Aktuálně se ve veřejném prostoru setkáváme s diskusemi o zvýšení daňových odvodů osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). To nás může vést k otázkám, jaké lze nalézt rozdíly mezi výkonem práce u OSVČ a prací zaměstnanců pracujících v pracovním poměru k zaměstnavateli.

Je pak zřejmé, že rozdílů lze najít celou řadu. Hlavní rozdíl pramení z toho, že zaměstnanec je, na rozdíl od OSVČ, primárně chráněný na základě ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, zatímco u OSVČ tomu tak není.

Zdroj: finance.cz

Právní Ochrana a Nároky

Zaměstnanec má poté např. nárok na:

• Náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity.
• Náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění (§ 271c zákoníku práce).
• Náhradu účelně vynaložených nákladů na léčení.
• Náhradu věcné škody.

Jestliže zaměstnanec na následky nemoci z povolání zemřel, mají pozůstalí nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem dle ustanovení § 271 g) zákoníku práce, dále na výživu pozůstalých dle ustanovení § 271h) zákoníku práce a současně na jednorázovou náhradu nemajetkové újmy dle ustanovení § 271i) zákoníku práce i na náhradu věcné škod dle ustanovení § 271j) zákoníku práce.

OSVČ nemá na rozdíl od zaměstnance dále zákonný nárok na dávky náležející zaměstnanci při ošetřování člena rodiny.

Peněžitá Pomoc v Mateřství

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství vzniká za splnění dvou daných podmínek. Žadatel - zaměstnanec o peněžitou pomoc v mateřství musí být v době nástupu na dávku nemocensky pojištěn nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění.

K tomu musí žadatel splňovat druhou, specifickou podmínku - být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na tuto dávku (to je zhruba 9 měsíců nemocenského pojištění v rozložení dvou let). Tato podmínka nemusí být splněna jen u jednoho zaměstnavatele či z jednoho pojištění.

Žadatelé - OSVČ pak mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jen pokud si dobrovolně a po určitou dobu platí nemocenské pojištění. OSVČ musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.

Současně musí účast na nemocenském pojištění (ze zaměstnání nebo z podnikání) trvat alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou podporu v mateřství, tj.

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má pak i žadatel, která na ni nastoupí po skončení pojištění v ochranné lhůtě, což se týká jako zaměstnanců, tak i OSVČ.

Ochranná lhůta pro případy uplatnění nároku na peněžitou pomoci mateřství u žen, jejichž pojištění skončilo v době těhotenství, činí 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo.

Mzda a Odpovědnost

Mezi dalším pak OSVČ nemá zaručenou minimální, resp. zaručenou mzdu, což naopak u zaměstnanců upravuje na základě zákoníku práce nařízení vlády č.

Zaměstnanci oproti OSVČ dále mají např. omezenou odpovědnost za škodu, a to do výše 4,5násobku průměrného výdělku zaměstnance za předpokladu, že škoda byla způsobena neúmyslně, tj. nedbalostně, a že byla způsobena bez vlivu alkoholu či drog v souladu s ustanovením § 257 odst.

Pracovní Doba a Příplatky

Podobně jsou pak zaměstnanci chráněni například v otázce maximální délky pracovní doby, přestávek v práci, dostávají příplatky za přesčasy, práci o víkendech, svátcích či za noční práci.

Zaměstnanci pak mají zákoníkem práce také daný výplatní termín, svou mzdu či plat musejí dostat nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, za který jim mzda či plat náleží. V případě OSVČ to neplatí, když pracuje večer, pracuje večer, nikdo mu automaticky nezaplatí navíc práci o víkendu, svátcích a podobně.

Výhody OSVČ

Výhodou OSVČ oproti zaměstnancům naopak může být například možnost spolupráce mezi manžely jako OSVČ. Ovšem OSVČ nemůže svého manžela zaměstnat.

OSVČ má dále možnost rozhodnout se o čase, ve kterém bude svou činnost vykonávat a nemá na rozdíl od zaměstnance povinnost plnit pokyny nadřízeného.

