Práce přesčas představuje nedílnou součást pracovního života mnoha zaměstnanců i zaměstnavatelů. Ačkoliv je v České republice upravena zákoníkem práce a podléhá řadě pravidel, její praktické uplatnění může být někdy předmětem nejasností. Dozvíte se, co to je přesčas, jaký je rozdíl mezi dobrovolným a povinným přesčasem. Vysvětlíme si, jak se přesčasy proplácí a kdy si můžete vzít náhradní volno.

Co je práce přesčas?

Prací přesčas je (dle ust. § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce) práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Prací přesčas se rozumí práce vykonaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Tato doba je definována předem stanoveným rozvrhem pracovní doby a práce přesčas probíhá mimo rámec pravidelného rozvrhu pracovních směn. Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) v § 78 odst. 1 písm.

V praxi to znamená, že musí být vždy vykonávána buď na přímý příkaz nadřízeného, nebo s jeho souhlasem. Podmínkou přesčasové práce nemusí být vždy, jak vyplývá ze shora uvedené definice zákoníku práce, příkaz zaměstnavatele, postačuje i jeho souhlas s takovou prací (resp. vědomost o takové práci). Prací přesčas je i práce nad rozsah stanovené týdenní pracovní doby, kterou zaměstnavatel nenařídil, nýbrž ji inicioval zaměstnanec.

Podmínkou je však souhlas zaměstnavatele, byť třeba dodatečný. Souhlas zaměstnavatele nemusí mít vždy podobu výslovného písemného nebo ústního souhlasu. Pokud si zaměstnavatel nepřeje, aby zaměstnanec pracoval přesčas v případech, kdy mu přesčasová práce nebyla nařízena, musí, pokud zaměstnanec chce nebo i začne pracovat přesčas, zaměstnanci výslovně zakázat konání takové práce, event. jinak jejímu konání zamezit. Svévolné se zdržování na pracovišti, ani výkon práce po skončení (event.

Pokud jste nestihli zpracovat svou běžnou agendu a zůstali jste v práci déle, aniž by vám to zaměstnavatel nařídil či schválil jako práci přesčas, nejedná se o placený přesčas.

Kdy může zaměstnavatel nařídit práci přesčas?

Podle zákoníku práce může zaměstnavatel práci přesčas zaměstnanci nařídit pouze v mimořádných situacích, a to z vážných provozních důvodů. Zaměstnavatel může práci přesčas nařídit i na dobu nepřetržitého odpočinku, tedy na dobu, kdy má zaměstnanec nárok na minimálně 11 hodin odpočinku mezi dvěma směnami. Přesčas lze nařídit také na dny pracovního klidu, což se týká i víkendů nebo svátků.

Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to případně i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za zákoníkem práce stanovených podmínek (ust. § 91 odst. 2 až 4) i na dny pracovního klidu. Co se rozumí vážnými provozními důvody, zákoník práce neupravuje.

Obecně platí, že práci přesčas je možné konat jen výjimečně, a to jen z vážných provozních důvodů zaměstnavatele, přičemž ji lze nařídit i na dobu nepřetržitého denního odpočinku - na ten má zaměstnanec nárok v trvání alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

Příklad: Ve specializovaném oddělení máte 2 zaměstnance. Jeden čerpá dovolenou a druhý ve své pracovní době veškerou potřebnou práci nezvládne.

Nařízení přesčasu o víkendu je možné, váš zaměstnavatel na to má právo, pokud ho k tomu vedou vážné provozní důvody.

Limity práce přesčas

Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Takto nařízenou práci nesmíte vykonávat ve větším rozsahu než 8 hodin týdně a celkem 150 hodin za rok. To neplatí v případě, že vám zaměstnavatel poskytne za práci přesčas náhradní volno.

Zaměstnavatelem nařízená práce přesčas nesmí tedy u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Pokud chce zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci práci ve větším rozsahu, může tak činit pouze na základě dohody se zaměstnancem. Toto období lze prodloužit pouze kolektivní smlouvou avšak nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Zaměstnanec tak může odpracovat maximálně 416 přesčasových hodin za rok s tím, že s odpracováním 266 hodin navíc souhlasil.

Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na přesčasech nad uvedený limit, lze vykonávat přesčasy i ve vyšším rozsahu, ale i tak musí být splněna průměrná hodnota 8 hodin týdně v období maximálně 26 týdnů. Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad výše uvedený rozsah pouze na základě dohody se zaměstnancem, přičemž v takovém případě celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích.

V takovém případě se mohou dohodnout na práci přesčas, která se nepočítá zvlášť pro každý jednotlivý týden, ale jako průměr za období 26 týdnů po sobě jdoucích - zaměstnavatel má tak v případě uzavření dohody možnost nařídit zaměstnanci práci přesčas v celkovém trvání 208 hodin, přičemž kolektivní smlouva zaměstnavatele se zaměstnanci může toto období prodloužit až na 52 týdnů po sobě jdoucích, co v praxi znamená práci přesčas v trvání 416 hodin.

Odměňování a náhradní volno

Za práci přesčas náleží zaměstnanci mzda za vykonanou práci, a zároveň má právo na příplatek ve výši minimálně 25 % průměrného výdělku. Zaměstnanci náleží za odpracovanou dobu jak mzda, tak příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodnou na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.

Za odpracovaný přesčas obdržíte mzdu a příplatek, který by měl být minimálně 25 % průměrného výdělku. Pokud se se zaměstnavatelem domluvíte, můžete místo příplatku čerpat náhradní volno. Zaměstnavatel a zaměstnanec se však mohou dohodnout na poskytnutí náhradního volna místo příplatku. Pokud zaměstnavatel zaměstnanci neposkytne náhradní volno do 3 měsíců od výkonu práce přesčas, nebo v jiné dohodnuté lhůtě, je povinen vyplatit zaměstnanci příplatek zpětně.

Je-li tedy dohodnuté náhradní volno v rozsahu odpracovaných hodin přesčas, zaměstnanci nepřísluší pouze příplatek, mzdu za odpracované hodiny mu však upřít nelze. Příplatek vyplácíte společně se mzdou.

Volno za přesčas je výhodné např. při větším vytížení, ale neznamená, že zaměstnavatel má právo vám ho „nařídit“ místo výplaty.

Kdo nemůže vykonávat práci přesčas?

Zákoník práce chrání určité skupiny, kterým zaměstnavatel práci přesčas nařídit nesmí. Jsou to těhotné zaměstnankyně a mladiství, se kterými se zaměstnavatel nesmí domluvit ani na dobrovolném přesčase. Nelze nařídit práci přesčas zaměstnanci nebo zaměstnankyni, kteří pečují o dítě mladší 1 roku. Přesčas dále zaměstnanec nemusí vykonat, pokud existuje zákonná překážka v práci na straně zaměstnance.

• Těhotné zaměstnankyně
• Mladiství zaměstnanci
• Zaměstnanci pečující o dítě mladší než 1 rok

Zaměstnavatel nesmí zaměstnávat prací přesčas těhotné zaměstnankyně a mladistvé zaměstnance (tedy zaměstnance ve věku do 18 let),[3] nesmí jim tedy přesčasovou práci ani nařídit, ani ji s nimi nesmí dohodnout. zakazuje se zaměstnávat těhotné zaměstnankyně (§ 240 odst. 3 zákoníku práce) a mladistvé zaměstnance (§ 245 odst. 1 zákoníku práce) prací přesčas. zaměstnankyním nebo zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok (§ 240 odst. 3 zákoníku práce) nesmí zaměstnavatel práci přesčas nařídit.

Přesčasy v těhotenství a u mladistvých jsou zakázané, pokud se s tímto potkáte, ihned informujte Oblastní inspektorát práce.

Práce přesčas a zkrácený úvazek

Přesčasy u zkráceného úvazku mají v zákoně stanové jiné podmínky, než ty, které platí pro plný úvazek. Pokud pracujete na kratší pracovní úvazek, je pro vás přesčas počítaný, až když odpracujete stanovenou týdenní pracovní dobu. Příklad: pracujete na zkrácený úvazek 30 hodin týdně. Přesčasový příplatek dostanete, až když odpracujete “plný” úvazek, to jest 40 hodin.

