Podmínky pro OSVČ na Úřadu Práce a Podpora v Nezaměstnanosti v ČR

Současná doba nepřeje řadě oborů podnikání. Být živnostníkem znamená vzít osud do vlastních rukou a odvážně se spoléhat jen na sebe. Ne vždy se ale daří a není ostuda říct si o pomoc, zvlášť v turbulentních časech posledních let. Osoby samostatně výdělečně činné, živnostníci, podnikatelé - zkrátka ti, kteří se rozhodli vzít odpovědnost za výši svého výdělku do vlastních rukou.

Co když ale přijde situace, která jim znemožní, ať už přechodně, nebo dlouhodobě, nadále vykonávat práci? Mají OSVČ nárok na podporu v nezaměstnanosti? A kdy může podnikatel pobírat nemocenskou?

Kdy a Jak se Přihlásit na Úřad Práce

Abyste se mohli přihlásit do evidence úřadu práce (ÚP), je nutné nejdříve přerušit nebo ukončit podnikatelskou činnost. To uděláte pomocí změnového listu, který odevzdáte živnostenskému úřadu. Můžete tak učinit na kterémkoli živnostenském úřadě, nemusíte tedy tam, kde jste živnost zakládali.

Pamatujte na to, že živnost můžete přerušit nebo ukončit nejdříve ke dni doručení žádosti na živnostenský úřad. Po přerušení či ukončení činnosti se tedy můžete registrovat na ÚP. V ostatních případech je nutné žádost zaslat datovou schránkou nebo s elektronickým podpisem. Do evidence ÚP budete zařazeni dnem podání (doručení) žádosti o zprostředkování zaměstnání.

O tom, že chcete přerušit nebo ukončit podnikatelskou činnost, musíte dát vědět nejen okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně (oběma do osmi dnů), ale i finančnímu úřadu (do 15 dnů). Jednotlivé instituce můžete informovat buď každou zvlášť, nebo můžete použít formulář „Změnový list“, který provede odhlášení u všech dotčených míst, a odevzdat jej na kterémkoli živnostenském úřadě, zaslat ho úřadu poštou, nebo elektronicky se zaručeným podpisem, případně do datové schránky, pokud ji máte.

Pro úřad práce si musí OSVČ zajistit potvrzení o dobách účasti na důchodovém pojištění a posledním vyměřovacím základu. Formuláře Žádost o zprostředkování zaměstnání (evidence uchazeče o zaměstnání) a Žádost o podporu v nezaměstnanosti - tuto žádost není možné podat samostatně, nýbrž pouze spolu s žádostí o zprostředkování zaměstnání - najdete na webu Ministerstva práce a sociálních věcí. Do pěti kalendářních dnů je ale potřeba žádosti doplnit (písemně poštou, nebo do schránky umístěné u úřadu práce).

Ohlašování zde sice není povinné, ale vyplatí se to. Vyplníte-li na živnostenském úřadě tzv. Odhlášení činnosti pro vás znamená přerušení povinnost platit zálohy na důchodové pojištění. U zdravotního pojištění je to jinak. Zde se zálohy platit musí. V případě, že se přihlásíte na pracovní úřad, bude je za vás platit stát a vy budete tzv. státními pojištěnci. Pokud byste se na ÚP nezaregistrovali, budete zálohy platit sami jako tzv.

Krom samotné dávky pro vás bude mít status uchazeče o zaměstnání ještě další zásadní výhodu - stát za vás bude platit zdravotní pojištění. Státním pojištěncem navíc zůstanete po celou dobu evidence na úřadu práce, tedy i po doběhnutí takzvané podpůrčí doby pro výplatu podpory v nezaměstnanosti.

Kdo se na pracáku nezaregistruje, stane se z pohledu zdravotního pojištění osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP), a pojištění bude hradit z vlastní kapsy. Letos dělá měsíční pojistné pro OBZP 2 522 korun.

Evidence na pracáku navíc může pomoct, i pokud je vaše finanční situace natolik špatná, že budete žádat o dávky v hmotné nouzi - splníte tak jednu z podmínek, kterou je snaha zvýšit si příjem vlastním přičiněním.

