Kompetence Vychovatele Školní Družiny

Základem úspěšné práce školní družiny je vychovatelka, jejíž osobnost se utváří na základě osobnostních dispozic vzděláním, osobnostním zráním a dalším sebevzděláváním. Školní družina je významným zařízením pro výchovu mimo vyučování.

I když je nezpochybnitelně provázána se školou, má svá specifika, která ji od školního vyučování odlišují. Jako nejefektivnější se nám jeví přímé sepětí ŠD se školou, to znamená, je-li ŠD její přímou součástí. Umožňuje to přímou návaznost na činnost školy.

Školní družina realizuje výchovnou, vzdělávací a zájmovou činnost mimo vyučování. Činnosti probíhají formou pravidelných nebo příležitostných aktivit s oblasti vzdělávací odpočinkové, rekreační a zájmové činnosti. Školní družina umožňuje žákům přípravu na vyučování.

Družina realizuje výchovně vzdělávací činnosti zejména formou odpočinkových, rekreačních a zájmových činností. Zájmové vzdělávání ve školní družině naplňuje svými specifickými prostředky obecné cíle vzdělávání dané školským zákonem.

Činnost školní družiny probíhá ve třech odděleních v přilehlé budově základní školy. Oddělení jsou účelově vybavené prostory s možností kreativního uzpůsobení. Prostory tříd jsou členité, umožňují příležitost k odpočinku, k samostatné intelektuální aktivitě i k jiným zájmovým činnostem a hrám.

Naší snahou je, aby se zde děti cítily ne jako v klasické třídě, ale když vstoupí, dýchne na ně celkově atmosféra pohody, radosti a útulnosti. Cílem určitě je, aby školní družina byla místem, které dětem poskytuje zájmové vzdělávání a nabídku smysluplných aktivit.

Pro činnost školní družiny platí stejná ustanovení o BOZP. Řídí se Vnitřním Řádem školní družiny a Vnitřním Řádem školy. Personální podmínky: v ŠD pracují 3 vychovatelky. Rozdělení oddělení je následující:

1. oddělení: 1. třída
2. oddělení: 2. a 3. třída
3. oddělení: 3., 4. a 5. třída

1. Role vychovatelky

Pro úspěšné vykonávání práce vychovatelky je nutné splnit několik základních předpokladů:

Osobnostní dispozice

Základním předpokladem pro úspěšný výkon funkce vychovatelky je její kladný vztah k dětem, který dokáže projevovat. Má vysokou míru empatie (vcítění) a umí vytvořit ve skupině dětí (oddělení) příznivé sociální klima. Má vypěstované mravní vědomí odpovídající společensky uznávaným hodnotám a jedná podle něho. Umí s dětmi efektivně jednat - děti jsou pro ni partnery, nikoli jen objekty sociální služby.

Má organizační schopnosti a rozvíjí je, umí navozovat a motivovat široké spektrum rekreačních a zájmových činností. Umí si hrát a hra s dětmi ji těší. Je pozitivně vyladěna - v činnostech a při jejich hodnocení vyhledává i vyzvedává především kladné momenty, přinášející radost a povzbuzení. Má smysl pro humor. Dokáže vybranými aktivitami v dětech vzbuzovat zájem o činnost, podporovat jejich sebevědomí a rozvíjet pozitivní stránky jejich osobnosti.

Vychovatel působí na žáky v době zvýšené únavy. V této době se projevuje velká potřeba pohybu jako kompenzace dlouhého sezení při vyučování. Těmto požadavkům se snažíme přizpůsobit režim dne v družině.

Posuzování vychovatelky školní družiny začíná vnějším vzhledem - od střízlivého, pohodlného oblečení, vhodného líčení, úpravy nehtů a volby bezpečných šperků po vystupování a způsob komunikace.

Způsob komunikace:

Vychovatelka by měla mít „posazený hlas“, kterým zvládne svou skupinu, aniž by na děti křičela; nižší polohy jsou důvěryhodnější, vzbuzují větší respekt a lépe se poslouchají. Intonace řeči je klidná, ale ne monotónní. Reguluje sílu hlasu - síla hlasu není vždy optimálním prostředkem k získání pozornosti. Má dostatečnou slovní zásobu. Minimalizuje užívání tzv. parazitních slov (tedy, například, vlastně, ehmm apod.).

Vychovatelka užívá bohatou slovní zásobu, mluví spisovně, používá dětem srozumitelná slova a slovní spojení, vyhýbá se nadměrnému užívání cizích slov a trpného rodu. Volí optimální tempo řeči (příliš rychlá řeč nemusí být dětem srozumitelná, příliš pomalé tempo otupuje vnímání posluchačů), do řeči zařazuje pauzy.

