S podzimním ochlazením často přicházejí různé chřipky. Shrňme proto, co je dobré vědět o pracovní neschopnosti - jejím vzniku, průběhu i ukončení. Jaká náhrada mzdy vám náleží a od koho? A jaké máte co by práce neschopní povinnosti?

Podmínky pro Poskytování Náhrady Mzdy

V období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény náleží zaměstnancům v pracovním poměru od jejich zaměstnavatele náhrada mzdy, popř. zaměstnancům pracujícím na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce náhrada odměny. Podmínky pro nárok na tyto náhrady a poskytování těchto náhrad upravuje § 192 až 194 ZP.

První podmínkou poskytování náhrady mzdy nebo platu je, že ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti (nařízení karantény) zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské. Tato podmínka v prvé řadě znamená, že se musí jednat o zaměstnance, který je účasten nemocenského pojištění podle ZNP. Mezi tyto podmínky patří zejména podmínka výše sjednaného příjmu.

Náhrada mzdy nebude náležet v případě, že si zaměstnanec úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost, neboť v tomto případě nemá pojištěnec nárok na nemocenské.

Druhá podmínka poskytování náhrady mzdy se týká dnů, za které by tato náhrada měla náležet. V rámci období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) se náhrada poskytuje za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy.

Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy následujícím kalendářním dnem. Za tyto dny však náhrada mzdy přísluší, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje zaměstnanec podmínky nároku na výplatu nemocenského.

Podle § 28 odst. 5 ZNP se nemocenské nevyplácí za dobu, po kterou trvalo tzv. neplacené volno; po dobu tohoto volna nebude tedy příslušet ani náhrada mzdy. V § 28 odst. 6 ZNP je upravena situace, kdy se nemocenské nevyplácí z důvodu účasti zaměstnance na stávce; rovněž v těchto případech, kdy se nemocenské nevyplácí z důvodu účasti zaměstnance na stávce, nebude v těchto dnech účasti na stávce příslušet náhrada mzdy. Dočasná pracovní neschopnost v těchto případech však musela nastat až po dni nástupu na neplacené volno nebo po dni, kdy se zaměstnanec stal účastníkem stávky.

Třetí podmínka poskytování náhrady mzdy se týká trvání pracovního poměru. Tato náhrada přísluší jen po dobu trvání pracovního poměru. Pokud skončí pracovní poměr v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény), nebude za dny po skončení pracovního poměru příslušet náhrada mzdy, byť dále trvá dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa. Rovněž nebude náhrada mzdy příslušet v případě, že dočasná pracovní neschopnost vzniká nebo byla nařízena karanténa v ochranné lhůtě.

Čtvrtá podmínka poskytování náhrady mzdy se týká podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského. Náhrada mzdy se neposkytuje, pokud již byla vyčerpána tato podpůrčí doba.

Podpůrčí doba, tj. doba, po kterou se vyplácí dávka nemocenského pojištění, sice trvá u nemocenského nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti, ale v konkrétním případě může být kratší vlivem zápočtů doby předchozích dočasných pracovních neschopností. U poživatelů starobních důchodů a invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně činí podpůrčí doba 70 kalendářních dnů počítáno od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény; do podpůrčí doby 70 kalendářních dnů se přitom nezapočítávají dny, za které příslušela náhrada mzdy.

Pátá podmínka poskytování náhrady mzdy se vztahuje k nároku na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství. Jestliže v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény) náležejí tyto dávky, náhrada mzdy nebo platu nepřísluší. Jedná se zejména o situaci uvedenou v § 48 odst. 2 ZNP; podle tohoto ustanovení vznikne-li z jednoho pojištění nárok na výplatu nemocenského z důvodu dočasné pracovní neschopnosti v době, kdy pojištěnci trvá nárok na výplatu nemocenského z důvodu karantény, vyplácí se nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti až po ukončení podpůrčí doby u nemocenského z důvodu karantény; to platí i naopak.

Výše Náhrady Mzdy

Náhrada mzdy přísluší ve výši 60 % průměrného výdělku.

