Konkurenční doložka pro OSVČ: Jak chránit své podnikání?

Podnikáte a máte zaměstnance či spolupracujete s externisty? Obáváte se ohrožení své pozice na trhu po ukončení spolupráce? Vhodným řešením je konkurenční doložka.

Konkurenční doložka je smluvní ujednání, jehož cílem je omezení výdělečné činnosti ve stejném oboru po ukončení vzájemné spolupráce. Konkurenční doložka slouží zejména k ochraně jedné či více smluvních stran, a to dle charakteru oboru podnikání.

Obvykle ji tedy využívají firmy ve smlouvách se statutárními orgány, dodavateli či obchodními zástupci. Konkurenční doložka nemusí být zdaleka spojená jen se vztahem zaměstnance a zaměstnavatele. Obecně jde totiž o jakýkoliv závazek, který omezuje konkurenční činnost jedné ze smluvních stran ve prospěch strany druhé. Můžete si tak pojistit například vztah s vámi nasmlouvaným živnostníkem či s některými členy vedení společnosti.

Konkurenční doložky jsou sice poměrně oblíbené, nicméně jejich vymáhání není vždy snadné. Často dochází smluvními stranami k odlišnému posouzení, zda došlo k porušení doložky, či ne a záleží pak hlavně na předložených důkazech. Mají-li obě strany zájem na jejich plnění, pak mohou být vhodným řešením. V opačném případě je ovšem poměrně těžké je vymáhat.

K čemu slouží konkurenční doložka?

Konkurenční doložka slouží k ochraně podnikatele před zneužitím důvěrných informací jako je know-how, obchodní tajemství, seznam receptur či dodavatelů.

Za účelem řádného plnění pracovních povinností je potřeba zaměstnance včlenit do vnitřního fungování podnikání, a tudíž mu sdělit důvěrné informace. Zaměstnanec zná seznam receptur a know-how zaměstnavatele. Po ukončení pracovního poměru může začít pracovat pro konkurenta a využívat u něj techniky a receptury, které získal od původního zaměstnavatele.

Aby podnikatel předešel ohrožení důvěrných informací ze strany zaměstnance, je vhodné uzavřít konkurenční doložku.

OSVČ se v rámci svého podnikání věnuje výrobě kosmetiky. Dojde-li k uzavření konkurenční doložky, zaměstnanec nemůže po dobu 1 roku pracovat pro jiného výrobce kosmetiky, resp. identifikaci zaměstnavatele - jméno a příjmení, IČ, adresa, kontaktní údaje, popř. označení pracovní smlouvy, k níž se doložka vztahuje - např. pracovní smlouva ze dne XX. YY. výslovnou specifikaci, jaké konkurenční činnosti mají být zakázány - např. výslovné uvedení osob, včetně území, pro které zákaz platí - např. výši peněžitého vyrovnání - např. dobu trvání doložky - např.

Strany si mohou ujednat, že obchodní zástupce po zániku obchodního zastoupení nesmí na určeném území nebo vůči určenému okruhu osob na tomto území vykonávat na vlastní nebo cizí účet činnost, která by měla soutěžní povahu ve vztahu k podnikání zastoupeného, zejména tu činnost, kterou při obchodním zastoupení vykonával pro zastoupeného.

Konkurenční jednání je pojem, který se vztahuje na činnost, jež by mohla být v přímé konkurenci s podnikáním nebo zaměstnavatelem v době trvání spolupráce. Konkurenční doložka je smluvní zákaz, který trvá po ukončení pracovního vztahu nebo obchodního partnerství. Významným rozdílem je tedy doba, kdy se tato omezení uplatňují.

Obecná konkurenční doložka se vztahuje na všechny typy smluv mezi podnikateli, s výjimkou obchodního zastoupení.

Je zjevné, že pro uzavření konkurenční doložky s někým, kdo s vámi není v pracovněprávním vztahu nelze využít zákoník práce.

Pokud chcete zvýšit právní jistotu a uzavřít dohodu o konkurenční doložce tak, aby nevznikaly pochyby a případné budoucí právní spory a vyjednávání, namísto vzoru dohody využijte zpracování na míru od advokáta.

Kdy je konkurenční doložka neplatná?

Současně se zde uplatní i časové omezení, neboť konkurenční doložku nelze sjednat na dobu neurčitou ani na dobu delší než pět let.