Administrativní Zátěž a Benefity

Výhodou zaměstnanců je pak dle mého názoru naopak menší administrativní zátěž. OSVČ se musí o vyřizování daní, odvodů či dalších záležitostí starat sám, případně platit příslušnému odborníkovi za administraci těchto záležitostí.

Podobně na štíru na tom navíc OSVČ jsou i s dalšími „nulovými“ zaměstnaneckými benefity, jako je např. OSVČ navíc na rozdíl od zaměstnanců také nemají nárok ani na volno s náhradou mzdy v případě svatby, pohřbu apod., Nemají pak samozřejmě ani nárok ani na nejkratší možnou, tj.

Počet Zaměstnanců a OSVČ v ČR

Česká správa sociálního zabezpečení k 31. březnu 2022 evidovala cca 4,5 milionu zaměstnaných pojištěnců, kteří platí pojistné na sociální zabezpečení. Oproti tomu osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), které jsou povinny platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění, bylo více než 700 tisíc.

Kontrola Povinností vůči ČSSZ

Pokud jste zaměstnanci, je to s vašimi povinnostmi vůči ČSSZ o něco jednodušší, protože zaměstnavatel je povinen vás přihlásit a odvádět za vás pojistné. Veškerá komunikace s ČSSZ tak probíhá prostřednictvím vašeho zaměstnavatele.

Zaměstnancům však ČSSZ nabízí celou řadu elektronických služeb, díky kterým si můžete zkontrolovat, zda zaměstnavatel splnil své povinnosti a k nemocenskému pojištění vás přihlásil či za vás odevzdal evidenční list důchodového pojištění, který je jedním ze zásadních dokladů pro výpočet důchodu.

Přehled nejdůležitějších služeb ePortálu, které můžete pro vlastní kontrolu využít, najdete níže. Služby jsou dostupné po přihlášení na ePortál, například prostřednictvím bankovní identity (jak se přihlásit na ePortál ukáže návodné video).

1. Informativní důchodová aplikace: Nejjednodušší způsob, jak zkontrolovat, zda máte v naší evidenci uvedeny veškeré doby zaměstnání či podnikání.
2. Informace o pojistných vztazích zaměstnance: Zda zaměstnavatel skutečně toto oznámení učinil, si můžete ověřit prostřednictvím služby Informace o pojistných vztazích zaměstnance.
3. Náhled na evidenční listy důchodového pojištění od roku 2004: Zda váš evidenční list do ČSSZ skutečně dorazil, zjistíte snadno právě prostřednictvím ePortálu ČSSZ.

Povinnosti OSVČ vůči ČSSZ

Pokud patříte mezi osoby samostatně výdělečně činné, k vašim hlavním povinnostem v rámci sociálního zabezpečení náleží placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v případě účasti na nemocenském pojištění OSVČ placení pojistného na nemocenské pojištění a podávání přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok.

K dalším povinnostem OSVČ patří oznamování rozhodných skutečností (tj. zejména oznámení zahájení, přerušení a ukončení činnosti nebo zániku důvodů pro posouzení činnosti jako vedlejší).

Jako OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost máte povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění alespoň v minimální výši ode dne zahájení činnosti.

Pokud vykonáváte samostatnou výdělečnou činnost jako činnost vedlejší, platíte zálohy v případě, že jste v předchozím kalendářním roce vykonávali samostatnou výdělečnou činnost a daňový základ za tento kalendářní rok dosáhl výše zakládající účast na důchodovém pojištění, anebo v případě, že se k účasti na důchodovém pojištění dobrovolně přihlásíte.

Výši minimálních záloh pro tento rok naleznete na našem webu.

Jestliže jste alespoň část kalendářního roku vykonávali samostatnou výdělečnou činnost, jste povinni podat přehled o příjmech a výdajích OSVČ za uplynulý kalendářní rok příslušné správě sociálního zabezpečení.

Výjimkou jsou OSVČ, jejichž daň z příjmů za dané zdaňovací období je rovna paušální dani, protože ty přehled o příjmech a výdajích OSVČ za daný kalendářní rok nepodávají.

Více o termínech a způsobech podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ naleznete v této části webových stránek.

Dobrovolné Nemocenské Pojištění OSVČ

Účast na nemocenském pojištění je u OSVČ zcela dobrovolná. Z nemocenského pojištění OSVČ je poskytováno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství (PPM), otcovská a dlouhodobé ošetřovné.

Nárok na dávku nemocenského pojištění vznikne OSVČ při splnění zákonem stanovených podmínek. Jednou z nich je, aby OSVČ každý měsíc zaplatila pojistné na nemocenské pojištění. Minimální měsíční pojistné letos činí 147 Kč.

Další podmínkou je délka účasti na nemocenském pojištění před vznikem sociální události. Pro nemocenské, otcovskou a dlouhodobé ošetřovné jsou to tři měsíce bezprostředně předcházející dni vzniku sociální události. Pro PPM je třeba 270 dnů účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před nástupem na PPM, z toho minimálně 180 dnů z nemocenského pojištění OSVČ v posledním roce před nástupem na PPM.

Jistoty a Nejistoty

Práce na hlavní pracovní poměr (HPP) nebo práce jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) jsou často zvažovanou a diskutovanou otázkou jak u mladých lidí končících školu, tak u ostřílených zaměstnanců, kteří by rádi změnili svůj životní styl. Jaké výhody a nevýhody s sebou oba typy zaměstnání nesou? Vezmeme to zkrátka.

Jako OSVČ nemáte v podstatě žádné jistoty, pokud tedy nepracujete pro jednu firmu na full time, což není legální a takováto forma spolupráce se nazývá švarcsystém. Vaší jedinou jistotou jste si vy sami. Spolehnout se ve všech oblastech musíte především sami na sebe. Za určité poplatky se o vás stát postará, ale v mnohem menší míře než o klasického zaměstnance.

Jakou jistotu tedy máte? Pokud se stane, že vám klient nezaplatí vystavenou fakturu, máte omezenější možnosti, jak peníze získat. Tyto spory se řeší v pokročilé fázi soudně. Nemáte nárok na placenou dovolenou a klient spolupráci s vámi může kdykoli vypovědět bez nároku na odstupné. Nárokovat si nemůžete ani odměny a příplatky.

Jako OSVČ si sami měsíčně odvádíte poplatek na zdravotní a sociální dávky. V případě nemoci máte nárok na nemocenskou až od 15. dne nemoci a jen v případě, že jste si minimálně 3 měsíce před onemocněním začali platit dobrovolné nemocenské pojištění. Přihlásit k tomuto poplatku se můžete na ČSSZ, pod níž z hlediska bydliště spadáte. Daňové přiznání si musíte podat sami, ale samozřejmě můžete o pomoc požádat účetní. Za jeho správné vyplnění nesete plnou zodpovědnost.

Výhody Zaměstnání

Jako zaměstnanec si můžete být vždy jistý, že vám podle zákoníku práce bude vyplacena mzda, máte nárok na 20 dní dovolené a maximálně 12hodinou pracovní dobu. Pracovní poměr s vámi zaměstnavatel může ukončit jen podle důvodů stanovených zákonem. V zaměstnání máte nárok na benefity, jež zaměstnavatel nabízí. O odvod sociálních a zdravotních dávek se stará zaměstnavatel a v případě nemoci, je vám již od 1. dne zaměstnavatelem vyplácená náhrada mzdy. Od 15. dne máte nárok na nemocenskou. Na nemocenskou máte od 15.

Zaměstnanci mají také vyšší důchody i podporu v nezaměstnanosti vůči OSVČ, a to kvůli rozdílenému způsobu výpočtu dávek. Mezi nesporné výhody spadá i to, že za vás zaměstnavatel podává daňové přiznání, za které v případě chyby nese zodpovědnost.

V případě, že jako zaměstnanec firmě způsobíte škodu, budete zaměstnavateli splácet náhradu ve výši maximálně 4,5 násobku vašeho průměrného měsíčního výdělku.

Pokud jste zaměstnanec na hlavní pracovní poměr, máte nárok na placenou mateřskou dovolenou, a pokud je někdo z rodiny nemocný, můžete žádat také placené ošetřovné v délce 9 pracovních dnů.

Mateřská Dovolená u OSVČ

V případě, že pracujete jako OSVČ, můžete placenou mateřskou dovolenou čerpat jen v případě, že si platíte dobrovolné nemocenské pojištění, a to 270 dní před tím, než jej chcete využít. Vyplácená finanční částka nedosahuje takové hodnoty jako u maminek, které byly zaměstnané na hlavní pracovní poměr.

Hypotéka a Půjčky

Jako zaměstnanci zpravidla nemáte problém se žádostí o hypotéku nebo půjčku. Jedinou podmínkou, kterou většinou musíte splňovat, je uplynutí 3měsíční zkušební doby a ideálně mít smlouvu na dobu neurčitou. Živnostníci mají s vyřízením půjčky nebo hypotéky větší starosti, které se pojí zejména s její výškou.

Banka výši příjmů počítá podle daňového přiznání (ze zisku) a také často požaduje, aby za sebou živnostník měl minimálně 24 měsíců podnikání. Maximální splátku banka zvažuje podle odečtení životního minima.

Příklad: Pokud máte oficiální příjem 600 000 Kč za rok, což znamená výdělek 50 000 Kč za měsíc s paušálními náklady 60 % bez placení nemocenského pojištění, může její maximální měsíční splátka činit 8 808 Kč.

V praxi k OSVČ různé banky přistupují jinak a i když budete odmítnuti od jedné, zkuste to u jiné.

Výhody Práce na Živnostenský List

Možná, že živnostník nemá tolik jistot, jako zaměstnanec na HPP, ale svoje výhody práce na živnostenský list určitě přináší. Sami si určujete, jak bude vypadat váš pracovní den. Pokud preferujete práci z domova, máte vyhráno. Rozhodnout se však můžete i pro práci ve sdílených kancelářích nebo jiných veřejně přístupných prostorech. Velkou výhodou je, že si díky nižším odvodům na daních můžete vydělat více peněz.

Nejste svázáni pravidly firmy. Nikdo vás nepřinutí dodržovat dresscode a nemusíte dělat zbytečnou práci jen proto, že si to váš nadřízený přeje. Při práci „na sebe“ je rozhodně nesporné to, že mnohem efektivněji pracujete. Děláte práci, která vás baví a ne tu, kterou vám přidělí někdo jiný. Navíc si své „spolupracovníky“ nebo spíše klienty vybíráte. Dohoda mezi vámi je obvykle snazší než na postu nadřízení a podřízený.

Jako podnikatel však musíte změnit své uvažování a přemýšlení o práci. Musíte také více finančně plánovat a vzít nad sebou velkou část zodpovědnosti. Pověst totiž budujete sobě a svému jménu.

Rozhodování Mezi Zaměstnáním a Podnikáním

Rozhodování o tom, jestli být zaměstnaný, nebo se pustit na dráhu podnikatele, většinou nepřijde ze dne na den. Někdy Vás k tomu dovedou okolnosti, jindy už třeba bokem podnikáte a přemýšlíte, jestli živnost nerozjet naplno. Ať už o změně uvažujete z jakéhokoliv důvodu, vyplatí se vědět, v čem se živnost a zaměstnání liší - včetně povinností a možných rizik.

Tápete mezi pojmy OSVČ, živnostník, podnikatel nebo práce na IČO?

Zaměstnání nabízí stabilitu, pravidelný příjem a méně administrativy. Je však spojené s větším omezením a kontrolou vedení. Naopak podnikání přináší svobodu - výdělek závisí na Vás a sami rozhodujete o svém čase.

Benefity a Časová Flexibilita

Benefity (stravenky, auto, vzdělávání...) dle nabídky firmy. OSVČ nemá benefity; stravné, auto apod.

V zaměstnání máte většinou pevně danou pracovní dobu nebo aspoň rámec, kdy musíte být k dispozici. Volno si domlouváte se šéfem a práce má jasný začátek i konec. V podnikání si čas řídíte sami. Můžete pracovat ráno, večer nebo klidně o víkendu podle toho, co Vám vyhovuje a jak dobře si dokážete zorganizovat svůj čas a povinnosti.