A konečně poslední důvod - doba, po kterou jste byli zařazení v evidenci, se započítává do náhradních dob pojištění potřebných pro přiznání důchodu.

Podmínky pro Získání Podpory v Nezaměstnanosti

OSVČ má samozřejmě také nárok na podporu v nezaměstnanosti. Musí však prokázat a doložit, že v posledních dvou letech, než byla zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání, získala alespoň 12 měsíců důchodového pojištění.

U OSVČ tedy musí platit, že po 12 měsíců v posledních dvou letech před registrací odváděla zálohy na důchodové pojištění. Je jedno jestli ze zaměstnání, nebo podnikání. Pokud byste byli část doby zaměstnaní a zbytek získali z titulu podnikání, tato období se sečtou. Do této doby se započítávají i tzv.

Vedle zařazení do evidence pracovního úřadu je potřeba splnit ještě další důležitou podmínku: mít v posledních dvou letech zaplacené sociální pojištění alespoň za 12 měsíců. Jako OSVČ, případně část třeba i jako zaměstnanec - pak se doby pojištění sčítají.

Do limitu se navíc počítají i zákonem vymezené náhradní doby zaměstnání. Konkrétně:

péče o dítě ve věku do čtyř let,
osobní péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve II. až IV. stupni závislosti, která s vámi současně trvale žije nebo jde o osobu blízkou,
osobní péče o osobu mladší deseti let, závislou na pomoci jiné osoby v I. stupni,
pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
dlouhodobá dobrovolnická služba, nebo veřejná služba, jestliže její rozsah překračuje v průměru 20 hodin v kalendářním týdnu,
příprava osoby se zdravotním postižením k práci,
trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény osoby po skončení výdělečné činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění.

Úřad práce následně posuzuje žádost na základě zaplaceného pojistného.

Výpočet a Doba Poskytování Podpory

Samotný výpočet podpory v nezaměstnanosti OSVČ vždy vychází z posledního vyměřovacího základu. Ten se obecně spočítá jako 55 procent příjmů z podnikání ponížených o výdaje. Pokud ale patříte mezi OSVČ s minimální zálohou na sociální pojištění, použije se takzvaný minimální vyměřovací základ stanovený vyhláškou MPSV.

Z vyměřovacího základu rozpočítaného na měsíc se následně pomocí procentní sazby vypočte konkrétní výše dávky. Procentní sazba se mění v závislosti na délce pobírání podpory:

65 procent 1. až 2. měsíc
50 procent 3. až 4. měsíc
45 procent po zbývající dobu

Výpočet podpory v nezaměstnanosti se pro OSVČ liší od výpočtu pro zaměstnance. Podpora v nezaměstnanosti se vypočítává na základě vyměřovacího základu, z něhož OSVČ odváděla pojistné. Ten zjistíte od České správy sociálního zabezpečení, jak píšeme výše.

Obecně platí, že výše podpory v nezaměstnanosti pro OSVČ bývá nižší než pro zaměstnance. Důvodem nejčastěji bývá právě to, že živnostníci odvádějí na pojištění menší částky. Maximální částka podpory je omezena, což se každoročně mění podle zákona.

Podpůrčí doba je navíc omezená. Doba, po kterou vám bude úřad práce dávku vyplácet, přitom závisí na vašem věku v době podání žádosti:

Do 50 let můžete podporu pobírat po dobu 5 měsíců.
Mezi 50 a 55 lety ji můžete pobírat po dobu 8 měsíců.
Nad 55 let po dobu 11 měsíců.

Maximální možná měsíční podpora pro rok 2024 činila 24 608 Kč.

V případě OSVČ v paušálním režimu se za roční vyměřovací základ považuje úhrn měsíčních vyměřovacích základů pro platbu záloh na důchodové pojištění. Ty stanovuje zákon o pojistném na sociální zabezpečení (§14, odst. 3). Letos dělá měsíční vyměřovací základ pro I. pásmo 15 170 korun, pro II. pásmo 28 050 korun a pro třetí pásmo 42 900 korun. Při výpočtu podpory v nezaměstnanosti ale rozhoduje vyměřovací základ za posledních dvanáct měsíců, v potaz tak úředníci zatím budou brát i rok 2023, kdy dělal měsíční vyměřovací základ 11 594 korun pro I. pásmo, 25 500 korun pro II. pásmo a 39 000 korun pro III. pásmo.

Důležité Informace pro OSVČ

OSVČ a Nemocenské Pojištění: Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné. Každý živnostník se tak může rozhodnout, zda si ho bude platit, nebo ne. OSVČ si musí platit nemocenské pojištění alespoň 3 měsíce před vznikem pracovní neschopnosti. OSVČ si musí v rámci nemocenského pojištění platit jen minimální měsíční částku. Ta se každoročně upravuje. Navíc je potřeba také zmínit, že OSVČ mají nárok na nemocenskou až od 15. dne nemoci, zatímco prvních 14 dní jsou bez nároku na podporu.
Souběh Podpory a Kompenzačního bonusu: Pamatujte na to, že není možný souběh vyplácení podpory v nezaměstnanosti a kompenzačního bonusu. Kompenzační bonus se poskytuje jen za dny, za které nebyla vyplacena podpora v nezaměstnanosti.
Přivýdělek během Podpory: Zde platí jednoduché pravidlo - během pobírání podpory v nezaměstnanosti si přivydělat nesmíte. Brigáda přichází v úvahu až po uběhnutí podpůrčí doby pro výplatu dávky. Pokud dál zůstanete v evidenci úřadu práce, můžete si najít takzvané nekolidující zaměstnání. Ovšem pod podmínkou, že výdělek z takového zaměstnání nebude dělat víc jak polovičku minimální mzdy.
OSVČ a Rodičovská Dovolená: Pokud OSVČ přeruší živnost z důvodu péče o dítě, může v některých případech získat současně i podporu. Například pokud měla dostatečně dlouhou dobu placené sociální pojištění, může být nárok na podporu přiznán i při přechodu z aktivní činnosti na péči o dítě.
OSVČ a Přechod na Zaměstnanecký Poměr: Pokud se OSVČ rozhodne ukončit živnost a přejít do zaměstnání, má nárok na podporu pouze při úplném ukončení živnosti.

Příspěvek na podnikání od Úřadu Práce

Uchazeč o zaměstnání, který se rozhodne řešit svou nezaměstnanost zahájením samostatné výdělečné činnosti (SVČ), může v dohodě s úřadem práce zřídit společensky účelné pracovní místo sám pro sebe. Příspěvek na podnikání může být poskytnut jako návratný příspěvek, jako příspěvek na úhradu úroků z úvěru nebo jako jiný účelově určený příspěvek, např. na vybavení prodejny jako nově zřízeného pracovního místa OSVČ.

Příspěvek na podnikání nelze použít např. na nákup zboží či materiálu, placení nájemného, leasingu, sociálního a zdravotního pojistného apod.

Podmínky získání příspěvku

Podat žádost (je dostupná na stránkách MPSV). Součástí žádosti je podnikatelský záměr a další doklady, které jsou uvedeny ve formuláři žádosti.
V době podání žádosti musí být žadatel veden v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání.
Pořizování investičního majetku zakoupeného z finanční výpomoci úřadu práce je možné až po datu podepsání dohody o poskytnutí této finanční výpomoci.
Podnikatelská činnost musí být jedinou hlavní činností žadatele.
Žadatel musí samostatnou výdělečnou činnost vykonávat nejméně jeden rok od zahájení činnosti. Jestliže samostatná výdělečná činnost nebude trvat jeden rok, je uchazeč povinen poměrnou část příspěvku vrátit.

Při rozhodování v případě příspěvku na podnikání přihlíží úřad práce zejména k míře nezaměstnanosti v místě vzniku nového pracovního místa, ke kvalitě podnikatelského záměru, k nákladům souvisejícím se zřízením nových míst. O použití příspěvku uzavírá úřad práce s uchazečem dohodu.

Příklad: Uchazeč o zaměstnání se rozhodl, že začne podnikat, konkrétně se rozhodl pro zřízení obchodu, ale neměl peníze na jeho počáteční vybavení. Podal žádost o příspěvek se všemi požadovanými přílohami a získal příspěvek ve výši 35 000 Kč na koupi regálů s tím, že musí SVČ vykonávat minimálně jeden rok. Pokud by s podnikáním skončil dříve, musel by poměrnou část příspěvku vrátit.

Výše příspěvku

Příspěvek na podnikání může být přiznán maximálně ve výši šestinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku, která je pro aktuální kalendářní rok upravena ve Sdělení MPSV. Výše příspěvku je závislá na míře nezaměstnanosti v regionu.

V případě nižší míry nezaměstnanosti v příslušném regionu, než kolik je průměrná nezaměstnanost v ČR, může příspěvek činit maximálně čtyřnásobek shora uvedené průměrné mzdy, tj. 180.428 Kč. Pokud dosahuje nezaměstnanost v regionu alespoň průměrné nezaměstnanosti, může příspěvek činit až šestinásobek shora uvedené průměrné mzdy, tj. 270.642 Kč.

Překlenovací příspěvek

Překlenovací příspěvek může úřad práce na základě dohody poskytnout OSVČ, která přestala být uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek na podnikání (příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa pro OSVČ). Překlenovací příspěvek („na rozjezd podnikání“) se poskytuje na úhradu provozních nákladů, které vznikly a byly uhrazeny v období, na které je překlenovací příspěvek poskytnut.

Podmínky získání překlenovacího příspěvku:

podání žádosti,
zahájení SVČ,
ukončit registraci v evidenci uchazečů o zaměstnání,
získání příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa uchazečem za účelem výkonu SVČ.

Překlenovací příspěvek lze použít na úhradu provozních nákladů, které vznikly a byly uhrazeny v období, na které je překlenovací příspěvek poskytnut. Za provozní náklady se považují nájemné a služby s ním spojené, náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků, náklady na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozována SVČ, pokud je tento objekt ve vlastnictví OSVČ, a náklady související s provozováním SVČ.

Výše překlenovacího příspěvku

Příspěvek se poskytuje nejdéle na dobu 5 měsíců a jeho měsíční výše činí maximálně 0,25násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku, která je pro aktuální kalendářní rok uvedena ve Sdělení MPSV.

Je třeba podat žádost o překlenovací příspěvek a žádost o příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa uchazečem o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Příspěvek není nárokový. O jeho poskytnutí uzavírá úřad práce dohodu s OSVČ.

V případě, že nejsou splněny všechny podmínky jeho poskytnutí nebo byl použit na jiné než vyjmenované provozní náklady, je v dohodě stanovena povinnost příspěvek vrátit.

Informace Call centrum služeb zaměstnanosti MPSV poskytuje poradenství v oblasti poskytování příspěvků a podpory v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Telefon: +420 950 180 000.

Často kladené otázky

Jaké jsou podmínky pro získání podpory v nezaměstnanosti pro OSVČ?

Zaprvé musíte ukončit nebo pozastavit svoji živnost. Tento krok můžete provést na živnostenském úřadu nebo online prostřednictvím Portálu živnostenského podnikání. Zadruhé se po ukončení nebo přerušení živnosti musíte zaregistrovat jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce. Tím získáte status uchazeče o zaměstnání, což má několik výhod, například že stát za vás bude platit zdravotní pojištění. A zatřetí musíte mít v posledních dvou letech zaplacené sociální pojištění alespoň za 12 měsíců.

Jak dlouho mohu pobírat podporu v nezaměstnanosti jako OSVČ?

Podporu v nezaměstnanosti můžete pobírat po dobu, která se liší podle vašeho věku v době podání žádosti. Do 50 let můžete podporu můžete pobírat po dobu 5 měsíců. Mezi 50 a 55 lety ji můžete pobírat po dobu 8 měsíců a nad 55 let po dobu 11 měsíců.

Mohu si při pobírání podpory v nezaměstnanosti přivydělat?

Při pobírání podpory v nezaměstnanosti si přivydělat nesmíte. Pokud byste si přivydělávali, ztratili byste nárok na podporu v nezaměstnanosti. Po uplynutí podpůrčí doby pro výplatu dávky však můžete zůstat v evidenci úřadu práce a najít si takzvané nekolidující zaměstnání. Váš měsíční výdělek pak nesmí překročit polovinu minimální mzdy.

tags: #osvc #pracovni #urad #podminky