Zmíněné ustanovení § 2975 nového občanského zákoníku je právní úpravou obecnou a upravuje pravidla pro sjednání konkurenční doložky o něco šířeji než druhý z uvedených paragrafů. Vychází přitom z definice “zakázané konkurenční doložky”, tedy takové, která je již dle zákona nepřípustná.

Právní úprava v novém občanském zákoníku nejprve vyvolala nejasnosti, zda je nezbytné, aby byly pro platnost konkurenční doložky splněny všechny tři formy rozsahu (tedy územní, věcný i osobní) současně, případně postačí jen jeden či dva typy vymezení. Odpovědi poskytl Nejvyšší soud, který v jednom ze svých judikátů v roce 2018 dovodil, že smyslem a účelem úpravy v občanském zákoníku je upravit ustanovení o konkurenční doložce méně striktně.

Pro platnost konkurenční doložky postačí, pokud je z ní zřejmé, jaké činnosti nesmí zavázaná strana vykonávat a k tomu stanoví buď určité území anebo určený okruh osob.

Speciální typ konkurenční doložky předpokládá občanský zákoník (NOZ) pro vztahy obchodního zastoupení. Podle NOZ si strany mohou ujednat, že obchodní zástupce po zániku obchodního zastoupení nesmí na určeném území nebo vůči určenému okruhu osob na určeném území vykonávat na vlastní nebo cizí účet činnost, která by měla soutěžní povahu ve vztahu k podnikání zastoupeného.

Konkurenční doložka, která by daným podmínkám odporovala, nebo která by byla ujednána na dobu delší než dva roky od zániku zastoupení, je neplatná.

Pro konkurenční doložku platí, že nemůže klást pouze jednostranně povinnosti jedné straně a druhou stranu nijak nezavazovat. Vždy je třeba, aby byl vztah vzájemný a vyrovnaný.

Konkurenční doložku proto tvoří na jedné straně závazek jedné strany nevykonávat činnost vymezenou dle výše uvedených kritérií a dále pokutu pro případ porušení takového závazku, současně by zde ale měla být zakotvena i povinnost druhé strany zaplatit obchodnímu zástupci, jednateli či jinému členu vedení společnosti přiměřené peněžité vyrovnání za dodržování či plnění konkurenční doložky, tj. určité protiplnění.

Příbuzným právním institutem jako je konkurenční doložka, je zákaz konkurence, který rovněž upravuje občanský zákoník. Podle něj je zakázáno osobám, které vystupují jako zástupce určitého podnikatele, aby na vlastní či cizí účet činily jednání, které obecně spadá do oboru daného podnikatele. Pokud by k takovému jednání došlo, může se daný podnikatel domáhat, aby se jeho zástupce zdržel daného jednání, event. lze jednání zástupce na vlastní účet nechat prohlásit za učiněné na účet podnikatele, či za určitých okolností požadovat i náhradu škody.

Příkladem může být například účetní u firmy, která poskytuje účetní služby. Pokud by jí kontaktoval klient dané firmy a paní účetní by mu nabídla zvýhodněný tarif v rámci osobních účetních služeb, jedná se o právě zmíněnou zakázanou konkurenci, proti níž se může daná společnost bránit.

Co by měla konkurenční doložka obsahovat?

Ať už půjde o samostatnou smlouvu nebo jeden odstavec v jiné smlouvě, vždy důrazně doporučujeme, aby byla konkurenční doložka zachycena písemně. S ústní dohodou zpravidla u soudu nepochodíte. Největší jistotu budete mít u vlastnoručně podepsané smlouvy s úředně ověřeným podpisem, ale v drtivé většině případů je dostatečný i obyčejný podpis bez ověření nebo elektronická smlouva s elektronickým podpisem (např.

Konkurenční doložka nebývá dlouhou smlouvou a v jednodušších případech si vystačíte i s pár odstavci ve vaší smlouvě se spolupracovníkem. Konkurenční doložka musí vždy vymezovat okruh činností, na které se zákaz konkurence vztahuje. Je třeba se vyvarovat příliš širokého vymezení, které by mohlo způsobit neplatnost konkurenční doložky. Zároveň příliš úzké vymezení vás nemusí dostatečně ochránit. Jedním ze způsobů vymezení okruhu činností je popsat vaše podnikatelské aktivity a následně konkurenční doložku vztáhnout na stejné nebo podobné činnosti.

Konkurenční doložka by dále měla ideálně určovat území, na které se zákaz konkurence bude vztahovat (např. území EU) a okruh osob, pro které nelze vykonávat konkurenční činnosti (např.

V neposlední řadě do konkurenční doložky uveďte dobu trvání zákazu konkurence. Ta může být stanovena maximálně na 5 let. Pokud tento limit překročíte, např.

Protože konkurenční doložka může zásadním způsobem omezit vašeho spolupracovníka v jeho dalších výdělečných aktivitách, musí být zákaz konkurence přiměřený. Jinými slovy, neměl by ho omezit více, než je potřeba pro ochranu vašich zájmů. Univerzální poučka ale na toto neexistuje a do hry vstupují všechny související okolnosti jako unikátnost vašeho businessu, odměna placená spolupracovníkovi a jiné bonusy, míra vašeho know-how, ke kterému měl spolupracovník přístup a podobně.

Konkurenční doložka plní primárně preventivní funkci. Má „odstrašit“ spolupracovníka od přetahování vašich zákazníků nebo od založení vlastního konkurenčního businessu. K tomu je vhodné ve smlouvě o konkurenční doložce sjednat smluvní pokutu. Vedle smluvní pokuty můžete i požadovat náhradu skutečně způsobené škody. Její vymáhání ale bývá v těchto sporech velmi složité. V každém případě ale doporučujeme sjednat, že smluvní pokuta nevylučuje povinnost k náhradě škody.

Z praktického pohledu je nezbytné si uvědomit, že pokud konkurenční doložka nezafunguje preventivně, nezbývá vám než spolupracovníka zažalovat. Soudy u nás jsou pomalé, drahé a s nejistým výsledkem.

Konkurenční doložka a zaměstnanci

Konkurenční doložka sjednaná se zaměstnancem má svá specifika vyplývající ze zákoníku práce. Rozdílem je, že konkurenční doložka se zaměstnancem nemůže být sjednána na dobu delší než jeden rok po skončení pracovního poměru.

Hlavní odlišností je, že jako zaměstnavatel budete povinen zaměstnanci poskytnout po dobu účinnosti konkurenční doložky finanční protiplnění. Toto protiplnění musíte hradit v penězích každý měsíc trvání zákazu konkurence a minimální výše musí dosahovat alespoň poloviny průměrné měsíční mzdy zaměstnance.

Za porušení zákazu konkurence můžete od zaměstnance také požadovat smluvní pokutu, ale pozor na to, že zaplacením smluvní pokuty se zaměstnanec z konkurenční doložky vyváže. Je proto třeba pečlivě promyslet výši smluvní pokuty tak, aby se zaměstnanci nevyplatilo zaplatit smluvní pokutu výměnou za možnost provozovat konkurenční činnosti.

Konkurenční doložku mějte vždy v písemné podobě a klaďte největší důraz na správné a přiměřené vymezení okruhu zakázaných činností. Pokud sjednáváte konkurenční doložku se zaměstnanci, nezapomeňte na finanční protiplnění.

Je-li sjednána konkurenční doložka, pak se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu.

Plnění z titulu konkurenční doložky by mělo představovat vzájemně vyvážený závazek. Zákoník práce umožňuje sjednání smluvní pokuty jako postihu zaměstnance (případně zaměstnavatele) za porušení závazku.

Je pravdou, že zaplacením smluvní pokuty závazek zaměstnance zaniká ze zákona.

Zdravotní pojištění a konkurenční doložka

Právní úprava platná ve zdravotním pojištění určuje v § 3 odst. 1 z. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, podmínky, za kterých se zúčtovaný příjem (plnění) zahrnuje do vyměřovacího základu zaměstnance pro placení pojistného. Podle tohoto zákonného ustanovení je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním.

Následující ustanovení § 3 odst. 2 tohoto zákona naopak taxativním výčtem vyjmenovává příjmy, které se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnují. V této souvislosti se do vyměřovacího základu začleňují i příjmy zúčtované zaměstnanci po skončení zaměstnání. Podle § 3 odst. 3 z. č. 592/1992 Sb. platí, že pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně.

Toto plnění má povahu příjmu zúčtovaného zaměstnavatelem zaměstnanci po skončení zaměstnání podle § 3 odst. 3 z. č. 592/1992 Sb., proto se pojistné na zdravotní pojištění odvádíprotože se jedná o bývalého zaměstnance (tedy o osobu, která již není zaměstnancem zaměstnavatele), nezapočítává se do počtu zaměstnanců na měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele, nicméně částky vyměřovacího základu a pojistného na Přehled patřína základě této skutečnosti nemá osoba v příslušném měsíci řešen svůj pojistný vztah, což znamená, že musí být v daném kalendářním měsíci evidována u zdravotní pojišťovny (třeba i jen jeden den tohoto měsíce) buď jako zaměstnanec, nebo OSVČ s respektováním podmínek konkurenční doložky, nebo jako osoba, za kterou je plátcem pojistného stát.

Alternativně lze otázku pojistného vztahu vyřešit tím způsobem, že se osoba odhlásí z českého systému veřejného zdravotního pojištění, kdy nejčastěji využívanými možnostmi vynětí z tohoto systému jsou výkon výdělečné činnosti v zahraničí ve smyslu koordinačních nařízení Evropské unie č.

Problém ve zdravotním pojištění by pojištěnci nevznikl například v situaci, kdyby zaměstnání v České republice ukončil k datu 30. 6. Povinností osoby, která se vrátila z ciziny, je doložit zdravotní pojišťovně průkazné doklady buď o pojištění z titulu výkonu výdělečné činnosti nebo o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jejich délce.

Jednou ze zásad, platných při odvodu pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance, je skutečnost, že pojistné se odvádí ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je osoba pojištěna v měsíci, do kterého je příjem podléhající odvodu pojistného zúčtován. V případě plnění z titulu konkurenční doložky je zřejmé, že odvod pojistného zcela reálně bude pokračovat v období, během kterého může pojištěnec (bývalý zaměstnanec) změnit zdravotní pojišťovnu.

Kdyby například zaměstnanec ukončil zaměstnání ke dni 28. 2. 2023 a od března by bylo až po dobu jednoho roku vypláceno plnění formu konkurenční doložky, měl by si zaměstnavatel ověřit, zda tento bývalý zaměstnanec nezměnil (standardním způsobem) k datu 1. 7. 2023 zdravotní pojišťovnu. V takovém případě by se od července musely přesměrovat platby pojistného nové zdravotní pojišťovně. Anebo může dojít ke změně zdravotní pojišťovny i k datu 1. 1. Když bývalý zaměstnanec pobírá plnění ve formě konkurenční doložky, musí mít vyřešený svůj pojistný vztah některou ze zákonných možností.

Jaké jsou možnosti ochrany?

Výrobní postupy, o které se zajímá konkurence, adresy klientů, tajné receptury. Můžete mít mnoho důvodů, proč chtít svůj byznys chránit. Riziko přitom zpravidla nepředstavují průmysloví špióni, ale vaši vlastní zaměstnanci…pokud tedy přejdou ke konkurenci. Jaké možnosti ochrany v tomto směru představuje konkurenční doložka? Pokud tedy váš zaměstnanec takovou dohodu podepíše, bude se muset zdržet výkonu jakékoliv výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem vaší činnosti nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu.

Zákoník práce výslovně uvádí, že konkurenční doložku můžete se zaměstnancem sjednat jen tehdy, pokud je to možné po něm spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které u vás v zaměstnání získal a jejichž využití u konkurence by vás mohlo závažně poškodit. Co to přesně znamená?

Zákon nám takto dává najevo, že konkurenční doložku lze sjednat jen s takovými zaměstnanci, kteří mají určité know-how, znají speciální výrobní postupy, mají unikátní kontakty a pokud by toto brzy předali konkurenci, vy byste utrpěli citelnou újmu. V praxi se vždy posuzuje případ od případu podle oboru, ve kterém podnikáte.

Pamatujte, že konkurenční doložka musí být sjednána vždy písemně, ať už přímo v pracovní smlouvě, nebo jako samostatný dokument. Maximální doba, na kterou je možné konkurenční doložku se zaměstnancem sjednat (tedy doba, po kterou má zapovězeno pracovat pro konkurenci), je jeden rok. České soudy se již mnohokrát zabývaly spory o konkurenční doložku, a pokud není situace zcela jasná, často se automaticky přikloní na stranu zaměstnance jako slabší smluvní strany. Proto rozhodně doporučujeme, abyste znění konkurenční doložky nepodcenili a svůj postup jste v případném sporu u soudu obhájili. Z tohoto důvodu se nevyplatí stahovat vzor konkurenční doložky připravený pro jiný typ podnikání a z jiných důvodů, než jsou ty vaše.

Zákoník práce vyjímá z možnosti sjednat konkurenční doložku výše zmíněné řadové pracovníky. Zda bylo či nebylo pravidlo porušeno se ovšem posuzuje individuálně. Závisí na charakteru práce, který zaměstnanec či zaměstnankyně vykonává, okruh informací a postupů, k nimž má přístup. Typově si ale nelze představit sjednat konkurenční doložku třeba pro asistentku, průvodce v muzeu či pracovníka u pásu.

Zaměstnanec může konkurenční doložku vypovědět také, a to tehdy, pokud byste mu včas nezaplatili smluvenou odměnu, přesněji pokud byste nevyplatili peněžité vyrovnání nebo jeho část do 15 dnů po jeho splatnosti. Konkurenční doložka pak může zaniknout samozřejmě i tak, že se na tom se zaměstnancem navzájem písemně dohodnete.

Další možností, jak zaměstnance přimět, aby ke konkurenci pracovat nešel, je sjednání smluvní pokuty jako součást konkurenční doložky. Pokud se na smluvní pokutě domluvíte, zaměstnanec, který konkurenční doložku poruší a ve stanovené době začne pro konkurenci pracovat, vám bude muset pokutu zaplatit.

V praxi bývá často oříškem, jak vysokou smluvní pokutu nastavit. Zákoník práce požaduje, aby pokuta byla přiměřená. Musí tedy odpovídat pozici daného zaměstnance, jeho know-how, době, po kterou nesmí jít pracovat ke konkurenci. Na druhou stranu je nutné myslet na to, že zaplacením smluvní pokuty celá doložka končí a zaměstnanec může jít pracovat, kam chce.

Příklad z praxe

Obrátila se na nás paní Linda, která pracovala jako vrcholná manažerka v reklamní agentuře. Podpis pracovní smlouvy brala spíš jako formalitu a nevšimla ustanovení, jímž se zavazuje po dobu jednoho roku od opuštění dané agentury pracovat pro vyjmenované agentury konkurenční. Smlouva ovšem neobsahovala žádnou kompenzaci takového zákazu a zaměstnavatel jí tvrdil, že kompenzaci dostává v rámci svého platu, který byl nestandardně vysoký. Paní Linda vznesla dotaz, zda je třeba se závazkem řídit. Tímto způsobem ovšem nelze zaměstnance jednostranně zavazovat a neposkytnout mu náležitou kompenzaci. Za tu se rozhodně nepovažuje ani vysoký plat. Zakázat zaměstnanci pracovat u konkurence, nicméně neposkytnout mu za to žádnou kompenzaci nelze.

Konkurenční doložka a OSVČ

Pokud pro vaši společnost pracují OSVČ(tedy lidově řečeno “ičaři”), můžete vztáhnout konkurenční doložku i na ně. V tomto případě nepůjde ovšem o doložku dle pracovního práva, ale o zákaz soutěžní (konkurenční) činnosti. Konkurenční doložka by měla obsahovat území a okruh osob, vůči kterým se uplatní. V tomto případě ovšem nejsou OSVČ chráněny poskytnutím kompenzace. Platí pouze obecný princip, podle něhož by neměl být freelancer omezen více, než vyžaduje potřebná ochrana objednatele.

Co si pohlídat?

Byť se na první pohled může zdát, že sjednání konkurenční doložky není ničím složitým, v praxi se lze často setkat s řadou chyb, které při jejím sjednávání zaměstnavatelé dělají. Aby mohla konkurenční doložka plnit svůj účel - tedy dostatečným způsobem chránit práva a zájmy oprávněné strany - je nutné se zaměřit na její správnou formulaci. V opačném případě totiž hrozí, že nesprávně sjednaná konkurenční doložka bude shledána neplatnou či k ní nebude přihlíženo. Upozorňuji, že článek rozebírá pouze konkurenční doložku sjednanou v pracovněprávním vztahu a ponechává stranou konkurenční doložky sjednané čistě na základě občanského zákoníku.

