Nemocenské dávky OSSZ Ústí nad Labem: Průvodce pro pojištěnce
Dlouhá nemoc není nic příjemného, obzvlášť když je člověk zaměstnaný a přijde o část svých příjmů. Zaměstnavatel a stát vám však v době nemoci budou vyplácet alespoň náhradu mzdy a nemocenskou. Zjistěte, kdy máte na nemocenskou nárok a v jakém termínu chodí na účet.
Účelem nemocenského je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany (přesněji pojištěnce) v období, kdy kvůli nemoci dočasně ztratí výdělek. Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění zaměstnaných osob v případě, kdy z důvodu nemoci či mateřství dočasně ztratí výdělek. Tuto agendu zajišťují v součinnosti se zaměstnavateli OSSZ.
Je důležité neplést si nemocenské pojištění se zdravotním pojištěním. Jejich účel je odlišný. Zdravotní pojištění však slouží k úhradě zdravotní péče, jako je lékařské ošetření, ambulantní či nemocniční léčba, pohotovostní a záchranná služba aj., a je v působnosti zdravotních pojišťoven.
Místní příslušnost OSSZ k výplatě dávek nemocenského pojištění se určuje sídlem zaměstnavatele, pokud je toto sídlo shodné s místem mzdové účtárny (nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu). Má-li zaměstnavatel mzdovou účtárnu v místě, které není shodné se sídlem zaměstnavatele, řídí se místní příslušnost OSSZ podle místa mzdové účtárny.
Kontaktní údaje OSSZ Ústí nad Labem:
- Adresa: Revoluční 3289/15, 400 01 Ústí nad Labem
- Telefon: +420 475 314 111
- Fax: +420 475 211 010
- Elektronická adresa podatelny: posta.ul(zavináč)cssz.cz
- ID datové schránky: 8ggac7v
Podmínky nároku na nemocenské
Účast na nemocenském pojištění zpravidla u všech zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. V případě nemoci má na nemocenské (dávka vyplácená státem) nárok zaměstnanec, který byl uznán dočasně práceneschopným (nebo mu byla nařízena karanténa) a dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvá déle než 14 kalendářních dnů.
Podmínkou nároku na nemocenské je, že občan je nemocensky pojištěn (účasten nemocenského pojištění). Aby občan nezůstal bez prostředků v době, kdy jeho zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění.
Náhrada mzdy od zaměstnavatele
Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy. Jakmile u doktora nahlásíte nemoc a dostanete potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti (lidově řečeno neschopenku), které doručíte zaměstnavateli, oficiálně nemusíte chodit do práce a máte nárok na náhradu mzdy. Náhradu mzdy dostáváte za všechny hodiny, které byste jinak strávili v práci, po dobu 14 kalendářních dnů od začátku pracovní neschopnosti. Výše náhrady mzdy je 60 % vašeho průměrného hodinového výdělku za poslední čtvrtletí poté, co projde redukční hranicí.
eNeschopenka a postup při pracovní neschopnosti
O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař, a to vystavením Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. neschopenky). Lékař při vzniku dočasné pracovní neschopnosti (dále též pracovní neschopnosti) vydává rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti elektronickou formou. Stejně tak potvrzuje její trvání. Elektronická hlášení jsou od lékaře zasílána přímo na OSSZ, pojištěnci vystavuje pouze průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce.
V případě, kdy pojištěnec onemocní a ošetřující lékař rozhodne o dočasné pracovní neschopnosti, vydává pojištěnci pouze průkaz dočasné práce neschopného pojištěnce - II. díl Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Pojištěnec nemusí svému zaměstnavateli předávat, posílat či jinak doručovat papírové neschopenky ani žádné jiné formuláře.
Od 1. ledna 2020 se vyřizování neschopenek zrychlilo díky elektronickým eNeschopenkám.
ČSSZ umožňuje poskytovatelům zdravotních služeb vystavovat eNeschopenku i namísto papírového tiskopisu o nařízení karantény. Je pouze třeba, aby vystavující lékař dodržel stanovené podmínky (uvádí se předem stanovená diagnostická značka a do pole „profese“ se vpisuje údaj „karanténa“). Smyslem a účelem tohoto opatření je napomoci technickým řešením eNeschopenky k tomu, aby kontakt lékařů a potenciálně nakažených pojištěnců byl minimalizován (eNeschopenku je možno vystavit i distančně, např. na základě telefonického rozhovoru).
Postup při nařízení karantény
V případě nařízené karantény se uplatní nárok na nemocenské tiskopisem „Potvrzení o nařízení karantény“, který vystaví ošetřující lékař nebo hygienik, a to tak, že zaměstnanec svému zaměstnavateli předloží „Oznámení o nařízení karantény“. Tímto potvrzením se současně uplatní u zaměstnavatele nárok na náhradu mzdy od 1. do 14. Pokud je karanténa delší 14 kalendářních dnů, předá zaměstnanec zaměstnavateli „Potvrzení o nařízení karantény pro uplatnění nároku na nemocenské“. Zaměstnavatel postoupí doklad příslušné OSSZ.
Vyplacení nemocenského za určité období (zpravidla v situaci, kdy karanténa trvá déle než jeden měsíc), je možné pouze, pokud lékař vystaví „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“ (tzv. lístek na peníze). Tento tiskopis předá dále zaměstnanec svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel ho pak předá příslušné OSSZ.
Při uplatnění nároku na nemocenské z důvodu karantény je postup shodný pokud lékař použil systém eNeschopenky. Při použití papírového tiskopisu se nárok uplatňuje tiskopisem Potvrzení o nařízení karantény, který má 5 propisovacích dílů. Tiskopis vystavuje orgán ochrany veřejného zdraví nebo ošetřující lékař. Zaměstnanci předává při nařízení karantény I. a III. díl tohoto tiskopisu. Po ukončení karantény IV. díl tiskopisu. Je-li karanténa dlouhodobá, prokazuje trvání karantény tiskopisem „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“, který mu vydá orgán ochrany veřejného zdraví nebo ošetřující lékař. OSVČ předá OSSZ III. a IV.
Výpočet a výplata nemocenského
Od 15. dne pracovní neschopnosti vám zaměstnavatel přestane platit náhradu mzdy a stát, konkrétní správa sociální zabezpečení, vám začne platit nemocenskou.
Základem pro výpočet nemocenského je denní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem za rozhodné období - zpravidla za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. dočasná pracovní neschopnost). Příjmy (vyměřovací základy) v tomto období se sečtou, vydělí se počtem kalendářních dnů (do tohoto počtu se nezapočítávají tzv. vyloučené dny, to jsou např. dny, kdy náležela některá z dávek nemocenského pojištění) a získaná částka tvoří denní vyměřovací základ. Ten se dále podle zákona o nemocenském pojištění redukuje prostřednictvím tří redukčních hranic, tím se získá tzv. redukovaný denní vyměřovací základ.
Nemocenská vám přijde ve výši 60 % vaší průměrné mzdy za poslední rok. Musí však projít ještě redukční hranicí.
Od 1. 1. 2020 probíhá výplata dávky stejným způsobem jako je pojištěnci vyplácena mzda zaměstnavatelem.
Zákon nestanoví pro výplatu nemocenského určitý termín v měsíci. Lhůta pro vyplacení je maximálně 30 dnů od chvíle, kdy zaměstnavatel doručí doklad pro nárok o výplatu dávky na správu sociálního zabezpečení. Stát vám nemocenskou vyplatí na účet, nebo v hotovosti prostřednictvím poštovní poukázky.
Typicky však nemocenská chodí od 8. do 17. dne v měsíci. Jestliže váš zaměstnavatel podklady na OSSZ poslal a uplynula už maximální lhůta 30 dní, ale vy peníze stále nemáte, požádejte zaměstnavatele, ať kontaktuje OSSZ.
| Období | Výše nemocenského |
|---|---|
| od 15. dne do 30. dne | 60 % denního vyměřovacího základu |
| od 31. dne do 60. dne | 66 % denního vyměřovacího základu |
| od 61. dne | 72 % denního vyměřovacího základu |
Nemocenské se zpravidla poskytuje nejdéle 380 kalendářních dnů (tzv. podpůrčí doba).
Povinnosti dočasně práceneschopných pojištěnců
Dočasně práceneschopní jsou povinni dodržovat režim dočasně práceneschopného pojištěnce a řídit se pokyny příslušného lékaře. V zásadě platí, že se nemocný má zdržovat na platné adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři a je zaznamenána v tzv. neschopence. Pro účely kontroly platí pravidlo „poskytnutí nezbytné součinnosti“.
V případě porušení povinností stanovených zákonem (např. nedodržování léčebného režimu) může být nemocenské kráceno nebo odejmuto. O krácení či odejmutí dávky rozhoduje OSSZ.
Zvláštní příjemce dávky
Nemůže-li pojištěnec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů (např. proto, že je v bezvědomí) uplatnit nárok na výplatu dávky nebo ji přijímat, může OSSZ ustanovit jinou fyzickou osobu jako zvláštního příjemce dávky. S ustanovením zvláštního příjemce musí souhlasit pojištěnec i osoba, která má být ustanovena zvláštním příjemcem.
Řešení sporů
Ve sporu o nárok na dávku nebo její výši, o jejím snížení nebo odnětí, o zastavení její výplaty, rozhoduje příslušná OSSZ. Proti jejímu rozhodnutí je možno do 15 dnů podat odvolání k OSSZ, která rozhodnutí vydala.
Jsou-li podmínky pro přiznání dávky splněny, je dávka pojištěnci vyplacena a žádné rozhodnutí se pojištěnci nezasílá. Současně s dávkou obdrží občan písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena. Oznámení se uvádí formou sdělení příjemci na výpisu z účtu nebo formou sdělení na poštovní poukázce (tzv. zpráva pro příjemce). V případě, že oznámení bude delší než je povolený počet znaků na zprávě pro příjemce, zašle OSSZ písemné oznámení formou dopisu (jde o vydání oznámení v tzv. plném formátu).
tags: #OSSZ #Ústí #nad #Labem #nemocenské #dávky
