Kancelář prezidenta republiky: Počet zaměstnanců, historie a současnost
Kancelář prezidenta republiky (KPR) je organizační složka státu, která zajišťuje výkon pravomocí, protokolární povinnosti a další činnosti spojené s osobou prezidenta České republiky a výkonem prezidentského úřadu. Česká Kancelář prezidenta republiky (KPR) byla jako právnická osoba a rozpočtová organizace se samostatnou kapitolou ve státním rozpočtu České republiky zřízena zákonem č. 114/1993 Sb., který vstoupil v účinnost 8. dubna 1993. Kancelář prezidenta republiky sídlí na Pražském hradě v prostorách Nového královského paláce.
Kancelář zajišťuje obstarávání věcí spojených s výkonem pravomocí prezidenta republiky, které stanovují zákony, s protokolárními povinnostmi a veřejnou činností prezidenta republiky. Dále hospodaří s nemovitým majetkem, tvořeným areálem Pražského hradu a zámkem Lány, a movitými věcmi, které souvisí s těmito nemovitostmi či činností samotné KPR.
Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky je vedoucí organizační složky státu, který činí právní úkony ve věcech týkajících se Kanceláře navenek, řídí a kontroluje její činnost a odpovídá za ni.
Historie prezidentské kanceláře
Původní československá prezidentská kancelář vznikla v roce 1919, po rozpadu Československa na ni v roce 1993 navázala česká prezidentská kancelář. Kancelář presidenta republiky, jak byla dobově označována, byla v Československu zřízena 19. prosince 1919 na základě zákona č. 654/1919 Sb. Od počátku měla civilní a vojenské oddělení a v jejím čele stál přednosta. Prvním přednostou Kanceláře se stal Přemysl Šámal, který funkci kancléře Tomáše Garrigua Masaryka vykonával již od února toho roku.
Prezidentská kancelář existovala i během protektorátu a převzali ji také komunisté. Její působnost byla upravena zákonem č. 176/1968, účinným od 1. ledna 1969, odkdy ji vedl státní tajemník prezidenta republiky. Titul osoby, která Kancelář vede, však byl zákonem č. 12/1970 změněn od 22. prosince 1970 na běžného „vedoucího“.
Ke změnám došlo 15. března 1976 na základě zákonného opatření č. 16/1976 Sb., dle kterého nesla prezidentská kancelář název Kancelář presidenta Československé socialistické republiky. Od 15. dubna 1991 měla název Kancelář prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky a podle zákona č. 135/1991 Sb. fungovala i po rozpadu Československa do 7.
Organizační struktura KPR
Organizační struktura Kanceláře prezidenta republiky je rozčleněna do několika odborů a oddělení, které zajišťují specifické úkoly spojené s chodem prezidentského úřadu:
- Odbor vnitřní politiky: Spadá pod něj skupina poradců k domácí politice.
- Odbor zahraniční: Spadá pod něj panel zahraničně-politických konzultantů. Jeho činnost koordinuje ředitel odboru Jaroslav Zajíček.
- Odbor legislativní: Připravuje návrhy pro rozhodnutí prezidenta republiky, která souvisí s výkonem jeho ústavních práv a povinností v legislativním procesu a při výkonu jeho exekutivních pravomocí.
- Odbor bezpečnostní: Řídí a koordinuje ochranu utajovaných informací v Kanceláři prezidenta republiky a ve státních příspěvkových organizacích, zřízených k plnění úkolů dle Zákona č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, ve znění pozdějších předpisů. Plní úkoly v oblasti bezpečnostní strategie KPR, krizového řízení, vyhodnocování bezpečnostních rizik, spolupráce s bezpečnostními složkami a zpracováním informací z oblasti vnitřní a mezinárodní bezpečnostní situace.
- Odbor spisové a archivní služby: Zajišťuje veškeré činnosti spisových a archivních služeb Kanceláře prezidenta republiky a Správy Pražského hradu.
- Odbor řízení lidských zdrojů: Vykonává komplexní personální činnosti Kanceláře prezidenta republiky a Správy Pražského hradu, zejména pak zajišťuje metodické, konzultační a administrativní činnosti spojené s náborem, výběrem, přijímáním, převáděním, uvolňováním a odměňováním zaměstnanců.
- Oddělení interního auditu: Zabezpečuje interní audit Kanceláře prezidenta republiky a veřejnosprávní kontrolu v jí zřízených příspěvkových organizacích podle zákona č.
Kromě odborů a oddělení má KPR také kulturního a programového ředitele, který odpovídá za plánování akcí kulturních, vzdělávacích a dalších aktivit v areálu Pražského hradu.
Počet zaměstnanců a hospodaření
Praha - Kancelář prezidenta republiky uváděla v uplynulých letech vyšší počet zaměstnanců, čímž zvyšovala platy. Hradní praxi potvrdil bývalý kancléř Jiří Weigl. Uvedl, že prezidentská kancelář vždy dodržela veškeré úspory mzdových prostředků stanovené ministerstvem financí a úspory činila nikoliv snižováním mezd, ale dle doporučení úsporou pracovních sil. Část uspořených prostředků, vždy v rámci limitu úspor, byla použita na mzdy. Také to bylo obecně doporučováno - propustit ty nadbytečné a ostatní z ušetřeného lépe zaplatit.
Průměrná mzda se díky vyššímu počtu zaměstnanců vyšplhala na 47 357 Kč oproti plánovaným 36 174 Kč. Počet zaměstnanců klesl podle Weigla o více než čtvrtinu. Zdůraznil, že zásadně odmítá interpretaci, že by na Hradě docházelo k "vylepšování platů mrtvými dušemi". Weigl tvrdí, že na žádném ministerstvu ani jiném státním úřadu neexistuje absolutní soulad mezi tabulkovým a skutečným, přepočteným počtem pracovníků.
Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) je takový postup zákonný, ale není etický. Není to nic proti zákonu, platí nějaká systemizace, oni mají nějaká místa daná tabulkou a na ta berou rozpočtované prostředky. Těch lidí tam mají úmyslně méně, aby si mohli dávat obrovské odměny. Oni nám vždycky vysvětlí, proč zrovna v tu chvíli nemají stav naplněný, ale že to hned zítra naplní. Je to bohužel běžný fígl.
Kancelář každý rok posílala desítky milionů do obou příspěvkových organizací, a tak jak to nastavila, rezignovala na kontrolu použití těch prostředků,“ uvedla na úvod brífinku Vohralíková. O chod Pražského hradu se starají Kancelář prezidenta republiky (KPR), Správa Pražského hradu (SPH) a Lesní správa Lány, přičemž SPH a lánská lesní správa jsou příspěvkové organizace spadající pod kancléřku.
Organizační změny v roce 2023
Vedoucí prezidentské kanceláře Jana Vohralíková představila organizační změny ve struktuře Pražského hradu. Ten například žádá ministerstvo financí o devět tabulkových zaměstnaneckých míst navíc, peníze na ně ale nechce. Novým šéfem Správy Pražského hradu (SPH) by se měl stát Vladimír Sonntag, personální oddělení Hradu povede Zdeněk Hejhal a finančním ředitelem bude Pavel Vyhnánek. Svůj tým složený z tajemníka a asistentky bude mít i manželka prezidenta Eva Pavlová. Pracovníci k ní přejdou z kanceláře Vohralíkové.
Vohralíková chce v nové organizační struktuře sjednotit pod KPR klíčové agendy, jako jsou ekonomika, personalistika, IT a právní a programové věci. IT Kancelář prezidenta republiky neměla. Lesní správa Lány mimo konsolidaci. Z konsolidace nyní ale kancelář vyňala Lesní správu Lány, a to mimo jiné proto, aby pod současným vedením byla dokončena všechna vyšetřování jejího fungování.
Vohralíková řekla, že potřebovala do organizační struktury doplnit 21 nových míst. Z nich 12 nalezla v současné organizaci, devět dalších bude zřízeno.
Prezidentský tým
Prezident Petr Pavel si s sebou přivedl na Hrad několik lidí, kteří obsadili posty ředitelů některých odborů, ze kterých odešli lidé spojení s předchozím prezidentem Milošem Zemanem. Kancléřkou se stala Vohralíková, mluvčí a ředitelkou odboru komunikace Markéta Řeháková.
Přehled některých vedoucích pracovníků KPR v průběhu historie:
| Funkce | Jméno | Období |
|---|---|---|
| Přednosta Kanceláře prezidenta republiky | Přemysl Šámal | od února 1919 |
| Vedoucí Kanceláře prezidenta ČSSR | neuvedeno | 1978-04-01 |
| Kancléř prezidenta | Luboš Dobrovský | neuvedeno |
| Kancléř | Jiří Weigl | neuvedeno |
| Kancléř | Vratislav Mynář | od 2013-03-14 do 2023-03-09 |
| Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky | Jana Vohralíková | od 2023-03-09 do 2024-01-25 |
| Kancléř prezidenta republiky | Milan Vašina | od 2024-01-30 |
tags: #kancelář #prezidenta #republiky #počet #zaměstnanců
