Penzijní připojištění, kde příspěvek zaměstnavatele je až do výše 50 000 Kč ročně osvobozen od odvodů na zdravotní a sociální pojištění a je pro zaměstnavatele daňově uznatelný, je oblíbeným benefitem mezi zaměstnanci, ale i zaměstnavateli.

Povíme si vše o daňově výhodných benefitech, kterými jsou příspěvek na penzijní připojištění a příspěvek na životní pojištění. Ukážeme vám výhody pro zaměstnavatele i zaměstnance a také jak je to s daněmi. Někdy se můžete setkat s nesprávným označením jako příspěvek zaměstnavatele na penzijní pojištění.

Právě atraktivní benefity pomáhají firmám přilákat a také udržet kvalitní zaměstnance. Příspěvek na penzijko je výhodný pro obě strany.

Výhody příspěvku na penzijní spoření:

• Daňové zvýhodnění a úspora na pojistném: Příspěvek do výše 50 000 Kč* ročně je osvobozen od daně z příjmu a odvodů sociálního a zdravotního pojištění. To odpovídá průměrnému příspěvku zaměstnavatele 4 166 Kč měsíčně.
• Daňové zvýhodnění.
• Úspora mzdových nákladů.
• Konkurenceschopnost na trhu práce.
• Motivace a loajalita zaměstnanců.

Příspěvek na penzijní spoření může pomoci dokázat vašim zaměstnancům, že vám na jejich budoucnosti záleží. *souhrnný limit 50 000 Kč pro příspěvky na penzijní spoření, životní pojištění a tzv.

Platné znění zákona o daních z příjmů umožňuje považovat za daňově uznatelné náklady veškeré příspěvky na daňově podporované produkty do výše stanovené vnitřním předpisem, či kolektivní nebo pracovní smlouvou (jakožto i jinou smlouvou).

Zaměstnavatel má povinnost vést evidenci všech zaměstnanců vykonávajících rizikové práce a také mít zpracovanou kategorizaci prací.

Zaměstnavatel by tedy měl mít přehled o zaměstnancích, kteří mají nárok na povinný příspěvek zaměstnavatele.

Zaměstnavatel si sám určí podmínky, za kterých a komu benefit poskytne. Stejně jako u všech benefitů není ani příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění nárokovatelný.

Jak mohou či nemohou benefit využívat zaměstnanci, kteří jsou dlouhodobě mimo pracovní proces?

Daňové aspekty příspěvků na penzijní připojištění

Zaměstnanec neplatí z příspěvku zaměstnavatele ani odvody, ani daň z příjmu, což je pro zaměstnance úspora 26% oproti tomu, kdyby mu jeho mzda byla o stejnou částku navýšena.

Penzijní spoření a příspěvek zaměstnavatele neomezují jiné daňové úlevy.

Od daně z příjmů na straně zaměstnance je osvobozen i příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem (tedy tím, kdo sjednal pojistnou smlouvu a je zavázán platit pojistné) je jeho zaměstnanec.

Na straně zaměstnavatele jsou příspěvky zaměstnavatele daňově uznatelnými, a to za podmínek stanovených v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, tj. jako plnění vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy.

Daňové zvýhodnění na straně zaměstnanců

Zaměstnanec (plátce daně) si může od základu daně odečíst zaplacené životní pojištění ve výši až 12.000 Kč ročně. Tato suma je maximální a platí pro souhrn všech životních pojištění, které má, má-li smluv o soukromém životním pojištění uzavřených více. Do této částky se započítávají pouze platby poplatníka - zaměstnance, příspěvky zaměstnavatele se sem nezahrnují.

U penzijního připojištění si může zaměstnanec odečíst od základu daně částku zaplacenou na penzijní připojištění přesahující 12.000 Kč. Maximální roční částka činí také 12.000 Kč celkem ze všech smluv o penzijním připojištění, které zaměstnanec má. Opět se jedná pouze o platby, které si platí sám zaměstnanec, a příspěvky zaměstnavatele se sem nezahrnují.

Optimální roční výše, kterou by si měl zaměstnanec na penzijní platit, je tedy 24.000 Kč. Po odečtení 12.000 Kč si uplatní maximum. Pokud by si zaměstnanec platil například 16.000 Kč ročně, po odečtení 12.000 Kč by si z daňového základu odečetl pouze 4.000 Kč.

Celkem si tedy zaměstnanec může svůj roční daňový základ snížit o 24.000 Kč (12.000 Kč na soukromém životním pojištění a 12.000 Kč na penzijním připojištění).

Zaměstnanec dokládá výši zaplaceného pojištění potvrzením, které zasílá pojišťovna v lednu následujícího roku.

Od daně z příjmů jsou osvobozeny příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění, které nepřesahují 50.000 Kč ročně celkem (penzijní i životní). Kromě daňového osvobození se z těchto příspěvků neplatí ani sociální a zdravotní pojištění (odvody).

Příspěvky přesahující tento limit podléhají klasicky dani z příjmů ze závislé činnosti a platí se z nich sociální a zdravotní pojištění, a to jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele.

Daňové osvobození platí u zaměstnanců na klasickou pracovní smlouvu i u zaměstnanců „brigádníků“, kteří pracují na základě dohody o provedení práce nebo na základě dohody o pracovní činnosti.

Daňové zvýhodnění na straně zaměstnavatelů

Příspěvek zaměstnancům na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění je na straně zaměstnavatele vždy daňově uznatelným nákladem (na straně zaměstnance je od daně z příjmů osvobozený do limitu 30.000 Kč ročně, jak již bylo zmíněno výše).

Dodrží-li zaměstnavatel u příspěvku limit 50.000 Kč ročně pro jednoho zaměstnance celkem na soukromé životní pojištění a penzijní připojištění, je tento příspěvek osvobozen také od odvodů sociálního a zdravotního pojištění.

Z příspěvků přesahujících limit 50.000 Kč musí zaměstnavatel odvést povinné sociální pojištění ve výši 24,8 % a zdravotní pojištění ve výši 9 %. Stejně tak zaměstnanec musí z této částky odvést sociální pojištění 6,5 % a zdravotní pojištění 4,5 %, protože tuto částku zahrnuje do základu daně z příjmů ze závislé činnosti, kromě sociálního a zdravotního tedy zaplatí také daň z příjmů.

Aby byl příspěvek zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem, musí být tento příspěvek sjednán v kolektivní smlouvě, v pracovní smlouvě, ve vnitřním předpisu nebo v jiné smlouvě. Pracovní poměr se zaměstnancem musí být sjednán na základě pracovní smlouvy nebo na základě dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce.

Daňové zvýhodnění u podnikatelů

Daňové zvýhodnění v podobě odčitatelných položek od základu daně za zaplacené penzijní připojištění a soukromé životní pojištění neplatí pouze pro zaměstnance, ale pro všechny fyzické osoby. Do svého daňového přiznání je tedy mohou zahrnout také podnikatelé podnikající na základě živnostenského oprávnění, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) podnikající na základě jiného oprávnění, osoby mající zdanitelné příjmy z pronájmu nebo jiné příjmy.

Pro všechny fyzické osoby platí úplně stejná pravidla, která byla uvedena na začátku článku u zaměstnanců. U soukromého životního pojištění si od základu daně můžete odečíst maximálně 12.000 Kč. U penzijního připojištění si můžete odečíst od základu daně částku převyšující 12.000 Kč, kterou na penzijní připojištění ročně platíte, maximálně však 12.000 Kč.

Příklady

Příklad 1: Příspěvky do limitu

Zaměstnanec má hrubou mzdu ve výši 15 000 Kč měsíčně, má podepsané prohlášení poplatníka. Zaměstnavatel mu měsíčně přispívá na penzijní připojištění částkou 1 000 Kč a na soukromé životní pojištění částkou 500 Kč.

