Náhrada mzdy za návštěvu lékaře: Podmínky a práva v České republice

Ačkoliv je ideální plánovat návštěvy lékaře mimo pracovní dobu, občas to není možné. V takových případech je důležité znát svá práva a povinnosti, které upravuje zákoník práce a související nařízení vlády.

Právní úprava

Řešení ošetření u lékaře jako významné překážky v práci je upraveno zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, a nařízením vlády č. 590/2006 Sb. Tento podzákonný předpis upravuje ještě další tzv. jiné důležité osobní překážky v práci. Z právní úpravy vyplývá i to, že zaměstnavatelé mohou výčet těchto překážek rozšiřovat. Tato možnost poskytuje oporu také k poskytování indispozičního volna, označovaného někdy jako sick days.

Základní pravidla vztahující se ke všem typům překážek v práci, včetně uvolnění k lékařskému vyšetření nebo ošetření, stanoví v § 206 zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen "ZP").

Pracovní volno k lékařskému vyšetření nebo ošetření patří mezi tzv. jiné důležité osobní překážky v práci, které neupravuje přímo zákoník práce, nýbrž prováděcí předpis. Jde o nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Rozsah pracovního volna a podmínky pro jeho uplatnění stanoví ve vztahu k jednotlivým jiným důležitým osobním překážkám v práci příloha tohoto nařízení.

Při splnění stanovených podmínek má zaměstnanec na poskytnutí pracovního volna k lékařskému vyšetření nebo ošetření vymahatelné právo. Zaměstnavatel nemůže žádost o pracovní volno odmítnout a je povinen omluvit zaměstnancovu nepřítomnost v práci.

Z hlediska naplnění stanovené týdenní pracovní doby se tato překážka považuje za odpracovanou dobu, což vyplývá z § 348 odst. 1 písm. a) ZP. Zaměstnavatel nemůže k hodinám zameškaným kvůli lékařskému vyšetření přistupovat s tím, že zaměstnanci chybí a musí si je tzv. napracovat v jiný den.

Základní pravidla pro náhradu mzdy

Obecně platí, že zaměstnanec by měl chodit k lékaři mimo pracovní dobu a pouze v případech, kdy to není možné, má nárok na placené pracovní volno po dobu nezbytně nutnou. Přesná doba nezbytně nutná není zákonem stanovena, ale závisí na celkovém čase stráveném u lékaře a také na čase cesty tam a zpět do zaměstnání.

Nicméně podmínkou je, že zdravotnické zařízení, které zaměstnanec navštěvuje, musí být ve smluvním vztahu se zdravotní pojišťovnou, u které je zaměstnanec registrován. Taktéž by mělo být co nejblíže zaměstnancovu bydlišti nebo pracovišti.

Podmínky pro poskytnutí volna

Nezbytná doba: Nárok na volno se vztahuje pouze na nezbytně nutnou dobu potřebnou k vyšetření, ošetření a cestě.
Smluvní zařízení: Zdravotnické zařízení musí mít smlouvu se zdravotní pojišťovnou zaměstnance.
Blízkost zařízení: Ordinace by měla být co nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance.

Podle ustanovení § 206 odst. 1 ZP musí zaměstnanec včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna, je-li mu překážka v práci předem známa. Jestliže se zaměstnanec dopředu objednal na určitý termín vyšetření nebo ošetření, má právní povinnost to zaměstnavateli včas sdělit. Pojem včas lze chápat tak, že má zaměstnanec tuto povinnost splnit hned, jak je to možné.

Pokud by došlo k tomu, že zaměstnanec informaci o tom, že bude muset v určitém termínu navštívit lékaře, zaměstnavateli zapomene sdělit, nebo zaměstnavatele záměrně informuje až na poslední chvíli, musí mu přesto být pracovní volno poskytnuto. Zaměstnavatel ovšem může toto jednání považovat za porušení jeho povinností vyplývajících z právních předpisů a vztahujících se k jím vykonávané práci.

Některá vyšetření a ošetření mohou být vyvolána náhlou potřebou, aniž by o nich tedy zaměstnanec mohl dopředu vědět. V takovém případě pochopitelně nemůže platit povinnost překážku předem oznámit. Zaměstnanec ovšem musí zaměstnavatele o překážce v práci uvědomit bez zbytečného průtahu. To znamená hned, jakmile je to s použitím běžně dostupných komunikačních prostředků možné.