TIP: Dejte si pozor na švarcsystém! Nejlépe působí kombinace výhod obou variant. Když s Vámi zaměstnavatel neuzavře pracovní smlouvu a místo toho po Vás chce faktury, ale Vy pracujete podle jeho pokynů, v přesně stanovenou dobu, používáte firemní vybavení a Vaši práci někdo řídí a kontroluje (ať už z kanceláře nebo na dálku), může jít o tzv. švarcsystém.

Daňová Evidence a Odvody

V zaměstnání se o většinu administrativy stará mzdová účetní. Spočítá daně z příjmů, sociální a zdravotní pojištění a odešle všechny povinné odvody státu. Vy jen podepíšete daňové prohlášení a dál už nemusíte nic podávat. U OSVČ je to jiné. Ať už jde o odvody, daňové přiznání nebo přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu, vše si hlídáte, počítáte, oznamujete úřadům a platíte sami.

OSVČ neplatí daně a odvody z celé částky, kterou si vydělá, ale z příjmů po odečtení výdajů.

1. Vedete daňovou evidenci nebo účetnictví a ke každému nákladu máte účetní doklad (materiál, software, telefon nebo doprava apod.).
2. Použijete tzv. paušální výdaje a z příjmů si odečtete pevně dané procento podle typu své činnosti; v tomto případě se obejdete bez sbírání účtenek.

sociální pojištění - v roce 2025 minimálně 4 759 Kč měsíčně.

Po sestavení daňového přiznání vyplníte i přehledy pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ, kde dopočítáte pojistné podle skutečně dosažených příjmů. Pokud jste během roku platili nižší zálohy, budete rozdíl doplácet.

Paušální Daň

TIP: Když splňujete podmínky, můžete se přihlásit k tzv. paušální dani, díky které nemusíte podávat daňové přiznání ani přehledy pro pojišťovny. Místo toho zaplatíte jednu měsíční částku, která zahrnuje daň z příjmů i odvody, takže si výrazně zjednodušíte administrativu. Nevyplatí se však každému.

Zdanění OSVČ a Zaměstnance v roce 2023

V článku se zaměříme na otázku související s porovnáním zdanění osoby samostatně výdělečně činné (podnikatele) a zaměstnance s příjmy pouze ze závislé činnosti, a to v právních podmínkách roku 2023. Přitom zdaněním osoby rozumíme nejen vlastní odvod příslušné daně z příjmů fyzických osob, ale i odvedené pojistné na sociální a zdravotní pojištění, a to jak zaměstnancem (prostřednictvím zaměstnavatele), tak podnikatelem.

Vlastní porovnání je řešeno výlučně z hlediska fyzických osob (zaměstnanec a podnikatel), proto zde nezohledňujeme odvody pojistného, které ze zákona povinně hradí zaměstnavatel za sebe.

Výchozí Parametry v roce 2023

• Sazby pojistného na sociální zabezpečení u zaměstnavatele 24,8 % z vyměřovacího základu, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.
• Sazby pojistného na sociální zabezpečení u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu.
• Sazby pojistného na sociální zabezpečení u OSVČ 29,2 % z vyměřovacího základu, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění a 2,1 % z vyměřovacího základu na nemocenské pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění.
• Sazby na zdravotní pojištění u zaměstnavatele 9 % z vyměřovacího základu.
• Sazby na zdravotní pojištění u zaměstnance 4,5 % z vyměřovacího základu.
• Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ v roce 2023 činí 20 162 Kč a výše minimální měsíční zálohy na pojistné činí 2 722 Kč.
• Minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2023 činí 17 300 Kč a minimální měsíční výše pojistného činí 2 336 Kč.

