Odměňování za práci ve svátek podle zákoníku práce v České republice
V dnešním článku si shrneme pravidla pro poskytování mzdy či náhrady mzdy v soukromé sféře za dny připadající na svátek. Ukážeme vám na příkladech, v kterých případech náleží zaměstnancům náhrada mzdy za svátek, příplatky za práci konané ve svátek, a v jaké minimální výši musí zaměstnavatel poskytnout tyto zákonné náhrady a příplatky.
Pro pracovněprávní účely považujeme za „svátky“ jak státní svátky, tak i ostatní svátky. Přesné vymezení těchto dnů nalezneme v Zákoně č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. Tyto dny jsou obvykle barevně vyznačeny v plánovacím kalendáři.
Svátky jsou dny, které mají připomínat tradice nebo dějinné události, které zasáhly významným způsobem do dějin české historie. Svátky vymezuje zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu.
Státní svátky jsou ve dnech 1. leden, 8. květen, 5. a 6. červenec, 28. září, 28. říjen a 17. listopad. Jako ostatní svátky stanoví zákon 1. leden, Velký pátek, Velikonoční pondělí, 1. květen, 24. prosinec, 25. prosinec, 26. prosinec.
Poskytování mzdy a její náhrady za práci ve svátek stále patří mezi nejkomplikovanější problémy v oblasti odměňování. Zejména u zaměstnanců, kteří pracují v nerovnoměrném rozvrhu pracovní doby, existují v praxi nejasnosti. Například zda mají dostat náhradu mzdy za svátek, i když v tento den podle rozvrhu směn nepracovali.
Svátky jsou dny, v nichž by zaměstnanci až na výjimečné případy neměli pracovat. Podmínky, za nichž může zaměstnavatel nařídit práci ve svátek, upravuje § 91 zák. práce.
Práci ve svátek lze zaměstnanci nařídit jen ve výjimečných případech uvedených v § 91 zákoníku práce - např. při naléhavých opravách, ochraně života, zdraví nebo majetku. Pokud práce ve svátek nespadá do výjimek a zaměstnanec s ní nesouhlasí, zaměstnavatel mu ji nemůže jednostranně nařídit.
Výjimkou jsou profese, kde je práce o svátcích běžnou součástí režimu (zdravotnictví, doprava, výroba v nepřetržitém provozu). Práci ve svátek může zaměstnavatel nařídit jen v případech vymezených zákoníkem práce (§ 91 odst. 3 ZP).
Velké obchody (nad 200 m²) musí zůstat zavřené 1. ledna, na Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října a také 25. a 26. Na Štědrý den (24. Menší obchody (s plochou do 200 m²) mohou zůstat otevřené i o svátcích.
Pro proplácení svátků je vždy rozhodující pracovní doba konkrétního zaměstnance a především, na který den svátek připadl. Protože pracujete v obchodní společnosti, jste zaměstnán u zaměstnavatele, který tzv. provozuje podnikatelskou činnost (jedná se o zaměstnavatele, který není uveden v § 109 odst. 3 zák. práce). Svým zaměstnancům poskytuje mzdu. To je i Váš případ.
Vzhledem k tomu, že zák. práce nerozlišuje „podnikatelské a nepodnikatelské“ subjekty, je jedním z kritérií pro posouzení rozdílnosti v odměňování zaměstnanců těchto subjektů skutečnost, že pro dříve tzv. nepodnikatelské subjekty se užívá pojem „plat“, kdežto pro podnikatelské subjekty pojem „mzda“.
Nárok na mzdu a náhradní volno
Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí, protože plat je stanoven jako měsíční, tj. Svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den. Jde o zaměstnance s měsíčním platem, plat se mu nekrátí (§ 135 odstavec 1 zák. práce). Podle ustanovení § 348 odstavec 1 písm. d) zák. práce se odpadlá pracovní doba posuzuje jako výkon práce.
Započítává se jako odpracovaná do stanovené týdenní pracovní doby. Připadne-li svátek na dny nepřetržitého odpočinku v týdnu (zpravidla sobota a neděle), svátek se neposuzuje jako výkon práce. Zaměstnanec by stejně nepracoval, i kdyby žádný svátek nebyl.
