Pracovní život je spojen s mnoha událostmi, které jednoduše neovlivníme. Jednou z nich je i nečekané ukončení pracovního poměru. Tehdy nastává řešení finanční otázky, což bývá velmi stresující. Avšak existují případy, kdy takovýto finanční dopad zmírní odstupné. Takové finanční plnění můžete požadovat za určitých podmínek. Hlavní podmínkou pro získání odstupného je výpověď nebo ukončení dohody zaměstnance ze strany zaměstnavatele.

Platí zde jasně daná pravidla, která určují, kdy se odstupné vyplácí, kolik může činit, jak se počítá a co všechno ovlivní - včetně daní nebo podpory v nezaměstnanosti. V tomto článku vám vše srozumitelně vysvětlíme.

Shrnutí hlavních bodů článku:

• Na odstupné máte nárok při výpovědi z organizačních důvodů, například když zaměstnavatel ruší provoz, přemísťuje firmu nebo vás prohlásí za nadbytečné.
• Výše odstupného závisí na délce pracovního poměru - čím déle jste pracovali, tím větší částku dostanete.
• Z odstupného se neplatí sociální ani zdravotní pojištění, ale dani z příjmu se nevyhnete. Výplata odstupného může navíc posunout začátek podpory v nezaměstnanosti.

Co je to odstupné a k čemu slouží?

Odstupné je jednorázová finanční kompenzace, kterou zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci v případech, kdy dochází k ukončení pracovního poměru z důvodů, které nejsou zaviněny zaměstnancem. Jeho hlavním účelem je zmírnit ekonomické dopady ztráty zaměstnání a poskytnout časový prostor pro nalezení nové pracovní příležitosti. Výše odstupného a podmínky jeho vyplacení stanovuje zákoník práce (§ 67 a násl.).

Kdy vzniká nárok na odstupné?

Ne každý, komu končí pracovní poměr, má automaticky nárok na odstupné. Nárok vzniká výhradně v případech, kdy pracovní poměr končí z důvodu na straně zaměstnavatele, konkrétně:

• zaměstnavatel nebo jeho část se ruší,
• zaměstnavatel nebo jeho část se přemísťuje,
• zaměstnanec se stává nadbytečným v důsledku organizačních změn.

Nezáleží na tom, zda se jedná o výpověď nebo dohodu o rozvázání pracovního poměru - podstatné je, aby byl v dokumentu uveden konkrétní důvod dle zákona. Pokud ukončíte pracovní poměr vy sami, zpravidla na odstupné nárok nemáte (výjimky si popíšeme níže).

Kdy na odstupné nárok nevzniká?

Ne vždy máte na odstupné automaticky nárok. Zákoník práce přesně vymezuje situace, kdy zaměstnavatel odstupné vyplácet nemusí - ať už kvůli způsobu ukončení pracovního poměru, nebo kvůli chování zaměstnance. Doporučujeme vždy trvat na tom, aby ve výpovědi nebo dohodě byl uveden přesný důvod ukončení pracovního poměru, ideálně citace zákonného důvodu.

Výpočet výše odstupného

Výše odstupného závisí především na tom, jak dlouho jste u zaměstnavatele pracovali. Zákoník práce stanovuje minimální částky, které musí zaměstnavatel při výpovědi z organizačních důvodů vyplatit - čím delší je váš pracovní poměr, tím vyšší odstupné obdržíte. V některých případech ale může být odstupné i vyšší, pokud se na tom se zaměstnavatelem dohodnete.

Výše odstupného se odvíjí od délky trvání pracovního poměru u stejného zaměstnavatele:

• Pracovní poměr kratší než 1 rok: nárok na odstupné ve výši 1 průměrného měsíčního výdělku.
• Pracovní poměr trvající 1 až 2 roky: nárok na odstupné ve výši 2 průměrných měsíčních výdělků.
• Pracovní poměr delší než 2 roky: nárok na odstupné ve výši 3 průměrných měsíčních výdělků.
• V případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání: nárok až na 12násobek průměrného měsíčního výdělku.

Jak se odstupné počítá?

Výpočet odstupného není složitý, ale vyžaduje pochopení několika základních principů. Základem je tzv. průměrný měsíční výdělek, který je určující pro určení konkrétní částky odstupného, na kterou má zaměstnanec nárok podle délky pracovního poměru.

Průměrný výdělek je částka, která slouží jako základ pro výpočet náhrad mezd, dovolené, a právě i odstupného. Počítá se podle pravidel stanovených v zákoníku práce (§ 351 a násl.), konkrétně jde o tzv. průměrný hrubý výdělek za poslední ukončené kalendářní čtvrtletí před rozhodujícím datem (obvykle ukončení pracovního poměru).

Jak se určuje rozhodné období?

Rozhodné období je poslední celé čtvrtletí, které předchází měsíci, v němž dochází k rozvázání pracovního poměru. Prakticky to znamená:

• Pokud je pracovní poměr ukončen k 31. říjnu, vychází se z období červenec-září.
• Pokud končíte k 15. lednu, zohledňuje se období říjen-prosinec.

Důležité je, že se zohledňuje celý čtvrtletní úsek, nikoliv jen poslední měsíce před výpovědí.

Co všechno se do výpočtu zahrnuje?

Při výpočtu průměrného výdělku se bere v potaz hrubá mzda, a to včetně všech jejích složek, jako jsou:

• základní mzda nebo plat,
• pravidelné odměny a bonusy,
• příplatky za směny, přesčasy, práci o víkendech a svátcích,
• osobní ohodnocení,
• náhrady mzdy (např. za dovolenou),
• další nenárokové složky mzdy, pokud byly pravidelně vypláceny.

Nevstupují do něj naopak jednorázové odměny.

Online nástroje a kalkulačky

Pokud si nejste jisti, jak přesně se vaše odstupné spočítá, můžete využít online kalkulačky odstupného. Stačí zadat údaje jako:

• délku pracovního poměru,
• hrubou mzdu za poslední tři měsíce,
• počet odpracovaných hodin.

Zdanění a odvody z odstupného

Jednou z častých otázek bývá: „Dostanu odstupné celé, nebo mi z něj něco strhnou?“ Dobrá zpráva je, že odstupné není zatíženo sociálním ani zdravotním pojištěním. Navíc se z něj neodvádí sociální ani zdravotní, ale pouze daň z příjmů. Výjimkou je situace, kdy je výplata odstupného rozdělena do více měsíců - v takovém případě může výše zdanění ovlivnit celkový příjem v jednotlivých měsících.

Odstupné a nárok na podporu v nezaměstnanosti

Dalším důležitým aspektem je, že vyplacené odstupné má vliv na začátek výplaty podpory v nezaměstnanosti.

Úřad práce posuzuje tzv. ochrannou dobu, během které žadatel o podporu z pohledu státu ještě čerpá „náhradu příjmu“ formou odstupného. Podpora v nezaměstnanosti tedy nezačne ihned, ale až po uplynutí této doby:

• 1násobek odstupného = nárok na podporu se posouvá o 1 měsíc.
• 2násobek odstupného = podpora se odkládá o 2 měsíce.
• 3násobek odstupného = podpora začne až po 3 měsících.

Během této doby se nezaměstnaný musí stále registrovat na Úřadu práce, ale nepobírá podporu. Tato pravidla se nevztahují na kompenzaci při nemoci z povolání nebo pracovním úrazu, která se považuje za náhradu škody.

Co když zaměstnavatel odstupné nevyplatí?

V ideálním světě by zaměstnavatelé plnili své zákonné povinnosti. Bohužel se však stále stává, že zaměstnanec o odstupné přijde - ať už kvůli neznalosti, nebo záměrnému jednání ze strany zaměstnavatele.

V takovém případě máte několik možností:

• Smírné řešení - kontaktujte zaměstnavatele písemně a připomeňte mu právní povinnost. Někdy postačí jen oficiální upozornění.
• Právní pomoc - můžete se obrátit na advokáta, odborovou organizaci nebo využít online právní poradnu.
• Soudní cesta - jako poslední možnost, pokud zaměstnavatel i přes výzvy nezaplatí.

Záruka od státu - v případě, že je zaměstnavatel v úpadku nebo likvidaci, můžete se obrátit na Úřad práce, který vám odstupné vyplatí až do určité výše jako státní kompenzaci (podle zákona č. 118/2000 Sb.).

Pokud se právě nacházíte v situaci, kdy končíte pracovní poměr, mějte svá práva pevně v rukou.

Odstupné - otázky a odpovědi

V jakém případě je nárok na odstupné?

Nárok na odstupné vzniká zaměstnanci pouze v případě, že výpověď dostane on od zaměstnavatele, nikoliv v momentě, kdy ji podá sám. Navíc se tak děje pouze v určitých zákonem stanovených situacích (například nadbytečnost, zrušení pobočky atd.).

Jak se odstupné vypočítá?

Při výpočtu výše odstupného je důležitá doba zaměstnání pro daného zaměstnavatele. V případě, že jste v daném podniku zaměstnáni méně než jeden rok, náleží vám finanční kompenzace ve výši jednoho průměrného měsíčního platu. Pakliže je vaše působení o něco delší, a to v rozmezí od jednoho roku do dvou let, vyplatí vám zaměstnavatel dva průměrné měsíční platy. A nakonec, pracujete-li v tomto zaměstnání déle než dva roky, náleží vám odstupné ve výši tří průměrných měsíčních platů.

Příklad výpočtu odstupného

Každý zaměstnanec má nárok na jinou výši odstupného, která se odvíjí od výše mzdy a odpracovaných let. Průměrný výdělek se počítá podle pravidel v zákoníku práce jako průměrný hrubý výdělek za poslední čtvrtletí, a to včetně případných příplatků apod. Hrubá mzda zaměstnance za poslední čtvrtletí včetně příplatků a bonusů byla průměrně měsíčně 17 254 Kč. Celková výše odstupného (u zaměstnance, který pracoval u firmy déle než 2 roky) před zdaněním je tedy 17 254 x 3 = 51 762 Kč. Od hrubé sumy se odečte daň z příjmů, která je 15 %.

Délka pracovního poměru	Výše odstupného
Méně než 1 rok	1 průměrný měsíční plat
1-2 roky	2 průměrné měsíční platy
Více než 2 roky	3 průměrné měsíční platy

tags: #vypocet #odstupneho #vzorec

Oblíbené příspěvky:

• Vzor výpovědi nájmu pro podnikání
• Správný vzor výpovědi
• Srovnání minimálních mezd
• Platy v Chorvatsku
• Jak napsat motivační dopis pro státní správu