Švarcsystém

Švarcsystém lze definovat jako nelegální zaměstnání formou zastření faktického pracovněprávního vztahu jinou smlouvou. Nelegální práci definuje zákon č. Výkon práce na základě smluv uzavřených podle obchodního nebo občanského zákoníku není v českých podmínkách úplně vyloučen, ale pokud výkon dané práce naplňuje znaky a podmínky závislé práce nebo se jedná o typické profese, které jsou vykonávány v zaměstnaneckém poměru, hrozí dle zákona o zaměstnanosti překlasifikace takového vztahu na závislou práci se sankčními důsledky jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele.

Benefity

Zaměstnání oproti podnikání přináší zaměstnanci řadu plnění-benefitů, které zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům vedle mzdy. Tyto benefity nejen posilují sounáležitost zaměstnanců s firmou a motivují zaměstnance k lepšímu nebo alespoň stabilnímu výkonu, ale také významným způsobem zpříjemní zaměstnanci či jeho rodinným příslušníkům život, resp. snižují jejich soukromé výdaje.

Zaměstnanci ocení jak benefity, které spadají v dnešní době do standardního doplňku k jejich zaměstnaneckému příjmu, tak i benefity neobvyklé s možností vybrat si dle svých potřeb. Mezi typické benefity patří například příspěvek na stravování nebo na produkty spoření na stáří, flexibilní pracovní doba, školení, teambuildingy či večírky pořádané zaměstnavatelem. Obvyklým benefitem také začíná být home-office.

Pojistky ochrany pracovního práva

Další významnou oblastí, kterou je třeba zvážit při rozhodování mezi zaměstnáním a podnikáním, jsou tzv. pojistky ochrany pracovního práva. Tato opatření zohledňují jak pracovní, tak i osobní situaci zaměstnance a jsou zákonem vymahatelná. Vyplývají ze zákoníku práce a jsou přirovnávána k pojistce, neboť k nároku na jejich výplatu dochází v momentě, kdy nastane definovaná událost. Jedná se o tzv. benefity ve mzdové oblasti, mezi které patří např. příplatky za práci přesčas, za noční práci, za práci ve svátek či o víkendech, ve ztíženém pracovním prostředí, za pracovní pohotovost.

Zaměstnavatel má kromě zákoníku práce povinnost řídit se i obsáhlou legislativou z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (tzv. „BOZP“). Kromě toho má zaměstnanec díky povinným sociálním odvodům ze mzdy jednodušší přístup k dávkám nemocenského pojištění jako jsou ošetřovné či dlouhodobé ošetřovné, nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství nebo otcovská.

Ekonomické Rozdíly

Zaměstnanec nese nižší riziko ztráty trvalosti svého příjmu oproti podnikateli, neboť jeho příjem je de facto právními „pojistkami“ chráněn na rozdíl od příjmu podnikatele. Ovšem tyto pojistky jsou tak drahé, že ani zaměstnavatel a ani sociální systém nechce tyto náklady nést, a proto bývají přeneseny do mzdy zaměstnance. Zaměstnanec zvolí bezpečnou variantu zaměstnání s tím, že myslí na to, že v případě nemoci nebo úrazu bude příjmově zabezpečen. Důsledkem zajištění rizika ztráty příjmu však je, že jeho současný disponibilní příjem je nižší, protože zaměstnavatel pomyslně tvoří rezervu na tato rizika z jeho mzdy tím, že stanoví mzdu na nižší úrovni. Pojistky ochrany pracovního práva, resp. sociálního zabezpečení tím pádem výrazně prodražují mzdu zaměstnance.

Podnikatelé také nesou na svých bedrech řadu osobních a ekonomických rizik. Jelikož nebenefitují z uvedených ochranných mechanismů, čelí rizikům z oblasti finanční nejistoty při náhlých osobních nebo zdravotních situacích, nejsou chráněni v případě ztížených pracovních podmínek atd. Problémem bývá, když podnikatelé příliš nehledí do budoucnosti a nevytváří rezervu na budoucí náhlé situace.

tags: #zaměstnanec #vs #OSVČ #rozdíly

Oblíbené příspěvky:

• Podmínky snížení mzdy
• Práce v Tescu Jihlava
• Jak funguje příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření?
• Vzor motivačního dopisu pro sociálního pracovníka
• Czech Railways Benefits Overview