Obvyklým pracovním dnem u zaměstnance ve vícesměnném pracovním režimu s týdenní pracovní dobou 37,5 hodiny může být kterýkoli den v týdnu. Dny nepřetržitého odpočinku v týdnu mohou připadnout i na jiné dny, než je sobota a neděle.
Zaměstnavatel je povinen vypracovat rozvrh pracovní doby (harmonogram směn) podle § 84 odstavec 1 zák. práce bez ohledu na to, na který den připadne svátek. Směna mu tedy odpadla v důsledku svátku a doba, po kterou z tohoto důvodu nepracoval, se posuzuje jako výkon práce a započítává se do stanovené týdenní pracovní doby v příslušném týdnu jako odpracovaná [§ 348 odstavec 1 písm. d) zák. práce].
V tomto případě platí, že zaměstnavatel zpracuje dopředu harmonogram směn bez ohledu na to, kam připadnou svátky. Při poskytování náhrady mzdy za svátek je nutno rozlišovat zaměstnance s měsíční a hodinovou mzdou.
Zaměstnancům s měsíční mzdou se měsíční mzda v důsledku svátku nezvyšuje ani nekrátí. Tato situace se může řešit i tak, že se měsíční mzda za dne svátku krátí a poskytne se za něj náhrada mzdy. Naopak mzda zaměstnance odměňovaného hodinovou mzdou je přímo úměrná počtu odpracovaných hodin.
Zaměstnanec s hodinovou formou mzdy, kterému odpadne z důvodu svátku směna, dosáhne nižší mzdy (mzda mu ujde), a má nárok na náhradu mzdy. Svátek může připadnout na sobotu a neděli nebo na jiný den, který má zaměstnanec stanoven jako nepřetržitý odpočinek v týdnu.
Dopad svátku do těchto dnů nepřetržitého odpočinku je stejný, i když je to sobota nebo neděle nebo jiný den. Zaměstnanci v těchto případech neodpadne pracovní doba, která by se mohla posuzovat jako výkon práce.
Stejně by nepracoval, i kdyby svátek nebyl. Každý z těchto zaměstnanců odpracuje v týdnu se svátkem svoji stanovenou týdenní pracovní dobu, to je 40 nebo 37, 5 hodiny.
S ohledem na skutečnost, že jedinou přípustnou formou odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě jsou měsíční platy, jejichž výše se nemění v závislosti na počtu pracovních dnů v konkrétním kalendářním měsíci, výslovně se stanoví v § 135 zák.
Protože plat všech zaměstnanců rozpočtových a příspěvkových organizací (platový tarif, příplatek za vedení, osobní a zvláštní příplatek) je podle zák. práce stanoven souhrnem paušálních částek bez ohledu na počet pracovních dnů v konkrétním měsíci, nekrátí se zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, jeho plat.
Je třeba zmínit, že současný zákoník práce již neobsahuje ustanovení, které by vylučovalo nárok na náhradu mzdy za svátek v době neplaceného volna. zaměstnavatel musí den svátku proplatit náhradou mzdy (§115 odst. 3 ZP).
BOZP: Práva a povinnosti zaměstnavatele i zaměstnance!
Náhradní volno a příplatek za práci ve svátek
Pokud zaměstnanec pracoval ve svátek, poskytne mu zaměstnavatel náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek, nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí.
Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna. Příplatek přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin, které odpracoval v období, za něž se plat poskytuje.
Přednost má tedy náhradní volno, příplatek může zaměstnavatel poskytnout až po dohodě se zaměstnancem. V době čerpání náhradního volna zaměstnanec nekoná práci, nepřísluší mu proto za tuto dobu mzda, ale náhrada mzdy.
Zaměstnanec tedy dostane za práci ve svátek mzdu, kterou si „vydělal“ (dosažená mzda) a náhradní volno s náhradou mzdy za tuto dobu ve výši průměrného výdělku. Zaměstnanec se může dohodnout se zaměstnavatelem, že za dobu práce ve svátek místo náhradního volna dostane příplatek. Ten je ve výši hodinového průměrného výdělku.
Zaměstnavatel mu příplatek poskytne spolu s dosaženou mzdou za práci ve svátek. Za práci ve svátek náleží zaměstnanci přednostně náhradní volno v rozsahu práce konané v tento den.
Zaměstnavatel se může se zaměstnancem domluvit na poskytnutí příplatku k jeho dosažené mzdě nejméně ve výši 100 % průměrného výdělku místo náhradního volna. Náhradní volno za odpracovaný svátek náleží i zaměstnanci, kterému dle harmonogramu směn připadla na den svátku plánovaná směna.
Ohledně náhradního volna platí jednoduchá matematika. Kolik svátečních dnů odpracujete, tolik volných dnů musíte dostat. Znamená to, že pokud budete pracovat o Vánocích, náhradní volno si vyčerpáte nejpozději do konce března příštího roku.
Jenže někdy se více než volno hodí peníze navíc, co si budeme povídat. Kolik činí příplatek za svátek? Je to 100 % vašeho průměrného denního výdělku.
Práce přesčas ve svátek
Pokud zaměstnanec pracuje v den svátku a navíc je takto konaná práce nad rámec jeho plánovaných směn, přísluší mu také příplatek za práci přesčas, a to nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku. Práce ve svátek je posuzována jako přesčas, je-li konána nad rámec sjednané týdenní pracovní doby zaměstnance.
Prací přesčas je zejména práce v den svátku, který připadne na den nepřetržitého odpočinku zaměstnance, tedy na sobotu a neděli. Může být, pokud zaměstnavatel na státní svátek přesčas nařídil a splnil podmínky paragrafu 91 zákoníku práce.
Závěr roku bývá ve firmách hektický. Může se tedy stát, že vám zaměstnavatel nařídí práci přesčas. Přesčasy by měl zaměstnavatel nařizovat jen výjimečně a z vážných provozních důvodů. Zákoník práce však už bohužel nevyjmenovává, jaké důvody to mohou být.
V dnešní době, i když v poslední době zaměstnanci často volají po flexibilní pracovní době a po kratších pracovních úvazcích, přesto se vyskytují situace, kdy zaměstnavatel je nucen z nejrůznějších důvodů, zejména ekonomických, nařizovat práci ve svátek, například na právě nadcházející dny svátků 5. a 6. července.
Příklady výpočtů
Příklad 1: Zaměstnanec s měsíční mzdou a náhradním volnem
Zaměstnanec má měsíční mzdu ve výši 27 600 Kč, fond pracovní doby činí 40 hodin týdně, ve svátek odpracoval 8 hodin. Průměrný hodinový výdělek činí 160 Kč. Za svátek mu bylo poskytnuto náhradní volno.
Příklad 2: Zaměstnanec s měsíční mzdou, náhradním volnem za svátek a přesčas
Zaměstnanec má měsíční mzdu ve výši 27 600 Kč, fond pracovní doby činí 40 hodin týdně, ve svátek odpracoval 8 hodin. Průměrný hodinový výdělek činí 160 Kč. Za svátek a práci přesčas mu bylo poskytnuto náhradní volno. Za jednu hodinu práce bude čerpat dvě hodiny náhradního volna, tedy úhrn odpracovaných hodin ve svátek a přesčas.
Příklad 3: Zaměstnanec s měsíční mzdou a příplatkem za svátek
Zaměstnanec má měsíční mzdu ve výši 27 600 Kč, fond pracovní doby činí 40 hodin týdně, ve svátek odpracoval 8 hodin, průměrný hodinový výdělek činí 160 Kč. Za svátek a práci přesčas mu nebylo poskytnuto náhradní volno. Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem, že za práci ve svátek nebude čerpat náhradní volno, ale bude mu poskytnut příplatek za práci ve svátek a na práci přesčas dohoda není.
Příklad 4: Zaměstnanec s měsíční mzdou, příplatkem za svátek a náhradním volnem za přesčas
Zaměstnanec má měsíční mzdu ve výši 27 600 Kč, fond pracovní doby činí 40 hodin týdně. Ve svátek odpracoval 8 hodin, průměrný hodinový výdělek činí 160 Kč. Za svátek mu nebylo poskytnuto náhradní volno, pouze za práci přesčas. Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem na poskytnutí příplatku za práci ve svátek a náhradní volno za práci přesčas.
Příklady z praxe
Příklad č. 1
Zaměstnanec pracuje pondělí až pátek, např. ve středu 28. 10. mu v důsledku svátku tzv. „odpadne“ směna, kterou měl na 28. 10. Pozn. Zaměstnanci v tomto případě náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za mzdu, která mu v důsledku svátku ušla, tj.
Příklad č. 2
Zaměstnanci nenáleží ani mzda, ani náhrada mzdy nebo příplatek, protože na tento den - na tento svátek neměl naplánovanou směnu a žádná mzda mu tudíž neuchází.
Příklad č. 3
Zaměstnanci na den svátku byla směna naplánována a odpracoval ji celou, např. Tomuto zaměstnanci za práci ve svátek náleží dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Po dobu náhradního volna mu náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Příklad č. 4
Zaměstnanec pracuje pondělí až pátek, např. ve středu 28. 10. mu v důsledku svátku měla směna odpadnout. Zaměstnavatel však potřeboval, aby v tento den pracoval. Odpracoval např. 4 hodiny. Zaměstnanci za 4 hodiny práce ve svátek náleží dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek.
Noční směny a svátky
Pro poskytnutí náhradního volna a mzdy za práci ve svátek u zaměstnavatelů s nočními směnami je možné použít zvláštní pravidlo. Den pracovního klidu, tj. Svátek tedy zde není pro pracovněprávní účely v době od 0:00 do 24:00 hodin, ale začíná v hodinu nástupu zaměstnance na plánovanou směnu a trvá 24 hodin.
Stanovení první směny v pracovním týdnu se řídí rozhodnutím zaměstnavatele. Musí však být splněna definice pracovního týdne dle zákoníku práce, tedy, že týden je definován jako sedm po sobě následujících kalendářních dnů.
Pokud například zaměstnavatel stanoví ve svém vnitřním předpisu pravidlo, že za počátek svátku bude považovat 6:00 hodinu ranní, potom den svátku pro účely odměňování začíná až v 6:00 hodin a trvá do 6:00 hodiny následujícího kalendářního dne.
Pan Jedlička pracuje jako správce nemovitostí. Na den 28. 10. 2021, kdy byl státní svátek, mu mimořádně naplánovali směnu od 20:00 hod do 4:00 hod ráno. Zaměstnanec nechce za tuto dobu čerpat náhradní volno a zvolil možnost příplatku za práci ve svátek. Hodinová mzda činí 200 Kč, PHV činí 205 Kč. Zaměstnanec odpracoval celý fond pracovní doby včetně svátku, tj. 176 hod.
V uvedeném příkladu dochází k výkonu noční práce nahodile. Jelikož pan Jedlička není zaměstnancem pravidelně pracujícím v noci, se proto pravidlo o posunu začátku dne svátku neuplatní.
Co dělat, když zaměstnavatel neproplácí svátky
Pokud Váš zaměstnavatel neproplácí odměnu z práci ve svátky nebo víkend, může se jednat o porušování Vašich práv v oblasti pracovněprávních předpisů. Pokud potřebujete v této věci pomoc nebo radu, neváhejte se na nás obrátit. Pomůžeme vám dosáhnout spravedlnosti a ochránit vaše práva.
Pomáháme zaměstnancům s uplatňováním nároků z pracovních úrazů, nemocí z povolání, neplatné výpovědi, neproplacené odstupné, neplatné okamžité zrušení pracovního poměru, a jiné prostřednictvím našich expertů v oboru. Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice.
Stejně tak jsme Vám oporou při řešení pracovních úrazů. Odmítne-li zaměstnavatele příplatek zaplatit ve sjednaném čase, dostává se do prodlení. Napište zaměstnavateli písemně výzvu k proplacení vašich nároků. Neplní-li zaměstnavatel své povinnosti, máte možnost v rámci navazujících, posloupných kroků sjednat nápravu.
tags: #zamestnavatel #neproplaci #svatky #zákoník #práce
