Nemocenská Během Výpovědní Lhůty: Podmínky a Práva v České Republice
Ukončení pracovního poměru je pro zaměstnance často náročné období. Situace se může zkomplikovat, pokud během výpovědní doby nastane pracovní neschopnost. Co taková situace znamená z právního hlediska?
Pokud vám zaměstnavatel doručí výpověď, začíná běžet tzv. výpovědní doba. Výpovědní doba má chránit především vás jako zaměstnance. Dává vám časový prostor najít si nové zaměstnání dřív, než vám přestane plynout příjem. Na druhou stranu, výpovědní doba může být užitečná i pro zaměstnavatele. Má čas hledat za vás náhradu, případně zajistit předání agendy. Nalijme si ale čistého vína - v praxi jde často o období, které je pro obě strany spíš nepříjemné. Vy víte, že ve firmě končíte, a zaměstnavatel vás už do budoucna nepočítá.
Pracovní Neschopnost a Výpověď
§ 53 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve svém prvním odstavci jasně říká, že výpověď nelze zaměstnanci dát, pokud byl uznán dočasně práce neschopným (DPN) a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu do lázeňského léčení až do skončení. Zaměstnanec je totiž v tzv. ochranné době, kdy nemůže být propuštěn. V ochranné době se podle zákoníku práce nachází pouze ten zaměstnanec, který si pracovní neschopnost nepřivodil vlastním úmyslným zaviněním.
Existují však i další případy, kdy může zaměstnanec v době pracovní neschopnosti obdržet výpověď ze zaměstnání, aniž by byla protizákonná:
- Zaměstnavatel může zaměstnance ve zkušební době propustit bez uvedení důvodu. Stejně tak může práci opustit i zaměstnanec. Pracovník je však během nemoci částečně chráněn zákoníkem. Zaměstnavatel jej během prvních 14 dnů nemoci, kdy pobírá náhradu mzdy, nemůže vyhodit. Od 15. Zde navíc platí, že dny strávené na dočasné pracovní neschopnosti se mu do zkušební doby nezapočítávají.
- Dát výpověď zaměstnanci na nemocenské se nezakazuje, pokud jsou důvodem organizační změny, například pokud se ruší zaměstnavatel nebo jeho část, nebo pokud se zaměstnavatel nebo jeho část přemisťují.
- I když jste na nemocenské, zaměstnavatel s vámi může okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud dojde k zvlášť hrubému porušení pracovních povinností nebo porušení jiných povinností, které vyplývají z povinností zaměstnance a předpisů k vykonávané práci.
- Nejde o klasickou výpověď, ta je vždy jednostranná a musí splňovat určité náležitosti. Pokud končí pracovní smlouva na dobu určitou, nemusí být prodloužena. Prodloužení může odmítnout zaměstnavatel, ale i zaměstnanec, a to v obou případech bez uvedení důvodu.
- Zákaz výpovědi je také možné obejít dohodou o rozvázání pracovního poměru. Někteří zaměstnavatelé přicházejí za zaměstnancem s podepsáním dohody, aby zkrátili jeho práva například na řádnou výpovědní lhůtu, odstupné apod., což by u výpovědi ze strany zaměstnavatele nebylo možné.
Nemocenská a Náhrada Mzdy
Pokud během výpovědní doby onemocníte, máte nárok na nemocenské dávky stejně jako v jakémkoli jiném období pracovního poměru. Prvních 14 kalendářních dnů dostáváte náhradu mzdy od zaměstnavatele. Od 15. Nemusíte se bát, že by vás výpověď o tyto dávky připravila. Po celou dobu výpovědní lhůty jste totiž stále nemocensky pojištěni a zaměstnavatel za vás i nadále odvádí pojistné.
