto se musí dané prostředí přizpůsobit každodenním podmínkám.

Měření se provádí takzvaným luxmetrem, který měří hodnotu jednotky osvětlení, luxy. Měření se provádí tzv. luxmetrem, které měří hodnotu luxů (jednotka u osvětlení). Optimální je měřit minimálně 1 metr od vnitřních povrchů, aby se zabránilo zkreslení měření. V úkonu se zjišťuje celková osvětlenost a intenzita rozptýleného světla. Výsledky se porovnají s normou označenou ČSN EN 12464-1. Je alarmujícím zjištěním, že tyto hodnoty dokonce až desetkrát překračují nebo naopak nedosahují doporučeným a tedy zdraví optimálním hodnotám.

Důsledky nesprávného osvětlení

Samozřejmě se nabízí ochrana zraku. Pří nesprávném osvětlení vás mohou bolet oči, toto přechází i k bolesti hlavy. Následně se vám zhorší schopnost soustředit a díky tomu můžete způsobit fatální pochybení, které vede ke zraněním. Překvapivě ale zde také dochází k dalším zdravotním komplikacím.

Jaké problémy může způsobit špatné osvětlení?

Zhoršení soustředění
Únava
Nepohoda
Bolest očí
Bolest hlavy
Deprese či jiné psychické problémy

Špatné osvětlení může být dokonce jedním z faktorů tzv. syndromu nemocných budov. Je přitom úplně jedno, zda se jedná o kancelářské prostředí nebo průmyslovou výrobu, kde zaměstnanci pracují na výrobním pásu. Kvalitní osvětlení dle hygienických norem potřebuje pro svou práci úplně každý. Je třeba také zdůraznit, že špatné osvětlení neznamená jen nedostatek světla, ale také přílišné přesvícení prostor. Ani jedna varianta není správná.

Požadavky na správné osvětlení

Světelné podmínky na pracovišti jsou nedílnou součástí komplexní ergonomie práce. Ta představuje interdisciplinární vědu zahrnující celou řadu dílčích oborů, jako například psychologii, fyziologii práce, kinantropologii, antropologii nebo třeba ergonomii sezení na kancelářské židli. Bližší hygienické požadavky na osvětlení pracoviště uvádí § 45 a § 45a nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

Zjednodušeně můžeme říci, že správné osvětlení je to, které vám umožňuje variabilitu, co se týká intenzity světla. Jedná se o možnost vybrat z množství zdrojů osvětlení. Základem je světlo s velkou plochou (nejčastěji zářivka), stojné světlo (stolní lampička či klasická větší lampa), bodové světlo, menší zářivka, baterka a další zdroje. Pokud máte k dispozici tyto prvky, můžete si osvětlení korigovat nejen podle toho, co vám je příjemné, ale i podle toho, jak svítí denní světlo.

Intenzita osvětlení

Množství světla, které dopadá na povrch, se měří v tzv. luxech. Lux (lx) představuje jednotku intenzity osvětlení. Dobrá intenzita osvětlení pracoviště se pohybuje v rozmezí mezi 500 až 1000 luxy při měření přibližně 76 cm nad podlahou.

Umělé osvětlení na pracovišti by mělo být minimálně 200 luxů. Pokud se jedná o uzavřené prostory, které nejsou kombinované s přirozeným denním světlem, doporučujeme pak hodnotu osvětlení udržet alespoň na 300 luxech. V kancelářích je pak intenzita umělého osvětlení normována na 500 luxů.

Abyste dosáhli správné intenzity osvětlení, které bude vyhovovat ergonomickým požadavkům pracoviště a BOZP, vybírejte světla, která jsou navržena tak, že vydávají světlo, které se odráží od stěn, stropů a jiných předmětů.

Denní světlo

Přirozené denní světlo je velmi významný faktor ovlivňující pracovní výkon, efektivitu, kreativitu, bezpečnost práce, ale také duševní pohodu každého zaměstnance. Osvětlení pracoviště přirozeným denním světlem by se mělo pohybovat v rozmezí mezi 1,5 % - 5 %. Jedná se o poměr mezi osvětlením pracovní roviny v interiéru a osvětlení nezastíněné vodorovné roviny.

Denní světlo lze regulovat stínící technikou (rolety, žaluzie, závěsy, okenní fólie), případně otevřením oken. Významnou roli hraje směr a intenzita slunečního záření. Jiné světlo je když je slunečno a jiné, když je zataženo. Stejně tak se liší světlo v létě a zimě. Rozdílné světelné podmínky budou panovat v kanceláři, jejíž okna směřují na východ a na sever. V kanceláři s okny na východ bude dopoledne ostré světlo a zbytek dne bude optimální.

Barva světla

Důležitým aspektem je také barva světla (teplá a studená) - barevný tón. Za ideální barvu světla lze považovat rozmezí mezi 4000 - 6000 K (kelvinů). Vhodně vybraný barevný tón světla má pozitivní vliv na kvalitu práce, soustředěnost, snížení stresu, zlepšení psychické pohody, snížení nemocnosti apod.

Regulace intenzity

Zásadní roli kvalitních světelných podmínek, které odpovídají ergonomickým požadavkům a BOZP v kanceláři či jiném pracovišti, je regulace intenzity umělého osvětlení v závislosti na denním světle. Regulace intenzity světla zvyšuje nejen komfort zaměstnance, ale také šetří elektrickou energii. Během dne přirozené denní světlo mění svou teplotu v rozmezí přibližně mezi 3000 - 8000 K (kelvinů). V naší krajině přitom používáme světla nejčastěji se svítivostí 4000 K. Abychom se co nejvíce přiblížili dennímu světlu, doporučujeme používat světla umožňující změnu chromatičnosti - teploty světla.

Projektování osvětlení

Projektování osvětlení je základním stavebním kamenem pro kvalitní a efektivní osvětlení pracoviště. Většinou se zpracovává na základě podkladů, které dodává investor stavby. Téměř nikdy se však nepovede osvětlení v nové stavbě navrhnout na 100 %, a to právě kvůli špatnému zadání investora. Hlavní roli při projektování osvětlení hraje co nejpřesnější zadání. obecné zadání - osvětlení se bude projektovat bez ohledu na rozmístění technologií, strojů atd. Pokud jste tedy investor a budujete například nové administrativní prostory nebo výrobní halu a záleží vám na kvalitním osvětlení, které dokáže zvýšit pracovní výkon zaměstnanců až o 30 %, dejte si opravdu záležet na přesném a neměnném zadání projektu pro ergonomické osvětlení.

Měření osvětlení

Pokud chcete zjistit, zda je na vašem pracovišti dostatek světla, oslovte akreditovanou laboratoř či hygienickou stanici, která provede odborné měření intenzity osvětlení pomocí tzv. Na každý druh měření jsou kladeny jiné požadavky na přesnost měřicích přístrojů. Aby byl výsledek měření co nejpřesnější, je nutné, aby přístroje byly kalibrované pověřeným pracovištěm ve lhůtách, které odpovídají údajům výrobce.

Legislativa a normy

Správně zvolené a správně nastavené osvětlení pracoviště není jen otázkou veřejných prostor, ale má také klíčový význam na pracovištích samotných. Hygienické normy pro osvětlení pracovišť určují podmínky, které předchází negativnímu ovlivnění pracovního výkonu. Jaká pravidla je třeba respektovat? Díky světlu vnímáme své vnější okolí a získáváme o něm informace. Avšak pokud je intenzita osvětlení na pracovišti příliš vysoká, nebo naopak nízká, dříve či později by se to mohlo projevit na našem zdraví. Nejde však pouze o intenzitu, ale také o barvu či délku působení světla.

Osvětlení pracoviště včetně spojovacích cest se člení na tři základní druhy - denní, umělé a sdružené. Z hlediska potřeby plnit pracovní úkoly zrakové zátěže je denní osvětlení nejvhodnější, avšak nelze u něj zaručit stálou intenzitu, resp. také barvu. Proto nejvýhodnějším způsobem osvětlení je tedy kombinace denního a umělého osvětlení.

