Po přechodu na živnost vás čeká spousta nových povinností - jednou z nich je i samostatné podání daňového přiznání a zaplacení daně. Je totiž možné, že jste ho nikdy předtím sami nepodávali, protože účetní v bývalém zaměstnání za vás prováděla tzv. roční zúčtování daně a vše zařídila. Jako OSVČ si placení daně z příjmů musíte pohlídat sami. Všichni živnostníci musí platit daně z příjmů ve výši 15 %, a to nezávisle na tom, zda mají podnikání jako hlavní nebo vedlejší činnost.

V roce 2025 podává velká část OSVČ daňové přiznání a přehledy za rok 2024. U OSVČ je zdaňovacím obdobím kalendářní rok a daňové přiznání musí podat jen elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání v roce 2025 je do 2. května. Pokud tento den připadá na víkend, posunuje se lhůta na první následující pracovní den. Pokud za ně přiznání k dani podá daňový poradce, mají čas až do 1. července. Díky změně pravidel dokonce není nutné informovat o pozdějším podání správce daně dopředu.

Kdo Musí Podávat Daňové Přiznání?

Daňové přiznání jako OSVČ podáváte vždy, pokud podnikáte na hlavní nebo vedlejší činnost. A to i v případě, že je vaše výsledná daňová povinnost nulová. Pozor - existuje jediná výjimka - jestliže vaše roční příjmy (nikoliv zisk) z podnikání na hlavní činnost nepřesáhly částku 50 000 Kč, daňové přiznání podávat nemusíte.

Jak Vypočítat Základ Daně

V daňovém přiznání musíte uvést všechny vaše příjmy. A to i v případě, že jste v průběhu roku ze mzdy odváděli zálohy na daň z příjmu fyzických osob. Sazba daně z příjmů činí 15 % a počítá se ze základu daně. Ten se skládá z pěti tzv. dílčích základů daně.

• kapitálové příjmy (např.

Daňová Evidence vs. Paušální Výdaje

Při daňové evidenci musíte pečlivě evidovat příjmy a reálně vynaložené výdaje (tzn. Po skončení zdaňovacího období, které je u fyzických osob shodné s kalendářním rokem, vyčíslete všechny příjmy za uplynulý rok. Jestliže fakturujete online, třeba prostřednictvím služby iDoklad, roční příjmy vidíte ihned.

K určení správné výše výdajů vám pomůžou informace zveřejněné na stránkách Finanční správy. Pozor - výše procent se liší podle druhu živnosti a zákon stanovuje také maximální částku výdajů, kterou si můžete odečíst. V tomto seznamu vyberte aktuální rok a poté v obsahu klikněte na „Výdaje stanovené procentem z příjmů, tzv.

Uplatňujete reálné výdaje. V tomto případě si schováváte veškeré účtenky za firemní nákupy a od svých příjmů si odečítáte reálnou výši výdajů. Uplatňujete výdajový paušál. V tomto případě máte jednodušší administrativu, protože své reálné výdaje vůbec nemusíte evidovat. Podle typu povolání spadáte do jednoho z výdajových paušálů, které mají stanovenou výši nákladů. Tyto náklady si uplatníte.

Slevy na Dani a Daňová Zvýhodnění

Od základu daně stanoveného si dále můžete odečíst tzv. Vypočtená daň není výslednou částkou, kterou státu zaplatíte. Můžete si totiž ještě uplatnit slevy na dani a daňová zvýhodnění. Pozor - nárok na všechny slevy a zvýhodnění je nutné prokázat v přílohách daňového přiznání.

• invalidé I. a II. stupně uplatní slevu ve výši 2 520 Kč,
• invalidé III. kopie průkazu ZTP/P (příp.
• slevu na vyživované dítě do 18 let žijící ve společné domácnosti (nebo za dítě, které ve věku 18-26 let studuje nebo je dlouhodobě nemocné) uplatní jeden z rodičů ve výši 15 204 Kč za 1. dítě, 22 320 Kč za 2. dítě a 27 840 Kč za 3. čestné prohlášení nebo formulář zaměstnavatele druhého rodiče (příp.

Jak už víte z výpočtu, daň si můžete snížit ještě daňovými slevami. Podívejte se na detaily ke slevám na dani. Součástí konsolidačního balíčku v roce 2023 je totiž návrh omezení slevy na manžela/manželku, zrušení slevy na studenta a školkovného.

