Policie České republiky slouží veřejnosti a je jednotným ozbrojeným bezpečnostním sborem České republiky. Na její činnosti se kromě policistů podílejí i tzv. občanští zaměstnanci (zaměstnanci policie). Ti jsou na rozdíl od policistů v pracovním poměru ke státu, respektive Policii ČR a jejich pravomoci jsou užší.

Často vykonávají různé pomocné, organizační, administrativní a technické úkoly - tedy tzv. kancelářské práce. Proto tam, kde zákon stanovuje, že něco činí policie, může takovou aktivitu vykonávat jak občanský zaměstnanec, tak policista.

Rozdíl Mezi Policií ČR a Obecní Policií

O bezpečnost osob a jejich majetek a o udržování veřejného pořádku se v rámci státu mohou starat různé orgány a instituce veřejné správy. V našem pří­padě jsou jimi zejména Policie České republiky („Policie ČR“) a obecní (městská) policie. V některých případech mohou být postavení a pravomoci těchto orgánů poměrně odlišné.

Policie České republiky je „jednotný ozbrojený bezpečnostní sbor“ České republiky. To znamená, že působí na území celé republiky, na rozdíl od obecní policie, a je pouze jedna pro celou republiku. Obecní policie je orgánem obce. Na rozdíl od Policie České republiky se obecní policie zřizuje v jednotlivých obcích a pro tyto obce.

Hlavním úkolem obecní policie je tzv. zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku. Obecní policie nevyšetřuje trestné činy jako Policie ČR, i když se samozřejmě snaží trestným činům předcházet - typicky při svých pochůzkách.

Některé úkoly obecní policie se tedy podobají úkolům Policie ČR, ale obecní policie je plní zásadně jen na území své vlastní obce; zatímco Policie ČR je celostátní.

Úkoly policie ČR plní především policisté. Na činnosti Policie ČR se ale kromě policistů podílejí i tzv. občanští zaměstnanci (zaměstnanci policie). Ti jsou na rozdíl od policistů v pracovním poměru ke státu, respektive Policii ČR a jejich pravomoci jsou užší. Často vykonávají různé pomocné, organizační, administrativní a technické úkoly - tedy tzv. kancelářské práce.

Pravomoci Občanských Zaměstnanců

Občanští zaměstnanci mají užší pravomoci než policisté. Často ale zákon výslovně určuje, že nějaké právo nebo povinnost náleží jen policistům. Například: Jen policisté mohou provádět zákroky - tedy používat i sílu, zbraně a donucovací prostředky - zatímco ostatní úkony mohou běžně vykonávat jak policisté, tak občanští zaměstnanci v pracovní době.

Policisté a strážníci se v praxi často liší i vzhledem. Jejich nejjednodušším poznávacím znamením jsou jejich uniformy. Strážníky můžete často poznat i podle toho, že na svých uniformách (čepicích) často mají tzv. Ano. Každá obec se může rozhodnout sama, jestli chce mít svoji obecní policii, nebo ne. O tom rozhoduje zastupitelstvo obce.

Hlavní úkoly Policie ČR vymezuje zákon o Policii ČR, který obecně upravuje její postavení. Obecní policie je orgánem obce, ne orgánem státu. Proto zásadně působí jen na území své „domovské“ obce. V ní se stará o hlavně o tzv.

Policista je v rozsahu potřebném pro splnění konkrétního úkolu policie oprávněn požadovat od orgánů a osob věcnou a osobní pomoc, zejména potřebné podklady a informace včetně osobních údajů. Tyto orgány a osoby jsou povinny požadovanou pomoc poskytnout; nemusí tak učinit, brání-li jim v tom zákonná nebo státem uznaná povinnost mlčenlivosti anebo plnění jiné zákonné povinnosti.

Při provádění úkonu je policista povinen prokázat svou příslušnost k policii služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo odznakem policie, na kterých musí být zřetelně viditelné identifikační číslo. Pokud povaha nebo okolnosti úkonu neumožňují prokázat příslušnost způsobem podle odstavce 1, prokáže policista svou příslušnost k policii ústním prohlášením „policie“; to neplatí, brání-li povaha nebo okolnosti úkonu také ústnímu prohlášení. Policista je povinen před provedením úkonu poučit osobu dotčenou úkonem o právních důvodech provedení úkonu, a jde-li o úkon spojený se zásahem do práv nebo svobod osoby, také o jejích právech a povinnostech.

Povinnosti Policistů a Strážníků

Policisté i strážníci patří mezi vykonavatele veřejné moci, a proto nemohou dělat, co se jim zrovna zamane. To znamená, že vy jako občan se můžete chovat, jak chcete, pokud neporušujete zákon. Zákon tedy stanovuje meze pro vaše chování, které nesmíte překročit.

Pro státní úřady, instituce a jiné orgány státu - včetně policistů nebo strážníků - ale platí úplný opak: mohou činit jen to, co jim zákon výslovně povolí a umožní. Zákon přitom policistům stanovuje spoustu konkrétních oprávnění i povinností, které jsou rozebrány v dalších článcích na tomto webu.

Povinnost zdvořilosti znamená, že by s vámi policisté i strážníci měli vždy jednat slušně, s úctou k vaší osobnosti, důstojnosti, cti. Neměli by vám například tykat a neměli by se chovat diskriminačně.

