Nemocenská a mateřská pro OSVČ v České republice
Když se podnikatelce narodí dítě, má vždy nárok na rodičovský příspěvek. Aby kromě toho dostala ona nebo otec dítěte i peněžitou pomoc v mateřství (tzv. mateřskou), musí si předem přispívat na nemocenské pojištění. Na rozdíl od zaměstnanců si OSVČ nemocenské pojištění platí pouze dobrovolně. Rozhodně se jim ale vyplatí, pokud plánují založení rodiny.
Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství
Základní podmínkou vzniku nároku na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) u OSVČ je účast na nemocenském pojištění, což v podstatě znamená placení pojistného na nemocenské pojištění. Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství (lidově mateřskou) stanoví zákon o nemocenském pojištění (z. č. 187/2006 Sb.).
Pro podnikající ženy není peněžitá pomoc v mateřství (mateřská) samozřejmost. Aby měly OSVČ nárok na mateřskou, musí platit nemocenské pojištění. Podmínka mateřské pro OSVČ je mít zaplacené nemocenské pojištění za aspoň 270 dní ve dvou letech před nástupem na mateřskou a z toho 180 dní rok před nástupem na mateřskou.
Nárok na peněžitou pomoc v mateřství vzniká pouze za splnění dvou daných podmínek. Žadatel o peněžitou pomoc v mateřství musí být v době nástupu na dávku nemocensky pojištěn (tj. z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení), nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění. K tomu musí splňovat druhou, specifickou podmínku - být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na tuto dávku (to je zhruba 9 měsíců nemocenského pojištění v rozložení dvou let). Tato podmínka nemusí být splněna jen u jednoho zaměstnavatele.
OSVČ musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných alespoň po dobu 180 kalendářních dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.
Aby občan nezůstal bez prostředků například v době, kdy jedno zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství činí u žen, které byly ke dni skončení zaměstnání těhotné 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud pojištění trvalo kratší dobu, bude ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo (pokud např. pojištění trvalo 3 měsíce, činí ochranná lhůta 3 měsíce). Nebo také pojištěnka, která pobírá nemocenské z dřívějšího pojištění až do nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. V ostatních případech je ochranná lhůta jen 7 kalendářních dnů.
Pokud studentka nastoupí do zaměstnání, které jí založí účast na pojištění, ale v tomto zaměstnání ještě nesplní podmínku pojištění celých 270 dnů, může se jí doba studia započítat do pojištění. Podmínkou je, že studentka úspěšně školu ukončí nebo přeruší z důvodu těhotenství. Pak se pojištěnce do potřebných dnů započte i doba studia - pokud spadá do dvou let přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Žena dokládá tuto dobu studia ověřenou kopií dokladu o jeho ukončení (např. maturitním vysvědčením, diplomem). Za těchto podmínek se studium dá započítat pro získání doby pojištění pro dávku i muži, který po úspěšně ukončeném studiu navazuje zaměstnáním.
Účast OSVČ na nemocenském pojištění (tj. placení nemocenského pojištění) je dobrovolná, a to na základě přihlášky na příslušné správě sociálního zabezpečení (ePortálu ČSSZ). Účast na nemocenském pojištění nemůže vzniknout zpětně. V případě, že se OSVČ dobrovolně k nemocenskému přihlásí, vzniká jí povinnost odvádět pojistné na nemocenské pojištění. OSVČ má z nemocenského pojištění nárok na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství, otcovskou, ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné. Pro nárok na tyto dávky u OSVČ platí obdobné podmínky jako u zaměstnanců, což je popsáno v kapitole Nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství (PPM) a vyrovnávací příspěvek. Existují však i určitá speciální pravidla pro OSVČ.
Jak se přihlásit k nemocenskému pojištění
Po přihlášení budete každý měsíc platit zálohy. Přihlášením k dobrovolnému nemocenskému pojištění vás provede naše mini akademie, pro začínající podnikatele je vstup zdarma.
Výše a platba pojistného
Jejich výše činí 2,7 % z měsíčního vyměřovacího základu. Ten se vypočítá se jako polovina zisku uvedeného v posledním daňovém přiznání, kterou následně vydělíte 12.
Pojistné na nemocenské pojištění OSVČ odvádí pojistné na účet OSSZ, a to ve výši 2,7 % z vyměřovacího základu, který si sama určuje. Minimální měsíční vyměřovací základ činí 9.000 Kč. Maximální vyměřovací základ nemůže být vyšší než částka rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na posledním „Přehledu o příjmech a výdajích“ připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti, přičemž k přehledu staršímu tří let se nepřihlíží.
Je-li vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ, je měsíční základ roven minimálnímu měsíčnímu základu, tzn. 9.000 Kč, a platba pojistného na nemocenské pojištění nemůže být nižší než 243 Kč. Nelze-li určit maximální měsíční základ z naposledy podaného přehledu o příjmech a výdajích (např. při zahájení samostatné výdělečné činnosti, kdy v posledních třech letech nebyla činnost vykonávána), rovná se tento polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok. Polovina průměrné mzdy v roce 2025 činí 23 279 Kč, tzn. platbu pojistného ve výši 629 Kč měsíčně (2,7 % z 23 279 Kč). Kalkulačku výše záloh lze využít zde.
Dejte si pozor na splatnost - pojištění se platí vždy od prvního do posledního kalendářního dne v měsíci, za který se platí. Dnem platby je vždy až den, kdy se platba připíše na účet úřadu.
Pojistné na nemocenské pojištění je splatné od prvního dne do posledního dne kalendářního měsíce, za který se pojistné platí. V měsíci přihlášení se k nemocenskému pojištění je pojistné splatné až do konce následujícího kalendářního měsíce. Dnem platby je až den, kdy je platba připsána na správný účet.
Pokud OSVČ nezaplatila pojistné ve lhůtě splatnosti, ale doplatí pojistné do konce následujícího kalendářního měsíce, považuje se tento doplatek pojistného za pojistné na předchozí měsíc. Doplacení pojistného je však možné jen ve výši absolutního minima, tzn. 243 Kč v roce 2025.
Pokud jste si nemocenské pojištění jako žena OSVČ neplatila a čekáte dítě, přihlaste se k pojištění alespoň 3 měsíce před plánovaným termínem porodu.
Aby měla žena podnikatelka nárok na peněžitou pomoc v mateřství, musí nemocenské pojištění platit alespoň 270 dní (9 měsíců) v uplynulých dvou letech, a z toho 180 dní (6 měsíců) v roce před nástupem na mateřskou dovolenou.
Výpočet peněžité pomoci v mateřství
Platila jste si pojistné dostatečně dlouho, abyste mateřskou získala - jak vysoké příspěvky tedy můžete očekávat? Peněžitá pomoc v mateřství činí 70 % denního upraveného vyměřovacího základu za kalendářní den. Odvíjí se tedy od toho, jak vysoké nemocenské pojištění si platíte.
Denní dávka peněžité pomoci v mateřství se počítá z výše odvedeného pojistného na nemocenské pojištění. Mateřská OSVČ je 70 procent redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Měsíční platba nemocenského pojištění je v roce 2024 omezená zdola, nemůže být nižší než 243 Kč. Shora je pojistné na nemocenskou omezené taky: vyměřovací základ nesmí být vyšší než vyměřovací základ pojištění důchodového (sociálního), strop nemocenského pojistného v roce 2025 je 5029 Kč.
Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku. U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na dávku. Průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic.
Penížitá pomoc v mateřství se u OSVČ vypočítá z toho, kolik si platí nemocenské pojištění. V roce 2024 je minimální nemocenské pojištění pro OSVČ 216 Kč měsíčně. To odpovídá vyměřovacímu základu 8.000 Kč a výše mateřské je při platbě minimálního pojištění 5.550 Kč za měsíc (resp. za 30 dní).
Při minimálním pojistném (216 Kč měsíčně) budete mít nárok na mateřskou v celkové výši 36 260 Kč na jedno dítě, případně 47 915 Kč na dvojčata nebo vícerčata.
Kalkulačka peněžitá pomoc v mateřství pro OSVČ: Aby měla podnikající žena nárok na peněžitou pomoc v mateřství (mateřskou), musí si dobrovolně platit nemocenské pojištění. Kalkulačka mateřské pro OSVČ spočítá, kolik musí na nemocenském pojištění odvést, aby dostala aspoň nějakou mateřskou, a poradí, jak to udělat, aby peněžitá pomoc v mateřství byla co nejvyšší.
Délka mateřské dovolené a nástup
Na mateřskou dovolenou můžete nastoupit 8 až 6 týdnů před očekávaným termínem porodu. Pro nástup na mateřskou potřebujete od svého lékaře dostat originál tiskopisu Žádost o peněžitou pomoc v mateřství. Podáte jej přímo Okresní správě sociálního zabezpečení, u které jste evidováni.
Dávka se poskytuje 28 týdnů (resp. 37 týdnů, pokud žena porodí dvojčata nebo více dětí). Na peněžitou pomoc v mateřství může maminka nastoupit 8-6 týdnů před očekávaným dnem porodu s tím, že termín nástupu si v tomto rozmezí určí sama. Pokud nenastoupí nebo si neurčí takový den nástupu, počítá se za něj první den 6. týdne před očekávaným dnem porodu. V případě, že by žena chtěla pracovat až do dne porodu, měla by vědět, že může, ale podpůrčí doba se jí od 6. týdne před plánovaným porodem počítá, s tím, že za dny, kdy žena pracuje, nemá na dávku nárok.
Slovem mateřská se označují minimálně dvě věci - mateřská dovolená a peněžitá pomoc v mateřství (že se tak někdy říká i rodičovské dovolené a rodičovskému příspěvku, nechme stranou). OSVČ mateřskou dovolenou nedostane, dovolená se týká jen zaměstnaných lidí. Ale peněžitou pomoc v mateřství OSVČ dostat může a délka jejího pobírání je 28 týdnů, když se jí narodí jedno dítě, pokud se jich narodí víc, pak 35 týdnů. Pobírat mateřskou může žena od začátku osmého týdne před stanoveným datem porodu. Pokud rodiče nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemají, ode dne porodu můžou začít čerpat rodičovský příspěvek.
Žádost o dávku se předává na předepsaném tiskopisu Žádost o peněžitou pomoc v mateřství. Ten vydá ošetřující lékař-gynekolog, u něhož je žena v předporodní péči. Lékař potvrdí v části A předpokládaný den porodu a žena vyplní požadované údaje v části B. Pokud se ženě narodí 2 a více dětí, pak pro nárok na delší podpůrčí dobu tj.
V kompetenci příslušné OSSZ je rozhodnout o nároku na dávku a její výši. Ze zákona je lhůta pro zpracování (výplatu) dávky do jednoho měsíce od data, kdy OSSZ obdrží doklady potřebné k její výplatě.
Písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena, se zasílá současně s výplatou dávky. Oznámení se uvádí formou sdělení příjemci na výpisu z účtu nebo formou sdělení na poštovní poukázce (tzv. zpráva pro příjemce). V případě, že oznámení bude delší než je povolený počet znaků na zprávě pro příjemce, zašle OSSZ písemné oznámení formou dopisu (jde o vydání oznámení v tzv.
Mateřská pro otce
Peněžitou podporu v mateřství může po uplynutí 6 týdnů od narození dítěte čerpat otec dítěte místo matky. Platí pro něj však stejná pravidla - předem musí platit nemocenské pojištění. Tato možnost se hodí zejména párům, kde si nemocenské pojištění žena neplatí, ale muž ano. Na OSSZ se v takovém případě podává Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče.
K žádosti musíte navíc přiložit ještě písemnou dohodu o tom, že o dítě pečuje otec, a to s úředně ověřeným podpisem matky - to lze provést přímo na pobočce OSSZ. Na mateřskou dovolenou otec nastupuje nejdříve 7. Vedle toho si může otec nechat vyplatit i dávku otcovské poporodní péče, tzv. otcovskou. Tu může od roku 2022 nově pobírat 2 týdny místo původního 1 týdne, a to právě v období prvních 6 týdnů po narození dítěte.
Kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy peněžitá pomoc v mateřství náleží výhradně matce, má na dávku nárok i otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila. Musí ovšem splňovat stejné podmínky pojištění jako žena, která porodila (účast na pojištění v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, 270 dní účasti na pojištění v posledních dvou letech před nástupem na dávku). Navíc musí se ženou/matkou uzavřít dohodu v listinné podobě, že bude o dítě pečovat. V dohodě se uvede den, od něhož bude otec o dítě pečovat, den porodu a podpis matky, který je třeba úředně ověřit (lze přímo na OSSZ).
Častější jsou případy, kdy na mateřskou nastoupí otec-zaměstnanec, protože mívá automaticky splněnou podmínku povinného pojištění. Ale, i tatínek, který pracuje jako OSVČ, mateřskou může dostat. Musí samozřejmě mít nastřádáno dost dnů se zaplaceným nemocenským pojištěním. S maminkou dítěte musí podepsat dohodu, že bude o dítě pečovat, ta se musí úředně stvrdit. Nastoupit na mateřskou může nejdřív po šestinedělí a doba, kdy může peněžitou pomoc v mateřství dostávat je o těchto šest týdnů kratší, tedy 22 týdnů u jednoho dítěte, 29 týdnů u vícerčat. A taky je tu čtrnáctidenní otcovská spojená s dávkou otcovské poporodní péče: kalkulačka otcovské poporodní péče.
Podnikání během mateřské dovolené
Zákon o nemocenském pojištění říká, že pokud pobíráte finanční pomoc v mateřství, nemůžete vykonávat výdělečnou činnost, za kterou vám mateřská náleží. U podnikatelek to znamená, že dokud pobírají mateřskou, nesmí osobně vykonávat podnikatelskou činnost, ze které odváděly nemocenské pojištění. Přímé podnikání na mateřské je možné ve dvou případech - pokud pobíráte mateřskou ze zaměstnání, případně pokud jste příjemkyní rodičovského příspěvku. V obou případech se bude vaše živnost považovat za živnost vedlejší.
Pokud jste už před nástupem na mateřskou dovolenou měli podnikání jako svoji hlavní ekonomickou činnost, platí pro vás během mateřské dovolené omezení - během pobírání peněžitého příspěvku v mateřství nemůžete osobně vykonávat podnikatelskou činnost. Můžete si ale najmout zaměstnance, který vaši práci zastane místo vás.
Myslete na to, že při mateřské nesmíte vy osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Pokud byste tuto činnost osobně vykonávat začala, ztratíte nárok na peněžitý příspěvek v mateřství.
OSVČ nemusí v době pobírání dávky přerušovat nebo ukončovat činnost. Samostatnou výdělečnou činnost sice nesmí vykonávat osobně, ale mohou ji vykonávat prostřednictvím svých zaměstnanců nebo spolupracujících osob. Např. chod prodejny zajišťují pouze prodavačky apod..
Pokud jako OSVČ začnete pobírat mateřskou, musíte přestat osobně podnikat. Je ale možné, aby za vás vykonávali podnikatelskou činnost vaši zaměstnanci.
Jak na podnikání při mateřské? Pokud podnikání po dobu mateřské a rodičovské přerušíte, zálohy platit nemusíte. V případě, kdy činnost přerušit nechcete, budou se vás týkat zálohy OSVČ s vedlejší činností. Z toho plynou výhody zejména při platbách sociálního a zdravotního pojištění. Tyto částky se vám totiž značně sníží.
Pokud jste byli zaměstnanci a na mateřské chcete začít podnikat, budete vedlejšími OSVČ. Abyste mohli legálně podnikat, musíte se registrovat na živnostenském úřadě. Detaily najdete v článku o založení živnosti. Živnostenský úřad vás následně ohlásí jako vedlejší OSVČ u zdravotní pojišťovny, správy sociálního zabezpečení a na finančním úřadu. Zároveň vám bude zřízena datová schránka - ta je nyní povinná pro všechny OSVČ.
Pokud se rozhodnete pro vedení účetnictví OSVČ, potřebujete znát základy účetnictví, nebo si najmout externího účetního.
Rodičovský příspěvek
V případě, že si pojištění nebudete platit vůbec, stále vám zůstává nárok na rodičovský příspěvek. Jeho výše se pro děti narozené po 1. 1. 2024 zvýšila na 350 000 Kč na jedno dítě nebo 525 000 Kč na vícerčata a čerpá se postupně. Příspěvek můžete pak čerpat jen do 3 let věku dítěte. Rychlost čerpání je dána výší odváděného nemocenského pojištění. Pokud jste si jej neplatili, budete rodičovský příspěvek dostávat ve výši 13 000 Kč měsíčně.
Rodičovský příspěvek dostáváte vždy až po skončení mateřské dovolené. Pokud plánujete další potomky, dejte pozor na délku čerpání.
Pokud rodiče nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemají, ode dne porodu můžou začít čerpat rodičovský příspěvek.
Rodičovská dovolená plynule navazuje na mateřskou dovolenou a její délku si lze nastavit libovolně až do vyčerpání celkové částky 300 000 Kč. Na rozdíl od mateřské dovolené, na rodičovskou dosáhnou všichni včetně OSVČ. Navíc lze při pobírání tohoto příspěvku dále pracovat.
Nezaměstnaní nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemají, protože nejsou nemocensky pojištěni. Ode dne porodu ale mají nárok na rodičovský pří- spěvěk - dávku státní sociální podpory. S žádostí o ni se musí obrátit na příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR podle místa trvalého bydliště.
Jako OSVČ máte na rodičovský příspěvek stejný nárok, jako zaměstnanec. Co však na rozdíl od zaměstnance nedostanete, je rodičovská dovolená. Nárok na rodičovský příspěvek vzniká po skončení mateřské nebo v případě, že jste mateřskou nepobírali pak můžete rodičovský příspěvek začít čerpat ihned po narození dítěte.
Rodičovský příspěvek je stanoven jednotně na 350 000 korun (525 000 korun v případě vícerčat). Rodič má pak možnost si vyplácení tohoto příspěvku rozvrhnout tak, jak se mu to hodí. Může tak pobírat vyšší měsíční příspěvek, s tím, že ale celkovou částku vyčerpá např. Maximální měsíční výše rodičovského příspěvku je odvozena od denního vyměřovacího základu stanoveného při výpočtu peněžité pomoci v mateřství. Obecně pak platí, že lze maximálně čerpat částku odpovídající 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu. Pokud jste nepobírali mateřskou, pak je měsíční výše rodičovského příspěvku zastropovaná na 13 000 korunách měsíčně.
Nemocenské v souvislosti s porodem
Jestliže OSVČ nemá nárok na PPM (doloží potvrzením OSSZ), protože nesplní podmínky pro vznik nároku na PPM, a zároveň je účastna nemocenského pojištění (či v ochranné lhůtě, jež činí 7 kal. dnů od skončení pojištění), vzniká nárok na tzv. nemocenské v souvislosti s porodem. O vzniku dočasné pracovní neschopnosti ženy, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, rozhodne lékař. Po šesti týdnech ode dne porodu lékař tuto dočasnou pracovní neschopnost ukončí. Na další nemocenské může mít žena nárok z jiného důvodu, než je těhotenství nebo porod.
OSVČ však pro získání nároku na nemocenské v souvislosti s porodem musí být účastna dobrovolného nemocenského pojištění OSVČ alespoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Po dobu prvních 14 kalendářních dnů po uznání dočasné pracovní neschopnosti OSVČ nenáleží zabezpečení náhradou mzdy, kterou poskytuje zaměstnavatel podle zákoníku práce pouze zaměstnancům. To znamená, že po dobu prvních 14 dnů OSVČ nenáleží žádná dávka.
Platba pojistného a dočasná pracovní neschopnost
OSVČ není povinna platit zálohy na pojistné za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenského, PPM nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění OSVČ. Kalendářním měsícem se v tomto případě rozumí i jeho část, po kterou OSVČ vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval celý kalendářní měsíc. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí.
Paušální daň
Od 1. 1. 2021 je možné se přihlásit k tzv. paušální dani, která zahrnuje platbu pojistného na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, platbu pojistného na zdravotní pojištění a platbu daně z příjmu, nikoliv však platbu pojistného na nemocenské pojištění.
UPOZORNĚNÍ - platby pojistného na nemocenské pojištění OSVČ nejsou součástí paušálních záloh, které OSVČ v paušálním režimu zasílá měsíčně správci daně, ale tyto platby je nutné hradit samostatně ve lhůtě splatnosti na účet příslušné SSZ.
UPOZORNĚNÍ - OSVČ, která je účastna paušálního režimu, je povinna platit paušální zálohy i za ty kalendářní měsíce, v nichž po celý tento kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenské dávky (nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, dlouhodobého ošetřovného).
Jaký je rozdíl mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou?
tags: #nemocenska #osvc #a #materska
