Zkušební doba obvykle doprovází váš začátek v nové práci. Zkušební doba je čas, kdy zaměstnavatel kontroluje, zda se daný člověk na pozici skutečně hodí a kdy zaměstnanec zjišťuje, zda mu požadovaná pozice skutečně vyhovuje. Slouží jako ochrana obou stran pracovního vztahu - zaměstnance i zaměstnavatele.

Zaměstnance v tom smyslu, že může dát během této doby výpověď aniž by mu běžela výpovědní lhůta. Určité okolnosti jí však mohou narušit. Jak to tedy funguje v případě nemoci, těhotenství či dovolené? Zkušební doba může znamenat měsíce plných nejistot a obav, že o danou pozici přijdete.

Zkušební doba není ze zákona povinná, ale pokud ji zaměstnavatel vyžaduje, pak se musí řídit určitými pravidly. V první řadě má omezenou maximální možnou délku na 3 měsíce nebo 6 měsíců u vedoucích pozic. Pokud se jedná o pracovní poměr na dobu určitou, pak zkušební doba nesmí být delší než polovina doby celkové délky pracovního poměru (stále také platí maximální délka 3 nebo 6 měsíců).

Zaměstnanec má sjednanou zkušební dobu od 1. června do 31. srpna. Pokud ale v červenci onemocní a je nemocný např. 10 pracovních dnů, zkušební doba se mu prodlouží o těchto 10 dní - tedy fakticky skončí až 10.

Vliv nemoci na zkušební dobu

Když zaměstnanec ve zkušební době onemocní, zkušební doba se mu prodlužuje o neodpracovaný čas. Pro názornost příklad z praxe. Zaměstnanec nastoupí do práce 1. března a je s ním písemně sjednána tříměsíční zkušební doba. V dubnu pracovník na měsíc onemocní. To způsobí, že mu zkušební doba skončí až 1. července, nikoliv 1.

Zákon výslovně říká, že zkušební doba se prodlužuje o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nevykonával práci. Pokud tedy zaměstnanec během zkušební doby onemocní a má vystavenou neschopenku (pracovní neschopnost), zkušební doba se automaticky prodlouží o počet dnů nemoci.

Pokud jste zrovna na nemocenské, jste také v ochranné době. V této době vám nemůže dát zaměstnavatel výpověď. Běží zkušební lhůta: Zaměstnavatel vás může bez důvodu propustit během zkušební doby.

Je ale velmi nepravděpodobné, že při tak málo odpracovaných dnech zaměstnavatel zaměstnanci bez předchozí domluvy čerpat dovolenou ve zkušební době vyhoví. V konečném důsledku tak záleží pouze na zaměstnavateli, jestli umožní zaměstnanci čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv.

Zaměstnanec může zrušit pracovní poměr ve zkušební době kdykoli a z jakéhokoli důvodu nebo i bez udání důvodu, ale zrušení musí oznámit zaměstnavateli písemně, jinak je zrušení neúčinné. Samozřejmě je musí učinit v době, kdy zkušební doba stále ještě trvá.

Zkušební doba a pravidla pro její používání v pracovněprávních vztazích jsou zakotvena v § 35 zákona 262/2006 Sb. (2) Zkušební dobu je možné sjednat rovněž v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo (§ 33 odst. (4) Sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. Počítání času se řídí občanským zákoníkem a je v zájmu obou účastníků pracovněprávního vztahu, aby konec běhu zkušební doby byl sjednán přesně. Nejlépe uvedením konkrétního kalendářního dne.

Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době platí pro zaměstnavatele stejné podmínky jako pro zaměstnance. Jedinou výjimkou je pouze situace spojená s prvními 14 kalendářními dny trvání dočasné pracovní neschopnosti z jakéhokoli důvodu, popř.