Slevy na dani:

• Sleva na poplatníka 30 840 Kč (měsíčně 2570 Kč) za rok 2023
• Sleva na vyživovaného manžela 24 840 Kč (uplatňuje se ročně)
• Sleva na vyživovaného manžela ZTP/P 49 680 Kč (měsíčně 4140 Kč)
• Sleva pro invalidní důchod I. a II. stupně 2520 Kč (měsíčně 210 Kč)
• Sleva pro invalidní důchod III. Stupně 5040 Kč (měsíčně 420 Kč)
• Sleva pro držitele průkazu ZTP/P 16 140 Kč (měsíčně 1345 Kč)
• Sleva na dítě
  • u prvního dítěte 15 204 Kč (1267 Kč měsíčně)
  • u druhého dítěte 22 320 korun ročně (1860 korun měsíčně)
  • u třetího a každého dalšího 27 840 korun (2320 korun měsíčně)
  • u dítěte s průkazem ZTP/P se sleva dvojnásobí
• Za školku od roku 2024 nelze uplatnit

Zálohy na Daň z Příjmů

Pokud vám na základě daňového přiznání vychází daň z příjmů fyzických osob vyšší než 30 tisíc korun, potom vám vznikne povinnost platit zálohy na daň z příjmů.

• vyšší než 30 000 Kč a nižší než 150 000 Kč - se hradí zálohy 2 × ročně ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti a jsou splatné do 15. června a 15. prosince.
• vyšší než 150 000 Kč - se hradí zálohy 4 × ročně ve výši 25 % poslední známé daňové povinnosti a jsou splatné do 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince.

Daň z příjmů je nejčastěji splatná do termínu, ve kterém máte odevzdat daňové přiznání. Zálohy na daň posílá za zaměstnance automaticky zaměstnavatel, zaměstnanec to vůbec nemusí řešit. Podnikatelé zálohy platí, jen pokud mají vysoké příjmy a jejich daň z příjmů v posledním roce přesáhla 30 000 Kč. Pak se platí půlroční zálohy ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. První je splatná do půlky června, druhá do půlky prosince. Podnikatel, který za poslední rok platil daň z příjmů přes 150 000 Kč, musí platit zálohy čtvrtletní. Každou ve výši čtvrtiny daně za poslední rok. Čtvrtletní zálohy se platí do 15. dne v březnu, červnu, září a prosinci.

Paušální Daň

Speciálním případem jsou živnostníci, kteří využívají režim paušální daně. Její úpravu obsahuje § 2a a § 7a ZDP. Paušální daň se podle zákona o daních z příjmů platí měsíčně a její smysl je v tom, že s ní podnikatelé v jedné platbě zaplatí daň z příjmů i sociální a zdravotní pojištění. Od roku 2023 platí tři různá pásma, tři různé výše paušální daně - podle výše příjmů a případně výdajového paušálu, který využíváte.

Celá platba se posílá na finanční úřad, se zdravotní pojišťovnou ani správou sociálního zabezpečení není potřeba komunikovat, všechno funguje automaticky. Paušální režim je vždy na rok, po roce je možné se z něj odhlásit.

Termín k přihlášení se k paušální dani 2025 je pro živnostníky s aktivní činností 10. ledna. Ti, kteří budou zahajovat či obnovovat činnost v průběhu roku 2025, se mohou k paušální dani přihlásit i později, ale nejdéle ke dni zahájení či obnovení činnosti. Jestli se vám vyplatí, si můžete ověřit na kalkulačce paušální daně.

Díky paušální dani živnostník pak už nemusí posílat daňové přiznání a přehled o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně a okresní správě sociálního zabezpečení. Pro rok 2025 byla výše paušální daně stanovena na 8 716 Kč, což je zvýšení o 1 218 korun. Z toho daň z příjmu je pouze 100 Kč, zbytek částky je rozdělen na platbu zdravotního a sociálního pojištění.

Výše paušální daně zahrnuje:

• zdravotní pojištění - 3 143 Kč
• sociální pojištění - 5 473 Kč
• daň z příjmu - 100 Kč

Tyto částky ale nově platí pouze pro první pásmo plátců paušální daně, kteří stejně jako v loňském roce dosahují příjmů maximálně do 1 milionu Kč. Nově totiž byla vytvořena 3 pásma plateb paušální daně:

