Požadavky na svařecí pracoviště a bezpečnost
Pokud svařování a nahřívání živic v tavných nádobách provádí v rámci podnikatelské činnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby, vztahují se na ně podmínky požární bezpečnosti podle vyhlášky č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách, v platném znění.
Definice pojmů
Pro lepší pochopení problematiky je vhodné definovat některé základní pojmy:- Zahájení svařování: První a každé další uvedení zařízení do provozuschopného stavu.
- Základní riziko při svařování: Riziko, které může vést ke vzniku nebo šíření požáru nebo výbuchu s následným požárem v důsledku účinků tepla vedením, sáláním nebo prouděním.
- Specifické riziko: Riziko svářečského pracoviště z hlediska vzniku nebo šíření požáru nebo výbuchu s následným požárem, které není zcela zřetelné osobám s odbornou způsobilostí pro svařování.
Požadavky na svářečské pracoviště
Požadavky na svářečská pracoviště stanovuje § 5 vyhlášky č. 87/2000 Sb. Části zařízení a materiály se na svářečském pracovišti rozmisťují tak, aby byla zachována možnost volného průchodu a nevznikala stísněná a kolizní místa. Na stálých svářečských pracovištích nelze ukládat nebo skladovat hořlavé a hoření podporující látky, pokud nejsou součástí technologie. Přechodná svářečská pracoviště jsou vybavena vhodnými hasicími přístroji a jinými hasebními prostředky podle zvláštních právních předpisů. Mimo tyto hasicí přístroje se vybaví ještě nejméně dvěma přenosnými hasicími přístroji s vhodnou náplní, z toho jedním přenosným hasicím přístrojem práškovým o hmotnosti hasební látky nejméně 5 kg. Příkazy a zákazy, případně další důležité informace se na svářečském pracovišti a na zařízeních vyznačují bezpečnostním značením. Vodiče elektrického proudu a hadice rozvádějící plyn k svařovacímu zařízení se vedou a ukládají tak, aby se vyloučilo jejich poškození ostrými ohyby, materiálem, mastnotami, chemikáliemi, účinky svařovacího procesu apod. Svařování na strojích a zařízeních v prostoru, ve kterém může vzniknout nebezpečná koncentrace, lze provádět pouze na strojích a zařízeních, které nemohou být z daného prostoru odstraněny. V prostorech, kde se mohou vyskytovat hořlavé plyny, páry nebo prachy, se neumisťují tlakové lahve s plyny pro svařování či vyvíječe acetylenu a zdroje proudu elektrické energie ke svářečským pracím.Uspořádání pracoviště
Svářečské pracoviště může být stálé nebo přechodné, umístěno v budově i v terénu. Pracovní a manipulační prostor musí zajišťovat jak bezpečné svařování, tak bezpečnou manipulaci se svařovacím zařízením. Uspořádání pracoviště nesmí být příčinou úrazu. Zařízení nesmí překážet v práci a ohrožovat bezpečnost pracovníků. Každé stálé svářečské pracoviště musí mít minimálně 2 m2 volné podlahové plochy a 15 m3 volného nezastavěného prostoru. Výška stropu na pracovišti ručního svařování musí být minimálně 3 m.
Je-li svařovací pracoviště ve výšce nad 2 m, stanoví se ochranné pásmo. Bezpečnostní značení je nutné na pracovišti a zařízeních.
Požadavky na podlahu a stěny
Podlaha pracoviště musí být nehořlavá a odolávat mechanickému poškození. Stěny a strop tohoto pracoviště se zhotovují z nehořlavých nebo nesnadno hořlavých materiálů, musí mít dobré tepelně a zvukově izolační vlastnosti, musí zabraňovat šíření škodlivin do okolí.
