Jak se vyplácí odstupné: Podmínky, nároky a důležité informace
Dostat výpověď není příjemné. Ukončení pracovního poměru je v některých případech spojeno s nárokem zaměstnance na odstupné. Jedná se o finanční kompenzaci, na kterou má v případě nezaviněného ukončení pracovního poměru zaměstnanec nárok. Jak je to nárokem na něj a v jaké výši vám náleží?
V tomto článku se podíváme na to, za jakých podmínek a v jaké výši je možné odstupné získat. Je nezbytné být informován o tom, za jakých podmínek a v jaké výši je možné odstupné získat.
Co vám (doopravdy) říkají účetní výkazy
Kdy vzniká nárok na odstupné?
Zákoník práce jednoznačně stanoví, že vzniká zaměstnanci nárok na odstupné při nezaviněném ukončení pracovního poměru. Na odstupné máte nárok, pokud s vámi zaměstnavatel ukončí pracovní poměr, který trval alespoň 2 roky, z důvodů uvedených v § 63 zákoníku práce.Na odstupné mají podle § 67 ZP nárok zaměstnanci, se kterými je rozvázán pracovní poměr výpovědí ze strany zaměstnavatele z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) ZP nebo dohodou z týchž důvodů.
Musí totiž dojít k některé ze situaci, vyjmenovaných v zákoníku práce:
- Zaměstnavatel přestane existovat.
- Zaměstnavatel se přesunuje.
- Pozice zaměstnance se stane nadbytečnou.
V případě ukončení pracovního poměru dohodou v ní musí být explicitně uvedený jeden z těchto důvodů. Pokud vás zaměstnavatel propustí z těchto důvodů, na odstupné máte nárok i v případě, že pracovní poměr končí dohodou.
Nárok na odstupné však v každém případě vzniká pouze ze zákonem stanovených důvodů, které jsou uvedeny v § 63 zákoníku práce.
Na odstupné máte nárok i v případě, že je doba trvání pracovního poměru libovolná, musí však dojít k oboustranné dohodě, tj. zaměstnanec se stal nadbytečným a jeho pozice bude např. zrušena.
Důležité: Pokud výpověď podáte vy, odstupné nedostanete. Pokud jste to vy, kdo dává výpověď, nárok na odstupné bohužel nemáte.
Zaměstnanec nemůže mít právo na odstupné, pokud dal výpověď sám, nebo byl propuštěn z důvodů, které vyplývají z porušení pracovních povinností. A do třetice nárok na odstupné nevzniká ani pokud dojde k výpovědi ze strany zaměstnavatele z jiných důvodů, například pro hrubé porušení pracovních povinností.
Odstupné se nevyplácí ani když máte smlouvu na dobu určitou a ta vyprší.
Zákonem chráněné skupiny: Zaměstnanci, kteří patří do specifických chráněných skupin, např. zaměstnanci se zdravotním postižením, mohou mít nárok na zvláštní ochranu a práva týkající se odstupného.
Důchodci a odstupné: Důchodci, kteří jsou stále zaměstnaní, ať už na plný nebo zkrácený úvazek, mohou mít nárok na odstupné stejným způsobem jako ostatní zaměstnanci. I když důchodce nemusí mít nárok na odstupné, může mít přístup k jiným formám ochrany, včetně penzijních a sociálních dávek.
Odstupné ze zdravotních důvodů
Nárok na odstupné ze zdravotních důvodů je důležitou formou ochrany zaměstnanců, kteří se ocitli v nepříjemné situaci způsobené zdravotními komplikacemi.Zaměstnanci náleží odstupné v případě, že dle lékařského posudku nesmí, nebo nemůže, vykonávat práci z důvodu zdravotního postižení, nemoci z povolání, nebo zdravotního úrazu.Odstupné v tomto případě činí nejméně 12 násobek průměrného měsíčního výdělku.
Odstupné náleží také zaměstnanci, se kterým byl pracovní poměr ukončen výpovědí nebo dohodou ze zdravotních důvodů podle § 52 písm. d) ZP. Podmínkou je, že podle lékařského posudku ztratil zaměstnanec dlouhodobě způsobilost vykonávat dosavadní práci (např. v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání).
Pokud utrpíte vážný pracovní úraz nebo u vás propukne nemoc z povolání, dostanete o dost vyšší odstupné. Konkrétně máte nárok na nejméně 12násobek průměrného měsíčního platu. Pracovní úraz nebo nemoc z povolání však musí potvrdit odborný lékařský posudek.
Pokud zaměstnanec ukončí pracovní poměr z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti (pracovní úraz, onemocnění způsobené povoláním apod.) nově vyplácí odstupné přímo pojišťovna, u níž je zaměstnavatel ze zákona pojištěn. Výše odstupného činí 12násobek měsíčního výdělku a zůstává tím pádem zachována.
Zaměstnanci, který okamžitě zruší pracovní poměr podle § 56 odst. 1 písm. b) ZP, náleží od zaměstnavatele náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. To se týká situací, kdy zaměstnanec předloží lékařský posudek, že nemůže vykonávat dosavadní práci bez vážného ohrožení zdraví, a zaměstnavatel ho do 15 dnů nepřevede na jinou vhodnou práci.
