Náhrada mzdy za svátek: Podmínky a výpočet v České republice
Poskytování mzdy a její náhrady za práci ve svátek stále patří mezi nejkomplikovanější problémy v oblasti odměňování. I když v poslední době zaměstnanci často volají po flexibilní pracovní době a po kratších pracovních úvazcích, přesto se vyskytují situace, kdy zaměstnavatel je nucen z nejrůznějších důvodů, zejména ekonomických, nařizovat práci ve svátek, například na právě nadcházející dny svátků 5. a 6. července. Zejména u zaměstnanců, kteří pracují v nerovnoměrném rozvrhu pracovní doby, existují v praxi nejasnosti. Například zda mají dostat náhradu mzdy za svátek, i když v tento den podle rozvrhu směn nepracovali.
Svátky jsou dny, v nichž by zaměstnanci až na výjimečné případy neměli pracovat. Podmínky, za nichž může zaměstnavatel nařídit práci ve svátek, upravuje § 91 zák. práce. Svátky vymezuje zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu.
Státní svátky a ostatní svátky v ČR
Státní svátky jsou ve dnech 1. leden, 8. květen, 5. a 6. červenec, 28. září, 28. říjen a 17. listopad. Jako ostatní svátky stanoví zákon 1. leden, Velký pátek, Velikonoční pondělí, 1. květen, 24. prosinec, 25., prosinec, 26. prosinec.
Práce ve svátek a náhradní volno
Jestliže zaměstnanec v den svátku pracoval, může mu zaměstnavatel poskytnout náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. To mu musí být poskytnuto nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době, např. dříve, než před uplynutím 3 měsíců od práce ve svátek. Dohoda nemusí být písemná. Přednost má tedy náhradní volno, příplatek může zaměstnavatel poskytnout až po dohodě se zaměstnancem. V době čerpání náhradního volna zaměstnanec nekoná práci, nepřísluší mu proto za tuto dobu mzda, ale náhrada mzdy. Zaměstnanec tedy dostane za práci ve svátek mzdu, kterou si „vydělal“ (dosažená mzda) a náhradní volno s náhradou mzdy za tuto dobu ve výši průměrného výdělku.
Zaměstnanec se může dohodnout se zaměstnavatelem, že za dobu práce ve svátek místo náhradního volna dostane příplatek. Ten je ve výši hodinového průměrného výdělku. Zaměstnavatel mu příplatek poskytne spolu s dosaženou mzdou za práci ve svátek.
Příklady výpočtu náhrady mzdy a příplatků
V praxi jsou velmi časté situace, kdy zaměstnanec měl podle harmonogramu směn pracovat, ale směna mu odpadla v důsledku omezeného provozu ve svátek. Směna mu tedy odpadla v důsledku svátku a doba, po kterou z tohoto důvodu nepracoval, se posuzuje jako výkon práce a započítává se do stanovené týdenní pracovní doby v příslušném týdnu jako odpracovaná [§ 348 odstavec 1 písm. d) zák. práce]. V tomto případě platí, že zaměstnavatel zpracuje dopředu harmonogram směn bez ohledu na to, kam připadnou svátky.
Při poskytování náhrady mzdy za svátek je nutno rozlišovat zaměstnance s měsíční a hodinovou mzdou. Zaměstnancům s měsíční mzdou se měsíční mzda v důsledku svátku nezvyšuje ani nekrátí. Tato situace se může řešit i tak, že se měsíční mzda za dne svátku krátí a poskytne se za něj náhrada mzdy. Naopak mzda zaměstnance odměňovaného hodinovou mzdou je přímo úměrná počtu odpracovaných hodin. Zaměstnanec s hodinovou formou mzdy, kterému odpadne z důvodu svátku směna, dosáhne nižší mzdy (mzda mu ujde), a má nárok na náhradu mzdy.
Svátek může připadnout na sobotu a neděli nebo na jiný den, který má zaměstnanec stanoven jako nepřetržitý odpočinek v týdnu. Dopad svátku do těchto dnů nepřetržitého odpočinku je stejný, i když je to sobota nebo neděle nebo jiný den. Zaměstnanci v těchto případech neodpadne pracovní doba, která by se mohla posuzovat jako výkon práce. Stejně by nepracoval, i kdyby svátek nebyl. Každý z těchto zaměstnanců odpracuje v týdnu se svátkem svoji stanovenou týdenní pracovní dobu, to je 40 nebo 37, 5 hodiny.
Vzhledem k tomu, že zák. práce nerozlišuje „podnikatelské a nepodnikatelské“ subjekty, je jedním z kritérií pro posouzení rozdílnosti v odměňování zaměstnanců těchto subjektů skutečnost, že pro dříve tzv. nepodnikatelské subjekty se užívá pojem „plat“, kdežto pro podnikatelské subjekty pojem „mzda“. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí.
Jestliže zaměstnanec v rozpočtové sféře nepracoval v důsledku svátku a ušla mu mzda, nevzniká mu nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. V praxi se však často chybuje při vysvětlování pojmu „svátek“. Jsou to nejen státní svátky, ale i ostatní dny pracovního klidu s výjimkou nedělí. Protože plat všech zaměstnanců rozpočtových a příspěvkových organizací (platový tarif, příplatek za vedení, osobní a zvláštní příplatek) je podle zák. práce stanoven souhrnem paušálních částek bez ohledu na počet pracovních dnů v konkrétním měsíci, nekrátí se zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, jeho plat.
Za práci ve svátek náleží zaměstnanci přednostně náhradní volno v rozsahu práce konané v tento den. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem domluvit na poskytnutí příplatku k jeho dosažené mzdě nejméně ve výši 100 % průměrného výdělku místo náhradního volna. Náhradní volno za odpracovaný svátek náleží i zaměstnanci, kterému dle harmonogramu směn připadla na den svátku plánovaná směna.
Pro poskytnutí náhradního volna a mzdy za práci ve svátek u zaměstnavatelů s nočními směnami je možné použít zvláštní pravidlo. Den pracovního klidu, tj. Svátek tedy zde není pro pracovněprávní účely v době od 0:00 do 24:00 hodin, ale začíná v hodinu nástupu zaměstnance na plánovanou směnu a trvá 24 hodin. Stanovení první směny v pracovním týdnu se řídí rozhodnutím zaměstnavatele. Musí však být splněna definice pracovního týdne dle zákoníku práce, tedy, že týden je definován jako sedm po sobě následujících kalendářních dnů.
Příklady výpočtů
Následující příklady ilustrují různé situace a výpočty náhrad mezd a příplatků za práci ve svátek.
| Situace | Měsíční mzda | Hodinová mzda | Průměrný hodinový výdělek | Odpracováno ve svátek | Náhrada/Příplatek |
|---|---|---|---|---|---|
| Zaměstnanec čerpá náhradní volno | 27 600 Kč | - | 160 Kč | 8 hodin | Náhrada mzdy za 8 hodin ve výši průměrného výdělku |
| Zaměstnanec čerpá náhradní volno za svátek a přesčas | 27 600 Kč | - | 160 Kč | 8 hodin | Náhradní volno za 16 hodin (8 hodin svátek + 8 hodin přesčas) |
| Zaměstnanec dostává příplatek za svátek, bez náhrady za přesčas | 27 600 Kč | - | 160 Kč | 8 hodin | Příplatek za 8 hodin ve výši 100% průměrného výdělku |
| Zaměstnanec dostává příplatek za svátek a náhradní volno za přesčas | 27 600 Kč | - | 160 Kč | 8 hodin | Příplatek za 8 hodin ve výši 100% průměrného výdělku + náhradní volno za přesčas |
Práce přesčas ve svátek
Práce ve svátek je posuzována jako přesčas, je-li konána nad rámec sjednané týdenní pracovní doby zaměstnance. Prací přesčas je zejména práce v den svátku, který připadne na den nepřetržitého odpočinku zaměstnance, tedy na sobotu a neděli.
Omezení a povinnosti zaměstnavatele
Práci ve svátek by vám šéf měl nařizovat jen v ojedinělých případech. Sváteční směna se vás může týkat, pokud pracujete ve službách, které jsou důležité pro uspokojování potřeb obyvatelstva (školství, zdravotnictví, kultura, sport). Povolat vás do práce ve svátek mohou také kvůli inventuře, naléhavým opravám nebo nakládacím a vykládacím pracím.
Velké obchody (nad 200 m²) musí zůstat zavřené 1. ledna, na Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října a také 25. a 26. Menší obchody (s plochou do 200 m²) mohou zůstat otevřené i o svátcích.
Nárok na volno a příplatky
Odpočinek má přednost před penězi - tak se na to alespoň dívá zákoník práce. Proto je náhradní volno tím prvním, co vám šéf musí nabídnout. Teprve jako druhou možnost může navrhnout příplatek. Ohledně náhradního volna platí jednoduchá matematika. Kolik svátečních dnů odpracujete, tolik volných dnů musíte dostat. Znamená to, že pokud budete pracovat o Vánocích, náhradní volno si vyčerpáte nejpozději do konce března příštího roku.
Kolik činí příplatek za svátek? Je to 100 % vašeho průměrného denního výdělku.
Přesčasy by měl zaměstnavatel nařizovat jen výjimečně a z vážných provozních důvodů. Zákoník práce však už bohužel nevyjmenovává, jaké důvody to mohou být.
Svátky jsou dny, které mají připomínat tradice nebo dějinné události, které zasáhly významným způsobem do dějin české historie.
Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší dle ustanovení § 115 odst. 3 zákoníku práce náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.
Může se stát, že svátek připadne např. na sobotu nebo neděli a zaměstnanec bude v tento den vykonávat práci (ať už to bude jeho pravidelná směna, nebo výjimečná práce přesčas). Ve výše uvedeném případě tak zaměstnavatel poskytne zaměstnanci příplatek za práci v sobotu nebo neděli a vedle něho náhradní volno za práci ve svátek (popř. po dohodě se zaměstnancem příplatek namísto tohoto volna). Pokud by šlo současně o práci přesčas, musí být připočten ještě příplatek za tuto práci.
Zaměstnavatel může zvolit pouze jednu z uvedených variant. Pokud zaměstnanec pracoval v den, který připadl na svátek, náleží mu na prvním místě náhradní volno. Za dobu tohoto volna mu přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Nárok na náhradní volno je automaticky ze zákona, nemusí tedy o něj zaměstnanec žádat. Toto náhradní volno musí být poskytnuto nejpozději do konce 3. Zaměstnavatel se ale může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku (nejméně ve výši 100%) místo náhradního volna.
Pokud zaměstnanec pracuje v den svátku a navíc je takto konaná práce nad rámec jeho plánovaných směn, přísluší mu také příplatek za práci přesčas, a to nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku.
Ničí vás práce a bojíte se odejít? Jak poznat kdy dát výpověď.
Na závěr upozorňujeme na jednu z nejčastějších chyb zaměstnavatelů. Je třeba zmínit, že současný zákoník práce již neobsahuje ustanovení, které by vylučovalo nárok na náhradu mzdy za svátek v době neplaceného volna. zaměstnavatel musí den svátku proplatit náhradou mzdy (§115 odst. práce).
tags: #nahrada #mzdy #za #svatek #podmínky #a