Vybavení svářečského pracoviště
Přechodná svářečská pracoviště se vybavují zástěnami, závěsy apod. na ochranu svářeče a jeho okolí před škodlivými účinky svařování.Rizika svařování
Svařování s sebou nese řadu rizik, které je nutné minimalizovat. Mezi nejčastější rizika patří:- Úraz elektrickým proudem: V prostoru svařování musí být vyloučen dotyk svářecího nástroje s elektricky vodivými předměty v okolí. Pro případ havarijní situace musí být možnost centrálního odpojení svářecích zdrojů.
- Popálení: Ochrana před popálením, požárem, výbuchem je zajišťována již projektovou dokumentací. Povinností provozovatele (zaměstnavatele) je zabezpečit pravidelné kontroly stavu zařízení, výskytu hořlavých látek na pracovišti, zdrojů tepla, stavu elektrické instalace, těsnosti rozvodů plynu, používání osobních ochranných pracovních prostředků, stavu ochranných krytů a závěsů, vybavení pracoviště vhodnými hasicími přístroji.
- Rozstřik kovu a úlomky strusky: Ochrana se provádí ochrannými kryty na nástrojích, závěsy, zástěnami, osobními ochrannými pracovními prostředky předepsanými pro daný druh práce. Ochranné závěsy a zástěny musí zabránit odrazu rozstřiku a úlomků strusky na stanoviště obsluhy.
- Působení škodlivin: Výskyt škodlivin se snižuje větráním, zvolením vhodné technologie, výběrem vhodného přídavného materiálu, omezením přístupu škodlivin do dýchací zóny zaměstnance, používáním osobních ochranných pracovních prostředků.
- Záření: Škodlivé účinky záření je třeba omezit volbou způsobu svařování, úpravou prostředí svářečského pracoviště tak, aby nedocházelo k odrazu záření, přímou ochranou zaměstnance (osobní ochranné pracovní prostředky), závěsy, zástěnami apod.
- Hluk: Hladinu hluku lze snížit vhodnou volbou technologie svařování, umístěním odsávacích ventilátorů mimo pracoviště, nepoužitím rotačních svářecích zdrojů. Již při projektování svářecích pracovišť je nutné, aby problematiku hluku řešila projektová dokumentace.
- Mikroklimatické podmínky: Zaměstnanci musí být chráněni před překročením únosných mikroklimatických podmínek, a to prostředky bránícími šíření tepla sáláním a vhodným oděvem. Dále vyloučením nadměrné fyzické námahy, mechanizací a automatizací svářečských prací.
Bezpečnostní pokyny pro OOP | Nezbytné základy pro bezpečné svařování
Základní bezpečnostní opatření
Před zahájením svařování se vyhodnotí podmínky požární bezpečnosti v prostorech, ve kterých se bude svařovat, jakož i v přilehlých prostorech, zda se nejedná o svařování vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatření. Při tom se hodnotí i požární nebezpečí, které představují hořlavé látky obsažené ve stavebních konstrukcích (např. stěnách, stropech, přepážkách). Pro svařování vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatření se jejich zajištění prokazuje písemně. Přitom se vychází i z požadavků vyplývajících ze zákona a předpisů o požární ochraně.Proti vzniku a šíření požáru nebo vzniku výbuchu s následným požárem na svářečských pracovištích a v přilehlých prostorech se provedou základní požárně bezpečnostní opatření a dle konkrétního nebezpečí též zvláštní požárně bezpečnostní opatření, například:- Překrytí nebo utěsnění hořlavých látek nehořlavým nebo nesnadno hořlavým materiálem izolujícím hořlavou látku od zdroje zapálení tak, aby nedošlo k vznícení.
- Úprava dopadové plochy nebo krytí dráhy vedení přímého i odraženého laserového záření z laserů III. třídy.
Při svařování vyžadujícím zvláštní požárně bezpečnostní opatření je nutná účast nejméně dvou osob včetně svářeče. Po skončení svařování vyžadujícího zvláštní požárně bezpečnostní opatření se v rámci požárního dohledu zkontroluje požární bezpečnost svářečského pracoviště i přilehlých prostorů a zajistí se požární dohled ve stanovených intervalech. Intervaly se stanoví se zřetelem na základní, případně specifické riziko svářečského pracoviště. Nejkratší doba požárního dohledu je 8 hodin.
Požární dohled je vykonáván osobou k tomu předem určenou s písemně stanovenými právy a povinnostmi při tomto dohledu. Požární dohled je vykonáván v průběhu svařování nepřetržitě, pokud jsou svářečská pracoviště a přilehlé prostory vybaveny provozuschopnou elektrickou požární signalizací a stabilním hasicím zařízením.
Svařování plamenem - bezpečnostní zásady
Při svařování plamenem se používají zejména kyslík, vzduch, acetylen, vodík, zkapalněný uhlovodíkový plyn, což je zpravidla propan, butan nebo jejich směs (dále jen "propan-butan"), zemní plyn a umělá plynná směs MAPP.U tlakových lahví, rozvodů technických plynů a jejich příslušenství se netěsnosti spojů a uzávěrů zjišťují nehořlavými tekutinami. Při odběru acetylenu z tlakové lahve se provádí kontrola případného zahřívání lahve nad 50 °C. Po dopravě tlakové lahve s acetylenem na svářečské pracoviště lze s odběrem acetylenu započít nejdříve po uplynutí 1 hodiny, pokud byly lahve dopravovány ve svislé poloze a před použitím nebyly položeny. V případě vzniku požáru na svářečském pracovišti, na kterém jsou umístěny tlakové lahve a jiné tlakové nádoby se svářečskými nebo jinými plyny nebo se v nebezpečné blízkosti pracoviště vyskytují, tyto se neodkladně odstraní na bezpečné místo. Přednostně se odstraní plné tlakové lahve a jiné plné tlakové nádoby.
Obecné zásady pro práci s tlakovými lahvemi:
- Láhve je nutno umístit tak, aby k nim byl volný přístup.
- Láhve musí být zajištěny proti převržení, pádu nebo skutálení stabilními nebo přenosnými stojany, řetězy, objímkami, kovovým pásem apod.; každá samostatně tak, aby v případě potřeby bylo možno láhve rychle uvolnit.
- Při dopravě lahví v uzavřených vozidlech, např. v případě pojízdné dílny, musí být láhve před svařováním nebo řezáním vyloženy, pokud nejsou splněny zvláštní podmínky podle platných právních předpisů.
- Hadice od lahví chránit před mechanickým poškozením a znečištěním.
- Hadice i jejich spoje musí být těsné.
- Při déle trvajícím přerušením sváření uzavřít lahvové ventily, vypustit plyn z hadic a uvolnit regulační ventil na redukčním ventilu.
Obloukové svařování kovů - bezpečnostní zásady
Připojení svařovacích vodičů musí být provedeno tak, aby se zabránilo náhodnému neúmyslnému dotyku s výstupními svorkami svařovacího zdroje. Svařovací kabel musí být vodivě spojen se svařovaným předmětem nebo s podložkou svařovací svorkou. Svorka k připojení svařovacího vodiče ke svařenci musí být umístěna co nejblíže k místu svařování nebo na kovový svařovací stůl, na němž leží svařenec. Elektrody musí svářeč vyměňovat zásadně s nasazenými a neporušenými svářečskými rukavicemi (ne mokrými ani vlhkými). Držák elektrod a svařovací pistole musí být odkládány na izolační podložku nebo na izolační stojan. Vodič svařovacího proudu musí být uložen tak, aby se vyloučilo jeho možné poškození ostrými ohyby, jinými předměty a účinky svařovacího procesu. Přívody ke zdrojům svařovacího proudu musí být v případě nebezpečí mechanického poškození chráněny mechanicky odolným krytem nebo vhodným umístěním. Poškozené svařovací vodiče nesmí být používány. Periodické prohlídky svařovacího zdroje musí být prováděny pověřenými pracovníky podle pokynů výrobce. Pracovníci na svařovacím pracovišti musí být prokazatelně seznámeni s poskytováním první pomoci při úrazech elektrickým proudem.Obecné zásady pro předcházení úrazu elektrickým proudem při svařování jsou:
- Připojení svářecích vodičů musí být takové, aby se zabránilo náhodnému dotyku s výstupními svorkami svářecího zdroje.
- Svařovací kabel musí být vodivě spojen s svářeným předmětem nebo s podložkou svařovací svorky.
- Svářecí elektrody se musí zásadně měnit v svářecích rukavicích které nejsou mokré a ani vlhké.
- Držák elektrod či svářecí hořák musí být odkládány na izolační podložku nebo stojan.
- Vodič svářecího proudu uložit tak, aby nedošlo j mechanickému poškození ohybem či jinými předměty a účinky svařovacího procesu.
- Poškozený vodič neopravujeme a nesmí být dále použit. Vždy nahradit novým vodičem.
Práce se zvýšeným nebezpečím
Za práce se zvýšeným nebezpečím se považují práce v uzavřených a těsných prostorách, v mokrém, vlhkém nebo horkém prostředí, v nádobách, potrubích a na znečištěných zařízeních, na nádobách, které obsahovaly - nebo u nichž je podezření, že obsahovaly - látky ohrožující zdraví, v prostorách s nebezpečím požáru nebo výbuchu, na nádobách a potrubích pod tlakem anebo na takových, které obsahovaly hořlavé nebo hoření podporující látky, pod vodou, v prostředí, které překračuje nejvyšší povolené koncentrace škodlivin, v prostředí se zvýšenou intenzitou záření nad meze stanovené hygienickými předpisy, v prostředí se zvýšenou hladinou hluku nad stanovenou hodnotu. Mezi práce se zvýšeným nebezpečím lze zařadit i práce, při kterých největší přípustná dlouhodobá rovnoměrná zátěž pracovníků přesahuje stanovené limity (ČSN 05 0600).Před zahájením svářečských prací se musí vyhodnotit, zda se nejedná o práce se zvýšeným nebezpečím. Toto vyhodnocení zajišťuje zaměstnavatel svářeče. Práce se zvýšeným nebezpečím lze vykonávat pouze na základě písemného příkazu a po realizaci v něm nařízených doplňkových bezpečnostních opatření. Pokud dojde ke změně pracovních podmínek nebo zaměstnanců, je třeba vystavit příkaz nový. Za vystavení příkazu a za splnění opatření v něm obsažených odpovídá zaměstnavatelem zmocněný zaměstnanec. Bezpečnostní opatření v příkaze jsou stanovena zaměstnanci odborně způsobilými pro příslušnou oblast činnosti.
Příkaz musí dále obsahovat dobu platnosti a stanovený dohled dalších zaměstnanců pro zabezpečení před zvýšeným nebezpečím. Pro opakovanou činnost může být příkaz nahrazen pracovním postupem, který nesmí být v rozporu s bezpečnostními ustanoveními pro svařování kovů.
Oprávnění ke svařování
Manipulovat se svářečským zařízením a provádět svářečské práce mohou pouze zaměstnanci, kteří byli vyškoleni v základním kurzu svařování, to znamená, že odbornost získali absolvováním kurzu a vykonáním příslušné zkoušky s platností a rozsahem, který je uveden na osvědčení o základním kurzu svařování. Při přechodu k jinému zaměstnavateli musí být zaměstnanci po přezkoušení z bezpečnostních ustanovení vystaven průkaz nový, pokud bude vykonávat stejnou práci, pro kterou byl zaškolen (např. řezání kyslíkem, stehování, svařování odporem apod.). Pokud však byl zaměstnanec zaškolen pro obsluhu určitého jednoúčelového svařovacího zařízení, nový svářečský průkaz - průkaz odborné kvalifikace svářeče - mu nemůže být vydán bez zaškolení a prozkoušení.Svářečský průkaz - průkaz odborné kvalifikace svářeče - je neplatný a neopravňuje ke svařování, pokud chybí kterékoliv potvrzení nebo je překročena doba jeho platnosti. Požadavky na svářečská pracoviště stanovuje § 5 vyhlášky č. 87/2000 Sb.