Když onemocníte v době výkonu zaměstnání, je to jednoznačné - prvních 14 dnů dostanete náhradu mzdy od vašeho zaměstnavatele a od 15. dne začnete pobírat nemocenské dávky. Vaše nemocenské pojištění končí společně s ukončením pracovního poměru. Následně však ještě 7 kalendářních dnů běží tzv. ochranná lhůta. Během této lhůty máte stále nárok na nemocenské dávky.
Pracovní neschopnost ve výpovědní době není nic neobvyklého. Funguje to přitom obdobně, jako byste marodili klasicky. To znamená, že prvních 14 dní vám náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele a následně od 15. dne začnete dostávat nemocenské dávky.
Příklad:
Pan Novotný podal výpověď a začala mu běžet dvouměsíční výpovědní lhůta. Týden před koncem této lhůty pan Novotný onemocněl. První týden pracovní neschopnosti dostal náhradu mzdy od svého zaměstnavatele (stále mu totiž běžela výpovědní lhůta). Druhý týden už však od zaměstnavatele nedostal nic, jelikož už nebyl jeho zaměstnancem. Začátkem třetího týdne (15.
Prodloužení Výpovědní Doby
Představte si situaci, kdy jste dostali výpověď a během výpovědní doby onemocníte. Pokud jste v pracovní neschopnosti ve chvíli, kdy by měla výpovědní doba skončit, dojde k jejímu přerušení.
Máte dvouměsíční výpovědní dobu, která má skončit 30. června. Jenže 27. června onemocníte. Do konce výpovědní doby tedy zbývají tři dny. V takovém případě výpověď neskončí 30. června, ale až po uzdravení - konkrétně uplynutím těch tří dnů, které zbývaly. Pokud se uzdravíte třeba 4. července, pracovní poměr skončí 7.
Jiná situace ale nastane, pokud vaše neschopenka skončí dřív, než výpovědní doba. Například když onemocníte 20. června jen na týden a výpovědní doba má skončit 30. června, tak pracovní poměr skončí v tom původním datu.
A pokud si přejete, aby pracovní poměr skončil v původním termínu i navzdory tomu, že jste v době jeho ukončení nemocní, můžete to zaměstnavateli jednoduše oznámit. Můžete to udělat písemně, ústně nebo i mlčky - například tím, že se nijak neozvete a se skončením pracovního poměru souhlasíte.
Ochranná Lhůta a Nemocenské Dávky po Skončení Pracovního Poměru
Druhou možností je, že onemocníte až po skončení výpovědní doby, kdy už pracovní poměr skončil. I v takovém případě můžete mít na nemocenské dávky nárok - pokud totiž onemocníte do 7 kalendářních dnů od ukončení pracovního poměru, uplatní se tzv. ochranná lhůta.
Ve všech těchto případech už zaměstnavatel nehraje žádnou roli - nevyplácí vám náhradu mzdy ani jinou kompenzaci. Dávky vám posílá přímo stát prostřednictvím správy sociálního zabezpečení.
Nemocenské dávky můžete pobírat nejdéle po dobu 380 kalendářních dnů od vzniku dočasné pracovní neschopnosti, a to i tehdy, pokud v průběhu této doby váš pracovní poměr zanikne.
Nemocenská v Ochranné Lhůtě
Dle zákona o nemocenském pojištění činí ochranná lhůta u nemocenské 7 kalendářních dní ode dne zániku pojištění. Ochranná lhůta je přitom stejně dlouhá, ať už došlo k ukončení pracovního poměru výpovědí podanou zaměstnavatelem, výpovědí podanou zaměstnancem nebo vzájemnou dohodou. Způsob ukončení pracovního poměru nemá vliv na délku ochranné lhůty pro nárok na nemocenskou.
Příklad: Nemocenská u smlouvy na dobu určitou
Paní Zuzaně skončí pracovní smlouva sjednaná na dobu určitou koncem července. I pro paní Zuzanu platí sedmidenní ochranná lhůta pro nárok na případnou nemocenskou. Ochranná lhůta platí i v těchto případech, zaměstnanci pracující na smlouvu na dobu určitou nejsou nijak znevýhodněni.
Zkrácený úvazek není na překážku: Ochranná lhůta platí i pro zaměstnání na zkrácený úvazek. Podmínky pro nárok a výpočet nemocenské jsou stejné u zaměstnání na plný úvazek i u zaměstnání na zkrácený úvazek. Při práci na zkrácený úvazek je však hrubá měsíční mzda nižší než by byla v případě zaměstnání na plný úvazek, takže nemocenská ze zkráceného úvazku je z tohoto důvodu nižší než ze zaměstnání na plný úvazek. Částka nemocenské totiž závisí na výši rozhodného předchozího příjmu. Čím vyšší mzda, tím vyšší případná nemocenská. Z důvodu nástupu na nemocenskou v ochranné lhůtě samozřejmě nedochází k nějakému znevýhodnění při samotném výpočtu nemocenské. Ve výpočtu nemocenské nehraje roli, zdali se na nemocenskou nastupuje během trvání pracovního poměru nebo až po skončení pracovního poměru v ochranné lhůtě.
Výpočet Nemocenské
V tabulce je uveden výpočet nemocenské u různých mezd dle výpočtové formule letošního roku. Vzhledem k tomu, že dlouhodobý výpočet nemocenské je zvýhodněn, tak je vypočtena nemocenská za 30 dní, 60 dní a 90 dní, vždy až od 15.
| Hrubá mzda | Nemocenská za 30 dní (v závorce průměr na den) | Nemocenská za 60 dní (v závorce průměr na den) | Nemocenská za 90 dní (v závorce průměr na den) |
|---|---|---|---|
| 20 000 Kč | 11 170 Kč (372 Kč) | 23 404 Kč (390 Kč) | 36 214 Kč (402 Kč) |
| 30 000 Kč | 16 746 Kč (558 Kč) | 35 098 Kč (585 Kč) | 54 298 Kč (603 Kč) |
| 40 000 Kč | 22 324 Kč (744 Kč) | 46 778 Kč (780 Kč) | 72 368 Kč (804 Kč) |
| 50 000 Kč | 27 378 Kč (913 Kč) | 57 366 Kč (956 Kč) | 88 746 Kč (986 Kč) |
| 60 000 Kč | 31 086 Kč (1 036 Kč) | 65 142 Kč (1 086 Kč) | 100 782 Kč (1 120 Kč) |
| 70 000 Kč | 34 824 Kč (1 161 Kč) | 72 964 Kč (1 216 Kč) | 112 864 Kč (1 254 Kč) |
| 80 000 Kč | 36 828 Kč (1 228 Kč) | 77 166 Kč (1 286 Kč) | 119 376 Kč (1 326 Kč) |
| 100 000 Kč | 40 536 Kč (1 351 Kč) | 84 942 Kč (1 416 Kč) | 131 412 Kč (1 460 Kč) |
| 120 000 Kč | 44 244 Kč (1 475 Kč) | 92 718 Kč (1 545 Kč) | 143 448 Kč (1 594 Kč) |
| 150 000 Kč | 48 266 Kč (1 609 Kč) | 101 138 Kč (1 686 Kč) | 156 458 Kč (1 738 Kč) |
Výpověď Během Nemocenské: Kdy Je Možná?
Pokud jste zrovna na nemocenské, jste také v ochranné době. V této době vám nemůže dát zaměstnavatel výpověď.
Výjimky:
- Běží zkušební lhůta: Zaměstnavatel vás může bez důvodu propustit během zkušební doby.
- Hrubé porušení povinností: Výpověď i během vaší neschopenky můžete dostat pokud jste zvlášť hrubým způsobem porušili vaše pracovní povinnosti (například pokud přijdete do práce opilí nebo si z práce odnesete něco, co vám nepatří).
- Porušení pravidel nemocenské: Výpověď vám hrozí také v případě, že porušujete pravidla dočasné pracovní neschopnosti.
Pokud vám dá zaměstnavatel v nemocenské padáka a nemá pro to žádný z výše uvedených důvodů, můžete se bránit. Žalobu raději nepodávejte sami. U soudu totiž uspějete jen tehdy, když bude vaše žaloba neprůstřelná.
Vy jakožto zaměstnanec můžete podat výpověď kdykoliv, a to včetně doby, kdy jste na nemocenské.
Stavení Běhu Výpovědní Doby
Uplyne-li poslední den výpovědní doby v ochranné době, dochází ke stavení běhu výpovědní doby. Většinou se jedná o případy, kdy ještě v tento den trvá pracovní neschopnost zaměstnance. Ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává. Výpovědní doba se prodlužuje a skončí uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby.
Příklad:
Zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným dne 23. 5. 2024 na dobu 1 týdne a na den 31. 5. 2024 připadl poslední den dvouměsíční výpovědní doby. Výpovědní doba se prodlužuje o 8 dnů (období od počátku pracovní neschopnosti 23. 5. do uplynutí výpovědní doby 31. 5., tedy o 8 dnů). Těchto 8 dnů se přičte ke dni, kdy skončila pracovní neschopnost, např. 20. 6. 2024. Pracovní poměr skončí teprve dnem 28. 6.
K prodloužení nebo ke stavení výpovědní doby nedochází, jestliže ochranná doba (např. Zákaz se neuplatní v případech, kdy výpověď z pracovního poměru dává zaměstnanec, nebo když se končí pracovní poměr dohodou. V těchto případech ZP nebrání zaměstnavateli skončit pracovní poměr. Zaměstnanec může však podat výpověď kdykoliv, tedy i v ochranné době. Ochranná doba rovněž nemá vliv na skončení pracovního poměru, který byl sjednán na dobu určitou.
Nemocenská je jednou z šesti poskytovaných dávek z nemocenského pojištění v České republice. Věděli jste, že v 1. pololetí roku 2024 trvala pracovní neschopnost v České republice průměrně 32,5 dne? Z důvodu nemoci trvala kratší dobu, a to 30 dnů.
Jak se řeší situace, kdy zaměstnanec dostane výpověď a nemocenská nastane během výpovědní lhůty? Pokud pracovní neschopnost skončí ještě před uplynutím výpovědní doby, pak se tato doba neprodlužuje. Pokud ovšem výpovědní doba uplyne ještě v době trvání pracovní neschopnosti, pak se výpovědní doba přeruší a pokračuje až po ukončení neschopenky.
Sjednaná zkušební doba, která je u běžných pozic tříměsíční, se může v některých případech prodloužit. Podle zákoníku práce se zkušební doba prodlužuje o pracovní dny, které zaměstnanec strávil na neschopence. Pracovní neschopnost patří mezi tzv. ochrannou dobu, během které vám zaměstnavatel nemůže dát výpověď. Výjimkou je ovšem výpověď ve zkušební době a nemocenská. Během trvání zkušební doby totiž zaměstnavatel může zaměstnanci v pracovní neschopnosti pracovní poměr ukončit, kromě prvních 14 dnů zkušební doby.
Jak je to v případě, pokud jde o výpověď ze strany zaměstnance a nemocenská stále trvá? Zaměstnanec může dát výpověď kdykoliv, tedy i během trvání pracovní neschopnosti. Pokud člověk není práceschopný po skončení zaměstnání, žádné dávky nemocenské nedostává. Výjimkou je ovšem situace, kdy je neschopenka zahájena do 7 dnů od skončení pracovního poměru. V případě, kdy je nemocenská zahájena do 7 dnů po skončení pracovního poměru, vzniká nárok na nemocenské dávky. Za dobu prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti ovšem takovému člověku žádná náhrada mzdy nenáleží, protože pracovní poměr již netrvá. Od 15.
Ničí vás práce a bojíte se odejít? Jak poznat kdy dát výpověď.
tags: #nemocenská #během #výpovědní #lhůty #podmínky