Účel konkurenční doložky

Hlavním účelem konkurenční doložky je snaha zaměstnavatele zamezit úniku důležitých informací nabytých u (bývalého) zaměstnavatele, které by zaměstnanec mohl využít ve prospěch konkurenta a přivodit (bývalému) zaměstnavateli újmu. V praxi se mohou vyskytovat výkladové problémy ohledně toho, kdo je konkurentem, resp., co je považováno za tuto "konkurenční činnost" a co nikoliv. K této problematice se vyjadřoval již Nejvyšší soud, který ve svém rozsudku ze dne 19. 12. 2018, sp. zn. 21 Cdo 5337/2017-2031 uvedl, že: "Ze skutečnosti, že zaměstnanec po skončení pracovního poměru koná práci u zaměstnavatele, jehož předmět činnosti je shodný s předmětem činnosti zaměstnavatele, s nímž uzavřel dohodu podle ustanovení § 310 odst. 1 ZP, nebo jehož činnost má vůči němu soutěžní povahu, nelze bez dalšího dovozovat, že zaměstnanec vykonává výdělečnou činnost, která by byla předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. O výkon výdělečné činnosti zaměstnance ve smyslu ustanovení § 310 odst. 1 ZP nejde, jestliže se zaměstnanec u nového zaměstnavatele vzhledem k druhu práce sjednanému v pracovní smlouvě na činnosti, která je shodná s předmětem činnosti předchozího zaměstnavatele nebo která má vůči němu soutěžní povahu, nepodílí, a nemůže proto při ní informace, poznatky a znalosti pracovních a technologických postupů, které získal v pracovním poměru u předchozího zaměstnavatele, využít a jeho činnost tím závažným způsobem ztížit (srov. již uvedený rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2012 sp. zn. 21 Cdo 2995/20112)."

Citovaným rozhodnutím Nejvyšší soud překonal právními teoretiky dlouho prosazovaný názor, že se musí zkoumat tzv. materialita. Tedy že nestačí pouze zkontrolovat zápisy předmětu činností v obchodním a živnostenském rejstříku společnosti A, porovnat je se zápisy těchto činností ve vztahu ke společnosti B a na jejich základě učinit závěr o naplnění či nenaplnění konkurenční činnosti. V praxi bude potřeba detailně zkoumat i samotnou náplň práce zaměstnance u nového subjektu. Tento postoj Nejvyššího soudu se však může do jisté míry jevit jako sporný, neboť skutečnost, že zaměstnanec osobně nevyužívá know-how nabyté u dřívějšího zaměstnavatele neznamená, že jej nepředal k dalšímu využití novým spolupracovníkům konkurenčního subjektu.

Sjednání konkurenční doložky

Prvním předpokladem pro to, aby zaměstnavatel vůbec mohl uvažovat o konkurenční doložce je, aby byla přiměřená a spravedlivá. Zaměstnanecká konkurenční doložka proto nemůže být uzavírána pro jakoukoliv činnost, kterou zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonává, nýbrž pouze pro takovou, u níž to je možné spravedlivě požadovat s ohledem na úroveň informací či znalostí, kterými zaměstnanec disponuje a které by mohly zaměstnavateli ztížit výkon jeho činnosti. Z daného tak vyplývá, že konkurenční doložka dle zákoníku práce nemůže být sjednána v jakékoliv pracovní smlouvě. Zpravidla má své místo v těch smlouvách, které budou zaměstnavatelem uzavírány s vysoce kvalifikovanými vedoucími pracovníky či specializovanými odborníky v oblasti vědy a techniky, nicméně vždy záleží na individuálních okolnostech každého jednotlivého případu.

Zákoník práce výslovně vylučuje v ustanovení § 311 ZP sjednání konkurenční doložky s některými pedagogickými pracovníky škol a školských zařízení. Konkurenční doložka může být uzavřena při nástupu zaměstnance, ale i kdykoliv později v průběhu trvání pracovního poměru. Dřívější omezení, které dovolovalo sjednat konkurenční doložku až po skončení zkušební doby, bylo zrušeno. Maximální doba, na kterou lze zaměstnance po skončení předchozí práce takto vázat, je podle zákona jeden rok.

Obsah konkurenční doložky

Uzavřením konkurenční doložky se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání (nejdéle po dobu 1 roku) zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Zaměstnavatel se zároveň zaváže, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání. Smluvní pokutu za porušení povinnosti může zaměstnavatel vymáhat pouze tehdy, pokud byla výslovně a dostatečně určitě písemně sjednána.

Při sjednávání konkurenční doložky je třeba tedy pamatovat na to, že:

musí zajistit zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání za to, že se zdrží výkonu konkurenční činnosti,
může být sjednána, jen lze-li to po zaměstnanci spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků a znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v zaměstnání u zaměstnavatele,
může být sjednána maximálně na dobu jednoho roku,
může obsahovat smluvní pokutu, která však musí být přiměřená povaze konkurenční doložky,
musí být sjednána písemně.