Větrání svářečského pracoviště
Svářečské pracoviště musí být účinně větrané. Přirozenému větrání dáváme přednost v prostorách, kde se trvale nesvařuje nebo kde na jednoho svářeče připadá více než 100 m3 prostoru, případně kde při svařování nevznikají jedovaté plyny a páry. Na pracovištích, kde se trvale svařuje, je výhodné použít větrání kombinované. Pro snížení koncentrace škodlivin na pracovišti se využívá místní odsávání. Průniku škodlivin do okolního prostředí či vnikání studeného vzduchu na pracoviště se zamezuje vzduchovými clonami. Při svařování v malých prostorách je třeba zajistit buď odsávání škodlivin, nebo přívod čerstvého upraveného vzduchu přímo do dýchacího prostoru svářečského štítu (kukly). Na pracovištích, kde se svařují těžké nebo lehké kovy (např. kadmium, zinek, mangan, chrom), případně jejich slitiny, kdy při svařování vzniká značné množství jedovatých zplodin, je třeba použít větrání nucené. Pokud je na pracovišti jeřáb s trvalou obsluhou, musí být zabezpečeno, že ani v jeho kabině nedojde k překročení největší povolené koncentrace škodlivin. Při fyzické práci je třeba zajistit výměnu vzduchu na každého pracovníka v množství 50 m3/h. Pokud je zajištěna cirkulace vzduchu a jeho úprava, musí upravený vzduch obsahovat nejméně 10 % vzduchu čerstvého. Rychlost proudění vzduchu kolem pracovníka nesmí způsobovat jeho nadměrné zahřívání ani ochlazování.Požární ochrana
Podmínky požární bezpečnosti stanovené touto vyhláškou se vztahují na svařování provozované právnickými osobami a fyzickými osobami, vykonávajícími podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů. Před zahájením činnosti se vyhodnotí podmínky požární bezpečnosti v prostorech, ve kterých se bude svařovat a také v přilehlých prostorech, zda se nejedná o svařování vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatření. Při tom se hodnotí i požární nebezpečí, které představují hořlavé látky, obsažené ve stavebních konstrukcích (např. stěnách, stropech, přepážkách).Proti vzniku a šíření požáru nebo vzniku výbuchu s následným požárem na svářečských pracovištích a v přilehlých prostorech se provedou základní požárně bezpečnostní opatření a dle konkrétního nebezpečí též zvláštní požárně bezpečnostní opatření.
Po skončení svařování vyžadujícího zvláštní požárně bezpečnostní opatření se v rámci požárního dohledu zkontroluje požární bezpečnost svářečského pracoviště i přilehlých prostorů a zajistí se požární dohled ve stanovených intervalech. Intervaly se stanoví se zřetelem na základní případně specifické riziko svářečského pracoviště. Nejkratší doba požárního dohledu je 8 hodin. Vyhláška stanovuje případy, kdy není nutné vykonávat požární dohled po skončení svařování. Přechodná svářečská pracoviště jsou vybavena vhodnými hasicími přístroji a jinými hasebními prostředky podle zvláštních právních předpisů. Mimo tyto hasicí přístroje se vybaví ještě nejméně dvěma přenosnými hasicími přístroji s vhodnou náplní, z toho jedním přenosným hasicím přístrojem práškovým o hmotnosti hasební látky nejméně 5 kg.
Dodržování bezpečnostních zásad a používání ochranných prostředků je klíčové pro minimalizaci rizik spojených se svařováním. Důležitá je také pravidelná kontrola a údržba svařovacího zařízení a dodržování předpisů požární ochrany.
tags: #požadavky #na #svařecí #pracoviště #bezpečnost
