Z čeho se platí nemocenská dávka v České republice?

Nemocenská je dávka nemocenského pojištění, která je poskytována pojištěncům v období, kdy nemohou pracovat kvůli nemoci nebo karanténě. V České republice se nemocenské pojištění týká jak zaměstnanců, tak osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Tento článek poskytuje ucelený přehled o tom, z čeho se nemocenská dávka platí, jaké jsou podmínky pro její získání a jak se vypočítává.

Systém nemocenského pojištění

Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění ekonomicky aktivních občanů (přesněji pojištěnců) v období, kdy kvůli nemoci dočasně ztratí výdělek. Tuto agendu zajišťují v součinnosti se zaměstnavateli okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). Zdravotní pojištění však slouží k úhradě zdravotní péče, jako je lékařské ošetření, ambulantní či nemocniční léčba, pohotovostní a záchranná služba aj., a je v působnosti zdravotních pojišťoven. Je důležité neplést si nemocenské pojištění se zdravotním pojištěním, jejich účel je odlišný.

Z nemocenského pojištění OSVČ je poskytováno:

  • Nemocenské
  • Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)
  • Otcovská
  • Dlouhodobé ošetřovné
  • Ošetřovné (od 1. 1. 2025)

Nárok na dávku vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku na dávku byly splněny v době pojištění nebo v ochranné lhůtě.

Podmínky nároku na nemocenské

Účast na nemocenském pojištění zpravidla u všech zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. Obecnou podmínkou na nemocenskou dávku je účast na NP OSVČ aspoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény), otcovské, ošetřovného nebo dlouhodobého ošetřovného.

V případě nemoci má na nemocenské (dávka vyplácená státem) nárok zaměstnanec, který byl uznán dočasně práceneschopným (nebo mu byla nařízena karanténa) a dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvá déle než 14 kalendářních dnů.

Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy. Dříve platilo, že jste první 3 dny neměli na nemocenskou ani náhradu mzdy vůbec nárok, to bylo zrušeno s účinností od 1. 1. 2018.

Podmínkou nároku na nemocenské je, že občan je nemocensky pojištěn (účasten nemocenského pojištění). Aby občan nezůstal bez prostředků v době, kdy jeho zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění. Pokud pojištění trvalo po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání.

Důležité upozornění pro OSVČ: Platby na NP OSVČ se zasílají na jiné číslo účtu než platby na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Obecné podmínky platné pro zaměstnance platí i pro OSVČ, navíc pak nemocenské náleží pokud:

  • Účast na NP OSVČ trvala aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Uvedené neplatí pro dávky s datem počátku případu po 31. 12. 2024, vznikne-li účast na NP OSVČ do 8 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání a v tomto ukončeném zaměstnání byla účastna NP alespoň v posledních 3 měsících tohoto zaměstnání (pro nárok na výplatu dávky v prvním měsíci přihlášení se k dobrovolnému NP musí mít uhrazeno pojistné na NP).
  • OSVČ nevykonává osobně, po dobu dočasné pracovní neschopnosti (karantény), samostatnou výdělečnou činnost.

Nárok na nemocenské má OSVČ, která byla uznána dočasně práce neschopnou, nebo které byla nařízena karanténa, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa déle než 14 kalendářních dní.

Příklad, kdy není nárok na dávku: OSVČ dne 31. 12. 2024 ukončila svou samostatnou výdělečnou činnost a tím současně i účast na NP. Dne 5. 2. 2025 oznámí znovuzahájení této činnosti od 1. 2. 2025 a zároveň s oznámením o zahájení činnosti se přihlásí k NP (OSVČ bude přihlášena k NP od 5. 2. 2025, tedy ode dne podání přihlášky k NP). Dne 7. 2. 2025 vznikne u této OSVČ dočasná pracovní neschopnost. Nárok na výplatu nemocenského od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti tato OSVČ nemá, protože není splněna podmínka trvání účasti na NP po dobu nejméně tří kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících vzniku nemoci. Nárok na dávku by byl přiznán, kdyby pracovní neschopnost vznikla dne 5. 5. 2025 nebo později (za předpokladu, že pojistné bylo pravidelně hrazeno). Pokud však nemoc bude pokračovat od 7. 2. 2025 až do doby po 5. 5. 2025, nárok na dávku od 6. 5. 2025 také nevznikne. Jedná se o nemoc, která vznikla před uplynutím třech měsíců od vzniku účasti na pojištění, kdy nebyla splněna podmínka 3 měsíců účasti na NP.

