Souhlas zaměstnavatele s podnikáním zaměstnance: Vzor zdarma a praktické rady

Chcete se stát svým vlastním pánem, ale bojíte se ze dne na den opustit jistotu zaměstnání? Založte si živnost při práci! Je to poměrně bezpečný způsob, jak začít podnikat. Vyzkoušíte si, jak vám to půjde, a přitom nepřijdete o stálý příjem.

Podnikání při zaměstnání znamená možnost přivydělat si, získat nové zkušenosti a realizovat své nápady. Také se naučíte se vyjednávat a řídit finance i svůj čas. Tyto dovednosti vám jednou mohou otevřít cestu k podnikání naplno - ale nepředbíhejme.

Zákon umožňuje podnikat souběžně s prací bez ohledu na to, jestli jde o hlavní pracovní poměr (HPP), zkrácený pracovní poměr či brigádu.

Průvodce pro zaměstnavatele, jak se stát standardními obchodními sponzory pro zaměstnávání a sponzorování zahraničních pracovníků

Kdy potřebujete souhlas zaměstnavatele?

Pokud pracujete v soukromé sféře a plánujete podnikat v jiném oboru než váš zaměstnavatel, povinnost získat souhlas se vás netýká. Každopádně si důkladně přečtěte pracovní smlouvu - vašemu podnikání může hodit klacek pod nohy i podepsaná konkurenční doložka.

Zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu konat jinou výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Toto pravidlo platí pouze po dobu trvání základního pracovněprávního vztahu (tj. pracovního poměru nebo právního vztahu založeného dohodou o provedení práce či dohodou o pracovní činnosti), nikoli po jeho skončení.

Přeje-li si zaměstnavatel zamezit zaměstnanci ve výkonu činnosti konkurenční povahy po skončení základního pracovněprávního vztahu, může využít možnosti sjednání konkurenční doložky se zaměstnancem podle ustanovení § 310 a násl. ZP.

Smyslem takto koncipovaného zákazu jiné výdělečné činnosti zaměstnance je ochrana oprávněných zájmů zaměstnavatele, do nichž by mohlo být zasaženo zejména přenosem informací nabytých zaměstnancem v základním pracovněprávním vztahu ke třetím osobám, případně jejich využitím zaměstnancem v rámci jiného pracovněprávního či občanskoprávního vztahu nebo přímo v rámci vlastní samostatné výdělečné činnosti zaměstnance.

Citované ustanovení tedy cílí na zamezení střetu zájmů, který by mohl vzniknout mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem či třetí osobou, pro niž bude zaměstnanec souběžně výdělečně činný. Zákonodárce se tak ustanovením § 304 odst. 1 ZP snaží vyvažovat mezi základním právem zaměstnance na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, právem podnikat a získávat prostředky pro své životní potřeby prací (čl. 26 Listiny základních práv a svobod) a ústavní ochranou vlastnického práva zaměstnavatele (čl. 11 Listiny základních práv a svobod).

Výjimka z tohoto pravidla platí pro činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké, jež zaměstnanci mohou vykonávat vždy i bez souhlasu svého zaměstnavatele (ustanovení § 304 odst. 3 ZP).

Ustanovení § 304 ZP zakazuje zaměstnanci toliko vedlejší výdělečnou činnost, která se shoduje s předmětem činnosti zaměstnavatele, bez ohledu na to, zda tato jiná činnost má ve vztahu k činnosti zaměstnavatele konkurenční povahu, či nikoli. Otázka konkurence tedy není při posuzování zakázané činnosti sama o sobě relevantní, protože omezení souběžné výdělečné činnosti je v podstatě ještě širší.

Pro účely ustanovení § 304 ZP se předmět činnosti zaměstnavatele zjišťuje:

  • z obchodního rejstříku v případě subjektů v něm zapsaných (např. společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti);
  • z rejstříku živnostenského podnikání v případě subjektů podnikajících na základě živnostenského oprávnění (např. osoby samostatně výdělečně činné, společnosti s ručením omezeným);
  • nebo podle příslušných oprávnění v případě výkonu činnosti na základě zvláštních právních předpisů (např. činnost znalců, advokátů).

Pro posouzení nemá poněkud překvapivě význam to, že zaměstnavatel konkrétní podnikatelské či jiné oprávnění ve skutečnosti aktivně nevyužívá. V tomto směru přistupuje soudní praxe k učinění závěru o tom, zda je u zaměstnavatele dán určitý předmět činnosti, velmi striktně a formalisticky a primárním zdrojem pro posouzení této otázky v konkrétním případě je tak opravdu nejčastěji nahlédnutí do příslušného rejstříku.

Současně platí, že shoda jiné výdělečné činnosti zaměstnance se posuzuje toliko ve vztahu k předmětu činnosti stávajícího zaměstnavatele; druh práce, který zaměstnanec pro tohoto zaměstnavatele vykonává, není přitom podstatný.

