Kam si stěžovat na zaměstnavatele v ČR

Pokud máte podezření, že váš zaměstnavatel porušuje pracovněprávní předpisy nebo předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, máte několik možností, kam se obrátit se stížností. Jednou z hlavních institucí, které se tímto zabývají, je Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a jeho oblastní inspektoráty práce (OIP).

Státní úřad inspekce práce (SÚIP)

Celý správný název je Státní úřad inspekce práce (SÚIP). Nejedná se o Inspektorát bezpečnosti práce. Jedná se o úřad, který je veden Ministerstvem práce a sociálních věcí a jeho hlavním úkolem je kontrolovat, zda podnikatelské subjekty dodržují povinnosti týkající se pracovněprávních předpisů a předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (dále jen BOZP). SÚIP se řídí zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Tento zákon stanovuje pravomoci a kompetence inspekce práce jako kontrolního orgánu, který má na starosti zaměstnanost, dodržování povinností týkající se ochrany pracovněprávních vztahů, ale také pracovních podmínek zaměstnanců. Konkrétní kontrolní činnost provádí inspektoři buď Státního úřadu inspektorátu práce (SÚIP) nebo oblastních inspektorátů práce (OIP) v dané oblasti či kraji. Generálním inspektorem je pan Mgr. Ing.

Přečtěte si, co kontroluje inspektorát práce a kdy se na něj můžete obracet. Inspektorát práce je orgán státní správy, který má za úkol kontrolovat dodržování předpisů zaměstnavateli v oblasti pracovněprávních vztahů a bezpečnosti práce.

Na co se zaměřuje inspekce práce?

Při kontrolách se zaměřují zejména na to, zda podnikatelé plní své povinnosti, které upravuje § 3 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Jedná se především o plnění právních předpisů, při kterých mají zaměstnanci, odborové orgány, rady zaměstnanců nebo zástupců pro oblast BOZP povinnosti v oblasti pracovněprávních vztahů.

Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce provádějí kontrolu zaměřenou na plnění povinností zaměstnavatelů a dalších podnikajících fyzických a právnických osob, vyplývajících z právních předpisů, ze kterých zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vznikají práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům.

Inspektorát práce zkontroluje u zaměstnavatele zejména to, zda dodržuje právní předpisy týkající se oblasti, na kterou zaměstnanec upozornil svým podnětem - například dodržování bezpečnosti práce nebo pracovněprávních předpisů.

Oblasti, které nespadají do kompetencí SÚIP a OIP

řešit sociální - důchodové a nemocenské pojištění, rodičovská příspěvky apod.
řešit stížnosti na hygienu pracovního prostředí, které se týkají například hluku, teploty na pracovišti, prachovosti, větrání, poskytování pitného režimu apod.

Pozor! S tímto orgánem státní správy však nemůžete řešit věci, které spadají do kompetencí jiných úřadů (např. práce).

Jak podat podnět ke kontrole?

Každý zaměstnanec, který se domnívá, že jeho zaměstnavatel porušuje povinnosti týkající se pracovněprávních vztahů nebo bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, má právo podat orgánům inspekce práce podnět ke kontrole či prošetření dané události. Každý podnět musí ale spadat do působnosti tohoto úřadu, proto důrazně doporučujeme, aby si každý zaměstnanec řádně přečetl výše uvedené informace, kde je popsáno, co do kompetencí a pravomocí SÚIP nebo OIP spadá či nikoliv.

V případě podezření z porušování pracovněprávních předpisů zaměstnavatelem mohou fyzické i právnické osoby podat podnět k provedení kontroly přímo na příslušném oblastním inspektorátu práce nebo prostřednictvím Státního úřadu inspekce práce. Místní příslušnost OIP k výkonu kontroly se řídí místem, kde dochází k výkonu práce. Orgány inspekce práce, tj. SÚIP a OIP, se zabývají každým podaným podnětem ke kontrole. Prováděná kontrolní činnost se řídí plánem kontrolní činnosti na určité časové období. Mimo těchto kontrol provádějí orgány inspekce práce i kontroly neplánované. Z těchto důvodů je plně v působnosti místně příslušného OIP rozhodnout, jakým způsobem a v jaké lhůtě podnět vyřídí.