Policista musí zasáhnout - to znamená provést úkon, zákrok nebo jiné opatření - pokud dochází k narušování vnitřního pořádku nebo bezpečnosti. Například pokud někdo ohrožuje jiné na ulici či podobně. Povinnost zasáhnout na policistu dopadá nejen, když je ve službě, ale někdy i když není.

Přiměřený postup je takový, kdy policista nebo strážník zvažují všechny okolnosti situace, a podle toho se posléze rozhodují. Neaplikují slepě zákon nebo jedno jeho ustanovení, ale myslí i na to, aby nezpůsobili „víc škody než užitku“ - například aby nepoužívali násilí víc, než je nutné. Mají se vyvarovat vzniku tzv. bezdůvodné újmy, tedy zbytečné újmy nebo škody.

Policista vás má vždy poučit o důvodech úkonu, který vůči vám provádí - proč po vás něco žádá, proč vás k něčemu vyzývá. Takové poučení se provádí ještě předtím, než policista nebo strážník přistoupí k danému úkonu, o kterém vás poučují.

Policista i strážník se vám samozřejmě musí prokázat vždy, když po vás něco chtějí, k něčemu vyzývají. Výjimečně se ale může stát, že okolnosti konkrétní situace zkrátka neumožňují, aby se zasahující policista nějakým zákonným způsobem prokázal - je potřeba zasáhnout rychle, neztrácet čas.

Krom toho existují i případy, kdy policista svou příslušnost oprávněně zastírá (například když vystupuje jako agent). Policisté se nadto musí řídit taky Etickým kodexem Policie České republiky.

Zvolání „Jménem zákona“ mají policisté i strážníci použít vždycky, když při provádění nějakého úkonu používají sílu nebo použitím síly hrozí. Samozřejmě se ale mohou objevit situace, kdy na takové zvolání nebude čas nebo ho nebude možné provést z jiného důvodu.

Ve světě okolo nás se objevuje čím dál tím víc osob v uniformách. Je tak velmi lehké ztratit se v tom, kdo je vlastně kdo a kdo co může.

Na druhou stranu, kolem nás nejsou jen „ne-policisté“, kteří nosí uniformy, ale i policisté, kteří naopak uniformu pravidelně nemají. Konečně mezi „speciálními“ policisty, kteří vykonávají nějaké zvláštní funkce, musíme zmínit i antikonfliktní tým a jeho členy.

Uniforma může sloužit jako poznávací znak policisty nebo strážníka. Uniformy strážníků ale nejsou jednotné - záleží na každé obci. Mohou však používat jenom černou, modrou nebo žlutou barvu, včetně jejich kombinace.

Služební průkaz nebo odznak policie a průkaz obecní policie jsou prostředky, pomocí kterých se policisté a strážníci mohou prokazovat. Služební průkaz policisty obsahuje na přední straně fotografii policisty i jeho identifikační číslo. Odznak policie používají policisté ze služby kriminální policie a vyšetřování (místo služebního průkazu). Průkaz obecní policie používají strážníci mimo pracovní dobu k prokázání své příslušnosti k obecní policii. Je na něm umístěna jak fotografie strážníka a jeho identifikační číslo, tak celé jméno strážníka, název obce a podpis starosty.

Oba mohou takové ústní prohlášení použít jenom tehdy, kdy není možné se prokázat jinými způsoby (viz výše). V těch nejkrajnějších případech se policista dokonce nemusí prokazovat ani takto ústně. Strážník se musí prokázat řádným způsobem hned, jak je to možné, i když prve použije ústní prohlášení „obecní policie“.

Podmínky pro Přijetí k Policii

Bezúhonnost je řešena zákonem č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů“ v § 14. Prokazuje se opisem z evidence Rejstříku trestů, který zajišťuje Policie ČR, která je dál oprávněna k tomu, aby v rámci přijímacího řízení využívala vlastní evidence a evidence Ministerstva vnitra ČR k ověřování údajů o uchazeči. Při posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení nebo k rozhodnutí prezidenta republiky, v jejichž důsledku se na občana hledí jako by nebyl odsouzen.

Fyzická, zdravotní a osobnostní způsobilost se prokazuje v průběhu přijímacího řízení, jehož součástí je i vyšetření zaměřené na zjištění přítomnosti omamných a psychotropních látek.

Občanští zaměstnanci mají užší pravomoci než policisté. Proto tam, kde zákon stanovuje, že něco činí policie, může takovou aktivitu vykonávat jak občanský zaměstnanec, tak policista. Často ale zákon výslovně určuje, že nějaké právo nebo povinnost náleží jen policistům. Například: Jen policisté mohou provádět zákroky - tedy používat i sílu, zbraně a donucovací prostředky - zatímco ostatní úkony mohou běžně vykonávat jak policisté, tak občanští zaměstnanci v pracovní době.

Tabulka: Rozdíly mezi Policií ČR a Obecní Policií

Kritérium	Policie ČR	Obecní Policie
Působnost	Celé území ČR	Území dané obce
Zřizovatel	Stát	Obec
Vyšetřování trestných činů	Ano	Ne
Uniforma	Jednotná	Liší se podle obce

tags: #občanský #zaměstnanec #policie #náplň #práce

Oblíbené příspěvky:

• Povinnosti OSVČ ohledně označení místa podnikání
• Statistiky mezd v USA
• Podmínky a povinnosti OSVČ při vedlejší činnosti
• Zlepšete spokojenost a produktivitu pomocí dotazníku.
• Podmínky pro nemocenské dávky