Oznamovací povinnost

Podle paragrafu 206 Zákoníku práce je nutné zaměstnavatele včas informovat o plánované návštěvě lékaře, včetně zdůvodnění, proč se vyšetření nemůže uskutečnit mimo pracovní dobu. Avšak může se stát, že návštěva lékaře bude nutná z neplánovaných důvodů.

Prokazování překážky v práci

Zaměstnavatel má vždy právo na to, aby zaměstnanec prokázal, že měl překážku v práci, a také jaké byly konkrétní okolnosti uplatnění práva na pracovní volno, případně na náhradu mzdy nebo platu. Vzhledem k dále popsaným pravidlům tak může zaměstnavatel trvat především na prokázání toho, že:

ošetření nebo vyšetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu,
právo na pracovní volno bylo uplatněno pouze po nezbytně nutnou dobu a
vyšetření nebo ošetření bylo provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je nejblíže pracovišti nebo bydlišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout.

Zaměstnanec je povinen tyto okolnosti prokázat prostřednictvím potvrzení vystaveného lékařem. Lékaři jsou povinni poskytnout při prokazování existence a okolností překážky v práci součinnost.

Zaměstnavatel má na prokázání překážky právo, ovšem není povinen takto postupovat. Jestliže zaměstnavatel svým zaměstnancům důvěřuje a nemá důvod předpokládat, že by zaměstnanci mohli právo na volno k lékařskému vyšetření zneužít, může beze všeho uvolňování k lékaři probíhat i poměrně neformálně.

V takových případech by měl lékař na základě své dokumentace vystavit potvrzení. Datum návštěvy lékaře by mělo být zaznamenáno ve zdravotnické dokumentaci pacienta. Nicméně potvrzení, které si pacient vyžádá, může být spojeno s poplatkem. Podle Zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) je zaměstnanec povinen prokázat zaměstnavateli překážku v práci.

Zároveň však platí, že právnické a fyzické osoby jsou povinny poskytnout zaměstnanci potřebnou spolupráci k plnění této povinnosti. To znamená, že lékař je povinen na žádost pacienta vystavit potvrzení o návštěvě. Je třeba však mít na paměti, že lékař není oprávněn přímo poskytnout tuto informaci zaměstnavateli. Pokud by vznikl spor ohledně této záležitosti, žadatel se může obrátit na svou zdravotní pojišťovnu.

Propustka k lékaři

Způsob prokázání důležité osobní překážky v práci je záležitostí dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zaměstnavatel nemusí vždy vyžadovat prokázání návštěvy u lékaře, často je spokojen pouze s oznámením zaměstnance v dostatečném předstihu. Mnoho zaměstnavatelů vydává zaměstnancům propustky k lékaři, které jsou potvrzené lékařem.

Zaměstnavatelé často disponují vlastním formulářem, který je k dispozici na příslušném (personálním) oddělení nebo je možné si jej stáhnout z interních webových stránek a vytisknout. Propustku zaměstnanec vyplní a lékař ji potvrdí svým razítkem a podpisem.

Co má obsahovat potvrzení od lékaře:

Název a kontaktní údaje lékaře nebo zdravotnického zařízení: Potvrzení by mělo obsahovat název lékaře nebo zdravotnického zařízení, u kterého byl zaměstnanec vyšetřen.
Časové údaje: Potvrzení by mělo obsahovat informace o tom, kolik času strávil zaměstnanec u lékaře.
Razítko, podpis a jméno lékaře: Potvrzení by mělo obsahovat oficiální razítko lékaře a podpis lékaře, který provedl vyšetření.

Zaměstnanec by měl informovat zaměstnavatele o plánované návštěvě lékaře s dostatečným předstihem. Některé společnosti vyžadují vyplnění speciálního formuláře, který je k dispozici na interních stránkách nebo na oddělení personálního managementu.

Nárok na placené volno pro doprovod

Tento nárok však neplatí jen pro samotného zaměstnance. Ten může získat volno s náhradou platu jako doprovod rodinného příslušníka - dítěte, partnera, manžela nebo rodičů a prarodičů (jeho nebo manželových/manželčiných).

Zaměstnavatel je také povinen zaměstnanci poskytnout volno po dobu nezbytně nutnou, pokud doprovází zdravotně postižené dítě do zařízení sociálních služeb, školy nebo speciálního zařízení pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět. Dále dostane zaměstnanec volno, pokud doprovází dítě do školského poradenského zařízení za účelem zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte.

Délka propustky k lékaři a náhrada mzdy

Ano, zaměstnanec má v určitých případech nárok na placené volno při návštěvě lékaře. Délka propustky k lékaři s náhradou mzdy se může lišit v závislosti na pracovních podmínkách a příslušných právních předpisech. Obvykle se udává nezbytná doba potřebná k vyšetření, ošetření a cestě k lékaři a zpět do zaměstnání.

Zaměstnanec je povinen chodit k lékaři mimo pracovní dobu, pokud je to možné. V případech, kdy to není možné, zaměstnanec by měl informovat zaměstnavatele o této skutečnosti a požádat o placené volno na nezbytně nutnou dobu.

Postup pro potvrzení návštěvy lékaře zaměstnavatelem

Postup pro potvrzení návštěvy lékaře zaměstnavatelem se může lišit v závislosti na firemních pravidlech. Obvykle zaměstnanec odevzdá zaměstnavateli propustku k lékaři, kterou potvrdí lékař svým podpisem a razítkem.

Alveno - Usnadnění evidence pracovní doby

Alveno Vám usnadní evidenci veškeré pracovní doby, je samozřejmostí naplánovat si výjimky, včetně výjimky jako je lékař a všechny výpočty nechat na docházkovém systému, ať už se jedná o volno placené, nebo neplacené. Třešničkou na dortu je snadný export podkladů pro mzdy.

V praxi existuje nespočet situací, kdy si zaměstnanec chce nebo musí vzít volno, ale také situací, kdy zaměstnavatel toto volno ze zákona musí, nebo naopak nemusí poskytnout. Jaká práva mají v jednotlivých situacích zaměstnanci a zaměstnavatelé a jaké změny přinese novela zákoníku práce?

Další důležité informace

Existuje i řada situací, kdy zaměstnavatel musí zaměstnancům poskytnout volno, ale bez náhrady mzdy. V některých situacích finanční kompenzaci poskytuje stát ve formě nemocenské, ošetřovného, mateřské, rodičovské a otcovské.

Délku volna při překážkách v práci i nárok na náhradu mzdy detailně upravuje zákoník práce a nařízení vlády č. 590/2006 Sb.

Nárok na volno v různých situacích

Každý zaměstnanec má nárok na minimálně 4 týdny placené dovolené ročně, u zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek a u dohodářů se délka dovolené vypočítá poměrně. Neplacené volno je nenárokové, a tedy záleží pouze na možnostech a vůli zaměstnavatele, zda vyjde zaměstnanci vstříc.

Pokud máte lékaře dál, i tak vám musí zaměstnavatel poskytnout pracovní volno na nezbytně nutnou dobu. Myšleno je i na dobu nezbytně nutnou k cestě tam i zpět, nepočítá se samotný zákrok a čas strávený v čekárně.

Pokud darujete krev, máte nárok na placené volno nejen nezbytné cesty a dobu odběru, ale i na zotavení. Darovat můžete i další biologický materiál. Pak vám přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud uvedené skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 48 hodin od nástupu cesty k odběru.

Pokud se ženíte či vdáváte, z hlediska pracovního práva se vám vyplatí stanovit termín obřadu na pracovní den. V takovém případě máte nárok na dva dny volna. Jeden den vždy připadá na samotnou účast na obřadu. Je-li obřad o víkendu či ve svátek, máte nárok pouze na jeden den volna. Také svatba některých dalších příbuzných zaslouží volno. V případě že se žení či vdává vaše dítě, máte nárok na jeden den placeného volna.

Úmrtí v rodině může znamenat nárok až na tři dny placeného volna (v případě manžela, manželky, druha, družky či dítěte). Na jednodenní placené volno máte nárok, pokud jde o pohřeb vašeho rodiče, sourozence, rodiče nebo sourozence vašeho manžela, jakož i manžela vašeho dítěte nebo manžela vašeho sourozence. U vzdálenějších příbuzných jako je prarodič váš či vašeho manžela, vnuka, případně jiné blízké osoby, která s vámi žila v době úmrtí žila v domácnosti máte nárok na placené volno po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den. Stejné podmínky platí i pro pohřeb spoluzaměstnance.

Pokud při práci studujete, je třeba nejprve se zaměstnavatelem dohodnout, zda s vaším studiem souhlasí a chápe je jako zvýšení kvalifikace nezbytné pro vaši pozici. Oproti tomu prohloubení kvalifikace znamená například nějaké doplňkové školení či kurz, který vám může zaměstnavatel nařídit.

tags: #náhrada #mzdy #za #návštěvu #lékaře #podmínky