Chcete-li podat podnět k provedení kontroly zaměstnavatele, můžete tak učinit, ať už jste fyzická, nebo právnická osoba. Pro následnou komunikaci je nutné doplnit údaje o vaší osobě. Nemusíte se však bát jejich zveřejnění zaměstnavateli. Inspektorát musí zachovat o těchto informacích mlčenlivost.

Podnět je možno podat písemně poštou nebo elektronicky, osobně nebo telefonicky (kontaktní údaje). K podání podnětu můžete využít portál inspekce práce, kde naleznete elektronický formulář, ve kterém žádáme o podrobné vyplnění všech jeho polí. Zároveň informujeme o tom, že pokud nejsou ze strany podatele podnětu vyplněna povinná pole (na konci označená symbolem *), nemůže být daný podnět ke kontrole přijat k jeho následnému vyřízení.

Důležité informace, které by měl podnět obsahovat:

Řádné označení zaměstnavatele (název, sídlo, IČO, místo výkonu práce, pokud je jiné než sídlo).
Popis skutečností, které vedou k podezření z porušování předpisů.
Kopie dokumentů dokládajících popisované skutečnosti (např. pracovní smlouva, mzdový výměr, výplatní lístky apod.).

Pro případ nutnosti doplnění podnětu a zaslání informace o výsledku provedené kontroly je důležité uvést jméno podatele, doručovací adresu, telefon či jiný kontakt na podatele podnětu.

Orgány inspekce práce jsou ze zákona povinny zachovávat mlčenlivost o totožnosti toho, kdo podnět podal, stejně jako chránit jeho osobní údaje. Na jeho písemnou žádost mohou inspektora provádějícího kontrolu této mlčenlivosti zbavit.

Na základě podnětu je u zaměstnavatele provedena kontrola příslušným oblastním inspektorátem práce. Předmětem této kontroly je především dodržování právních předpisů v oblasti, na kterou podnět upozorňuje. Pokud úřad dojde ke zjištění, že došlo k porušení zákona, většinou uloží zaměstnavateli nápravná opatření včetně termínu plnění.

Usoudí-li inspektorát, že je kontrola zaměstnavatele nezbytná, provede ji v oblasti, na kterou ve stížnosti upozorňujete.

Jakmile zaměstnanec odešle žádost o prověření dané události, příslušný oblastní inspektorát práce provede kontrolu zaměstnavatele.

Po ukončení kontroly je podateli podnětu (pokud podatel podnětu uvedl doručovací adresu) zaslána písemná informace o výsledku spolu se sdělením, zda byly skutečnosti uváděné v podnětu kontrolou potvrzeny.

Bude-li na základě podnětu provedena ze strany orgánů inspekce práce kontrola dodržování pracovněprávních předpisů, bude ten, kdo podnět podal, písemně informován o výsledku provedené kontroly ve vztahu k jeho osobě.

Kontrola probíhá na pracovišti kontrolované osoby, tj. zaměstnavatele či jiné právnické a podnikající fyzické osoby tak, aby byl zjištěn reálný stav na pracovišti, přičemž v případě potřeby doložení tohoto stavu je pořizována též fotodokumentace.

Průběh kontroly a práva kontrolované osoby

Okamžikem zahájení kontroly, tj. inspektor se při zahájení prokáže služebním průkazem a de facto oznámí, že začíná kontrola.

Jste kontrolovaná fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba, tj. Jako kontrolovaná osoba, tj. zaměstnavatel či jiná právnická a podnikající fyzická osoba, při osobním jednání potřebujete doklad prokazující vaší totožnost a v případě, že vás zastupuje jiná osoba, potřebujete rovněž plnou moc k prokázání zmocnění k vašemu zastoupení.

Kontrolovaná osoba, tedy zaměstnavatel, je povinen spolupracovat při kontrole, tj. umožnit její provedení. Kontrolovaná osoba, tedy zaměstnavatel, je povinen spolupracovat při kontrole, tj. umožnit její provedení.

Inspektor je povinen kontrolované osobě doručit protokol ve lhůtě 30 dnů, příp. 60 dnů od posledního kontrolního úkonu. Protokol je doručován kontrolované osobě poštou na určenou adresu, do datové schránky či po domluvě osobně.

Kontrola by měla být uzavřená zhruba do 60 dnů, ale často to vzhledem k nutnosti dožadovat další podklady a informace trvá déle. Samozřejmě je třeba se v průběhu kontroly vypořádat i s případnou nesoučinností kontrolované osoby, která může kontrolu rovněž protáhnout. Po vypořádání protokolu pak může následovat správní řízení o pokutě.

Výsledek kontroly je uveden v protokolu o kontrole, který kontrolovaná osoba, tj. zaměstnavatel či jiná právnická a podnikající fyzická osoba, obdrží.

Proti protokolu o kontrole, resp. proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokolu o kontrole, může kontrolovaná osoba nebo její zástupce podat námitky. Námitky se podávají ke kontrolnímu orgánu, který kontrolu vykonal, ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li inspektorem stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší.

Proti průběhu kontroly může kontrolovaná osoba nebo její zástupce podat stížnost. Stížnost se podává u správního orgánu, který vede řízení, tedy u kontrolního orgánu, který kontrolu vykonal, a to písemně nebo ústně. Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu, přičemž o vyřízení stížnosti musí být stěžovatel vyrozuměn.

Pokud kontrolovaná osoba, tj. zaměstnavatel nebo jiná právnická nebo podnikající fyzická osoba, neuposlechne bez prokázání vážné překážky výzvy inspektora k dostavení se na pracoviště Státního úřadu inspekce práce nebo oblastního inspektorátu práce a poskytnutí údajů, dokumentů nebo věcí souvisejících s výkonem kontroly, je možné ji za takové jednání uložit pokutu do výše 200.000 Kč.

Pokud kontrolovaná osoba, tj. zaměstnavatel nebo jiná právnická nebo podnikající fyzická osoba, nevytvoří podmínky pro výkon kontroly, neumožní výkon práv kontrolujícím osobám nebo jim neposkytne potřebnou součinnost (např. ukončení pracovněprávního vztahu apod.).

Sankce a nápravná opatření

V případě zjištění nesplnění povinností Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektorát práce ukládá nápravná opatření s termínem k jejich odstranění. Za zjištěná porušení pak může zaměstnavateli a jiné právnické nebo podnikající fyzické osobě inspektor uložit blokovou pokutu.

Pokud je kontrolou zjištěno porušení povinnosti v pracovněprávní oblasti, může být kontrolované osobě, tj. zaměstnavateli či jiné právnické nebo podnikající fyzické osobě, uložena pokuta za spáchání přestupku maximálně v zákonem stanovené výši, jež je různá podle druhu přestupku.

Mlčenlivost a ochrana oznamovatele

Nemusíte se obávat, že by zaměstnavatel zjistil, že jste stížnost nebo podnět k prošetření události podali právě vy. Státní úřad inspekce práce (SÚIP) má zákonnou povinnost zachovávat mlčenlivost o totožnosti stěžovatele.

Ačkoli je možné stížnost podat anonymně, tak nemusíte mít obavy, že se zaměstnavatel dozví, od koho stížnost je, protože kontrolní orgány mají zákonnou povinnost zachovat mlčenlivost o totožnosti stěžovatele.