Do 14. dne neschopnosti (bráno od vystavení neschopenky) platí náhradu mzdy zaměstnavatel, a to ve výši 60 % z redukovaného průměrného výdělku. Ten se odvíjí od průměrného výdělku v předcházejícím čtvrtletí.

Náhradu mzdy svému zaměstnanci počítáte za hodiny, které by odpracoval a dostal za ně zaplaceno, kdyby nebyl na neschopence. Výše náhrady mzdy záleží na průměrném hodinovém výdělku. Ten se spočítá jako podíl hrubé mzdy a skutečně odpracovaných hodin za rozhodné období, tedy k prvnímu dni následujícím po kalendářním čtvrtletí (k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu).

Pro samotný výpočet náhrady mzdy je rozhodujícím údajem průměrný hodinový výdělek za předchozí čtvrtletí, který se však při výpočtu redukuje. Pro rok 2025 se přitom redukční hranice mírně zvýšily, takže pro lidi s vysokými příjmy je výpočet denní náhrady mzdy za nemoc o desetikoruny výhodnější než v roce 2024.

Rozhodný příjem se započítává:

• Do první redukční hranice 271,60 Kč z 90 %,
• ve druhé redukční hranici 407,40 Kč z 60 %,
• ve třetí redukční hranici 814,80 Kč z 30 %.

Výsledná hodinová náhrady mzdy za nemoc je potom 60 % z redukovaného denního průměrného hodinového výdělku.

Když zaměstnanec čerpá dovolenou, nepřichází mu za dané hodiny na účet mzda, ale náhrada mzdy za dovolenou. Svému zaměstnanci můžete také vyplatit náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou. Avšak jen v případě, že ukončujete pracovní poměr. Nezáleží přitom, jak a z čí strany k výpovědi došlo.

Podobně mzdové účetní řeší náhradu mzdy za státní svátek, který připadá na pracovní den. Zaměstnavatel přitom vnitřními směrnicemi upravuje, zda se hodiny za svátek proplácí hodinovou mzdou (tj.

Příkladem mohou být poruchy výroby, výpadek dodávky potřebných součástek či surovin nebo nezajištění pracovních podmínek (překážky na straně zaměstnavatele). V každém případě zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy za hodiny, kdy kvůli překážkám nemohl zaměstnanec vykonávat práci (a za normálních okolností by pracoval).

V prvních dnech pracovní neschopnosti, při překážkách v práci nebo v průběhu dovolené - i v těchto dnech zaměstnanci dostávají od zaměstnavatele výplatu. Za tyto neodpracované hodiny se nejedná o mzdu, ale o náhradu mzdy. Náhrada mzdy je příspěvek, který zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci za dobu, kdy nemohl vykonávat práci, kterou by za běžných okolností vykonával. Pokud zaměstnanec onemocní, je v karanténě nebo má úraz, kvůli kterému zůstává na neschopence, nemocenská se mu počítá až od 15. kalendářního dne.

Příklad Výpočtu Náhrady Mzdy

Petr byl na neschopence 10 dní, tedy 80 hodin. Všechny dílčí složky sečteme (211,84 + 70,56 + 14,11 = 296,51) a s celkové částky spočítáme 60 %. Hodinovou náhradu mzdy vynásobíme počtem hodin, za které zaměstnanci náhrada náleží.

V našem modelovém případě by to bylo 108*(počet hodin pracovní nepřítomnosti, třeba 24 = 3 dny při plném úvazku), takže náhrada mzdy za nemoc, která trvala 24 pracovních hodin by byla 2 592 Kč. Výpočet je poměrně komplikovaný, a tak doporučujeme použít naši kalkulačku, která vše spočítá za vás.

nesmíme zapomenout, že náhrada mzdy se počítá jen za prvních 14 dní pracovní neschopnosti, od 15 dne již mluvíme o takzvané nemocenské, která se řeší jiným způsobem.

Pokud je náhrada mzdy za nemoc vyplácená ve výši podle zákoníku práce, nedaní se a neplatí se z ní pojistné na sociální ani zdravotní pojištění.

Povinnosti Zaměstnance

Zaměstnanec musí o své pracovní neschopnosti zaměstnavatele informovat bez zbytečného odkladu.

Pokud jste na neschopence, jste povinni dodržovat režim stanovaný vaším ošetřujícím lékařem. Ten vám může při porušení režimu snížit náhradu mzdy, nebo vám ji dokonce neposkytnout. Od 15. dne chodí na kontrolu Česká správa sociálního zabezpečení. Jestliže vás nezastihne v místě, které jste uvedli (kromě doby vycházek), může vám snížit nebo také úplně odebrat nemocenskou.

Dočasně práceneschopní jsou povinni dodržovat režim dočasně práceneschopného pojištěnce a řídit se pokyny příslušného lékaře. V zásadě platí, že se nemocný má zdržovat na platné adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři a je zaznamenána v tzv. neschopence. Pro účely kontroly platí pravidlo „poskytnutí nezbytné součinnosti“.

Povinnosti Zaměstnavatele

Jestliže zaměstnavatel, který není povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů podle věty první nebo není povinen se přihlásit podle § 136 odst. 4 zákona o zaměstnanosti, zaměstnává zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, a v průběhu tohoto zaměstnání vznikne tomuto zaměstnanci pojištění, je zaměstnavatel povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů nejpozději do 8 kalendářních dnů po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci pojištění vzniklo.

Každý zaměstnavatel, a to i v případě, že zaměstnává pouze zaměstnance, který je cizincem požívajícím dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu bez ohledu na vznik účasti na pojištění, se do 8 kalendářních dnů od nástupu prvního zaměstnance do zaměstnání musí na předepsaném tiskopise přihlásit u ÚSSZ do registru zaměstnavatelů.

Stejně tak má povinnost do 8 kalendářních dnů hlásit jakoukoliv změnu a podat odhlášku z registru zaměstnavatelů do 8 kalendářních dnů od skončení zaměstnání posledního zaměstnance. Totéž platí i pro zaměstnavatele, který zaměstnává pouze zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce bez účasti na nemocenském pojištění. I tento zaměstnavatel je povinen se odhlásit z registru zaměstnavatelů, a to do 8 dnů ode dne, kdy přestal být zaměstnavatelem těchto zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce bez účasti na nemocenském pojištění.

Zaměstnavatel je dále povinen oznámit na předepsaném tiskopise do 8 kalendářních dnů den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na pojištění, a den skončení doby zaměstnání; to neplatí, jde-li o zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce.

Od 1. 7. 2024 se nově zavádí povinná evidence všech zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce (dále jen „DPP“), to znamená nově i zaměstnanců, kteří nejsou z činnosti na základě DPP účastni nemocenského pojištění. Zaměstnavatel tak má povinnost každý měsíc sdělovat seznam všech zaměstnanců na DPP, včetně výše všech jejich příjmů, tj. i příjmů, ze kterých se neodvádí pojistné na sociální zabezpečení, a to prostřednictvím nového předepsaného tiskopisu „Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce“ (dále jen „Výkaz DPP“), vždy do 20. dne následujícího měsíce, poprvé za měsíc červenec 2024 v intervalu od 1. 8. 2024 do 20. 8. 2024.

Zaměstnavatel je dále povinen elektronicky ohlásit u všech zaměstnanců činných na základě DPP, tzn. i těch nepojištěných, nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání v termínu do 20. dne následujícího měsíce, a to prostřednictvím předepsaného tiskopisu „Výkaz DPP“ - spolu s příjmy. Navíc platí, že nejpozději do 20. 8. 2024 přihlásí i zaměstnance, kteří nastoupili před 1. 7. 2024, jejich DPP trvá i po tomto datu (v červenci 2024) a nebyli dosud přihlášeni do evidence, neboť jim nevznikla účast na pojištění (tj. s prvním podáním Výkazu DPP).