• První pásmo - platba 8 716 Kč/měsíc (ale může se pravidelně zvedat podle minimálních odvodů)
  • do 1 milionu korun (bez ohledu na typ činnosti)
  • do 1,5 milionu korun (zde musí alespoň 75 % příjmů podléhat uplatnění výdajů ve výši 80 % nebo 60 % z příjmů)
  • do 2 milionů korun (zde musí alespoň 75 % příjmů podléhat uplatnění výdajů ve výši 80 % z příjmů)
• Druhé pásmo - pevně stanovená platba 16 745 Kč/měsíc
  • do 1,5 milionu korun (bez ohledu na typ činnosti)
  • do 2 milionů korun (zde musí alespoň 75 % příjmů podléhat uplatnění výdajů ve výši 80 % z příjmů)
• Třetí pásmo - pevně stanovená platba 27 139 Kč/měsíc
  • do 2 milionů korun (bez ohledu na typ činnosti)

Základní podmínkou pro přihlášení k paušální dani je tedy nově příjem do 2 milionů Kč, OSVČ dále nesmí být plátcem DPH a nesmí mít příjmy ze závislé činnosti (kromě drobných příjmů zdaňovaných srážkovou daní). Přihlášení k paušální dani je dobrovolné a OSVČ, které ji nechtějí využít, mohou zůstat u výdajového paušálu či skutečných výdajů. Paušální daň platí vždy na rok, pak je možné se z ní odhlásit.

Zákon o Dani z Příjmů

Pravidla zdanění příjmů určuje zákon č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů. Najdete v něm například, jaké příjmy podléhají dani nebo které jsou naopak osvobozené. Jestli se vám nechce procházet paragrafy, můžete se to dočíst v textu Kdo musí podat daňové přiznání. Nejen podnikatelé. Některá obecná daňová pravidla, třeba výši sankcí, pak upravuje daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb.).

Daňová Kalkulačka

Daňová kalkulačka vám vypočítá daň z příjmů fyzických osob, kterou budete muset zaplatit za loňský rok. Můžete si tak třeba zkontrolovat, zda jste v daňovém přiznání neudělali chybu a daň si vypočetli správně. Nebo si dopředu můžete vypočítat, kolik na dani za rok 2024 odvedete. Pokud se na daňové přiznání chystáte, stáhněte si formuláře pro daň z příjmů fyzických osob.

TIP: Pokud si podklady k daňovému přiznání chystáte sami, vyzkoušejte iDoklad - automaticky vám je vygeneruje za pár vteřin. Jako variabilní symbol uveďte vaše rodné číslo.

Příklady Výpočtů

Pan Voříšek, IT specialista, začal v roce 2024 podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná. Dílčí základ daně ze samostatné činnosti činí 320 000 Kč. Výsledná daň je 23 160 Kč, kterou je nutné zaplatit místně příslušnému finančnímu úřadu.

Grafik s ročním příjmem 600 000 Kč uplatňuje jako živnostník 60% výdajový paušál. Ve společné domácnosti s ním žije manželka, která je po celý rok na rodičovské dovolené a její roční započitatelný příjem nepřesáhl 68 tis. Kč. Dále dvě nezletilé vyživované děti (jedno z nich je ve věku do tří let). V minulém roce zaplatil na úrocích z hypotečního úvěru 50 000 Kč. Podnikání trvalo celý kalendářní rok, taktéž slevy na dani a daňové zvýhodnění si podnikatel uplatní za celé zdaňovací období. Podnikatel tedy bude na formuláři daňového přiznání žádat finanční úřad o výplatu daňového bonusu ve výši 37 524 Kč.

Na zdravotní pojištění podnikatel zaplatil v roce 2024 na minimálních zálohách částku 35 616 Kč (12 x 2968 Kč). Zdravotní pojištění začínáme počítat jako rozdíl mezi příjmy a výdaji (v případě činnosti vykonávané po celý rok). Částku následně vydělíme dvěma. Vyjde nám tzv. vyměřovací základ (120 000 Kč). Pokud výsledek nedosáhne alespoň hodnoty minimálního ročního vyměřovacího základu, zaplatíme minimální pojistné ve výši 13,5 % právě z minimálního ročního vyměřovacího základu. Měsíční minimální vyměřovací základ OSVČ vypočteme jako 50 % průměrné měsíční mzdy (pro rok 2024 jde o 43 967 Kč). Pro rok 2024 je to tedy částka 21 983,5 Kč. Roční minimální vyměřovací základ odpovídá jejímu dvanáctinásobku, tedy 263 802 Kč. Podnikatel reálně svými příjmy nepřesáhl hranici minimálního ročního vyměřovacího základu, a proto se na něj vztahuje právě roční minimální vyměřovací základ. Předepsané pojistné tedy v daném případě činí 35 614 Kč. Pokud by podnikatel měl vyšší než minimální vyměřovací základ, použije se pro výpočet předepsaného pojistného právě vyměřovací základ vzešlý z reálných příjmů, ze kterého se stanoví předepsané pojistné (13,5 %). Tato částka se následně porovnává se skutečně odvedeným pojistným.