Bude-li vedlejší výdělečná činnost shodná s druhem práce zaměstnance, nikoli však s předmětem činnosti zaměstnavatele, nebude souhlas zaměstnavatele s výkonem jiné výdělečné činnosti zaměstnance vyžadován, a naopak bude-li existovat byť částečná shoda v předmětu činnosti zaměstnavatele a buď zaměstnance, nebo jiné osoby, u níž je souběžně výdělečně činný, bude souhlas zaměstnavatele s výkonem takové činnosti vyžadován.

Příklady

Příklad č. 1: Zaměstnanec pracuje na základě pracovní smlouvy jako účetní u zaměstnavatele, který má v rejstříku živnostenského podnikání jako předmět podnikání zapsáno pouze "Realitní zprostředkování". Zaměstnanec by rád uzavřel dohodu o provedení práce se společností poskytující služby v oblasti účetnictví a daní, na jejímž základě by pro tuto společnost pracoval rovněž jako účetní. Jediný zapsaný předmět podnikání této společnosti je "Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence". Za těchto okolností je zaměstnanec oprávněn uzavřít s danou společností i bez souhlasu svého zaměstnavatele dohodu o provedení práce, protože předmět činnosti zaměstnavatele, u nějž bude zaměstnanec vykonávat souběžnou výdělečnou činnost spočívá v činnosti účetních poradců, zatímco předmětem činnosti jeho stávajícího zaměstnavatele je realitní zprostředkování.

Příklad č. 2: Zaměstnankyně vykonává pro zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce práci asistentky realitního makléře. Zaměstnankyně by současně ráda o víkendech provozovala vlastní zážitkovou restauraci. Náhledem do živnostenského rejstříku však zaměstnankyně zjistí, že zaměstnavatel má kromě celé řady dalších živností ohlášenu také živnost "Hostinská činnost", byť v současné době aktivně využívá pouze oprávnění k výkonu realitního zprostředkování. Zaměstnankyně proto bude muset požádat zaměstnavatele o souhlas s výkonem výdělečné činnosti spočívající v provozování restaurace, byť zaměstnavatel v současné době hostinskou činnost fakticky nevykonává.

Svůj souhlas můžete odmítnout nebo později odvolat. V písemném odvolání souhlasu je zaměstnavatel povinen uvést důvody změny svého rozhodnutí.

Vzor žádosti o souhlas

Nejste si jistí? Šablonu žádosti pro zaměstnance ve státní službě najdete na stránkách Ministerstva vnitra. Níže najdete vzor žádosti o souhlas:

JUDr. (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO)Zastoupený: ...........................................(dále jen "zaměstnavatel")Zaměstnanec: ........................................... (jméno a příjmení)narozen dne: .................číslo OP: ....................... trvale bytem: ..................(dále jen "zaměstnanec")Vážení,podle § 304 ZP žádám o předchozí písemný souhlas se sjednáním pracovního poměru u společnosti .............................., se sídlem.............. od ............ s druhem práce..................... (případně s podnikáním na základě živnostenského oprávnění k výkonu této činnosti..........).O předchozí písemný souhlas žádám z toho důvodu, že společnost................má shodný předmět činnosti ( živnostenské oprávnění je na stejný předmět činnosti).SděIte mi stanovisko k tomuto návrhu nejpozději ve lhůtě ................... dnů. (Případně je možné uvést důvody záměru konat výdělečnou činnost.)S pozdravemV .................... dne ....................................................podpis zaměstnance

V případě, že od zaměstnavatele souhlas dostanete, můžete začít vykonávat další výdělečnou činnost. Avšak pokud zaměstnavatele svůj souhlas písemně odvolá, musíte s výdělečnou činností bez zbytečného odkladu skončit.

Ještě na závěr menší vysvětlení, co vůbec „výdělečná činnost“ představuje. Rozumí se tím jakákoliv činnost bez ohledu na způsob a formu výkonu, ale důležité je, že tato činnost je vykonávána za účelem dosažení zisku (i když ne vždy k zisku dojde).

Jak založit živnost při zaměstnání?

Jste odhodlaní začít? Máte jasno, v čem podnikat, a v ruce souhlas od svého zaměstnavatele (pokud se vás týká)?

  1. Zjistěte, kterou živnost potřebujete. Nejjednodušší je volná živnost, ke které vám stačí jen občanský průkaz a čistý trestní rejstřík. Řemeslné a další odborné živnosti vyžadují povolení či kvalifikaci.
  2. Odešlete Jednotný registrační formulář (JRF). Tímto formulářem ohlásíte start podnikání finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovně. Zajděte buď na živnostenský úřad, nebo ho vyplňte online přes Živnostenský portál.
  3. Zaplaťte poplatky. Poplatek činí 1000 Kč při osobním podání a 800 Kč elektronicky.
  4. Počkejte na zápis. Úřad má 5 dnů na zpracování zápisu do živnostenského rejstříku.
  5. Zkontrolujte vedlejší činnost. Znáte to - důvěřuj, ale prověřuj. Poté prostřednictvím Jednotného registračního formuláře - osobně na libovolném živnostenském úřadě nebo online přes Portál živnostenského podnikání - ohlásíte zahájení podnikání a rovnou tím informujete finanční úřad, zdravotní pojišťovnu i správu sociálního zabezpečení, že budete podnikat na vedlejší činnost z důvodu zaměstnání (nezapomeňte uvést údaje o zaměstnavateli).

Zdravotní a sociální pojištění při vedlejší činnosti

Živnostníci ze svých příjmů platí zdravotní a sociální pojištění. Pravidla odvodů se odvíjí od toho, zda budete OSVČ na hlavní, nebo vedlejší činnost. Z pohledu sociální správy pak půjde o podnikání na vedlejší činnost v případě, že se vám ze mzdy strhává sociální pojištění (to znamená, že živnost není vedlejší např.

Ve složitějších situacích určitě doporučujeme konzultaci s daňovým poradcem, ale když si vezmeme obvyklý scénář, že pracujete na plný nebo zkrácený úvazek a pobíráte alespoň minimální mzdu, bude živnost při zaměstnání vaší vedlejší činností.

  • První rok bez záloh. Vyúčtování na jaře následujícího roku.
  • Zdravotní pojištění z reálných příjmů. Výše pojistného se počítá ze skutečných příjmů OSVČ za uplynulý rok. U zdravotní pojišťovny zůstáváte bez minimálních záloh i nadále, platíte jen to, co vyjde z reálného zisku.
  • Sociální pojištění jen při vyšších příjmech. Při vedlejší činnosti ho neplatíte, pokud váš zisk (rozdíl mezi příjmy a výdaji) za rok nepřekročí limit. Jakmile limit překročíte, ČSSZ vám od následujícího roku předepíše měsíční zálohy - jejich výši a variabilní symbol najdete po přihlášení do ePortálu ČSSZ.
  • Nemocenské pojištění neřešte.

Níže uvádíme tabulku s přehledem limitů a záloh pro rok 2025:

Pojištění Vedlejší činnost - limit pro sociální pojištění Zálohy
Sociální 111 736 Kč dle výše příjmu (předepisuje ČSSZ)
Zdravotní bez limitu platí se z reálného zisku

Daňové přiznání

Jako novopečeného podnikatele vás čeká podání přiznání k dani z příjmu. Doteď jste ho nejspíš neřešili, protože za vás daně zpracoval zaměstnavatel v rámci ročního zúčtování.

  • Základní termín pro odevzdání daňového přiznání i platbu daně je 1. dubna.
  • Živnostníci ho však podávají povinně elektronicky, takže mohou využít prodlouženou lhůtu do 1. května.

V části o podnikání uvedete příjmy za minulý rok, odečtete související výdaje (skutečné, nebo paušální procentem z příjmů) a uplatníte případné slevy (např. na poplatníka, na děti…).

Co se týká dalších daní, jako začínající podnikatelé nemusíte řešit DPH. Teprve když váš příjem za 12 po sobě jdoucích měsíců přesáhne 2 miliony Kč, stanete se plátcem DPH.

Další povinnosti OSVČ

Papírování k podnikání ještě pořád patří, byť se pomalu, ale jistě přesouvá do online prostředí. Od roku 2023 ji stát automaticky zřizuje všem živnostníkům a musíte přes ni podávat daňové přiznání.

Abyste dokázali dát dohromady podklady pro přiznání a odvody, potřebujete vést evidenci svých příjmů, případně i výdajů (záleží na tom, jak budete danit).

Rady pro podnikání při zaměstnání

  • Rada č. 1: Nespěchejte s rozsáhlými investicemi a velkými plány. Nejdřív vyzkoušejte, jestli vám podnikání při práci vyhovuje. Dejte si menší, dosažitelné cíle a svůj „vedlejšák“ rozvíjejte postupně. Hlavní je dosáhnout pokroku, ne se snažit udělat všechno co nejrychleji a najednou. Stačí, když přivedete na svět minimální životaschopný produkt (MVP), abyste otestovali svůj nápad a získali zpětnou vazbu.
  • Rada č. 2: Souběh práce a živnosti může snadno vést až k přepracování. Buďte proto opatrní a v rámci možnosti se nepřepínejte, relaxujte a dobíjejte baterky. Udělejte si rozvrh, kdy se budete věnovat práci, podnikání a osobnímu životu.
  • Rada č. 3: Abyste vše zvládli, je zásadní nejen nastavit správně priority a evidovat úkoly, ale i pochopit motivaci a respektovat vlastní biorytmus.
  • Rada č. 4: Obklopte se lidmi, kteří vás podporují a rozumí vašim cílům. Může to být mentor, podnikatelský parťák nebo komunita lidí, kteří řeší podobné situace jako vy.

Pokud vše půjde dobře, možná budete chtít v budoucnu ze zaměstnání odejít a živit se jen jako OSVČ. Ukončení zaměstnání pak z pohledu administrativy znamená přechod z vedlejší činnosti na hlavní.

Věděli jste, že v některých oborech živnost nepotřebujete? Pokud se s přivýdělkem vejdete do 300 hodin ročně, může vám stačit dohoda o provedení práce.

Nechcete termíny všech podání a záloh nosit v hlavě? Naimportujte si nejdůležitější data k sobě do kalendáře.

tags: #souhlas #zaměstnavatele #s #podnikáním #zaměstnance #vzor

Oblíbené příspěvky: