Náhradní Doba Zaměstnání: Podmínky a Jak Ovlivňuje Důchod v ČR
Důchodový systém ČR je založen na povinném základním důchodovém pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
V oblasti důchodového pojištění má doba účasti na pojištění zásadní význam jednak proto, že jde vždy o jednu z podmínek nároku na důchod, a dále proto, že celková délka získané doby účasti na pojištění ovlivňuje výši procentní výměry důchodu.
S termíny „vyloučená doba pojištění“ a „náhradní doba pojištění“ se setkáme v souvislosti s výpočtem důchodu. V současné době platí, že pro nárok na důchod musíte dosáhnout důchodového věku a zároveň získat minimálně 35 let důchodového pojištění (případně 30 let bez započítání náhradních dob).
Náhradní doba pojištění je období, ve kterém se neodvádí žádné pojistné, přesto se tyto doby za určitých podmínek započítávají do potřebných let pojištění pro důchod.
Náhradní doba důchodového pojištění je zákonem specifikované období, během kterého nedochází k platbě pojistného, ale přesto se tato doba počítá jako odpracovaná a zohlední se i při výpočtu nároku na státní důchod.
První podmínkou pro nárok na důchod je dosáhnout stanoveného věku. Druhou podmínkou nároku na důchod je dostatečný počet odpracovaných let, při kterých se odvádělo důchodové pojištění. Jsou situace, kdy do práce chodit nelze, přesto se jako odpracované počítávají. Říká se jim náhradní doby pojištění. Některé ze započítávají do penze ze 100 procent, některé jen z 80 procent.
Okruh náhradních dob pojištění se v průběhu času mění a postupně se zužuje. Podmínkou pro to, aby náhradní doba pojištění mohla být hodnocena, je, že placená (příspěvková) doba pojištění, povinná či dobrovolná, trvala u pojištěnce alespoň jeden rok. Další podmínkou hodnocení náhradních dob je, že tyto doby byly získány na území ČR.
Podmínkou pro hodnocení náhradních dob získaných po 31. prosinci 2011, je dále existence tzv. „relevantní vazby“ na český sociální systém. Většina náhradních dob pojištění se pro účely stanovení výše důchodu redukuje na 80 % jejich délky; výjimkou je doba péče o dítě do 4 let věku, péče o závislou osobu a rovněž v minulosti získaná doba základní vojenské služby, u nichž se redukce neprovádí.
Náhradní doby plynoucí od 1. 1. 2010 (s výjimkou zmíněných tří) se redukují na 80 % i pro účely vzniku nároku na starobní důchod. Pro účely nároku na starobní důchod, který vzniká v roce 2019 a později, se na 80 % redukují i náhradní doby získané před 1. 1. 2010 (opět s výjimkou zmíněných tří).
Pro stanovení výše důchodu se náhradní doby pojištění hodnotí až od dovršení 18. roku věku a nehodnotí se ty náhradní.
Účast na důchodovém pojištění z titulu náhradní doby pojištění se týká:
- osob vedených v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a v rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po kterou jim podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží s tím, že tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod, doba, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let, se do ní započítává v rozsahu nejvýše 1 roku a nezapočítává se do ní jiná náhradní doba pojištění nebo doba pojištění, které se kryjí s dobou, po kterou je osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání; za dobu, po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti, se přitom považuje též doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje z důvodu, že osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné,
- osob pečujících osobně o dítě ve věku do čtyř let,
- osob pečujících osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost) nebo osobu jakéhokoliv věku, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu nebo asistenta sociální péče podle ust. § 83 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb.
- poživatelů invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně [§ 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb.] z českého pojištění, a to do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32; za poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně [§ 39 odst. 2 písm. c)] se pro účely účasti na pojištění považují též osoby, které nepobírají tento důchod, avšak splňují podmínky nároku na tento důchod a pobírají výsluhový příspěvek podle zvláštních zákonů.
Péče o dítě do čtyř let je náhradní dobou ze sta procent. Tedy pokud jste o dítě pečovali tři roky a pak jste nastoupili do práce, budou se vám do odpracovaných let počítat právě tři roky.
Zda se jedná o pečující ženu či muže, kdo a jak dlouho pobírá rodičovský příspěvek, není rozhodující. O dítě není ani třeba „pečovat“ neustále, může chodit i do jeslí nebo mateřské školy nebo jiného zařízení. Období péče se započítává jen jednomu člověku, nelze je dělit mezi víc osob ani v případě sdílení péče.