Výše odstupného
Jakmile nastane některá z uvedených situací, musí zaměstnavatel určit, jak vysoké odstupné zaměstnanci náleží. Výše odstupného závisí na délce pracovního poměru - při zaměstnání do 1 roku činí jednonásobek, při délce 1-2 roky dvojnásobek a nad 2 roky trojnásobek průměrného měsíčního výdělku.
Ve výše uvedených případech je odstupné stanoveno podle odpracovaných let. Minimální výše odstupného je v případě rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů zaručena podle počtu odpracovaných let. Pro výpočet výše odstupného je důležité vědět, jak dlouho trval pracovní poměr.
Doba trvání pracovního poměru se počítá od nástupu do zaměstnání do okamžiku, kdy je podána výpověď z pracovního poměru nebo uzavřena dohoda o ukončení pracovního poměru.
Zaměstnanec, který působí u svého zaměstnavatele méně než rok, dostane odstupné alespoň ve výši jednoho průměrného měsíčního výdělku.
Průměrný výdělek se určuje z hrubé mzdy. V zásadě jde o průměr z výdělků za poslední ukončené čtvrtletí. To znamená, že pokud se řeší průměrný výdělek např. ke konci září, tak se hodnotí čtvrtletí duben až červen.
Výpočet odstupného vychází z pravidel stanovených zákoníkem práce, přičemž klíčovou roli hraje rozhodné období pro výpočet odstupného. Toto období zahrnuje poslední ukončené čtvrtletí, ze kterého se stanoví průměrný měsíční výdělek.
Pro účely odstupného se vychází z průměrného měsíčního výdělku. Vypočítá se tak, že průměrný hodinový výdělek násobíme týdenní pracovní dobou zaměstnance (obvykle 40 hod) a koeficientem 4,348 (průměrný počet týdnů v 1 měsíci).
| Délka pracovního poměru | Výše odstupného |
|---|---|
| Méně než 1 rok | 1 průměrný měsíční plat |
| 1-2 roky | 2 průměrné měsíční platy |
| Více než 2 roky | 3 průměrné měsíční platy |
| Pracovní úraz nebo nemoc z povolání | 12 průměrných měsíčních platů |
Příklad: Josef pracoval 5 let ve výrobní společnosti a 31. ledna dostal výpověď pro nadbytečnost. Poběží mu ještě dvouměsíční výpovědní doba, jeho pracovní poměr tedy reálně skončí 31. března. Zaměstnavatel Josefovi vyplatí odstupné ve výši tří měsíčních platů.
Uvedené výše odstupného jsou stanoveny jako minimální. Nikdo a nic tedy zaměstnavateli nebrání vyplatit zaměstnanci i odstupné vyšší, případně také v jiných případech, než říká zákoník práce.
Pokud je pracovní poměr ukončen ze strany zaměstnavatele z organizačních důvodů, může zaměstnavatel z dobré vůle výši odstupného i zvýšit.
Kromě zákonného odstupného lze sjednat také smluvní odstupné. To je možné nad rámec zákonného nároku, a to buď ve vyšší výši (např. pětinásobek nebo dvanáctinásobek výdělku), nebo z jiných důvodů, než uvádí § 67 ZP.
Kalkulačky pro výpočet odstupného
Na internetu se dají nalézt také kalkulačky pro výpočet odstupného. Zde stačí zadat jak dlouho trval váš pracovní poměr, zda došlo k ukončení zaměstnání na základě lékařského posudku a následně potřebujete znát hrubou mzdu a počet odpracovaných hodin za poslední tři měsíce. Veškeré informace naleznete na své výplatní pásce.
Kdy a jak se odstupné vyplácí?
Podle zákoníku práce musí zaměstnavatel vyplatit odstupné v nejbližším výplatním termínu od skončení pracovního poměru. Obě strany se však mohou domluvit na dřívějším i pozdějším termínu. Například přímo ke dni ukončení poměru.
Zaměstnavatel je povinen odstupné vyplatit po skončení pracovního poměru nejpozději v nejbližším výplatním termínu. Odstupné vyplácí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru, případně na pozdějším termínu výplaty.
Co dělat, pokud zaměstnavatel odstupné neposlal? Zkuste jej nejprve vyzvat písemně k nápravě. V případě, že zaměstnavatel po domluvě odstupné stále nezaslal, zkuste jej nejprve vyzvat písemně k nápravě.
Žádost o odstupné by měla být podána písemně.
Odvody a daně z odstupného
Z každé výplaty zaměstnavatel odvádí povinné zálohy na sociální a zdravotní pojištění, z odstupného se však povinné zálohy neplatí. Zdanění odstupného se ale nevyhnete. Platí zde daň příjmů ve výši 15 % stejně jako u klasického výdělku.
Odstupné podléhá klasické dani z příjmu. Odstupné podléhá dani z příjmů fyzických osob ve výši 15 %. Zaměstnavatel ani zaměstnanec z výplaty odstupného neodvádějí sociální ani zdravotní pojištění.Odstupné je oboustranně výhodné zejména proto, že se z něj neodvádí odvody na sociální a zdravotní pojištění (to se netýká zdanění, jak jsme zmínili výše). To v praxi znamená, že zaměstnavatel ušetří a zaměstnanec dostane víc.