Na protiprávní jednání zaměstnavatele může pracovník upozornit i anonymně.

Kam směřovat stížnost?

Aby mohla být vaše stížnost posouzena a vyřízena, je důležité ji zaslat na příslušnou instituci podle toho, koho nebo čeho se týká. Svou stížnost můžete směrovat na:

KONTAKTNÍ PRACOVIŠTĚ - pobočky Úřadu práce ČR (tzv. kontaktní pracoviště) jsou přímo podřízeny krajským pobočkám. Na kontaktní pracoviště se se svou stížností můžete obrátit když:
- Nejste spokojeni s postupem či chováním zaměstnance kontaktního pracoviště (s výjimkou ředitele, na kterého se stížnosti řeší na Krajském pracovišti).
KRAJSKÉ POBOČKY - máme 14 krajských poboček, které jsou umístěny ve všech 14 krajských městech České republiky. Na krajskou pobočku se se svou stížností můžete obrátit když:
- Nejste spokojeni s postupem či chováním ředitele kontaktního pracoviště.
- Nejste spokojeni s postupem či chováním zaměstnance krajské pobočky.
GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ - řídí, metodicky usměrňuje, koordinuje výkon a kontroluje činnost krajských poboček Úřadu práce ČR.

Důležité aspekty při podání stížnosti

Stížnost má význam, pokud je podána správnému orgánu a obsahuje konkrétní informace a důkazy o protiprávním jednání. Stížnost se může podat inspektorátu práce, odborové organizaci, radě zaměstnanců nebo přímo zaměstnavateli - majiteli nebo nadřízenému orgánu.

Při podání stížnosti si prosím uvědomte, že může vést k nápravě situace, k odškodnění nebo omluvě, ale také k ukončení pracovního poměru. Stížnost může na jedné straně pomoci, na druhé ale zhoršit vztahy se zaměstnavatelem nebo vyvolat odvetné kroky.

Jednoduše řečeno nestačí přijít na kontrolní úřad a říct, že si chcete stěžovat. Čím více toho přinesete nebo zašlete a čím více doložíte podkladů či důkazů, tím rychleji a jednodušeji se vše vyřídí. Pokud se rozhodnete podat stížnost, ať už se týká pracovněprávní předpisy nebo bezpečnost práce, je vhodné si s sebou připravit dokumenty, které dokládají skutečnosti, jež považujete za protiprávní.

Příklad z praxe

Častým problémem je práce, kdy zaměstnanci mají formálně uzavřenou smlouvu na nižší mzdu a zbytek dostávají "na ruku". K takovému jednání, jako je braní peněz na ruku, by nemělo vůbec docházet. Zaměstnavatel v podobném případě obchází povinnosti, které mu vyplývají z oblasti daňových předpisů a odvodů na zdravotním a sociálním pojištění. Pokud zaměstnanec pracuje bez řádně uzavřené pracovní smlouvy, hrozí zaměstnavateli pokuta do deseti milionů korun, minimálně 250 tisíc korun. Potenciální sankci - až do sto tisíc korun - se ale vystavuje i pracovník, který přistupuje na podobnou hru. Měl by na takové jednání upozornit inspektorát práce, což je samozřejmě také otázka osobní odvahy.

Přínosem kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce je zejména ochrana práv zaměstnanců, zajištění dodržování právních povinností zaměstnavatelů a jiných právnických a podnikajících fyzických osob, ochrana společnosti před narušováním pracovního trhu případně náprava zjištěného nežádoucího stavu vydáním opatření k nápravě zjištěných nedostatků.

Oblast	Nejčastější porušení	Možné sankce
Pracovněprávní vztahy	Nevyplácení mzdy, nelegální práce	Pokuty až do výše několika milionů korun
Bezpečnost práce	Nedodržování bezpečnostních předpisů	Pokuty, nápravná opatření

tags: #kde #si #stěžovat #na #zaměstnavatele #v