Vyrovnávací Příspěvek v Těhotenství a Mateřství: Podmínky a Důležité Informace

Cílem nemocenského pojištění je finanční zabezpečení ekonomicky aktivních osob v různých životních situacích, jako je např. nemoc, mateřství a rodičovství, a to prostřednictvím dávek nemocenského pojištění. Tato kapitola se zabývá zabezpečením ekonomicky aktivních matek v období rizikového těhotenství, mateřství nebo v případě nemožnosti konat svou práci z důvodu těhotenství či mateřství.

Co je vysoce rizikové těhotenství?

Nemocenské pojištění

Nemocenské pojištění u většiny zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinné. Okruh těchto osob (tzv. pojištěnců) stanoví zákon. Jedná se především o:

  • zaměstnance v pracovním poměru - za předpokladu, že sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí alespoň částku 4.500 Kč,
  • zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti (DPČ) - za předpokladu, že sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí alespoň částku 4.500 Kč,
  • zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce (DPP) - za předpokladu, že výše odměny přesahuje částku 11.499 Kč měsíčně (hranice vyplývá ze zákona o nemocenském pojištění, kde je zakotveno, že účast na pojištění vzniká tehdy, když hrubá odměna z DPP dosáhne výše 25 procent z průměrné mzdy, což pro rok 2025 činí 46.557 Kč).

Finanční Zabezpečení v Těhotenství a Mateřství

Finanční zabezpečení je realizováno dvěma způsoby:

  1. Zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy. V době dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci od zaměstnavatele náhrada mzdy, a to od 1. do 14. kalendářního dne jejího trvání.
  2. Správa sociálního zabezpečení vyplácí tyto dávky nemocenského pojištění související s těhotenstvím:
    • nemocenské,
    • peněžitá pomoc v mateřství (PPM),
    • vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (VPTM).

Nemocenské

Finanční zabezpečení náleží zaměstnankyni, jestliže byla lékařem uznána dočasně práce neschopnou z důvodu těhotenství (tzv. rizikového těhotenství) k výkonu své dosavadní práce. Na finanční podporu má samozřejmě nárok také tehdy, jestliže byla uznána dočasně pracovně neschopnou z jiných důvodů (např. chřipka, angína, úraz).

Podmínky pro nárok na nemocenské

Nemocenské náleží, jestliže:

  • dočasná pracovní neschopnost je delší než 14 kalendářních dnů,
  • dočasná pracovní neschopnost vznikla v době pojištění (tj. v době trvání zaměstnání) nebo po skončení pojištění v tzv. ochranné lhůtě, která činí 7 kalendářních dnů od skončení zaměstnání (pokud zaměstnání trvalo po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů poslední pojištění trvalo). Ochranná lhůta mj. neplyne ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce,
  • pojištěnka nevykonává práci v zaměstnání, ze kterého je nemocenské poskytováno.

Od 1. 1. 2020 byl zaveden systém eNeschopenky. Pojištěnec už nemusí předávat doklady zaměstnavateli, náhrada mzdy i nemocenské mu přijde automaticky. Nemocnému dál zůstává v papírové podobě jen průkaz práce neschopného. Více informací zjistíte na stránkách ČSSZ.

Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny (na rozdíl od náhrady mzdy, jež se poskytuje pouze za dny pracovní). Začíná se vyplácet od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti a končí dnem skončení dočasné pracovní neschopnosti nebo nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, nejdéle je však vyplácena po dobu 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti (včetně zápočtu předchozích období dočasných pracovních neschopností).

Nemocenské v souvislosti s porodem

Nárok na tzv. nemocenské v souvislosti s porodem vzniká tehdy, jestliže těhotná žena k počátku šestého týdne před očekávaným termínem porodu:

  • nesplnila podmínky pro nárok na PPM (doloží potvrzením OSSZ),
  • je účastna na nemocenském pojištění, tj. zaměstnána, nebo je v ochranné lhůtě (ochranná lhůta činí 7 kal. dnů).

O vzniku dočasné pracovní neschopnosti ženy, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, rozhodne lékař. Po šesti týdnech ode dne porodu lékař tuto dočasnou pracovní neschopnost ukončí. Na další nemocenské může mít žena nárok z jiného důvodu, než je těhotenství nebo porod.

Vycházky a změna pobytu při dočasné pracovní neschopnosti

Vycházky a jejich dobu může povolit ošetřující lékař. Rozsah vycházek musí odpovídat zdravotnímu stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a nenarušovat stanovený léčebný režim. Ošetřující lékař může vycházky povolit nejvýše v celkovém rozsahu šest hodin denně, a to v době od 7 do 19 hodin. Vymezí konkrétní časový úsek nebo časové úseky těchto vycházek. Ošetřující lékař může ve výjimečných případech na žádost pojištěnce povolit, aby si pojištěnec volil dobu vycházek podle svého aktuálního zdravotního stavu. Takto povolit vycházky lze nejvýše na dobu tří měsíců, a to i opakovaně. Je však potřeba mít písemný souhlas OSSZ, o který požádá ošetřující lékař.

