Ukončení pracovního poměru: Co dělat, když zaměstnavatel nemá na odstupné?
Ukončení pracovního poměru probíhá velmi často takzvanou dohodou, a to i v případech, kdy konec navrhuje zaměstnavatel, a často i v moment, kdy to není pro zaměstnance úplně výhodné. Pojďme se podívat, co ukončení pracovního poměru dohodou vlastně znamená a kdy je to fajn nejen pro zaměstnavatele, ale i pro vás.
Jsou vám tyhle příběhy povědomé? Jsou to tři z mnoha variant, kdy byl pracovní poměr ukončen dohodou - dvakrát ji inicioval zaměstnavatel a jednou zaměstnanec. Pojďme se podívat, v čem je dohoda skvělý nástroj pracovněprávních vztahů, v čem může být trochu nefér, a v čem hodně.
Výpověď vs. Dohoda: Důležité je nemíchat pojmy
V hlubinách internetu a v různých diskuzích můžete najít spojení „výpověď dohodou“. Nic takového ale neexistuje. „Výpověď dohodou je často používaný pojem, zákoník práce ale nic takového nezná. Pracovní poměr můžete rozvázat výpovědí nebo dohodou, spolu s dalšími způsoby, jsou to ale různé věci, které je nutno rozlišovat,“ vysvětluje JUDr. Adam Valíček, MBA, z brněnské advokátní kanceláře Valíček & Valíčková.
Pokud váš zaměstnanecký poměr neskončí uplynutím doby určité, zrušením ve zkušební době nebo jiným speciálním případem, můžete ho ukončit výpovědí (ze strany zaměstnance či zaměstnavatele) nebo oboustrannou dohodou.
Na co si dát pozor u dohod?
Nabídl vám zaměstnavatel dohodu, nebo se mu ji chystáte navrhnout vy? Určitě byste měli vědět pár věcí, nad kterými bliká malý vykřičník či otazník.
Čeká vás nižší podpora v nezaměstnanosti
Pokud ukončíte pracovní poměr dohodou, můžete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti ve snížené výši, protože je váš odchod z práce vnímán jako akt vaší vůle. Pokud se tedy chystáte registrovat na úřadu práce, nemusí pro vás být dohoda úplně výhodná. Podpora v nezaměstnanosti se ale nekrátí, pokud byl k ukončení dohodou vážný důvod - např. neslučitelnost práce s péčí o dítě. Rozhodně je tedy dobré, aby byl v dohodě v takovém případě uveden důvod.
Můžete přijít o nárok na odstupné
„Odstupné je přímo upraveno zákonem ve výši jednoho až trojnásobku průměrného výdělku podle délky trvání pracovního poměru. Může být poskytnuto i vyšší odstupné, než upravuje zákon, ale to je na dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem,“ upozorňuje JUDr. Adam Valíček, MBA. Odstupné je vázáno jen na určité důvody skončení, např. když je důvodem k dohodě nadbytečnost a podobně.
Důvod dohody a nárok na odstupné by měly být v dohodě uvedeny. Je tedy určitě dobré nic zbrkle nepodepisovat a situaci promyslet, případně si ověřit, zda se nárok na odstupné netýká právě vás.
Dohoda je pro zaměstnavatele vždy snazší než vám dát výpověď
Pokud tedy dohoda vzešla z jeho strany a vy ji přijmete, usnadňujete zaměstnavateli práci a šetříte čas. Aby vám totiž zaměstnavatel mohl dát výpověď z oprávněných důvodů, potřebuje na to minimálně šest měsíců. Jedná se o poměrně složitý proces, který může být v závěru z vaší strany rozporován, proto se většina zaměstnavatelů snaží najít se zaměstnancem společnou řeč a nabízí rozvázání pracovního poměru dohodou. To je dobré vědět pro vaši vyjednávací pozici.
Kdy je dohoda výhodná pro zaměstnance?
Dohoda je také užitečná, jak jsme mohli vidět v případě Petra z druhého příběhu. Dohoda se hodí, když pospícháte a zaměstnavatel je vstřícný. „Jedná se zejména o situace, kdy zaměstnanec potřebuje pracovní poměr ukončit dříve a nečekat na uplynutí výpovědní doby,“ říká JUDr. Adam Valíček, MBA.
Ať už spěcháte, nebo pro vás není spolupráce únosná (a výpověď reší vyhoření, například) už ani měsíc navíc, je dohoda optimální řešení. Pracovní poměr může skončit jakýmkoli datem, třeba hned. Samozřejmě ne vždy chce a může zaměstnavatel připustit, že mu tak narychlo bude chybět člověk.
Co dělat, když zaměstnavatel nevyplácí mzdu?
Nevyplacení mzdy sice není trestným činem, ale je porušením povinností zaměstnavatele. V zákoně je totiž jasně stanoveno, že zaměstnanci náleží za vykonanou práci mzda. Pokud vám tedy nepřišla výplata, je třeba situaci řešit. Možností máte hned několik a navíc vás chrání také úřad práce.
Zákoník práce jasně stanoví, že zaměstnanci za vykonanou práci přísluší mzda. Mzda musí být jasně stanovená a to buď v pracovní smlouvě, vnitřním předpisem nebo mzdovým výměrem. Ohledně splatnosti pak zákon říká, že mzda musí být vyplacena nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. Toto tedy v praxi znamená, že zaměstnavatel vám musí vyplatit mzdu za odpracovaný měsíc nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce.
Pokud vám nebude mzda vyplacena v termínu splatnosti, je čas začít jednat. Zákon vám v tomto případě poskytuje slušnou ochranu. Situaci je třeba řešit.
Pokud má váš zaměstnavatel jen pár dní zpoždění a jste s ním v kontaktu, zkuste se s ním nejdříve normálně domluvit. Občas se stane, že se třeba v účetnictví vyskytne problém a nevyplacená mzda je pouhým nedorozuměním.
Písemná výzva by měla obsahovat informace o výši dlužné částky a období, za které vznikla. Je dobré rozepsat, za co vám konkrétně zaměstnavatel dluží. Nezapomeňte přitom zahrnout i případné příplatky za práci (např. za práci v noci, o víkendu nebo práci přesčas). Dále se vám do výzvy vyplatí zahrnout také informaci o tom, co se bude dít, pokud zaměstnavatel dluh nezaplatí. Tedy, že se třeba obrátíte na inspektorát práce nebo budete částku vymáhat soudní cestou. Na oficiálnosti pak výzva nabere pokud ji necháte sepsat a poslat advokátem.
Obraťte se na místně příslušný oblastní inspektorát práce s podnětem ke kontrole vašeho zaměstnavatele. Můžete jej podat písemně, ústně nebo telefonicky. Podnět je dobré doplnit o kopie dokumentů týkajících se vašeho pracovního poměru (např.
Dalším krokem je poslat zaměstnavateli předžalobní výzvu. Pokud zaměstnavatel na předžalobní výzvu nereaguje, podejte na něj žalobu na zaplacení dlužné částky. S tou si určitě nechte pomoci od advokáta a rozhodně nevolte vzory z internetu. Ty jsou totiž často plné chyb a kvůli tomu mohou vést nejen ke značné časové a mnohdy i finanční ztrátě, ale dokonce i k úplné prohře sporu.
Pokud bude žaloba úspěšná, rozhodne soud o tom, že vám musí zaměstnavatel dlužnou mzdu uhradit do 15 dnů od doručení rozsudku. V případě, že by se tak nestalo, je třeba se obrátit na exekutora.
Bohužel není neobvyklé, že zaměstnavatel neplatí mzdu jednoduše z toho důvodu, že na ní prostě nemá, protože je zadlužený. To si ověříte v insolvenčním rejstříku. Pokud proti němu bylo zahájeno insolvenční řízení, nemusíte svou pohledávku (dlužnou mzdu) nikde oznamovat. Vyplývá totiž automaticky z účetnictví nebo daňové evidence zaměstnavatele. Pokud ale chcete mít jistotu, přihlásit jí můžete. K tomu využijte formulář „Přihláška pohledávky“ na stránkách Insolvenčního rejstříku.
Pokud zaměstnavatele v insolvenčním rejstříku nenajdete nenajdete, ale máte podezření, že je v platební neschopnosti, můžete vy sami k soudu podat insolvenční návrh. Zálohu na náklady insolvenčního řízení jakožto zaměstnanec neplatíte.
Následně může být zahájeno insolvenční řízení nebo vyhlášena ochranná doba, tzv. moratorium. Jakmile dojde k vyhlášení moratoria nebo zahájení insolvenčního řízení, můžete se obrátit na úřad práce s žádostí o uspokojení mzdových nároků. Tu je třeba podat písemně na kterémkoliv úřadu práce.
Mzdový nárok je možné uplatnit maximálně na 3 kalendářní měsíce vaší práce. S nevyplacenou mzdou vám vzniká právo na okamžité zrušení pracovního poměru. Toho můžete využít 15 dnů po termínu splatnosti mzdy a musíte jej podat písemně, jinak neplatí.
tags: #zamestnavatel #nemá #na #odstupné #co #dělat