Odvody na sociální a zdravotní pojištění ale bude nutné odvést, pokud dostanete odstupné z jiného než zákonem stanoveného důvodu.
Důležité je, že odstupné poskytnuté z důvodů podle zákoníku práce se nezahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení ani na zdravotní pojištění. Do vyměřovacího základu se nezapočítává ani odstupné, poskytnuté zaměstnanci ve vyšší částce, než odpovídá úpravě dle § 67 zákoníku práce.
Odstupné a podpora v nezaměstnanosti
To, že vám bylo vyplaceno odstupné, může ovlivnit ještě jednu podstatnou věc a to podporu v nezaměstnanosti. Pokud od zaměstnavatele obdržíte nějakou finanční náhradu tohoto typu, termín začátku podpory od Úřadu práce se posune podle částky, která vám bylo vyplacena. To znamená, že pokud bylo odstupné ve výši jednoho platu, začnete pobírat podporu až po jednom měsíci.
I když se Josef půjde registrovat na úřad práce hned 1. dubna, podporu bude dostávat až od 1. června.
Mám nárok na podporu, když jsem dostal odstupné? Jedna z běžných otázek, které zaměstnanci pokládají po ukončení pracovního poměru. Podpora v nezaměstnanosti je dávka poskytovaná státem, která má pomoci lidem, kteří ztratili zaměstnání a aktivně hledají novou práci. Ano, i když zaměstnanec obdrží odstupné, může mít nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Zaměstnanci, kteří mají nárok na odstupné, po odpovídající dobu nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Délka evidence na Úřadu práce: Po skončení pracovního poměru a vyplacení odstupného je třeba se zaregistrovat na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Výše odstupného: Pokud má zaměstnanec dostatečné odstupné, může to mít vliv na okamžité vyplácení podpory.
Dříve platilo, že jste napřed čerpali odstupné a až poté vám začala chodit podpora v nezaměstnanosti.
Vrácení odstupného
Zákon myslí i na situaci, kdy se zaměstnanec do stejného zaměstnání vrátí dříve než po uplynutí doby, za kterou mu bylo vyplaceno odstupné. Tehdy je povinen poměrnou částku zaměstnavateli vrátit.
Zaměstnanci vrací část odstupného, pokud se vrátí do stejného zaměstnání dříve, než uplynou tři měsíce od ukončení původního pracovního vztahu.
Pokud zaměstnanec po skončení pracovního poměru bude následně u téhož zaměstnavatele vykonávat práci v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, je povinen tomuto zaměstnavateli odstupné nebo jeho poměrnou část vrátit. Poměrná část odstupného se stanoví podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby, určené v předchozí větě.
Odstupné se nebude vracet v případě, bude-li zaměstnanec pro dosavadního zaměstnavatele po skončení pracovního poměru a vyplacení odstupného následně pracovat na základě dohody o provedení práce.
Promlčení nároku na odstupné
Promlčecí doba k vykonání práva zaměstnance na odstupné je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.
Promlčují se všechna práva majetková.
Jestliže by věřitel, poté, co mu vznikla možnost uplatnit svá práva, příliš dlouho otálel, ztížila by se možnost dopátrat se skutkového stavu. Účelem promlčení je pak ochrana obou stran závazku.
Právo upravené v pracovněprávních vztazích se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době stanovené v občanském zákoníku.
Pokud lze právo vymoci u soudu (orgánu veřejné moci), počíná promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé.
Diskriminace a odstupné
Pokud je zaměstnanec propuštěn na základě diskriminačních důvodů (např. věku, pohlaví, rasy), může mít nárok na dodatečné kompenzace a právní ochranu.
Dle těchto soudů žalobcem tvrzená diskriminace z důvodu věku a počtu odpracovaných let u zaměstnavatele prokázána nebyla, neboť z provedených důkazů jednoznačně vyplynulo, že zaměstnavatel ve stejném období, kdy skončil pracovní poměr se žalobcem, skončil pracovní poměr i s dalšími zaměstnanci, přičemž počet těchto zaměstnanců ve věku vyšším než žalobce je zcela srovnatelný s počtem zaměstnanců ve věku nižším než žalobce.
Jsou-li dány podmínky pro skončení pracovního poměru v rámci mezí (způsobů skončení pracovního poměru) stanovených zákonem, nelze ve využití této zákonem dané dispozice spatřovat nerovnost či diskriminaci.
Zaměstnavateli nelze bez dalšího upírat právo na využití dispozic, daných zákonem. Přes zdůraznění rovnosti v právu nelze opomenout, že hlavní hodnotou chráněnou soukromým právem je (smluvní) svoboda. Nelze tak dospět k závěru, že by nevytvořením právního podkladu pro přiznání vyššího odstupného podle kolektivní smlouvy (tj. dohodou) došlo k porušení zásady rovného zacházení.
tags: #jak #se #vyplaci #odstupne #podmínky