Náhradní dobou pojištění je také otcovská dovolená, při které je vyplácena peněžitá dávka. Otcovská se počítá jako náhradní doba od od 1. února 2018.
Studium je další náhradní dobou je studium - ovšem jen pro někoho. Výhodu mají lidé, kteří stihli studovat na střední škole, vyšší odborné škole nebo vysoké škole v Česku do konce roku 2009. Těm se započítává maximálně šest let studia po dosažení 18 let, ale jen z 80 procent. Mladší ročníky mají smůlu. Studium absolvované po 1. lednu 2010 se do doby potřebné pro nárok na starobní důchod už nezapočítává vůbec.
Doba bez práce Pokud jste přišli o práci a evidovali jste se na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, bude se vám tato doba počítat jako náhradní, ale opět jen někomu. Ze sta procent se započítá doba strávená na „pracáku“ lidem, které měl úřad v evidenci v období do konce roku 1995. Od ledna 1996 se doba strávená na úřadu práce započítává už jen z 80 procent. A to ještě jen ta, kdy člověk dostává podporu v nezaměstnanosti nebo prochází rekvalifikací.
Uchazečům o práci, kteří nedostali podporu a ani nebyli na rekvalifikačním kurzu, se bude jako náhradní doba počítat jen jeden rok. Lidem bez podpory, kteří se ocitli na úřadu práce po 55 roku, se budou počítat maximálně tři roky jako náhradní.
Ze sta procent se počítají do důchodu měsíce či roky strávené vojenskou službou v ozbrojených silách České republiky do 30. června 2016. Netýká se to vojáků z povolání.
Podobné je to s absolvováním civilní služby do 31. prosince 2004 (od roku 2005 byla zrušena). Ta se ale započítává jen v rozsahu 80 procent.
Péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby je náhradní dobou ze sta procent. Péče o osobu mladší 10 let se započítává již od závislosti na pomoci i ve stupni I (lehká závislost), u starších osob se péče započítá při závislosti ve stupni II, III a IV, tedy středně těžké závislosti, těžké závislosti a úplné závislosti.
Podmínkou pro započtení této doby do důchodu je, že bydlíte nebo jste bydleli, ve společné domácnosti.
Náhradní doba do důchodového pojištění se v 80 procentech započítá také osobám, které mají invalidní důchod pro invaliditu III. Je nutné tento důchod pobírat, tedy je nutné splnit podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na tento důchod.
Jako náhradní doba pojištění z 80 procent se počítá lidem se zdravotním postižením čas, který strávili teoretickou i praktickou přípravou na zaměstnání či jinou výdělečnou činnost.
Osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) se v určitých situacích může doba bez práce počítat jako náhradní. Ovšem jen v případě, že si OSVČ platila dobrovolné nemocenské pojištění. Je to v případě:
- dočasné pracovní neschopnosti, kterou si nepřivodila úmyslně a která vznikla v době výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního předpisu
- karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu v době výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu
- podpůrčí doby pro poskytování ošetřovného, dlouhodobého ošetřovného a dávky otcovské poporodní péče
- podpůrčí doby pro poskytování peněžité pomoci v mateřství v období před porodem
Osobám, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zákona o ochraně svědka, je takové období započteno jako náhradní doba pojištění z 80 procent. Totéž platí u dalších osob v souvislosti s trestním řízením, kteří nemohou vykonávat výdělečnou činnost.
Pěstounům se jako plná náhradní doba počítá péče o nezletilé nezaopatřené dítě. Stejně tak se počítá lidem, kteří mají dítě ve svěřenectví. V obou případech ale musí mít dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb podle zvláštního právního předpisu. S výjimkou osob, které měly k 31. prosinci 2021 nárok na odměnu pěstouna, jde nejdéle o dobu dvou let.
U pobírání důchodu pro invaliditu III. stupně, pobírání dávky nemocenského pojištění nebo péči o osobu závislou na pomoci jiné osoby není potřeba náhradní doby prokazovat. ČSSZ si údaje zjistí sama ve své evidenci.
Další náhradní doby se musí prokázat například vojenskou knížkou či potvrzením o vojenské službě nebo o vykonání civilní služby. Nebo čestným prohlášením, že jste pečovali o dítě do čtyř let.
Pokud potřebné dokumenty chybí, sociální správa si je může sama vyžádat, když žadatel uvede podrobnosti o náhradní době a upřesní období, kterého se to týká.
Kolik máte zatím evidováno odpracovaných a náhradních dob pojištění, se dozvíte v kalkulačce sociální správy. Přihlásíte se do ní datovou schránkou nebo identitou občana, například bankovní identitou. Součástí přehledu jsou také vyměřovací základy a takzvané vyloučené doby, které se zaznamenávají od roku 1986 a které určují výši starobního důchodu. Zároveň dostanete i orientační výpočet budoucí penze.
Všechny náhradní doby důchodového pojištění jsou zároveň i vyloučenými dobami. To znamená, že se minimální nebo žádné výdělky, které v náhradních dobách lidé měli, do důchodu nepočítají. Snižovaly by totiž celkové příjmy a krátily by výši důchodu. Pro výpočet penze se tak počítají jen příjmy, kdy normálně bez omezení pracovali.
Zjednodušeně: Podmínky nároku na důchod
Náhradní doby se započítávají plně, jestliže jsme je získali před 1. 1. Pokud jsme je získali až po 31. 12.
Plně se započítává dlouhodobá péče doma o blízkého, který byl pro nepříznivý zdravotní stav závislý na naší pomoci:
- osobní péče o osobu mladší 10 let, závislou na péči druhé osoby v I.
- osobní péče o osobu různého věku závislou na péči druhé osoby ve II., III. nebo IV. stupni závislosti (středně těžká, těžká a úplná závislost).
Bere se doba péče o osoby blízké a od 1. 7. před 1. 1. Osoba blízká je manžel, manželka, příbuzný v řadě přímé, dítě vlastní, osvojené nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů, sourozenec, zeť, snacha nebo manžel rodiče (kteréhokoliv z manželů).
Pokud začínáme pečovat o osobu, jejíž zdravotní stav jí neumožňuje se plně o sebe postarat, měli bychom se obrátit na krajskou pobočku Úřadu práce s žádostí o poskytnutí příspěvku na péči.
Pro nárok na důchod dobu péče prokážeme rozhodnutím OSSZ (v Praze Pražské, v Brně Městské) o době a rozsahu péče. Návrh na zahájení řízení o vydání tohoto rozhodnutí podáme po skončení péče (nebo během trvání péče, jestliže již žádáme o důchod), nejpozději však do dvou let od konce péče.
Doba evidence, po kterou podpora nebyla vyplácena, se započítává v rozsahu nejvýše tří let. Doba evidence do 31. 12. 2009 se bere pro posouzení nároku na důchod plně, ale pro výpočet důchodu jen z 80 %. Doba evidence po 31. 12.
Z 80 % se do doby pojištění započítává doba, kdy jsme brali invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně z českého pojištění, až do důchodového věku.
Pokud tolik let důchodového pojištění nemáte, můžete využít možnosti pro takzvaný odložený důchod. O důchod můžete požádat o dva roky později po dosažení řádného důchodového věku, a pak stačí, abyste získali pouze 20 let důchodového pojištění, případně 15 let bez započítání náhradních dob.
Největší rozsah důchodového pojištění zpravidla představuje práce. Není důležité, o jaký typ práce nebo úvazku jde. Podstatné je, že se z výdělků musí odvádět sociální pojištění. V případě OSVČ je nutné dosáhnout alespoň rozhodné částky nebo se k placení pojištění dobrovolně přihlásit.
Do konce roku 2009 se počítá dokončené i nedokončené studium, od roku 2010 už se nepočítá žádné.
Plně se počítá doba při pobírání podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci. Bez podpory se jako náhradní doba započítají jen 3 roky, z toho nezaměstnanost před 55. rokem jen v délce 1 roku.
Jde o dočasnou pracovní neschopnost (nemoc či úraz), kterou si osoby nepřivodily úmyslně v práci, pokud tato neschopnost trvá i po skončení práce (ochranná lhůta).
Vždy musíte počítat s tím, že většina náhradních dob pojištění se krátí na 80 %. To znamená, že například 100 dnů náhradní doby se do celkové doby důchodového pojištění započítá jen jako 80 dnů. Studium před 18. Učení zahájené před 1. 9. Všechny ostatní náhradní doby se krátí na 80 %. Když požádáte o důchod, dochází při výpočtu důchodu ke krácení automaticky.
V případě, že vám chybí minimální doby, je možné si je také zpětně doplatit. Bez konkrétního důvodu je možné si zpětně doplatit 12 měsíců.
tags: #náhradní #doba #zaměstnání #podmínky