V dotazu paní Michaely jde ale o lehce jinou situaci! V případě zaměstnance jejich firmy došlo k tomu, že ke zrušení PP ve zkušební době již došlo (jak vidno dne 27.9. zaměstnanci bylo zrušení oproti podpisu řádně doručeno do vlastních rukou), byť bylo zrušení PP nastaveno k pozdějšímu dni, konkrétně 30.9.

Náhrada mzdy a nemocenské dávky

Pokud skončíte v zaměstnání vztahuje se na vás ochranná lhůta. Ta má za cíl chránit vás před nečekanou událostí ve formě dočasné pracovní neschopnosti vzniklé až po ukončení pracovního poměru. Ochranná lhůta je stanovena na 7 kalendářních dnů ode dne ukončení pracovního poměru. Pokud zaměstnání trvalo kratší dobu, pak délka ochranné lhůty odpovídá délce zaměstnání.

Ochranná lhůta však platí jen v případě, že vaše zaměstnání zakládalo účast na nemocenském pojištění. Během prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nedostává bývalý zaměstnanec žádnou podporu ani od státu (ČSSZ), ani od zaměstnavatele. Od státu nedostává proto, že stát vyplácí nemecenskou až od 15. dne nemoci.

Pokud se tedy zaměstnanec ocitá v pracovní neschopnosti zaměstnavatel nesmí v prvních 14 kalendářních dnech nemoci pracovní poměr ve zkušební době zrušit.

Pokud zaměstnanec onemocní tak bude dostávat náhradu mzdy od zaměstnavatele ve výši průměrného výdělku a to do 14. dne nemoci. V prvních 14 kalendářních dnech nemoci máte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Tato náhrada je určena podle pravidel zákoníku práce a zahrnuje veškeré hodiny, které byste normálně odpracovali, kdybyste nebyli v pracovní neschopnosti. Od 15. kalendářního dne nemoci se vyplácí nemocenské dávky, které jsou součástí nemocenského pojištění.

Když onemocníte v době výkonu zaměstnání, je to jednoznačné - prvních 14 dnů dostanete náhradu mzdy od vašeho zaměstnavatele a od 15. dne začnete pobírat nemocenské dávky. Vaše nemocenské pojištění končí společně s ukončením pracovního poměru. Následně však ještě 7 kalendářních dnů běží tzv. ochranná lhůta. Během této lhůty máte stále nárok na nemocenské dávky.

Zaměstnanec paní Michaely tedy za den 30.9. obdrží za 2 hodiny práce mzdu (plat) a protože neodpracoval celou směn ve dni, kdy mu vznikla DPN, začne časové okno prvních 14. dní běžet právě dnem 30.9., ale protože tohoto dne i PP končí, obdrží zaměstnanec náhradu mzdy (platu) jen za zbývajících 6 hodin v této jediné vypsané směně. A tím vše skončí.

Zaměstnavatel tedy dále skončení PP ke dni 30.9. Pokud bych pokračoval ještě chvíli dál, tak následně pokud dotyčný bude marodit déle jak 14. kalendářních dní, bude zaměstnavatel vyzván ze strany ČSSZ k zaslání výkazu Příloha žádosti o dávku pro účely poskytování dávky v DPN.

Pokud ale v červenci onemocní a je nemocný např. 10 pracovních dnů, zkušební doba se mu prodlouží o těchto 10 dní - tedy fakticky skončí až 10. Ano, ale pouze po omezenou dobu. Podle zákoníku práce platí, že pokud zaměstnanec onemocní, náleží mu za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti náhrada mzdy od zaměstnavatele - a to pouze za pracovní dny, tedy za dny, kdy měl zaměstnanec podle rozvrhu pracovat. Tuto náhradu poskytuje zaměstnavatel od 1. do 14. dne nemoci. Od 15. dne pracovní neschopnosti přechází povinnost vyplácet dávky na stát, konkrétně na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ), která zaměstnanci vyplácí nemocenské dávky.

Během celé doby pracovní neschopnosti zůstává zaměstnanec oficiálně v pracovním poměru, i když není v práci fyzicky přítomen. Zaměstnavatel nesmí zaměstnanci během dočasné pracovní neschopnosti ukončit pracovní poměr ve zkušební době, pokud o důvodu ukončení rozhodl kvůli nemoci.

Ano, stejně jako ostatní zaměstnanci má nárok na náhradu mzdy za prvních 14 dnů nemoci. Od 15. dne nemoci vyplácí dávky stát prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Nastoupil jsem do nové práce, kde mi začala běžet tříměsíční zkušební doba. Jenže jsem onemocněl a část zkušebky strávil doma v posteli na neschopence. Teď nevím, kdy mi vlastně zkušební doba skončí.

V prvních 14 dnech nemoci platí náhradu mzdy zaměstnavatel, od 15. Příklad: Nastoupili jste 1. května se zkušební dobou na tři měsíce. V květnu jste strávili 9 dní na nemocenské. Původně měla zkušební doba uplynout 31. července, ale kvůli nemoci se prodlouží až do 9.

Těhotenství a zkušební doba

Do zkušební doby může zasáhnout také těhotenství, které vašeho zaměstnavatele pravděpodobně nepotěší. V první řadě je nutné zmínit, že vy nemáte povinnost zaměstnavateli tuto skutečnost oznamovat. Proto si můžete tuto novinku nechat pro sebe dokud vám zkušební doba neskončí. Jakmile totiž máte po zkušební době, zaměstnavatel vás už propustit nemůže.

Je ale třeba počítat s tím, že pokud zaměstnavatel o vašem těhotenství neví, nevztahují se na vás opatření k ochraně těhotných zaměstnankyň. Co když ale zaměstnavateli těhotenství oznámíte už ve zkušební době? Zaměstnavatel vás z důvodu těhotenství propustit nesmí, protože by se jednalo o diskriminaci. Pokud se domníváte, že jste dostali výpověď kvůli těhotenství, můžete se bránit. Jedná se o diskriminaci, která je zakázaná.

Nejvyšší soud konstatoval, že v projednávané věci bylo v řízení před obecnými soudu zjištěno, že zaměstnavatel zrušil pracovní poměr se zaměstnankyní ve zkušební době, a to na základě závěrů lékařského posudku vydaného dne 17. 4. 2018 lékařkou V. B., podle nichž zaměstnankyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost k práci lesní dělnice.

Bylo-li zároveň zjištěno, že jediným důvodem nezpůsobilosti zaměstnankyně k výkonu uvedené práce bylo její těhotenství, neboť náplní práce lesní dělnice je těžká manuální práce, zejména práce s chemikáliemi, které by mohly ohrozit plod a že tedy zaměstnankyně nemohla dále konat práci, která ohrožovala její těhotenství, ve smyslu ustanovení § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, nelze dle názoru Nejvyššího soudu tudíž dospět k jinému závěru, než že skutečným (v písemném zrušovacím jednání žalovaného ze dne 23. 4.

Z výše uvedeného rozsudku Nejvyššího soudu a právního názoru v tomto rozsudku prezentovaného tedy vyplývá, že i v případě skončení pracovního poměru ve zkušební době musí zejména zaměstnavatel zvažovat, zda důvod (či důvody) vedoucí k tomuto skončení není důvodem, který lze podřadit pod jednání splňující znaky diskriminace dle antidiskriminačního zákona.

Zaměstnavatel může - jak správně uvedl odvolací soud - zrušit pracovní poměr ve zkušební době také s těhotnou zaměstnankyní, stane-li se tak z důvodů, které nesouvisejí s jejím těhotenstvím. Spočívá-li však důvod zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze strany zaměstnavatele v těhotenství zaměstnankyně, jde o její nepřípustnou diskriminaci, která má za následek jednak neplatnost tohoto rozvázání pracovního poměru, jednak možnost, aby se dotčená zaměstnankyně domáhala ochrany před touto diskriminací právními prostředky upravenými v ustanovení § 10 antidiskriminačního zákona.

Dovolená a zkušební doba

Dovolená ve zkušební době není obvyklá, primárně platí, že zkušební doba slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Není tedy příliš obvyklé, že by zaměstnanec čerpal dovolenou v průběhu prvních 3 měsíců v nové práci. Zákoník práce ale takto čerpat dovolenou nijak neomezuje a nestanoví jiná pravidla, než jaká platí mimo zkušební dobu.

O celodenní dovolenou se však zkušební doba také prodlužuje. Ze zákona máte právo na placenou dovolenou po odpracování 21 dnů, což často znamená vznik nároku na dovolenou v průběhu zkušební doby. Konkrétně to funguje tak, že v případě, že jste zaměstnání na plný pracovní úvazek ve standardní délce 40 hodin týdně, získáváte po odpracování 21 dnů nárok na 1,5 den dovolené, pokud zaměstnavatel poskytuje minimální dovolenou stanovenou zákonem v délce 4 týdny.

V případě, že vám zaměstnavatel nevyhoví s placenou dovolenou, můžete si ještě zkusit domluvit neplacené volno. To si můžete vzít buď na základě domluvy se zaměstnavatelem nebo existují také případy, kdy na něj máte ze zákona nárok. Konkrétně se jedná například o situaci, kdy potřebujete odvézt babičku k lékaři nebo se přestěhovat.

V případě, že máte již naplánovanou a zaplacenou dovolenou ještě před nástupem do nového zaměstnání, pak to, zda vám zaměstnavatel vyhoví, záleží pouze na něm a na vaší domluvě.

Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance, což je jediné výslovně stanovené omezení stanovené zákoníkem práce pro tento druh zrušení pracovního poměru. Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době je zákoníkem práce vyžadována písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží.

Zaměstnanec může pracovní poměr ve zkušební době ukončit kdykoli a z jakéhokoliv důvodu, dokonce i během nemoci. Ano, i během pracovní neschopnosti může být pracovní poměr ve zkušební době ukončen. Zákon to umožňuje bez udání důvodu. Výpověď ale nesmí být v souvislosti s nemocenskou, diskriminační nebo v rozporu s dobrými mravy.

Zkušební doba se kvůli pracovní neschopnosti prodlužuje, a tedy nekončí původním datem. Pracovní poměr trvá, dokud neskončí zkušební doba včetně prodloužení.

Práva v oblasti nemocenských dávek jsou stejná. Rozdíl je pouze v tom, že ve zkušební době lze snadněji ukončit pracovní poměr bez udání důvodu.

Nepřítomnost kvůli nemoci se eviduje jako pracovní neschopnost - s uvedením počátku a konce PN.

Shrnutí klíčových informací

Pro lepší orientaci v problematice uvádíme shrnutí klíčových informací v následující tabulce:

Situace	Vliv na zkušební dobu	Nárok na náhradu mzdy/nemocenskou	Možnost ukončení pracovního poměru
Nemoc během zkušební doby	Prodlužuje se o dobu nemoci	Náhrada mzdy od zaměstnavatele (1.-14. den), nemocenské dávky od ČSSZ (od 15. dne)	Zaměstnavatel nesmí ukončit z důvodu nemoci (v prvních 14 dnech), zaměstnanec může ukončit kdykoliv
Těhotenství během zkušební doby	Nemá automatický vliv	Standardní nároky	Zaměstnavatel nesmí ukončit z důvodu těhotenství (diskriminace), zaměstnanec může ukončit kdykoliv
Dovolená během zkušební doby	Prodlužuje se o dobu dovolené	Placená dovolená dle odpracovaných dnů	Standardní pravidla

tags: #ukončení #pracovního #poměru #ve #zkušební #době

Oblíbené příspěvky:

• Vzor výpovědi povinného ručení Generali ke stažení
• Jak změnit vedlejší OSVČ na hlavní
• Průvodce daňovým přiznáním pro zaměstnance
• Práce pro studenty od 16 let v Příbrami
• Jak OSVČ získávají klienty