Text	Částka	MD/D
Hrubá mzda	15 000,-	521/331
SP zaměstnanec 6,5 %	975,-	331/336
ZP zaměstnanec 4,5 %	675,-	331/336
SP zaměstnavatel 25 %	3 750,-	524/336
ZP zaměstnavatel 9 %	1 350,-	524/336
Záloha na daň	945,-	331/342
Příspěvek na penzijní připojištění	1 000,-	527/325
Příspěvek na soukromé životní pojištění	500,-	527/325
Platby: Zaměstnanec (čistá mzda)	12 405,-	331/221
SP	4 725,-	336/221
ZP	2 025,-	336/221
FÚ	945,-	342/221
Penzijní pojišťovna	1 000,-	325/221
Pojišťovna (životní)	500,-	325/221

Příklad 2: Příspěvky nad limit

Zaměstnanec má hrubou mzdu ve výši 15 000 Kč měsíčně, má podepsané prohlášení poplatníka.

Doplňkové penzijní spoření

Doplňkové penzijní spoření je nový produkt vzniklý roku 2013, který je svým způsobem nástupcem staršího penzijního připojištění. Platí pro něj obdobná pravidla jako pro penzijní připojištění - zahrnuje příspěvky státu, odpočet z daní či příspěvek zaměstnavatele.

Podmínky pro získání státního příspěvku jsou obdobné jako u penzijního připojištění. Platí tedy, že si musíte platit minimálně 500 korun měsíčně. Zároveň platí, že musíte mít trvalý pobyt na území ČR nebo v rámci EU nebo se účastnit na českém zdravotním nebo důchodovém pojištění. Na vašem věku přitom vůbec nezáleží. Pokud jste rodičem, můžete žádat o státní podporu i pro penzijní spoření svých nezletilých dětí.

Na vaše přispívat penzijní spoření může přispívat i váš zaměstnavatel, což se vyplatí vám i jemu. Zaměstnavatelé zase mohou využít daňového zvýhodnění, protože příspěvky na penzijní připojištění jsou daňově uznatelným nákladem.

Podmínky jsou opět stejné jako u penzijního připojištění. To znamená, že i na penzijní spoření můžete uplatnit slevu na dani. Pokud pravidelně spoříte minimálně 1 700 korun měsíčně, sníží se váš daňový základ o částku, která tuto hranici přesahuje, dvanáctinásobně. Například při měsíčním spoření 2 000 korun ušetříte na daních celkem 540 korun.

Možnosti výplaty penzijního spoření se od penzijního připojištění v několika ohledech liší. Jednorázově je možné částku vyplatit v případě, že je vám alespoň 60 let, a že jste si spořili minimálně 5 let a smlouvu jste si sjednali do roku 2023. V tomto případě se vám bude danit výnos a příspěvek zaměstnavatele 15 %.

Změny státního příspěvku od 1. 7. 2024:

• Státní příspěvek na každý včas zaplacený příspěvek účastníka ve výši 100 až 340 Kč měsíčně (podmínky platné od 1. 7.
• Zaměstnanec si může snížit roční základ daně z příjmů až o částku 48 000 Kč z příspěvku účastníka. Roční úspora na dani pro zaměstnance tedy může dosáhnout až 7 200 Kč. Sleva je společná pro všechny daňově podporované produkty spoření na stáří dohromady - tedy nejen pro penzijní spoření, ale i pro životní pojištění nebo dlouhodobý investiční produkt.

Pokud ale zaměstnavatel stejnou částku vyplatí ve formě svého příspěvku na doplňkové penzijní spoření, zvýšení čistého příjmu zaměstnance zůstává stále na úrovni 1 000 Kč. Celková roční úspora z využití doplňkového penzijního spoření na straně zaměstnavatele 81 tisíc Kč.

Od roku 2024 můžete díky penzijního spoření snížit daně o 7 200 Kč ročně. Od daňového základu si můžete odečíst vše si můžete základ daně z příjmů fyzických osob snížit až o 48 000 Kč ročně (48 000 x 15procentní sazba daně = 7 200). Tento limit je společný pro penzijní spoření, životní pojištění a dlouhodobý investiční produkt.

V případě penzijního spoření si můžete započítat daňovou úlevu za vklady v hodnotě vyšší než 1 700 Kč měsíčně. Abyste tedy dosáhli na maximální daňovou úlevu a zároveň maximální státní příspěvek, ukládejte do penzijka 5 700 Kč měsíčně.

Výše daňové úspory vs. Nejvyšší daňovou úsporu a státní příspěvek získáte při měsíčním vkladu ve výši 5 700 Kč. Navíc dostanete příspěvek od státu 340 Kč za každý připojištěný měsíc a ročně na daních uspoříte 7 200 Kč.

Na spoření je nutné odesílat minimálně 100 Kč měsíčně, nad tuto částku ale může být Váš příspěvek libovolný. Za každých dalších vložených 100 Kč měsíčně získáte roční slevu o 180 Kč vyšší (za 1 800 Kč tedy 180 Kč, za 1 900 Kč pak 360 Kč atd.), a to až do výše měsíčního vkladu 5 700 Kč a odpovídající slevě 7 200 Kč.

Společně se státním příspěvkem tak celkové roční zvýhodnění doplňkového penzijního spoření může dosáhnout až 11 280 Kč (340 × 12 + 7 200).

Další výhodnou daňovou úlevu stát připravil těm účastníkům na penzijním spoření, kteří si ušetřené prostředky nechají vyplácet po dobu alespoň 10 let. Osvobodí se tak od 15procentní daně z výnosů. Věková hranice pro nárok na výběr prostředků se navíc v roce 2016 snížila na 60 let.

Penzijní připojištění

Penzijní připojištění bylo zavedeno v roce 1994 jako státem regulovaný dlouhodobý spořící produkt. Smlouvu o penzijním připojištění bylo možné uzavřít do 30. 11. 2012.

Transformovaný fond funguje na základě konzervativních investic do bezpečných zdrojů. To znamená, že se peníze sami moc nezhodnocují, ale zároveň mají klienti garantováno, že nebudou ve ztrátě.

Penzijního spoření se stále týkají také původní podmínky, tedy např.

V rámci penzijního připojištění máte v roce 2024 nárok na daňové výhody a státní příspěvek. Jak přesně se výše slevy na dani počítá a kolik od státu dostanete?

Pokud jste si sjednali penzijní připojištění do 1. 12. 2012, pak jste svěřili své finance do transformovaného fondu.

Vaše příspěvky ani státní příspěvky se nedaní. U smluv uzavřených do 31. 12. 2023 daň odvádí společnost, u které máte penzijní připojištění sjednané.

Důchodová reforma z ledna roku 2013 zakonzervovala uzavírání smluv penzijního připojištění.

Důležitým rozdílem mezi penzijním připojištěním a doplňkovým penzijním spořením je ten, že připojištění garantuje nezáporné nominální zhodnocení v každém kalendářním roce a jeho investiční strategie je povinně konzervativní. U účastnických fondů vybíráte mezi konzervativní, dynamickou nebo kombinací těchto strategií.

Pokud byste chtěli přejít z penzijního pojištění na doplňkové penzijní spoření, můžete. A bez poplatků.

Od 1. 7. 2024 začnou platit změny, kterými stát chce motivovat lidi spořit na důchod víc než doposud. Pokud si lidé na penzijní spoření posílají méně než 1 150 Kč měsíčně, dostanou nižší státní příspěvek.

Státní příspěvek na penzijní spoření bude nyní vždy 20 % z vložené částky. Maximální státní příspěvek se zvýšil z 230 na 340 Kč. Dosáhnete na něj, pokud měsíčně spoříte alespoň 1 700 Kč.

Penzijní společnost vaše peníze investuje do různých typů podílových fondů. Od 1. 7. být fyzická osoba starší 18 let a mladší 65 let (tj.

Penzijní připojištění vypovíte kdykoliv písemně. Abyste získali své vklady zpět, vypovězte smlouvu nejdříve po 12 započtených příspěvkových měsících. V takovém případě si vyberete „odbytné“ a získáte v plné výši své vklady a příspěvky od zaměstnavatele s podíly na výnosech hospodaření fondu zkrácené o 15% daň. Státní příspěvky vrací penzijní fond Ministerstvu financí.

Podmínky přerušení či odkladu se u penzijních společností liší. Obojí se hodí, když nemáte dostatek financí a nechcete své penzijní připojištění zrušit. Přerušení písemně nebo osobně oznamte v penzijní společnosti. Většinou platí, že je přerušení možné po 36 měsících, kdy do připojištění posíláte smluvenou částku. Druhou variantou, jak se přechodně vyhnete výdajům penzijního připojištění, je jejich odklad. Postup je obdobný jako při oznámení přerušení.

Důchodový systém ČR obsahuje tři pilíře. Do prvního patří klasické důchodové pojištění spravované státem, které čerpá ze sociálního pojištění. Třetí pilíř pak funguje na základě dobrovolnosti a tvoří jej penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření. Slouží k tomu, aby si lidé mohli svou vlastní snahou zvýšit důchody nad rámec toho, co jim poskytuje první pilíř.

Částku si můžete nechat vyplatit celou najednou, a to v případě, že vám vznikl nárok na penzi z penzijního připojištění (např. starobní či invalidní), a že jste si platili připojištění po určenou minimální dobu (3 nebo 5 let). Dostanete celou částku, včetně státních příspěvků a výnosů.

Penzijní připojištění je v případě starobní penze možné vyplatit obvykle až v 60 letech a pokud jste spořili minimálně 5 let. Vyplácí se přitom veškeré vaše i státní příspěvky a částka se nedaní, a to ani včetně příspěvků zaměstnavatele.

Penzijní připojištění vám může být vyplaceno také v případě, že vám bude přiznán invalidní důchod a pokud jste splnili povinnou dobu pojištění. Výplata je možná jednorázově nebo formou pravidelné renty. Součástí konečné částky je také zhodnocení výnosu.

Na výsluhovou penzi máte nárok pouze, pokud ji máte sjednanou ve vaší smlouvě o penzijním připojištění. Výsluhovou penzi je možné si nechat vyplatit po 15 letech placení penzijního připojištění, a to opět buď jednorázově nebo formou pravidelných měsíčních výplat.

Odbytné je tu pro situace, kdy nutně potřebujete peníze. Naspořené peníze z penzijního připojištění vám mohou být vyplaceny již po jednom roce spoření. Z částky se vám ale odečtou státní příspěvky a zároveň budete muset 15 % zdanit výnosy a příspěvek zaměstnavatele.

Pozůstalostní penze vám může být vyplacena v případě úmrtí klienta, který vás označil ve své smlouvě o penzijním připojištění jako příjemce částky. Tento klient si však musel připojištění hradit stanovenou dobu, která závisí na specifickém penzijním plánu (nejčastěji se jedná o tři roky).

Zrušení penzijního připojištění jde na základě odbytného. V tomto případě však přijdete o výnosy a příspěvek zaměstnavatele bude zdaněn 15 %. Pokud jste navíc uplatnily odpočty z daní, budete je muset zpětně zdanit.

Penzijní připojištění však nemusíte jen zcela zrušit, můžete jej rovněž přerušit nebo odložit. Konkrétní podmínky záleží na konkrétní pojišťovně, u které máte penzijní připojištění sjednané.

Při přerušení vám končí povinnost platit měsíční příspěvky pro stanovenou dobu. Po tuto dobu také nedostáváte příspěvky od státu a nemáte nárok na výnosy.

Odklad funguje tak, že po stanovenou dobu připojištění neplatíte, ale následně částku doplatíte.

tags: #maximalni #vyse #prispevku #zamestnavatele #na #penzijni

Oblíbené příspěvky:

• Vzor souhlasu s kamerovým systémem
• Kontakt na katastr Jičín
• Jak skloubit studium a práci
• Kompletní průvodce zrušením povinného ručení
• Pracovní příležitosti Ústí nad Labem