Zaměstnavatel je dále povinen přijímat žádosti ve formě oznámení podle § 109 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, svých zaměstnaných osob (jakož i bývalých zaměstnanců) o dávky, s výjimkou nemocenského a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat územní správě sociálního zabezpečení. Údaje pro výpočet nemocenského zaměstnavatel zasílá neprodleně po uplynutí prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Zaměstnanci vyplácí zaměstnavatel prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti (DPN) nebo karantény tzv. náhradu mzdy. Ta náleží zaměstnanci, který je nemocensky pojištěn. Zaměstnavatel poskytuje nemocnému zaměstnanci náhradu mzdy za pracovní dny - při dočasné pracovní neschopnosti i při karanténě od prvního pracovního dne, a to jen v době trvání pracovního vztahu. Vypočítává ji z průměrného výdělku, který se stanovuje stejně, jako kdyby v den vzniku pracovní neschopnosti nastupoval zaměstnanec na dovolenou.

V době, kdy zaměstnavatel vyplácí práceneschopnému zaměstnanci náhradu mzdy, tj. v prvních 14 dnech, může sám kontrolovat dodržování stanoveného režimu, nebo o to může požádat příslušnou ÚSSZ. Poruší-li práceneschopný pojištěnec stanovený léčebný režim, může mu zaměstnavatel snížit nebo odejmout v prvních 14 kalendářních dnech náhradu mzdy.

Elektronická Neschopenka (eNeschopenka)

Neschopenku vystavuje ošetřující lékař. Od ledna 2020 už nemusíte zaměstnavateli doručovat papírovou neschopenku, lékař ji vydává v elektronické verzi. Tu posílá na Českou správu sociálního zabezpečení a zaměstnavatel je o tom zpraven.

ČSSZ umožňuje poskytovatelům zdravotních služeb vystavovat eNeschopenku i namísto papírového tiskopisu o nařízení karantény. Je pouze třeba, aby vystavující lékař dodržel stanovené podmínky (uvádí se předem stanovená diagnostická značka a do pole „profese“ se vpisuje údaj „karanténa“). Smyslem a účelem tohoto opatření je napomoci technickým řešením eNeschopenky k tomu, aby kontakt lékařů a potenciálně nakažených pojištěnců byl minimalizován (eNeschopenku je možno vystavit i distančně, např. na základě telefonického rozhovoru).

Nemocenské Dávky

Od 15. dne pracovní neschopnosti budete dostávat dávky nemocenského pojištění. Lhůta vyplacení je nejvýše 30 dní od okamžiku, kdy zaměstnavatel doručil příslušné informace na správu sociálního zabezpečení.

Nemocenskou lze pobírat nejdéle 380 kalendářních dnů od prvního dne pracovní neschopnosti. Tato doba může být při dlouhodobé nemoci opakovaně prodloužena až o tři měsíce.

Od 15. dne trvání pracovní neschopnosti vyplácí nemocenské (OSSZ), a to za kalendářní dny (tj. včetně víkendů a svátků).

Základem pro výpočet nemocenského je denní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem za rozhodné období - zpravidla za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. dočasná pracovní neschopnost). Příjmy (vyměřovací základy) v tomto období se sečtou, vydělí se počtem kalendářních dnů (do tohoto počtu se nezapočítávají tzv. vyloučené dny, to jsou např. dny, kdy náležela některá z dávek nemocenského pojištění) a získaná částka tvoří denní vyměřovací základ. Ten se dále podle zákona o nemocenském pojištění redukuje prostřednictvím tří redukčních hranic, tím se získá tzv.

Nemocenské se zpravidla poskytuje nejdéle 380 kalendářních dnů (tzv.

Od 1. 1. 2020 probíhá výplata dávky stejným způsobem jako je pojištěnci vyplácena mzda zaměstnavatelem.

Karanténa

V případě nařízené karantény se uplatní nárok na nemocenské tiskopisem „Potvrzení o nařízení karantény“, který vystaví ošetřující lékař nebo hygienik, a to tak, že zaměstnanec svému zaměstnavateli předloží „Oznámení o nařízení karantény“. Tímto potvrzením se současně uplatní u zaměstnavatele nárok na náhradu mzdy od 1. do 14. Pokud je karanténa delší 14 kalendářních dnů, předá zaměstnanec zaměstnavateli „Potvrzení o nařízení karantény pro uplatnění nároku na nemocenské“. Zaměstnavatel postoupí doklad příslušné OSSZ.

Vyplacení nemocenského za určité období (zpravidla v situaci, kdy karanténa trvá déle než jeden měsíc), je možné pouze, pokud lékař vystaví „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“ (tzv. lístek na peníze). Tento tiskopis předá dále zaměstnanec svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel ho pak předá příslušné OSSZ.

Při uplatnění nároku na nemocenské z důvodu karantény je postup shodný pokud lékař použil systém eNeschopenky. Při použití papírového tiskopisu se nárok uplatňuje tiskopisem Potvrzení o nařízení karantény, který má 5 propisovacích dílů. Tiskopis vystavuje orgán ochrany veřejného zdraví nebo ošetřující lékař. Zaměstnanci předává při nařízení karantény I. a III. díl tohoto tiskopisu. Po ukončení karantény IV. díl tiskopisu. Je-li karanténa dlouhodobá, prokazuje trvání karantény tiskopisem „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“, který mu vydá orgán ochrany veřejného zdraví nebo ošetřující lékař. OSVČ předá OSSZ III. a IV.

Důležité Informace

• Náhrada mzdy se vyplácí pouze prvních 14 dní!
• Při karanténě nebo nemoci delší než 14 kalendářních dnů, má zaměstnanec nárok od 15.
• Neschopenka se i v roce 2025 předává elektronicky mezi lékařem, zaměstnavatelem a správou sociálního zabezpečení.

Kdo Má Nárok na Náhradu za Nemoc a Nemocenské Dávky?

Na vyplácení nemocenského má právo každý, kdo se účastní na nemocenském pojištění. Tato povinnost vzniká zpravidla ve stejný den, kdy se člověk stává ekonomicky aktivním, například začne vykonávat zaměstnání a končí se skončením doby zaměstnání.

Rozhodování o Nároku na Dávku

O nároku na dávku rozhoduje příslušná OSSZ. Jsou-li podmínky pro přiznání dávky splněny, je dávka pojištěnci vyplacena a žádné rozhodnutí se pojištěnci nezasílá. Současně s dávkou obdrží občan písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena. Oznámení se uvádí formou sdělení příjemci na výpisu z účtu nebo formou sdělení na poštovní poukázce (tzv. zpráva pro příjemce). V případě, že oznámení bude delší než je povolený počet znaků na zprávě pro příjemce, zašle OSSZ písemné oznámení formou dopisu (jde o vydání oznámení v tzv.

Odvolání Proti Rozhodnutí OSSZ

Ve sporu o nárok na dávku nebo její výši, o jejím snížení nebo odnětí, o zastavení její výplaty, rozhoduje příslušná OSSZ. Proti jejímu rozhodnutí je možno do 15 dnů podat odvolání k OSSZ, která rozhodnutí vydala.

Nemocenské Pojištění vs. Zdravotní Pojištění

Je důležité neplést si nemocenské pojištění se zdravotním pojištěním. Jejich účel je odlišný. Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění zaměstnaných osob v případě, kdy z důvodu nemoci či mateřství dočasně ztratí výdělek. Tuto agendu zajišťují v součinnosti se zaměstnavateli OSSZ. Zdravotní pojištění však slouží k úhradě zdravotní péče, jako je lékařské ošetření, ambulantní či nemocniční léčba, pohotovostní a záchranná služba aj., a je v působnosti zdravotních pojišťoven.

tags: #nahrada #mzdy #v #pracovni #neschopnosti #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Legislativa pro sestry v ČR
• Pracovní místo po mateřské a rodičovské dovolené
• Práce Sokolov brigáda
• Legislativa o teplotě na pracovišti
• Sběr jahod: podmínky