Děti jsou pro ni partnery, proto při komunikaci s nimi nepoužívá zdrobněliny (děti nemají nožičky, ručičky, ale mají ruce a nohy). Vyvaruje se ironie a zesměšňování dětí.

Gesta a mimika: Zvyšují účinnost a srozumitelnost slovního projevu. Gesto či výraz tváře jsou často výmluvnější než košatá souvětí. Říká se, že úsměv je nejkratší cesta od člověka k člověku.

Mezi vychovatelkou a dětmi se postupně každodenním stykem, vzájemným poznáváním a sbližováním vyvíjí vztah, který může kladně, ale také záporně ovlivňovat úspěšnost pedagogického působení i vývoj osobnosti dítěte. Kladný vztah k vychovatelce vzbuzuje u dětí citovou odezvu a důvěru, která se může přenést na příznivý vztah k celému zařízení.

Výchovně-vzdělávací působení vychovatelky by pro děti mělo být přirozené, zajímavé a radostné. Podle informací dítěte hodnotí družinu i rodiče.

Úspěšná výchova může probíhat pouze v klidné, radostné a pohodové atmosféře, naplněné porozuměním a kladnými emocemi. Vychovatelka svým naladěním a životními postoji vytváří základní atmosféru školní družiny.

2. Dovednosti a vzdělanostní předpoklady

Dovednosti. Vychovatelka ovládá širokou škálu volnočasových aktivit vhodných pro děti, pro tyto činnosti umí děti získat. Průběžně si repertoár nabídky doplňuje. Předpokladem úspěchu vychovatelky jsou dovednosti v různých zájmových oblastech, ale stejně důležitá je její schopnost v těchto oblastech děti vést, podněcovat je, rozvíjet jejich schopnosti.

Případné krizové situace či kázeňské problémy dětí ve svém oddělení řeší sama, popř. po konzultaci s třídní učitelkou, ředitelem školy či výchovným poradcem. S ostatními pedagogy ve škole spolupracuje, avšak nepřesouvá na ně řešení problémů, které vyplynuly z činnosti družiny. Přesouvání řešení problémů na jiné osoby - ředitele školy, rodiče apod.

Vzdělanostní předpoklady. Vychovatelka má všeobecný přehled minimálně na úrovni středoškolského vzdělání. Má hluboké vědomosti o věkových zvláštnostech dětí zejména mladšího školního věku (psychologie a vývojová psychologie), zná sociální psychologii a umí teoretické poznatky užívat v praxi. Pedagogické metody, postupy a zásady umí průběžně uplatňovat v každodenní výchovné práci. Nezbytné jsou i znalosti z biologie dítěte. Umí reagovat na základní situace vyžadující speciální pedagogickou připravenost. Má právní vědomí, zejména ve vztahu k bezpečnosti práce s dětmi. Zná osnovy, učební plány a metodiku výuky žáků ze svých oddělení. Ovládá jejich látku a umí jim poradit při případné přípravě na vyučování ve školní družině (včetně cizích jazyků).

3. Další vzdělávání vychovatelek

Výchovná činnost vyžaduje celoživotní vzdělávání, obohacování a doplňování. Při zvyšování kvalifikace se nejedná jen o rozšíření námětů volnočasových aktivit, ale také o to, jak tyto činnosti navozovat (motivovat) a vést. Pokud vychovatelka nedoplňuje své znalosti a dovednosti, vede to k jejímu „vyhoření“ a stereotypnosti činnosti.

Pro další vzdělávání vychovatelek jsou nosná zejména následující témata:

Obecná metodika vedení zájmové činnosti. Výcviky (nikoli jen teoretické přednášky) ve specializacích zájmové činnosti, včetně nových trendů jednotlivých oblastí.
Zájmy a jejich uspokojování jako jeden z prostředků psychohygieny. Ontogenetický vývoj zájmů. Zájmová činnost jako prostředek socializace, rozvoj komunikace při zájmových aktivitách. Organizace zájmových činností, jejich plánování, formy veřejné prezentace, hodnocení výsledků.
Obecné pedagogické zásady a z nich odvozené požadavky na výchovu mimo vyučování. Osobnost vychovatele, jeho osobnostní vlastnosti, vedení činností, motivace zájmových aktivit.
Rozvoj tvořivosti, práce s talenty. Výchova ve volném čase a výchova k volnému času.
Zajištění bezpečnosti při zájmových aktivitách.
Metodika přípravy na vyučování a metodika učení se v zařízeních výchovy mimo vyučování.
Právní vědomí - vybavení vychovatelů základními znalostmi o důležitých právních dokumentech.
Psychologické vedení skupinové činnosti

4. Míra povinnosti výchovné práce

Vládní nařízení č. 68/1997 Sb., kterým se stanoví míra vyučovací povinnosti učitelů a míra povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků ve školství, ve znění pozdějších předpisů, určuje pro vychovatelky ŠD míru přímé výchovné povinnosti 28-30 hodin týdně. Počet hodin výchovné práce ve stanoveném rozmezí stanovuje ředitel podle provozu družiny. Stanovenou míru výchovné práce nelze doplňovat hodinami vyučování (např. některými výchovnými předměty). Na vyučování je nutné uzavřít zvláštní pracovní smlouvu. Hodinou výchovné práce se rozumí 60 minut.

Nepřímá výchovná činnost do naplnění 40,5 hodin týdně zahrnuje zejména:

přípravu na výchovnou činnost;
vypracovávání plánů výchovné činnosti a příprav na ni;
vedení pedagogické dokumentace;
přípravu a zajišťování materiálů na výchovnou činnost;
péči o svěřený materiál (např.

5. Pracovní náplň vychovatelek

Pracovní náplň vychovatelek vychází z obecného poslání školní družiny a místních podmínek. Je součástí pracovní smlouvy nebo jiného vnitřního dokumentu školy.

Součástí činnosti ŠD bývají zájezdy, návštěvy divadelních představení či jiných akcí. Tyto akce nezahrnuté do standardního rozvrhu činnosti v tiskopise Přehled výchovně-vzdělávací činnosti ŠD musí být schváleny vedením školy, a to např. zahrnutím do měsíčního plánu školy či jinou prokazatelnou formou. Tyto cesty jsou pro vychovatelky služebními cestami a přísluší jim cestovní náhrady, tj.

6. Vedoucí vychovatelka

Pro zajišťování nezbytných organizačních, koordinačních i metodických činností je stanoveno, že ředitel jmenuje vedoucí vychovatelku. Toto řediteli ukládá § 2 odst. 6 platné vyhlášky o školních družinách a školních klubech a § 8 odst. 1 vyhlášky o základních školách. Podle přílohy citovaného vládního nařízení č. 68/1997 Sb. jim ředitel určí sníženou míru přímé výchovné povinnosti.

Vedoucí vychovatelka má náplň práce vymezenou zpravidla v následujících bodech:

je přímo řízena ředitelem (popř.

Vedoucí vychovatelka plní mnoho průběžných úkolů, nastíněný seznam je jen orientační, podle místních podmínek pravděpodobně dojde k doplňování či specifikaci naznačených úkolů. Často neřešenou situací bývá plnění ustanovení Pracovního řádu pro zaměstnance škol a školských zařízení vydaného MŠMT ČR, které určuje, že po dobu provozu školy musí být přítomen zástupce vedení školy.

Náplň práce vychovatelek a jmenování vedoucích vychovatelek má sloužit ke zlepšení práce školních družin a zjasnění pracovněprávních vztahů.

Materiální vybavení - všechna oddělení školní družiny jsou standardně vybavena.

Činnosti ŠD

Činnosti se ve školní družině střídají a navazují na sebe. Měly by ústit v získávání klíčových kompetencí:

Odpočinkové činnosti - mají odstranit únavu. Do denního režimu se zařazují po obědě.
Rekreační činnosti - slouží k regeneraci sil. Převažuje v nich aktivní odpočinek s náročnějšími pohybovými prvky. Hry a činnosti mohou být rušnější, což nelze vždy považovat za nekázeň, ale součást možné relaxace po soustředění ve vyučování.

1. Odpočinkové činnosti

Relaxace, četba, odpočinek na koberci, klidové hry, vyprávění - dialog s dětmi.

Činnosti rozvíjí komunikativní kompetence:

Žák - ovládá řeč i mimoslovní komunikaci - umí vyjádřit vlastní názor - účinně se zapojuje do diskuze, umí řešit konflikty - nezapomíná, že ke správné komunikaci také přísluší naslouchat druhým - komunikuje kultivovaně

2. Rekreační činnosti

V místnosti: hry s pohybovými prvky, malování, hračky, stolní a společenské hry

Venku: vycházky, pobyt na školním dvoře, pohybové aktivity, sportovní hry

Rekreační činnost by měla být minimálně organizována, vychovatelkou spíše jen usměrňována.

Činnosti rozvíjející sociální a interpersonální kompetence:

Žák - učí se plánovat, organizovat, řídit a hodnotit - k úkolům a povinnostem přistupuje zodpovědně - projevuje citlivost a ohleduplnost - rozpozná vhodné a nevhodné chování - podílí se na vytváření příjemné atmosféry v týmu - spolupracuje ve skupině, dokáže se prosadit i podřídit - přijímá kompromis, respektuje dohodnutá pravidla

3. Příprava na vyučování

Nenásilná forma přípravy dětí na vyučování - didaktické hry, kvízy, tajenky, doplňovačky, atd.