Aktuální evropská technická norma o osvětlování pracovních prostorů v interiérech byla převzatá v ČR jako ČSN EN 12464-1, platná od března 2012, podporuje komplexní řešení. Novinkou je, že norma přestává rozlišovat mezi umělým a denním osvětlením. Při návrhu osvětlovací soustavy pracoviště by mělo být prioritou vytvořit optimální podmínky pro zrakový výkon v konkrétním pracovním prostředí tak, aby byla maximálně zajištěna zraková pohoda. S ohledem na nové možnosti světelné techniky norma sice některé požadavky zpřísnila, zároveň však platí, že předepsané hodnoty se nevztahují na celý vnitřní prostor. Požadovaná intenzita osvětlení, maximální přípustné oslnění či optimální podání barev světelnými zdroji musí být dodrženy na jednotlivých druzích pracovních prostředí speciálně v místech zrakového úkolu a v jejím bezprostředním okolí.

Výběr z nařízení vlády č. 261/2007 Sb., a technických norem stanovující požadavky na osvětlení pracoviště

K osvětlení pracoviště včetně spojovacích cest se užívá denní, umělé nebo sdružené osvětlení.
Osvětlení pracoviště musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost a ochranu zdraví v souladu s normovými hodnotami a požadavky.
Normovou hodnotou se rozumí konkrétní hodnota denního, umělého nebo sdruženého osvětlení obsažená v příslušné české technické normě upravující hodnoty denního, sdruženého a umělého osvětlení (ČSN EN 12464-1).

Normové hodnoty udávají minimální požadavky pro většinu parametrů (rozložení jasu, osvětlenost, oslnění, rovnoměrnost, podání barev, míhání a stroboskopické jevy). Normovým požadavkem se rozumí technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě. Zahrnují kvantitu i kvalitu světelné soustavy.

Osvětlovací otvory, osvětlovací soustavy zajišťující umělé osvětlení a části vnitřních prostor pracoviště odrážející světlo musí být čištěny ve lhůtách odpovídajících nejméně normovým požadavkům a činiteli znečištění svítidel upravených v příslušné české technické normě pro denní a umělé osvětlení a trvale udržovány v takovém stavu, aby vlastnosti osvětlení byly zachovány. Osvětlovací otvory včetně ochranných prvků musí umožňovat jejich bezpečné používání, údržbu a čištění a nesmí ohrožovat další osoby zdržující se v objektu nebo v jeho okolí během údržby a čištění.

Světelné zdroje a jejich charakteristika

Zdroje, vysílající záření, které jsou určeny pro přeměnu ve světlo, se nazývají světelné zdroje. Mohou být buď přírodní (slunce, blesk apod.) nebo umělé (např. svíčka, žárovka, zářivka, výbojka, LEDka). Předmět či jeho povrch vyzařující viditelné záření, jež vzniklo v něm samotném, je prvotní světelný zdroj. Předmět nebo jeho povrch, který pouze dopadající světelné paprsky odráží, popřípadě je propouští, představuje druhotný světelný zdroj. Mezi prvotní zdroje, jež mají pro osvětlování největší význam, jsou zdroje napájené elektrickou energií, se řadí elektrické světelné zdroje, které jsou základním prvkem osvětlovacích soustav.

Nejznámější a nejrozšířenější zdroje světla se rozdělují podle různých hledisek. Jedno z nich je podstata vzniku světla. Pokud půjde o umělé osvětlení pak rozeznáváme zdroje světla na principu teplotního záření (žárovky, halogenní žárovky), záření elektrického výboje v plynech a parách kovů (zářivky, výbojky) anebo luminiscence (např. svítivé diody - LED).Ke vzniku světla v současných umělých světelných zdrojích dochází na těchto základních principech:

Obyčejné a halogenové žárovky.
Nízkotlaké a vysokotlaké výbojové zdroje (zářivky, rtuťové, sodíkové, halogenidové a nové typy výbojek).
LED, světelná dioda, je elektronická polovodičová součástka, která obsahuje PN přechod.

Charakteristika základních parametrů světelných zdrojů

Světelný tok

Světelný tok je fotometrická veličina vyjadřující množství světelné energie, kterou vyzáří světelný zdroj za časovou jednotku k vzhledem k citlivosti lidského oka na různé vlnové délky světla. Jednotkou je lumen (lm), který odpovídá světelnému toku vyzářeného rovnoměrným bodovým zdrojem o svítivosti (I) 1 kandely do jednotkového prostorového úhlu (1 steradián). Při výběru světelného zdroje je to zásadní veličina, kterou sledujeme, a která poskytuje hodnoty o jeho celkovém světelném výkonu.

Měrný světelný výkon

Měrný světelný výkon světelného zdroje získáme z podílu světelného toku a elektrického výkonu. Takto lze snadno posoudit výkon světelného zdroje vzhledem k energii, která se spotřebuje.

Svítivost

Svítivost (I) udává prostorovou hustotu světelného toku světelného zdroje v určitém úhlu. Jednotkou je kandela (cd) a vyjadřuje svítivost světelného zdroje v daném směru emitující monochromatické záření například o frekvenci 5 450.1012 Hz, jehož zářivost bude činit 1/683 wattů na steradián. Tato veličina se používá u bodových zdrojů, jehož rozměry jsou zanedbatelné v porovnání se vzdáleností kontrolního bodu. Například je to u halogenové reflektorové žárovky použité u automobilu.

Teplota chromatičnosti

Tento fotometrický parametr, nazývaný také jako teplota barvy světelného zdroje, je roven teplotě černého zářiče, jehož záření má tutéž chromatičnost jako uvažované záření. Teplota chromatičnosti (Tc) určitého světelného zdroje se porovnává s teplotou černého zářiče. Čím vyšší je teplota, tím se zvyšuje podíl modré složky barvy a snižuje podíl barvy červené. Jednotkou je kelvin (K).

Denní bílý (daylight white) 4 500 až 6 500 Podporuje aktivitu, soustřední. Chladně bílý (cold white) nad 6 500 Nepříjemný pocit chladné až mrazivé namodralé barvy.

Index podání barev

Index podání barev (Ra), označovaný též jako CRI (Color Rendering Index), hodnotí kvalitu světla světelného zdroje v porovnání s přirozeným světlem Slunce a udává věrnost podání barevných předmětů osvětlované daným světelným zdrojem. Ra se udává na stupnici od 0 do 100, kdy hodnota 100 odpovídá barevnému podání barev při osvětlení předmětu slunečním světlem, tedy absolutně věrnému vjemu. Z toho vyplývá, že čím je Ra vyšší, tím daný světelný zdroj poskytuje věrnější podání barev, a tedy jím emitované světlo je kvalitnější.

Tabulka: Parametry světelných zdrojů

Světelný zdroj	Příkon P(W)	Měrný výkon (lm.W-1)	Doba života T(h)	Index podání barev Ra(-)	Teplota chromatičnosti Tcn(K)
Žárovky klasické	25 až 300	9 až 17	1 000	100	2 900
Žárovky halogenové	100 až 300	16 až 20	2 000 až 3 000	100	3 000
Žárovky lineární	15 až 58	60 až 100	až 2 000	80 až 98	2 700 až 6 500
Žárovky kompaktní	7 až 120	45 až 65	až 10 000	80	2 700 až 4 000
Výbojky halogenidové	250 až 3 500	65 až 100	až 8 000	60 až 90	3 000 až 5 500
Indukční výbojky	70 až 150	80	60 000	80	3 000 až 4 000
Výbojky vysokotlaké sodíkové	50 až 1 000	60 až 150	až 20 000	24	2 050
Výbojky nízkotlaké sodíkové	18 až 180	100 až 185	8 000	0	1 700
Světelná dioda LED	1 až 3	70 až 130	5 000	70 až 90	3 000 až 8 000

Z praktického hlediska, mezi hlavní parametry, jež se sledují u světelných zdrojů patří: život světelného zdroje (udávaný v hodinách), hodnota světelného toku a jeho spektrální složení, svítivost a její prostorové rozložení, jas, teplota chromatičnosti Tc a index podání barev Ra. U světelných zdrojů, jejichž činnost závisí na elektrické energii, pak také příkon, napětí, proud, a především měrný výkon, který charakterizuje efektivnost přeměny energie elektrické na světelnou.

tags: #osvetleni #pracoviste #bozp #normy