Při sjednané kratší pracovní době (dle ust. § 80 zákoníku práce) se může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout, že zaměstnanec vykoná práci nad dohodnutou kratší pracovní dobu. Ve smyslu shora uvedené zákonné definice práce přesčas (ust. § 78 odst. 1 písm. i) se však nebude jednat o práci přesčas až do doby, kdy bude naplněna stanovená, u zaměstnavatele uplatňovaná, týdenní pracovní doba (k tomu vizte zejména ust. § 79 zákoníku práce).

Teprve poté se může jednat o práci přesčas, avšak nikoliv o práci přesčas nařízenou zaměstnavatelem, nýbrž o práci přesčas, na které se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodl (ke které dal zaměstnanec výslovně souhlas na základě požadavku zaměstnavatele). Důvodem, proč zákoník práce stanoví, že u zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas až práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu, je dodržení principu rovnosti v pracovních podmínkách vyplývajících z pracovně-právních vztahů.

Evidence práce přesčas

Aby mohl být váš přesčas správně posouzen a proplacen, musí být řádně evidován. Pokud máte pochybnosti, zda jsou vaše přesčasy evidovány správně, můžete požádat o nahlédnutí do evidence, případně si vést vlastní záznamy jako podklad pro jednání s personalistou. Bez řádné evidence je vymáhání přesčasů komplikované.

Práci přesčas v evidenci docházky odlišujete od běžné směny. Jen tak dokážete ohlídat limity a spočítat příplatky. Pro efektivní evidenci přesčasových hodin a správné výpočty mzdy doporučujeme využívat moderní docházkové systémy, které automatizují záznamy pracovní doby, evidenci přestávek a kontrolu přesčasů.

Dobrovolný přesčas

Dobrovolný přesčas můžete chápat jako možnost přivydělat si v rámci svého volna. Zaměstnavatel může vyhlásit dobrovolný přesčas nebo nařídit přesčas povinný.

👉 Nad rámec nařízeného přesčasu se s vámi zaměstnavatel může domluvit na dobrovolném neboli dohodnutém přesčasu. I v tomto případě zákoník práce určuje limity. Za kalendářní rok nesmíte odpracovat více než 416 hodin.

Příklady z praxe

Zaměstnanci stavební firmy se dobrovolně rozhodli pracovat i po skončení pracovní směny (pracovních směn), aby využili příznivého počasí. Šlo o jejich vlastní rozhodnutí, o práci nebyli zaměstnavatelem žádáni, avšak jejich nadřízený - stavbyvedoucí o postupu pracovníků věděl a ničeho nenamítal. Práce těchto zaměstnanců překračující svým rozsahem týdenní pracovní dobu tím dostala charakter přesčasové práce konané se souhlasem zaměstnavatele. Mohla event.

Zaměstnavatel nařídil účetnímu, aby v sobotu i v neděli pracoval v rozsahu běžné pracovní směny (tedy 8 hodin) na účetní závěrce. Stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnavatele činní 40 hodin týdně. Zaměstnavatel byl sice oprávněn nařídit přesčasovou práci při zpracování účetní závěrky i na dny pracovního klidu, ale došlo k překročení zákonného týdenního limitu pro přesčasovou práci. Zaměstnavatel proto porušil ust. § 93 odst.

Tabulka: Limity práce přesčas

Typ práce přesčas	Maximální rozsah	Období
Nařízená práce přesčas	8 hodin týdně	Běžný týden
Nařízená práce přesčas	150 hodin	Kalendářní rok
Dohodnutá práce přesčas	Průměrně 8 hodin týdně	26 týdnů (možnost prodloužení na 52 týdnů kolektivní smlouvou)

tags: #narizená #práce #přesčas #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Zaměstnanecké stravenky a zaměstnavatelé
• Jak zlepšit pracovní prostředí?
• Tradice české chmelové brigády
• Kompletní průvodce IČO OSVČ
• Vzor motivačního dopisu pro studenty a užitečné tipy