Výpočet nemocenské

Základem pro výpočet nemocenského je denní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem za rozhodné období - zpravidla za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. dočasná pracovní neschopnost). Příjmy (vyměřovací základy) v tomto období se sečtou, vydělí se počtem kalendářních dnů (do tohoto počtu se nezapočítávají tzv. vyloučené dny, to jsou např. dny, kdy náležela některá z dávek nemocenského pojištění) a získaná částka tvoří denní vyměřovací základ. Ten se dále podle zákona o nemocenském pojištění redukuje prostřednictvím tří redukčních hranic, tím se získá tzv. redukovaný denní vyměřovací základ.

Rozhodným obdobím pro stanovení výše dávky je 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Z rozhodného období musí být vyloučena doba, po kterou OSVČ nevykonávala činnost nebo pobírala nemocenské dávky z NP OSVČ po celý kalendářní měsíc, nebo nebyla účastna NP.

Výpočet dávek nemocenského pojištění OSVČ: Nemocenské, PPM, dlouhodobé ošetřovné, ošetřovné či otcovská se stanoví z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Za vyloučené období se považují kalendářní měsíce, za které OSVČ neplatí pojistné na NP nebo v nichž OSVČ nebyla účastna NP.

Při výpočtu dávek NP OSVČ se postupuje stejně jako při výpočtu dávek zaměstnanců - výpočet dávek nemocenského pojištění OSVČ. Výše uhrazených záloh na důchodové pojištění neovlivní výši měsíčního základu NP ani výši ročního vyměřovacího základu. Jestliže OSVČ uhradí platbu pojistného na NP ve vyšší výši, nebude se při výpočtu dávky NP přihlížet k částce přesahující její maximální měsíční základ.

Výše nemocenské za kalendářní den činí:

  1. 60 % denního vyměřovacího základu od 15. do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
  2. 66 % denního vyměřovacího základu od 31. do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
  3. 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

Jestliže si OSVČ přivodila dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce (rvačkou se rozumí vzájemné napadení či fyzický střet dvou nebo více osob, nejde-li o sebeobranu nebo pomoc napadenému), jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití prostředků psychotropních látek nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku, výše nemocenského za kalendářní den se sníží na 50 % denní dávky.

Redukční hranice pro rok 2025

Způsob výpočtu nemocenských dávek se v roce 2025 nijak nezměnil. Zvýšení se ale dočkaly tzv. redukční hranice, od nichž se výše nemocenských dávek odvozuje:

  • 1. redukční hranice: 1 552 Kč (v roce 2024 to bylo 1 466 Kč)
  • 2. redukční hranice: 2 328 Kč (v roce 2024 to bylo 2 199 Kč)
  • 3. redukční hranice: 4 656 Kč (v roce 2024 to bylo 4 397 Kč)

Tyto hranice se používají k úpravě denního vyměřovacího základu, ze kterého se následně vypočítávají nemocenské dávky.

I nadále platí, že základní nemocenská dávka je stanovena ve výši 60 % denního vyměřovacího základu, odvozeného od redukčních hranic. Víc pak dostanete, pokud byste byli dlouhodobě nemocní. Od 31. dne pracovní neschopnosti se nemocenská počítá jako 66 % z denního vyměřovacího základu. Pokud je práceneschopnost delší než 61 dnů nemocenská bude 72 % z denního vyměřovacího základu.

Podrobný výpočet nemocenské 2025:

Vznik pracovní neschopnosti v roce 2025
Počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti Vyměřovací základ v Kč Denní vyměřovací základ (DVZ) neredukovaný v Kč Počet kalendářních dnů pro náhradu mzdy NEMOCENSKÉ v Kč
Podrobný výpočet nemocenské
Počet kalendářních dnů nemocenského od 15. do 30. dne DPN od 31. do 60. dne DPN od 61. dne DPN
Redukce DVZ
do 1.552 Kč redukce na 90 % nad 1.552 Kč do 2.328 Kč redukce na 60 %
nad 2.328 Kč do 4.656 Kč redukce na 30 % nad 4.656 Kč se nezohledňuje
Redukovaný DVZ v Kč
Nemocenské po dnech
nemocenské od 15. do 30. dne 60% z 888 tj. 533 x 16 dnů =
nemocenské od 31. do 60. dne 66% z 888 tj. 587 x 2 dny =
nemocenské od 61. dne 72% z 888 tj.

eNeschopenka

V roce 2020 doznal velkou, především technickou změnu způsob, jakým lékaři neschopenky vystavují. Od 1. 1. 2020 musí všichni lékaři vystavovat eNeschopenku, která usnadňuje komunikaci mezi Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a zaměstnavatelem. V případě technického výpadku však lékař vždy může vystavit klasické papírové potvrzení o neschopnosti a do systému data zadat zpětně.

O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař, a to vystavením Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. V případě, kdy pojištěnec onemocní a ošetřující lékař rozhodne o dočasné pracovní neschopnosti, vydává pojištěnci pouze průkaz dočasné práce neschopného pojištěnce - II. díl Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Pojištěnec nemusí svému zaměstnavateli předávat, posílat či jinak doručovat papírové neschopenky ani žádné jiné formuláře.

Pro OSVČ platí podobná pravidla, pokud si platí nemocenské pojištění. Od lékaře obdrží pouze průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce a nemusí již správě sociálního zabezpečení zasílat žádost o nemocenské v podobě papírových tiskopisů, to provádí přímo lékař elektronicky. Nemocenská bude zaslána na účet, ze kterého je hrazeno pojistné na nemocenské pojištění nebo na adresu trvalého pobytu (neplatí-li OSVČ pojistné na nemocenské pojištění z účtu), případně na adresu, kterou eviduje ÚSSZ v souvislosti s vyplácením dávek nemocenského pojištění.

Postup při pracovní neschopnosti:

  1. Lékař při vzniku dočasné pracovní neschopnosti vydává rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti elektronickou formou. Stejně tak potvrzuje její trvání. Elektronická hlášení jsou od lékaře zasílána přímo na OSSZ, pojištěnci vystavuje pouze průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce.
  2. Pokud OSVČ lékaři neposkytne žádný kontakt, předá lékař identifikátor pojištěnci přímo.
  3. OSVČ nezasílá správě sociálního zabezpečení žádost o nemocenské, neboť ošetřující lékař zasílá tiskopisy k nemoci elektronicky přímo ČSSZ.
  4. Nemění se však povinnost OSVČ dodržovat léčebný režim stanovený lékařem a povinnost umožnit kontrolu jeho dodržování.
  5. Nemění se ani povinnost OSVČ po ukončení nemoci oznámit na předepsaném tiskopisu příslušné správě sociálního zabezpečení den opětovného zahájení činnosti.

Obdobně se postupuje při uplatnění nároku na nemocenské z důvodu karantény.

Jestliže je pracovní neschopnost/karanténa delší než 14 kalendářních dnů, je ošetřující lékař povinen, pro účely výplaty nemocenského, potvrdit trvání pracovní neschopnosti nejméně jedenkrát měsíčně, a to zpravidla ke dni kontroly zdravotního stavu. Trvání pracovní neschopnosti však lze potvrdit jen ke dni elektronického odeslání tiskopisu nebo nejvýše tři kalendářní dny dopředu.

Lékař elektronicky odesílá také III. díl rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, který je jejím ukončením.

OSVČ, která je uznána dočasně práce neschopnou, je povinna ohlásit den, ve kterém začala vykonávat samostatnou výdělečnou činnost po ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Jedná se o povinný tiskopis, který OSVČ musí podat vždy, jinak nebude možné vyplatit poslední dávku nemocenské. Tiskopis „Hlášení zaměstnavatele/osoby dobrovolně nemocensky pojištěné při ukončení pracovní neschopnosti“ je rovněž dostupný na webových stránkách ČSSZ (ePortál, tiskopisy).

Pokud má OSVČ ze zákona zpřístupněnu datovou schránku, je povinna předepsaný tiskopis podat v elektronické podobě, a to prostřednictvím ePortálu ČSSZ, kde je k dispozici interaktivní tiskopis, který poskytuje službu bezprostředního odeslání, nebo lze podání učinit i do datové schránky příslušné správy sociálního zabezpečení.

Vznikla-li pracovní neschopnost následkem úrazu, je třeba, aby pojištěnec doložil, že pracovní neschopnost nevznikla z důvodů uvedených v § 31 zákona o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (např. jako bezprostřední následek opilosti), tj. v případech, kdy nemocenské náleží jen v poloviční výši. V takovém případě vyplní tiskopis „Záznam o úrazu“, který je k dispozici na webových stránkách ČSSZ (ePortál, tiskopisy), popř. písemně prohlásí, jakým způsobem k úrazu došlo.

Výplata dávek

Ke kontrole stavu podání a výplaty je zřízena služba na ePortálu ČSSZ zde. Dávky vyplácí příslušná správa sociálního zabezpečení prostřednictvím účtu ČSSZ, a to nejpozději do 1 měsíce následujícího po dni, v němž jí byl stanovený, řádně vyplněný doklad pro nárok na výplatu dávky, včetně příslušných podkladů doručen. Dávky se pojištěnci poukazují na jeho účet u peněžního ústavu v ČR nebo se vyplácejí v hotovosti poštovní poukázkou.

Od 1. 1. 2020 probíhá výplata dávky stejným způsobem jako je pojištěnci vyplácena mzda zaměstnavatelem. V případě výplaty dávky v hotovosti poštovní poukázkou hradí náklady na její doručení příjemce, tzn., že vyplacená dávka bude o tyto náklady snížena (poukázečné se řídí platným ceníkem České pošta).

Současně s dávkou obdrží občan písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena. Oznámení se uvádí formou sdělení příjemci na výpisu z účtu nebo formou sdělení na poštovní poukázce (tzv. zpráva pro příjemce). V případě, že oznámení bude delší než je povolený počet znaků na zprávě pro příjemce, zašle OSSZ písemné oznámení formou dopisu (jde o vydání oznámení v tzv. zkráceném řízení).

Pro případné změny čísla účtu, na které jsou dávky NP vypláceny, je třeba tuto změnu písemně oznámit na příslušné správě sociálního zabezpečení. Pro toto oznámení není předepsán žádný tiskopis a je tedy možno jej učinit volnou formou, je ale možné využít nepovinného formuláře „Žádost o změnu způsobu výplaty dávky nemocenského pojištění“, který je k dispozici na webových stránkách ČSSZ (ePortál, tiskopisy).

Je-li vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ, je měsíční základ roven minimálnímu měsíčnímu základu, tzn. 9 000 Kč a platba pojistného z tohoto minimálního měsíčního základu činí 243 Kč.

Příslušnost správy sociálního zabezpečení k výplatě dávky: Pro OSVČ je místně příslušná ÚSSZ podle jejího trvalého pobytu (jde-li o cizince podle místa hlášeného pobytu v ČR, popř. podle místa podnikání). Na správu sociálního zabezpečení se také pojištěnci obrací s případnými dotazy.

Místní příslušnost OSSZ k výplatě dávek nemocenského pojištění se určuje sídlem zaměstnavatele, pokud je toto sídlo shodné s místem mzdové účtárny (nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu). Má-li zaměstnavatel mzdovou účtárnu v místě, které není shodné se sídlem zaměstnavatele, řídí se místní příslušnost OSSZ podle místa mzdové účtárny.

Tento článek poskytuje základní informace o tom, z čeho se platí nemocenská dávka v České republice. Pro konkrétní rady a řešení je vždy nejlepší obrátit se na odborníka nebo příslušnou správu sociálního zabezpečení.

tags: #z #čeho #se #platí #nemocenská #dávka

Oblíbené příspěvky: