Jak zaúčtovat dárkový poukaz pro zaměstnance v účetnictví
Dárkové poukázky pro zaměstnance představují nepeněžní formu benefitu, jejíž správné zaúčtování a zdanění je klíčové jak z pohledu zaměstnance, tak zaměstnavatele. Tento článek se zaměří na to, jak správně postupovat při účtování a zdaňování nákupu dárkových poukázek, a to i v situaci, kdy firma nemá vytvořen sociální fond.
Podle mého názoru se o dárkových poukázkách účtuje jako o cenině, při pořízení na stranu MD účtu 213.
Zdaňování dárkových poukázek na straně zaměstnance
Z hlediska zaměstnance nepodléhají zdanění pouze ty příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem závislé činnosti, které jsou taxativně vymezeny jako příjmy, které nejsou předmětem daně v ust. § 6 odst. 7 ZDP nebo v ust. § 6 odst. 9 ZDP, jako příjmy, které jsou od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny. Všechny ostatní příjmy zaměstnance dani ze závislé činnosti podléhají.
Dále uvádím citaci z KDP příspěvek č. 228/12.03.08 - Problematika poukázek na nepeněžní plnění na odběr služeb případně jiných plnění a vymezení účelu poukázek na nepeněžní plnění. V následujícím textu je uvedeno stanovisko daňové poradkyně Ing. Dany Trezziová, která problematiku předkládá, včetně souhlasného stanoviska MF: "ZDP taxativně vyjmenovává v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP okruh plnění, které je osvobozeno od daně z příjmů fyzických osob. Zaměstnavatel při poskytování tohoto plnění musí být schopen prokázat, že poukázka byla použita v souladu s § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.
Podle informace k používání poukázek k čerpání prostředků z FKSP formou poukázek, kterou zveřejnilo Ministerstvo financí lze považovat za oprávněný požadavek zaměstnavatelů, aby byl na poukázce přesně vyznačen účel, který odpovídá činnostem, jež lze z fondu hradit (např. na pořízení vstupenky na kulturní, tělovýchovnou nebo sportovní akci). Ministerstvo financí dále uvádí, že pokud ze vztahu mezi “příjemcem“ poukázky a zaměstnavatelem vyplývá, že plnění ve prospěch držitele poukázky odpovídá požadavkům vyhlášky, potom údaje uvedené na poukázce mohou být minimální.
Na základě výše uvedeného se domníváme se, že účelová poukázka nemusí být určena na jeden konkrétní účel, nýbrž zaměstnanec si může vybrat z konkrétního okruhu plnění. ZDP explicitně nestanovuje, že by na poukázce mělo být uvedeno, na jaký konkrétní účel se poukázka poskytuje, resp. jakou protihodnotu (službu či jaké zboží) zaměstnanec obdrží po jejím předložení a nevymezuje ani rozsah daného účelu. V případě, že zaměstnavatel je schopen prokázat, že poukázka na odběr služeb nebo jiného plnění bude použita v souladu s § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.
V praxi se může stát, že např. zaměstnavatel vydal zaměstnancům poukazy na své zboží v nominální hodnotě 500 Kč, zaměstnanci však za ně zaplatili pouze 400 Kč.
DPH a dárkové poukazy
Dne 27. 3. 2019 nabyla účinnosti novela zákona o DPH, v rámci které došlo k harmonizaci evropské směrnice rady EU 2016/1065 ze dne 27. června 2016, kterou se měnila směrnice 2006/112/ES o DPH, a to pokud jde o zacházení s poukazy. Generální finanční ředitelství reagovalo na novelu vydáním informace k uplatňování DPH u poukazů. Směrnice uvádí, že aby bylo jasně stanoveno, co se pro účely DPH poukazem rozumí, a poukazy byly odlišeny od platebních prostředků, je nezbytné poukazy, jež mohou mít fyzickou nebo elektronickou podobu, vymezit a rozpoznat jejich základní znaky.
A to zejména charakter nároku spojeného s poukazem a povinnost přijmout jej jako protiplnění za dodání zboží nebo poskytnutí služby. Poukaz může mít papírovou nebo elektronickou podobu. Jedná se o ceninu, která dle účetních předpisů podléhá inventarizaci. Dále platí, že poukaz je vydán okamžikem, kdy se převede na prvého nabyvatele - tj. nikoliv jeho vystavením, ale uvedením do oběhu.
Jak jsme již uvedli, o jednoúčelový poukaz se jedná, pokud je v okamžiku jeho vydání známa sazba daně, osvobození či režim přenesení daňové povinnosti a místo plnění. Převod jednoúčelového poukazu se pro účely DPH považuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje, uskutečněné osobou povinnou k dani, jejímž jménem je převod proveden.
V případě jednoúčelových poukazů platí, že ke dni přijetí úplaty za ně je zdanitelné plnění známo dostatečně určitě. Plátce daně je dle zákona povinen vystavit daňový doklad. Nabyvatel poukazu má pak nárok na odpočet daně, pokud zboží či služby, které na základě poukazu obdrží, použije v rámci svých ekonomických činností.
Reklamace je vždy uplatňována vůči dodavateli zboží či služby. Ten následně buď vystaví opravný daňový doklad (na celou částku či slevu) zákazníkovi. Pokud jednorázový poukaz kryje pouze část hodnoty zboží či služby a dochází k doplacení zákazníkem, pak s částí krytou poukazem se zachází tak, jak jsme výše uvedli.
Pro zbývající část úhrady, tedy doplatku, pak platí obecná pravidla - jedná se tedy o dodání zboží či uskutečnění služby prodejcem, a to ve výši doplatku. V praxi může dojít k situaci, kdy zákazník jednoúčelový poukaz nevyčerpá. Pokud by se jednalo o jednoúčelový poukaz poskytnutý bez úplaty, např. dar zaměstnancům, pak bezúplatné vydaní poukazu není předmětem daně.
O víceúčelový poukaz se jedná, pokud jde o poukaz jiný než jednoúčelový. Tj. Povinnost přiznat daň tak vzniká až v tomto okamžiku. Například pokud si dva plátci mezi sebou převedli určité množství víceúčelových poukazů a dohodli se na provizi za tento převod.
Daňová uznatelnost reklamních a propagačních předmětů
Prezentovat firmu reklamními předměty a dárky je velmi efektivní reklamní záležitostí. Každý zaměstnance, klient nebo obchodní partner občas rád dostane nějaký ten dárek, který může být originální jak svým vzhledem a fukčností, tak především díky jedinečnému reklamnímu potisku.
Reklamní předměty mohou být uplatněny jako daňový výdaj, pokud podle zákona o daních, Zákon č. 586/1992 Sb., z příjmů (§ 25 odst.1 písm. Cena do 500 Kč bez DPH (je-li firma plátce DPH, bere se cena bez DPH). Toto jsou základní podmínky, podle kterých jsou reklamní předměty účtované jako daňově uznatelný náklad.
Podoba reklamních a dárkových předmětů není nijak speciálně stanovena, společnost může darovat vše co považuje za vhodné. To platí za předpokladu, že společnost prokáže uskutečnění, účel a způsob poskytnutí dárkových a reklamních předmětů. Reklamní předměty se evidují na účtech zásob. Na konci účetního období však musí dojít k zúčtování zbylých předmětů.
Z povahy „reklamního nebo propagačního předmětu“ ve smyslu § 25 odst. 1 písm. t) ZDP vyplývá, že se musí jednat o věc, která má určitou užitnou nebo estetickou hodnotu, a to sama o sobě (typicky se tedy jedná o tužky, kalendáře, drobné dekorativní předměty apod.). Je zřejmé, že popsaná poukázka žádnou takovouto hodnotu sama o sobě nemá, ve smyslu § 25 odst. 1 písm.
Za účelem zvýšení tržeb a zatraktivnění prodeje pro zákazníky vymýšlejí obchodní oddělení firem nejrůznější strategie, jako jsou pobídky, slevy, věrnostní programy, výhodné balíčky, dárky a v neposlední řadě také poukazy. Poukaz je pro prodejce velmi výhodný, neboť získá peněžní prostředky dříve, než dojde k samotnému prodeji či poskytnutí služby. Zákazník může poukaz využít například jako předplacený dárek podle výběru obdarovaného.
Následující tabulka shrnuje klíčové aspekty účtování a zdanění dárkových poukazů:
| Typ poukazu | DPH při prodeji | Daňová uznatelnost pro zaměstnavatele | Zdaňování pro zaměstnance |
|---|---|---|---|
| Jednoúčelový | Ano, při prodeji | Záleží na splnění podmínek pro daňově uznatelný náklad | Záleží na splnění podmínek pro osvobození od daně |
| Víceúčelový | Ne, až při uplatnění poukazu | Záleží na splnění podmínek pro daňově uznatelný náklad | Záleží na splnění podmínek pro osvobození od daně |
tags: #jak #zauctovat #darkovy #poukaz #pro #zamestnance
