Zákonné pojištění pracovních úrazů a nemocí z povolání pro zaměstnance v České republice
Každý zaměstnavatel nese odpovědnost za zdraví a bezpečí svých zaměstnanců. I při důsledném dodržování bezpečnostních pravidel se ale může někdy stát, že dojde k úrazu či onemocnění. Právě pro tyto situace existuje zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.
Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele je povinné pojištění, které slouží k ochraně zaměstnanců v případě, že dojde k nějakému pracovnímu úrazu nebo se objeví nemoc z povolání. Pokud k takové situaci dojde, má zaměstnavatel ze zákona povinnost odškodnit zaměstnance. Smyslem tohoto pojištění je chránit zaměstnance, kteří utrpí újmu při práci, a zároveň ulevit zaměstnavateli od náhlých vysokých výdajů, kdy musí zaměstnanci vyplácet peníze za újmu a škody.
Právní úprava
Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání je upraveno v § 365 ZP a zákoníkem práce. V souvislosti s tímto ustanovením bylo vydáno též nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování boleti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Odškodňování pracovních úrazů je především řešeno v ČÁSTI JEDENÁCTÉ - NÁHRADA MAJETKOVÉ A NEMAJETKOVÉ ÚJMY zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce"). Mimo uvedený zákoník práce se problematikou odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání zabývá i např. vyhláška č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání) a nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Uvedená vyhláška a nařízení vlády však nejsou v působnosti orgánů inspekce práce.
Koho se pojištění týká?
Zákonné pojištění se týká všech zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance v pracovním poměru, na DPP nebo DPČ. Všichni zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance jsou ze zákona pojištění pro případ povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, a to buď u Generali České pojišťovny a.s., k 31. 12. 1992, nebo u Kooperativa pojišťovny, a.s. , Vienna Insurance Group, podle podmínek stanovených v § 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
Zaměstnavatelé, kteří byli pojištěni k 31. 12. 1992, spadají pod pojistné vůči České pojišťovně, resp. dnes Generali Česká pojišťovna a. s. Jsou zde pojištěni i právní nástupci těchto zaměstnavatelů. Všichni ostatní zaměstnavatelé jsou pojištěni u Kooperativa pojišťovna a. s.
Pojištění se nevztahuje na výkon funkce člena dozorčí rady, správní rady, společníky a statutární orgány kapitálových společností (jednatele atd.).
Přihlásit se a hradit zákonné pojištění jsou povinni i zahraniční zaměstnavatelé, kterým vznikla povinnost odvádět sociální pojištění za své pracovníky v ČR.
Pojištění vzniká splněním podmínek stanovených zákonem.
U Generali České pojišťovny jsou pojištěni ti zaměstnavatelé, kteří měli toto pojištění sjednáno smluvně s Českou pojišťovnou do 31. 12. 1992, a dále jsou takto pojištěni zaměstnavatelé, na něž přejdou práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu při vzniku právního nástupce těchto zaměstnavatelů.
Příslušnost klientů k zákonnému pojištění odpovědnosti je dána vyhláškou č. 125/1993 Sb.
Pojištění vzniká dnem uzavření prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele.
Tuto skutečnost je zaměstnavatel povinen písemně a bez zbytečného odkladu oznámit pojišťovně. Současně uvede své identifikační číslo nebo jiné označení, které jej nahrazuje (např. rodné číslo v případě, že zaměstnavatelem je soukromá, nepodnikající osoba, např.
Pojistný vztah vzniká přímo ze zákona. Nezakládá se pojistnou smlouvou, jako je tomu u smluvního pojištění.
U Generali České pojišťovny a.s. nelze pojistit nové klienty, s výjimkou pracovně-právních nástupců stávajících klientů.
Kdy a komu náleží náhrada škody za pracovní úraz?
Zaměstnavatel je dle ust. § 269 odst. 4 zákoníku práce povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP"), pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí.
Zaměstnavatel je povinen se zaměstnancem, kterému se stal pracovní úraz, projednat odškodnění jeho pracovního úrazu, a to bez zbytečného odkladu (ust. § 271r zákoníku práce).
Náhrada náleží i za pracovní úrazy, které si nevyžádaly dočasnou pracovní neschopnost zaměstnance, nebo jen pracovní neschopnost do 3 kalendářních dnů.
Zaměstnavatelům doporučujeme zaměřit se především na prevenci. Investice do školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), pravidelná údržba strojů a zajištění vhodných ochranných pomůcek výrazně snižují riziko pracovních úrazů.
Důležité je také vést pečlivou dokumentaci, uchovávejte záznamy o školeních, kontrolách i případných úrazech.
Zproštění povinnosti nahradit škodu
Zaměstnavatel se může v souladu s ust. § 270 odst. Zprostí-li se zaměstnavatel své povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, je povinen určit část, kterou nese zaměstnanec a to podle míry jeho zavinění.
V těchto případech nevzniká postiženému zaměstnanci žádný nárok na náhradu vzniklých škod nebo nemajetkové újmy.
V případě částečného zproštění z důvodu lehkomyslného jednání je povinen uhradit alespoň jednu třetinu škody nebo nemajetkové újmy.
Zaměstnavatel se však nemůže zprostit povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu v případě, že k pracovnímu úrazu došlo při odvrácení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozící životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav úmyslně nevyvolal.
Na co má zaměstnanec nárok?
Zaměstnanec, který utrpěl pracovní úraz, má právo na to, aby mu zaměstnavatel v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, poskytl náhradu zejména za:
- ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti,
- náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti,
- náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění,
- náhradu za účelně vynaložené náklady spojené s léčením,
- náhradu věcné škody a jednorázovou náhradu nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance (ust. §§ 271a - 271f zákoníku práce).
V případě pracovního úrazu, na jehož následky zaměstnanec zemřel (nezáleží jestli ihned) je zaměstnavatel povinen poskytnout náhrady jeho pozůstalým anebo osobám, které vynaložily náklady na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s jeho léčením a náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem (od těchto nákladů se odečte pohřebné), náhradu nákladů na výživu pozůstalých, jednorázovou náhradu nemajetkové újmy pozůstalých a náhradu věcné škody (ust. §§ 271g - 271j zákoníku práce).
Náhrada za ztrátu na výdělku
Zaměstnavatel poskytne náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle ust. § 192 zákoníku práce nebo odměny z dohody podle ust. § 194 tohoto zákona a plnou výší nemocenského.
Zákoník práce v ust. § 271m stanovuje povinnost zaměstnavatele vyplácet náhradu za ztrátu na výdělku pravidelně měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty.
Praxe je spíš taková, že se pracovní úraz odškodňuje až po ukončení pracovní neschopnosti, tj. v době, kdy je známa výše nemocenských dávek.
Pokud by to zaměstnanci způsobilo finanční problémy, může se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnout na záloze.
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.
Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím (např. podnikáním), se nepřihlíží.
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo důchodový věk, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, anebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění (ust. § 271b odst. 6 zákoníku práce).
U zaměstnance, který byl v době pracovního úrazu v několika pracovních poměrech, nebo byl činný na základě dohod o práci konaných mimo pracovní poměr (např. dohoda o pracovní činnosti), se při stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku vychází z průměrných výdělků dosahovaných ve všech těchto základních pracovněprávních vztazích, a to po dobu, po kterou by mohly trvat (ust. § 271o zákoníku práce).
Má-li postižený zaměstnanec sjednán pracovní poměr, nebo dohodu o práci konanou mimo pracovní poměr na dobu určitou, přísluší mu náhrada za ztrátu na výdělku jen do doby, kdy měl tento základní pracovněprávní vztah skončit.
Po této době přísluší pouze v případě, jestliže je možné podle okolností předpokládat, že postižený zaměstnanec by byl i nadále zaměstnán (ust.
Bolestné a ztížení společenského uplatnění
Výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění se stanoví na základě bodového ohodnocení stanoveného v lékařském posudku.
Ošetřující lékař vystavuje posudek o bolestném, ve kterém je bolestné i ztížení společenského uplatnění hodnoceno body.
Dle ust. § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, hodnota bodu činí 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění.
Posudek o bolestném zaměstnanec odevzdá zaměstnavateli.
Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově.
Náhrada škody za bolest přísluší i u úrazů, které nepodléhají sepsání záznamu o úrazu, včetně tzv. drobných poranění.
Účelně vynaložené náklady spojené s léčením
Nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením vznikne, jakmile byly vynaloženy.
Právo na jejich náhradu nemusí vždy svědčit postiženému zaměstnanci, neboť tyto náklady přísluší tomu, kdo je vynaložil.
Vynaložené náklady spojené s léčením mohou představovat např. náklady za lékařský posudek o hodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění, náklady na léky nebo rehabilitaci, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, náklady dietního stravování, náklady jízdného a cestovného spojené s cestami k lékaři, náklady cest rodinných příslušníků nebo blízkých osob vzniklé v souvislosti s návštěvami poškozeného zaměstnance hospitalizovaného ve zdravotnickém zařízení, jakož i jiné náklady vynaložené v souvislosti s úkony, které přispívají ke zlepšení nebo úpravě následků pracovního úrazu.
Podmínkou vzniku práva na jejich náhradu je, že byly vynaloženy účelně.
Tak tomu není např. tehdy, jestliže postižený zaměstnanec uhradil ze svého náklady spojené s poskytnutím potřebné zdravotní (lázeňské) péče, přestože mu vzniklo právo na jejich úhradu ze zdravotního pojištění.
Věcná škoda
Věcnou škodou je nejen škoda na určité konkrétní věci, kterou měl zaměstnanec na sobě či při sobě v okamžiku pracovního úrazu a která byla následkem úrazového děje zničena nebo poškozena (např. zničený oděv nebo hodinky), nýbrž i další majetkové újmy vzniklé v souvislosti s pracovním úrazem, které spočívají ve zmenšení majetku postiženého zaměstnance a které nelze podřadit pod některý z jiných dílčích nároků odškodnění.
Dle ust. § 265 odst. 3 zákoníku práce nemá právo na náhradu věcné škody zaměstnanec v případě škody na dopravním prostředku, kterého použil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez souhlasu zaměstnavatele, ani v případě škody vzniklé na nářadí, zařízeních a předmětech zaměstnance potřebných pro výkon práce, které použil bez souhlasu zaměstnavatele.
Jednorázová náhrada nemajetkové újmy
Při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance přísluší jeho manželovi, partnerovi, dítěti a rodiči jednorázová náhrada vzniklé nemajetkové újmy.
Tato náhrada přísluší i dalším osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu zaměstnance pociťují jako vlasní ůjmu.
S účinností od 1. 6. 2025 pokrývá i nárok zaměstnance na jednorázovou náhradu při skončení pracovního poměru v případě rozvázání pracovního poměru výpovědí podle § 52 písm. d) zákoníku práce nebo dohodou z důvodu, že pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí. Jedná se o 12násobek průměrné měsíční hrubé mzdy stanovené zaměstnavatelem.
Postup při uplatňování nároku na odškodnění
Každý zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, musí být pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ze zákona pojištěn.
Případné odškodnění za pracovní úraz či nemoc z povolání pak pojišťovny proplácí zaměstnavateli, nikoliv přímo zaměstnanci.
Možnosti, kdy se může zaměstnavatel zcela, nebo zčásti zprostit povinnosti nahradit škodu postiženému zaměstnanci, vyplývají ze zákoníku práce a jsou uvedeny dále v textu.
Ve věcech odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání vystupuje na straně zaměstnavatele do této záležitosti zpravidla další subjekt, tj. pojišťovna.
V České republice jsou ze zákona oprávněny zajišťovat povinné pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů za škodu a s ním spojené plnění pouze 2 subjekty - Generali Česká pojišťovna a.s. a Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group.
Pro všechny typy náhrad dále uvedených níže tak platí, že je nezbytné je nejdříve kvalifikovaně uplatnit u zaměstnavatele.
Pokud zaměstnavatel, případně jeho pojišťovna nereagují anebo odmítají plnit, nezbývá než se obrátit na soud, neboť jen ten může posuzovat a autoritativně rozhodovat o pracovněprávních sporech, tedy i o oprávněnosti nároku zaměstnance na odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
I zde jako v ostatním pojištění platí, že je žádoucí nahlásit pojistnou událost co nejdříve po jejím vzniku.
V případě pojistné události je rozhodující komunikace s pojišťovnou. Nebojte se ptát, jaké dokumenty je třeba doložit a jak správně postupovat, předejdete tím zbytečným komplikacím.
Výpočet a platba pojistného
Pojistné si vypočítává zaměstnavatel vynásobením příslušné sazby určené podle OKEČ převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem (příloha vyhlášky MF č. 125/1993 Sb.
Sazby pojistného jsou stanoveny na základě převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem, přičemž se pro účely zařazování zaměstnavatelů do příslušných sazeb používá členění podle ekonomických činností OKEČ.
Od 1.1.2025 došlo k úpravě klasifikace některých ekonomických činností.
Základem pro výpočet pojistného je potom souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které zaměstnavatel v tomto období zaměstnával.
Vyměřovací základ se stanovuje shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle § 5 zákona č. 589/1992 Sb.
Nezaplatí-li zaměstnavatel pojistné řádně a včas, zvyšuje se dlužné pojistné o 10 procent dlužné částky za každý započatý měsíc prodlení.
Zaplacení pojistného za celou dobu trvání pojištění a správnost jeho výpočtu je zaměstnavatel povinen prokázat, jinak se má za to, že pojistné nebylo uhrazeno.
Pojistné na I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do 31. 1., na II. čtvrtletí do 30. 4., na III. čtvrtletí do 31. 7. a na IV. čtvrtletí do 31.
Vznikne-li zaměstnavateli, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, povinnost platit pojistné na toto pojištění, uhradí zaměstnavatel první pojistné vypočítané ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pro dané čtvrtletí, a to zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí a současně dopředu.
Příklad výpočtu pojistného:
Nová organizace zabývající se sklářskou výrobou přijala 1. 1. 2025 prvního zaměstnance. Kolik, kdy a komu má uhradit zákonné pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání, aby neporušila zákonnou povinnost?
Bez zbytečného odkladu provede registraci u Kooperativy, a. s. Za I. čtvrtletí roku nemůže organizace pojistné odvést ve stanovené lhůtě do 31. 1., protože není schopna stanovit vyměřovací základ, kterým je součet vyměřovacích základů pro účely sociálního zabezpečení za předchozí kalendářní čtvrtletí. Bude tedy odvádět pojistné za I. a II. čtvrtletí ve lhůtě do 30. 4. 2025. Vyměřovacím základem bude součet vyměřovacích základů všech zaměstnanců za I. čtvrtletí, který činí např. 457 122 Kč. V příloze vyhlášky č. 125/1993 Sb. jsou uvedeny sazby pojistného podle převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem. Pro tento případ bude činit sazba 9,8 promile z vyměřovacího základu. 457 122 × 9,8 promile = 4 479,79 Kč, po zaokrouhlení 4 480 Kč. Tuto částku pojistného odvede zaměstnavatel dvakrát, neboť musí vyrovnat pojistné i za I. čtvrtletí. Pojistné na III. čtvrtletí odvede do 31. 7. 2025 a vyměřovacím základem bude součet vyměřovacích základů na sociální zabezpečení za II. čtvrtletí 2025. Další pojistné (na IV. čtvrtletí) odvede do 31. 10. atd.
Minimální výše pojistného za kalendářní čtvrtletí činí 100 Kč.
Kdy pojišťovna může odmítnout plnění?
Pojistné plnění může pojišťovna odmítnout v případech, kdy zaměstnavatel nesplní své zákonné povinnosti.
Plnění může být zamítnuto také tehdy, pokud se ukáže, že úraz nevznikl v přímé souvislosti s výkonem práce.
Dalším důvodem pro odmítnutí může být hrubé porušení pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) ze strany zaměstnavatele.
V takových případech má pojišťovna právo požadovat zpětně náhradu vyplaceného odškodnění po zaměstnavateli v rámci tzv. regresního řízení.
Další důležité informace
Zákonné pojištění se vztahuje pouze na odpovědnost za škodu, za kterou zaměstnavatel odpovídá svému zaměstnanci. Nárok zdravotní pojišťovny na náhradu nákladů léčení, které vynaložila na léčení poškozeného zaměstnance, jsou samostatným nárokem zdravotní pojišťovny.
Zákonné pojištění odpovědnosti nemá omezenou regionální působnost.
Nespotřebované pojistné se nevrací.
Pojišťovna je povinna plnit nejpozději do 15 dnů po skončení šetření nutného ke zjištění rozsahu její povinnosti poskytnout plnění.
Kontakty na pojišťovny:
- Generali Česká pojišťovna a.s.: P. O.
- Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group: P. O.
Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele
tags: #zákonné #pojištění #pracovních #úrazů #a #nemocí