Změna pobytu je možná na základě žádosti. Rozlišují se dvě situace:

  • Změna pobytu v rámci ČR - povoluje pouze ošetřující lékař, a to na základě žádosti pojištěnce. Byla‑li pojištěnci povolena změna místa pobytu v období prvních 14 kalendářních dnů jeho dočasné pracovní neschopnosti, je povinen zaměstnavateli změnu místa pobytu předem písemně (nebo jinak prokazatelně) oznámit.
  • Změna pobytu z důvodu pobytu v cizině - povoluje ošetřující lékař, a to na základě předchozího písemného souhlasu OSSZ. O souhlas OSSZ žádá ošetřující lékař v elektronické podobě.

Nemocenské a rodičovská dovolená

V době čerpání rodičovské dovolené nevzniká nárok na nemocenské.

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)

PPM je dávka nemocenského pojištění, kterou pobírá (obvykle) žena v souvislosti s těhotenstvím, mateřstvím a péčí o novorozeně. Někdy se tato dávka označuje jako „mateřská“. Pokud je žena zaměstnána, nastupuje během pobírání PPM na mateřskou dovolenou. Smyslem dávky je nahrazení příjmu, o který pojištěnec přichází v souvislosti s mateřstvím či převzetím dítěte do péče. PPM je podmíněna předchozí pracovní činností a účastí pojištěnce na nemocenském pojištění v předcházejícím období.

PPM z důvodu porodu

PPM z důvodu porodu náleží matce, jestliže je účastna nemocenského pojištění (tj. je zaměstnaná) nebo je v ochranné lhůtě a těhotenství skončilo porodem (dítě je zapsáno do knihy narození). Při potratu PPM nenáleží. Dále musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před nástupem na PPM alespoň po dobu 270 kalendářních dnů.

Do doby 270 dnů se započítává také:

  • doba studia (na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři) považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno či přerušeno z důvodu těhotenství, či doba prezenčního studia v doktorském studijním programu, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno či přerušeno z důvodu těhotenství (dobu studia lze započíst pouze v případě, že po ukončení studia započne nemocenské pojištění, tedy zpravidla, když je uzavřen pracovní poměr),
  • doba rodičovské dovolené,
  • doba neplaceného volna,
  • doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

PPM náleží po skončení zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě. U matky, jejíž pojištění skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta 180 kalendářních dnů od skončení zaměstnání.

Doba poskytování PPM

PPM se matce poskytuje maximálně po dobu 28 týdnů, popř. 37 týdnů v případě ženy, která porodila více dětí. Tato doba se nazývá podpůrčí dobou. U pojištěnky, která porodila, nesmí být podpůrčí doba u PPM kratší než 14 týdnů a nesmí skončit před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu. PPM nemůže být vyplácena za dobu, kdy zaměstnankyně nadále vykonává zaměstnání, ze kterého jí PPM náleží.

Nástup na PPM

Podpůrčí doba PPM začíná nástupem na PPM, a to:

  • dnem, který pojištěnka sama určí v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud pojištěnka tento den v tomto období neurčí, nastává nástup na PPM počátkem šestého týdne před očekávaným dnem porodu,
  • dnem porodu, pokud k porodu došlo dříve, než bylo výše uvedeno.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství je dávka poskytovaná ženám, které byly kvůli těhotenství či mateřství (do 9. měsíce po porodu) převedeny na jinou práci a v souvislosti s tímto převedením došlo k poklesu jejich započitatelného příjmu. Základní podmínkou nároku na tuto dávku je dočasné převedení těhotné zaměstnankyně na jinou práci z důvodu, že práce, kterou dosud vykonávala, je těhotným ženám zakázána nebo podle ošetřujícího lékaře taková práce ohrožuje její těhotenství.

Aby mohla být dávka vyplácena, je další podmínkou účast zaměstnankyně na nemocenském pojištění, tj. např. Podmínky nároku na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství stanoví zákon o nemocenském pojištění (z. č. 187/2006 Sb.). Pro nárok na tuto dávku je nutný tiskopis Žádost o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Ten ženě vydá ošetřující lékař nebo gynekolog, v jehož péči je po dobu těhotenství a mateřství. Zaměstnankyně tiskopis vyplní v části D a po převedení na jinou činnost jej předá svému zaměstnavateli.