Činnostmi rozvíjíme kompetence k učení:

Žák - učí se s chutí, započatou práci dokončí - kriticky hodnotí své výkony - učí se spontánně i vědomě, klade si otázky a hledá na ně odpovědi - samostatně pozoruje, získává vědomosti z různých zdrojů - zkušenosti uplatňuje v praktických činnostech a v dalším učení

4. Zájmové činnosti

Na každý den je zařazena jedna zájmová činnost.

Vše vychovatelka přizpůsobuje dětem a momentálním okolnostem. Nabídka školní družiny - aby byla naše nabídka zajímavá a pestrá, máme zařazena projektová odpoledne: družina naruby, výtvarné dílny, sociálně-psychologické, motorické a kreativní hry, sportovní soutěže, dramatická odpoledne.

Další informace

Školní družina zabezpečuje žákům náplň volného času v době před vyučováním nebo odpoledne před odchodem domů. Probíhá při činnostech spojených s odpočinkem, rekreací, zájmovou činností, zábavou. Časové rozvržení a uspořádání činností ŠD se řídí požadavky psychohygieny. Usilujeme o to, aby podporovalo zdravý tělesný, duševní a sociální vývoj dítěte.

Činnost ŠD navazuje na vzdělávání a získávání souhrnu znalostí, schopností a praktických dovedností (tzv. Integrované vzdělávací cíle RVP pro základní vzdělávání stanovují kompetence pro školní výuku. Při výchovné práci v družině na ně navazujeme, ale rozšiřujeme je o kompetenci k trávení volného času. Kompetence je souhrn znalostí, schopností a praktických dovedností a s nimi souvisejících postojů i hodnotových orientací, které jsou předpokladem k výkonu činností. Představují cílové stavy, jejich naplňování by mělo směřovat veškeré vzdělávání.

Školní družina nemá stanovené standardy, kterými musí žáky vybavit, proto bude jednotlivé kompetence přiměřeně svým možnostem jen posilovat a rozvíjet. ŠD částečně čerpá z formulací, které vymezují klíčové kompetence žáků v RVP pro základní vzdělávání, na něž ŠD přirozeně navazuje. ŠD jednou činností posiluje více kompetencí, jde tedy o komplexní působení.

Školní družina organizuje pravidelnou činnost oddělení. Pořádá příležitostné akce, kterých se mohou zúčastnit i ostatní žáci školy. V průběhu dne nabízí spontánní a klidové aktivity. Umožňuje též přípravu na vyučování.

Před vyučování zařazujeme klidné a nenáročné hry odpočinkového zaměření, které probíhají individuální formou. Žáci mohou do družiny docházet během celého ranního provozu.

Po ukončení vyučování probíhají spontánní aktivity, hygiena, oběd a odpočinkové činnosti, zejména klidové aktivity na odstranění únavy a regeneraci duševních a fyzických sil.

Za pobyt dítěte ve školní družině klubu se vybírá měsíční poplatek.

Žáky přihlašují rodiče prostřednictvím přihlášky, kterou obdrží vždy na začátku školního roku.

Zákonní zástupci jsou povinni vyzvednout si své dítě nejpozději do ukončení provozu družiny. Doba pobytu žáka ve školní družině se vychovatel řídí údaji uvedenými na přihlášce. Na hodnocení chování žáka ve školní družině se vztahují ustanovení vyhlášky o základní škole. Každý měsíc zaplatí za své dítě poplatek za družinu, a to dvakrát za rok ve stanovených termínech.

Získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí s přihlédnutím k aktuálním možnostem a schopnostem žáka.

Nové kompetence jsou vytvářeny v průběhu celé docházky do školní družiny. Vychovatelka se zamýšlí nad dosažením daného cíle. Podle výsledků dále plánuje tématické celky, popř. upravuje nebo vkládá nové náměty.

Vnitřní evaluace probíhá ve školní družině, provádí je vychovatelka se svými dětmi průběžně. Hodnocení se především zaměřuje na individuální rozvoj dítěte.

Činnosti školní družiny probíhají nejčastěji po obědě, kdykoli během dne. Dbáme, aby i děti 1. třídy byly zapojeny do činnostech.

Vychovatelka se zamýšlí nad dosažením daného cíle. Podle výsledků dále plánuje tématické celky, popř. upravuje nebo vkládá nové náměty.

Vychovatelka v činnostech probouzí v dětech zájem o okolí, sociální kontakty, komunikaci, chuť dívat se kolem sebe. Podněcuje přirozenou zvídavost dětí, chuť objevovat i odvahu projevit se na veřejnosti, co všechno zvládne.

tags: #kompetence #vychovatele #školní #družiny