Sociální pojištění za rok 2024 opět začínáme počítat jako jako polovinu rozdílu mezi příjmy a výdaji (tj. 120 000 Kč = vyměřovací základ při činnosti trvající celý rok). I zde platí, že pokud vyměřovací základ nedosáhne minimálního vyměřovacího základu, stanoví se pojistné právě z minimálního vyměřovacího základu. Minimální měsíční vyměřovací základ u sociálního, resp. důchodového pojištění v případě hlavní činnosti stanovíme jako 30 % průměrné mzdy a zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Pro rok 2024 je to částka 13 191 Kč. Pro výpočet předepsaného pojistného ho vynásobíme 29,2 % a zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Na sociálním pojištění za rok 2024 by podnikatel měl odvést 46 222 Kč.

Grafik s ročním příjmem 1 600 000 Kč uplatňuje jako živnostník 60% výdajový paušál. Ve společné domácnosti s ním žije manželka, která je po celý rok na rodičovské dovolené a její roční započitatelný příjem nepřesáhl 68 tis. Kč. Dále dvě nezletilé vyživované děti (jedno je do tří let věku). V minulém roce zaplatil na úrocích z hypotečního úvěru 50 000 Kč. Podnikání trvalo celý kalendářní rok, taktéž slevy na dani a daňové zvýhodnění si podnikatel uplatní za celé zdaňovací období. Podnikatel tedy bude na formuláři daňového přiznání žádat finanční úřad o výplatu daňového bonusu ve výši 4 704 Kč.

Zdravotní pojištění začínáme počítat jako rozdíl mezi příjmy a výdaji (v případě činnosti vykonávané po celý rok). Částku následně vydělíme dvěma. Vyjde nám tzv. vyměřovací základ (320 000 Kč). Pokud výsledek nedosáhne alespoň hodnoty minimálního ročního vyměřovacího základu, zaplatíme minimální pojistné ve výši 13,5 % právě z minimálního ročního vyměřovacího základu. Měsíční minimální vyměřovací základ OSVČ vypočteme jako 50 % průměrné měsíční mzdy. Pro rok 2025 je to částka 23 278,50 Kč. Roční minimální vyměřovací základ odpovídá jejímu dvanáctinásobku, tedy 279 342 Kč. Podnikatelův vyměřovací základ přesáhl hranici minimálního ročního vyměřovacího základu pro rok 2025 a proto platí zálohy z reálných příjmů. Vyměřovací základ je tedy ve výši 320 000 Kč ze kterého se stanoví předepsané pojistné (13,5 %). V našem případě vyjde 43 200 Kč. Tato částka se následně porovnává se skutečně odvedeným pojistným.

Minimální měsíční vyměřovací základ u sociálního, resp. důchodového pojištění v případě hlavní činnosti stanovíme v roce 2025 jako 35 % průměrné mzdy (ta je pro rok 2025 ve výši 46 557 Kč) a zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Jde o částku 16 295 Kč. Podnikatelův vyměřovací základ vzešlý z reálných příjmů spočítáme u důchodového pojištění jako 55 % daňového základu, vyjde nám 352 000 Kč. Pro výpočet předepsaného pojistného vyměřovací základ z reálných příjmů vynásobíme 29,2 % a zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Na sociálním, resp. důchodovém pojištění za rok 2025 by podnikatel měl odvést 102 784 Kč. Tato částka se opět porovná se skutečně odvedeným pojistným.

Důležité Odkazy a Kalkulačky

• Kalkulačka: Paušální daň 2025
• Kalkulačka OSVČ a výběr témat
• Daňová kalkulačka pro OSVČ

Tabulka: Kalkulace daně a pojistného OSVČ (příklad)

Hrubý zisk za rok 2024	Daň z příjmu	Sociální pojištění	Zdravotní pojištění	Čistý zisk
[Hrubý zisk]	[Daň z příjmu]	[Sociální pojištění]	[Zdravotní pojištění]	[Čistý zisk]
...	...	...	...	...

tags: #jak #vypočítat #daně #OSVČ

Oblíbené příspěvky:

• Výpočet průměrné mzdy
• Přestávky v práci: co je nového?
• Role klíčového pracovníka
• Ochrana podnikání OSVČ
• Brigáda u koní