Žádost o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

V kompetenci příslušné OSSZ je rozhodnout o nároku na dávku a její výši. Ze zákona je lhůta pro zpracování (výplatu) dávky do jednoho měsíce od data, kdy OSSZ obdrží doklady potřebné k její výplatě. Písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena, se zasílá současně s výplatou dávky.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci, nejdéle do začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Po porodu se vyrovnávací příspěvek ženě poskytuje do konce 9. měsíce. ČSSZ vyplácí dávky nemocenského pojištění zpětně. V případě hotovostní výplaty hradí pojištěnec náklady za doručení. Do zahraničí se dávky nemocenského pojištění vyplácejí pouze na účet příjemce u peněžního ústavu, a to na jeho náklady.

Důležité upozornění

Důležité je, neplést si nemocenské pojištění se zdravotním pojištěním. Jejich účel je odlišný. Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění v případě nemoci či mateřství v zásadě pracujícím lidem. Tuto agendu zajišťují v součinnosti se zaměstnavateli OSSZ. Zdravotní pojištění však slouží k úhradě zdravotní péče, jako je lékařské ošetření, ambulantní či nemocniční léčba, pohotovostní a záchranná služba aj., a je v působnosti zdravotních pojišťoven.

Rizikové těhotenství

Těhotenství je pro většinu obdobím radosti a očekávání, ale pro některé ženy může být i zdrojem obav. Vyšší věk i nárůst počtu žen po umělém oplodnění zvyšuje výskyt komplikací během těhotenství. Jednoduše řečeno, za rizikové těhotenství se považuje stav, kdy existuje zvýšené nebezpečí možných komplikací jak pro matku, tak pro miminko. Mezi faktory, které mohou přispět k jeho vzniku, patří zejména umělé oplodnění pomocí IVF a věk budoucí maminky, pokud překročil hranici 35 let. Aby se zabránilo potenciálním obtížím, je nezbytné dodržovat speciální lékařská doporučení.

Rizikové těhotenství

Důvody rizikového těhotenství

Důvodem, který vede k zařazení do rizikové skupiny, může být onemocnění ženy před otěhotněním nebo onemocnění, která se objeví až v souvislosti s těhotenstvím. Do skupiny onemocnění, kterými žena trpěla již před otěhotněním a která jsou důvodem k rizikovému těhotenství, patří například vrozené vady dělohy (riziko potratu či předčasný porod), vrozené poruchy krevní srážlivosti či chronická onemocnění jako astma, cukrovka, srdeční onemocnění, neurologická onemocnění (např. roztroušená skleróza), vysoký krevní tlak či obezita.

Během těhotenství se mohou vyskytnout onemocnění jako těhotenská cukrovka, preeklampsie, krvácení v graviditě, hrozící potrat či předčasný porod díky předčasně vzniklé děložní aktivitě či nedostatečná funkce placenty vedoucí k hypotrofii plodu. Z pohledu plodu hrozí především vrozené vývojové vady. Dalším důvodem pro rizikové těhotenství může být vícečetné těhotenství nebo nevýhodná poloha plodu.

Rizikové těhotenství a neschopenka

Jestliže je žena zaměstnaná nebo si jako OSVČ platí nemocenské pojištění, má nárok na standardní nemocenské dávky. Při rizikovém těhotenství jsou stejné jako při jiné pracovní neschopnosti. Prvních 14 dní je nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele, tedy na 60 % z redukované hodinové mzdy, která se vypočítává na základě průměru za poslední 3 měsíce za poslední kalendářní čtvrtletí. Od 15. dne pracovní neschopnosti vzniká nárok na nemocenské dávky, které vyplácí ČSSZ (výše je 60% z hrubé mzdy - z redukovaného vyměřovacího základu). Od 31. dne se nemocenské dávky zvyšují na 66 % a od 61. dne na 72%. Nemocenská se platí za všechny kalendářní dny.

Rizikové těhotenství a vycházky

Protože je rizikové těhotenství řazeno mezi běžnou pracovní neschopnost, platí zde i všechna omezení spojována s neschopenkou. Proto není možné uplatňovat neomezené vycházky. Lékař rozepisuje standardní vycházky v době od 7:00 do 19:00 hodin, maximálně na 6 hodin denně, které mohou být v průběhu dne rozděleny, např. 3 hodiny dopoledne a 3 hodiny odpoledne. Mimo stanovené hodiny by se těhotná měla zdržovat doma, neboť může přijít kontrola. Prvních 14 dní kontroluje dodržování pravidel pracovní neschopnosti zaměstnavatel, poté ČSSZ.

tags: #nemocenska #rizikove #tehotenstvi #podmínky

Oblíbené příspěvky: