Nemocenská v České republice: Výpočet, nárok a důležité informace

Pokud pracujete či podnikáte a kvůli nemoci přijdete dočasně o výdělek, může Vás finančně zajistit nemocenské. Abyste je mohli čerpat, musíte být účastni nemocenského pojištění.

Podmínkou nároku na nemocenské je, že občan je nemocensky pojištěn (účasten nemocenského pojištění). Účast na nemocenském pojištění zpravidla u všech zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. Účast na nemocenském pojištění vzniká zpravidla dnem nástupu do zaměstnání a zaniká dnem skončení zaměstnání.

Nemocenská je dávka nemocenského pojištění, která Vám bude vyplácena, když zůstanete nemocní a nebudete moci vykonávat dosavadní zaměstnání. Poskytuje se za kalendářní dny a vyplácí se až od 15. dne pracovní neschopnosti, nejdéle 380 dnů.

V prvních dvou týdnech trvání dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy, a to za pracovní dny. Nemocenské se zpravidla poskytuje nejdéle 380 kalendářních dnů (tzv. podpůrčí doba). Od 15. dne trvání pracovní neschopnosti Vám vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení nemocenské za kalendářní dny (tj. včetně víkendů a svátků).

Nemocenská společně s náhradou mzdy pomáhají pokrýt výpadek příjmu během dočasné pracovní neschopnosti. Podmínky nároku na dávky nemocenského pojištění i způsob jejich výpočtu a výplaty stanoví zákon o nemocenském pojištění (zákon číslo 187/2006 Sb. v platném znění).

O nároku na dávku nemocenského pojištění rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle sídla mzdové účtárny zaměstnavatele. Oznámení o druhu dávky, její výši a období, za které byla vyplacena, je uvedeno ve zprávě pro příjemce na výpisu z účtu nebo na poštovní poukázce. Jsou-li podmínky pro její přiznání splněny, je dávka vyplacena a nezasílá se žádné rozhodnutí. Pokud podmínky pro nárok na dávku nejsou splněny, bude Vám zasláno rozhodnutí o zamítnutí žádosti, kde budou důvody zamítnutí vysvětleny.

Kdo má nárok na nemocenskou?

Nárok na nemocenskou mají pouze zaměstnanci účastni na nemocenském pojištění a OSVČ platící si dobrovolné nemocenské pojištění. Částka nemocenské následně závisí na rozhodných příjmech.

Zaměstnanci pracující na klasickou pracovní smlouvu odvádí vždy ze své hrubé mzdy sociální pojištění (včetně nemocenského pojištění), tedy i při práci na zkrácený úvazek, a mají tak nárok na nemocenskou. Na nemocenskou mají nárok dokonce i zaměstnanci pracující na některou z pracovních dohod, pokud bylo z předmětné dohody odváděno sociální pojištění.

Zatímco naprostá většina zaměstnanců dostává během pracovní neschopnosti nemocenskou, tak osoby samostatně výdělečně činné většinou nikoliv. Důvodem je skutečnost, že účast na nemocenském pojištění je pro OSVČ dobrovolná a většina OSVČ této možnosti v praxi nevyužívá.

OSVČ si mohou dobrovolně platit nemocenské pojištění. Účast na nemocenském pojištění vznikne podnikající osobě dnem, kdy podala přihlášku k pojištění nebo ode dne, který v přihlášce uvedla. Tento datum však nesmí být starší než den, kdy podají žádost.

Nemocenská versus náhrada mzdy za nemoc: Jaký je mezi nimi rozdíl?

Jak se liší nemocenská od náhrady mzdy za nemoc? U zaměstnanců je základním vstupním údajem průměrná hrubá mzda a nikoliv čistá mzda. Nemocenská a náhrada mzdyKalkulačka nemocenské si poradí s výpočtem náhrady mzdy. Nepleťte si tyto dva pojmy. Nemocenskou platí, jak bylo zmíněno výše, stát. Náhrada mzdy je naproti tomu vyplácena zaměstnavatelem, a to od 1. do 14. dne Vaší neschopnosti.

Náhrada mzdy je vyplácena zaměstnavatelem zaměstnanci od prvního dne pracovní neschopnosti. Nemocenské dávky jsou vypláceny státem od 15. dne pracovní neschopnosti. OSVČ na náhradu mzdy nemáte nárok.

Neschopenka: Na co má právo zaměstnavatel?

Dodržování režimu nemocného během neschopenky provádí primárně zaměstnanci Okresní správy sociálního zabezpečení. V prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti, kdy zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci náhradu mzdy za nemoc, však může zaměstnavatel zaměstnance kontrolovat, a to včetně dodržování stanovených vycházek.

Víkendy: Jakou roli hrají ve výpočtu?

Nemocenská náleží, na rozdíl od náhrady mzdy za nemoc, za kalendářní dny. To znamená, že nemocenská se vypočítává i za sobotu a neděli.

Nemocenská ve zkušební době, výpovědní lhůtě a po skončení pracovního poměru

I zaměstnanci ve zkušební době mohou onemocnět, přičemž pro tyto situace platí stejná pravidla jako v ostatních případech. V prvních 14 dnech tedy náleží náhrada mzdy za nemoc od zaměstnavatele a od 15. dne náleží nemocenská.

Nárok na nemocenskou mají pochopitelně i zaměstnanci ve výpovědní lhůtě. Nemocenská se vyplácí stejně. Výplata nemocenské následně náleží i po skončení pracovního poměru, pokud trvají zdravotní důvody pro nárok na nemocenskou.

Nemocenská v ochranné lhůtě

Nemocenskou je možné pobírat i po skončení pracovního poměru, jestliže dojde k nástupu na nemocenskou v ochranné sedmidenní lhůtě po skončení zaměstnání.

Výpočet nemocenské 2025 a redukční hranice

Při výpočtu nemocenské se z průměrné mzdy vypočítá neredukovaný denní vyměřovací základ (DVZ), který se při výpočtu redukuje.

Do první redukční hranice (do 1 552 Kč) se započítává z 90 %,
ve druhé redukční hranici (od 1 552 Kč do 2 328 Kč) z 60 %,
ve třetí redukční hranici (od 2 328 Kč do 4 656 Kč) z 30 %.

V prvních 16 dnech nároku na nemocenskou je následná denní nemocenská 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, v dalších 30 dnech již 66 % a v následujících dnech již 72 %. Základní podpůrčí doba pro nemocenskou je 380 dní.

V přiložené tabulce máme pro názornost vypočten redukovaný denní vyměřovací základ (DVZ) u průměrné hrubé mzdy ve výši 55 000 Kč.

Výpočet	Částka
Průměrná hrubá mzda	55 000 Kč
Neredukovaný DVZ	1 808,22 Kč
Zápočet z první redukční hranice	1 396,80 Kč
Zápočet ze druhé redukční hranice	153,73 Kč
Redukovaný DVZ	1 551 Kč

Výše nemocenského za kalendářní den činí: do 30. dne trvání pracovní neschopnosti nebo karantény 60 %, od 31. dne do 60. dne trvání pracovní neschopnosti nebo karantény 66 %, od 61. dne trvání pracovní neschopnosti nebo karantény 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

tags: #nemocenská #výpočet #i #víkendy