Japonsko, konstituční monarchie s nejstarším parlamentním systémem ve východní Asii, je pátou největší individuální světovou ekonomikou a trhem s vysokou mírou koupěschopnosti. Ačkoliv je Japonsko stabilním partnerem České republiky v regionu východní Asie a vzájemné vztahy jsou dlouhodobě bezproblémové, ekonomická situace v zemi vykazuje určité výzvy. Jednou z nich je otázka mezd, která se v posledních letech dostává do popředí zájmu veřejnosti i vlády.

Japonský vláda schválila zvýšení minimální mzdy o 50 jenů (32 centů), což je největší nárůst v historii. Zvýší tak průměrnou hodinovou mzdu na rekordních 1 054 (6,35€) jenů z dosavadních 1 004 jenů. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy mnoho pracovníků pociťuje tlak rostoucích cen, uvedly zdroje obeznámené s touto záležitostí.

Tento krok následuje po historických zvýšeních mezd soukromých společností v letošních jarních mzdových jednáních. Podle průzkumu Japonské odborové konfederace, největší odborové organizace v zemi, podniky souhlasily s průměrným zvýšením o 5,10 procenta, což je poprvé za 33 let, kdy nárůst přesáhl 5 procent. Odbory dlouhodobě apelovaly na zvýšení mezd, aby se vyrovnaly s rostoucími životními náklady, a tento rok se jejich úsilí konečně vyplatilo.

Firemní vedoucí byli pod tlakem vlády a odborů, aby zvýšili mzdy, protože Japonsko zaznamenalo růst jádrových spotřebitelských cen o 3,1 procenta v loňském roce, což je největší nárůst za posledních 41 let. To vedlo k nárůstu cen všeho od vajec až po hotelové ubytování. Tento růst cen měl výrazný dopad na životní úroveň obyvatel, zejména na ty s nižšími příjmy. Vláda se snažila reagovat na tuto situaci různými opatřeními, včetně dotací na energie a podporou sociálních programů, ale zvýšení minimální mzdy je považováno za klíčový krok k dlouhodobému řešení problému.

Nicméně, data ukazují, že nedávný trend výrazného zvyšování mezd zatím nedokázal držet krok s inflací. V mnoha případech se ukazuje, že i přes růst mezd reálná kupní síla pracovníků klesá, což způsobuje další tlak na vládu, aby přijala další opatření k boji proti inflaci. Reálné mzdy v Japonsku v květnu klesly o 1,4 procenta oproti předchozímu roku, což představuje rekordní 26. měsíc poklesu v řadě, podle údajů ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí zveřejněných dříve tento měsíc. Tento dlouhodobý pokles reálných mezd je alarmující a ukazuje, že navzdory růstu nominálních mezd inflace stále eroduje kupní sílu pracovníků. Ekonomové varují, že pokud se tento trend nezmění, může to mít vážné dopady na ekonomickou stabilitu a sociální soudržnost v zemi.

Průměrná minimální hodinová mzda vzrostla o 43 jenů na 1 004 jenů ve fiskálním roce 2023, poprvé překonala hranici 1 000 jenů. Vláda premiéra Fumia Kišidy uvedla, že si klade za cíl zvýšit tuto hodnotu na 1 500 jenů do poloviny 30. let 21. století. Každá prefektura zohledňuje specifické ekonomické a sociální podmínky ve svém regionu při stanovování minimální mzdy. Tento decentralizovaný přístup umožňuje větší flexibilitu a přizpůsobení se místním potřebám, ale také znamená, že existují značné rozdíly v úrovních minimální mzdy mezi jednotlivými prefekturami.

Srovnání mezd v Japonsku s ostatními zeměmi OECD

Přestože jsou všechny členské země OECD při celosvětovém porovnání velmi vyspělé, jsou mezi nimi výrazné rozdíly ve výši mezd. Nejvyšší mzdy jsou ve Švýcarsku, na Islandu, v Lucembursku, v Norsku, v Dánsku, v Austrálii a v USA. Za rok 2022 se průměrná roční hrubá mzda v zemích OECD pohybovala od 4443 amerických dolarů (v Kolumbii) po 103 142 amerických dolarů (ve Švýcarsku).

Zaměstnanci v členských zemích OECD dostávají na účet čistou mzdu, tedy hrubou mzdu poníženou o daň z příjmů a povinné pojistné. Ve všech členských zemích OECD většina zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne, neboť hodnota průměrné mzdy je značně ovlivněna mzdami nejlépe hodnocených zaměstnanců. Příjmové rozdíly jsou přitom z členských zemí OECD nejvyšší v mimoevropských zemích.

Japonsko patří mezi nejvyspělejší světové ekonomiky se stabilním právním prostředím. Je pátou největší individuální světovou ekonomikou (po USA, Číně, Německu a Indii) a trhem s vysokou mírou koupěschopnosti.

Vláda premiéra Šinzó Abe/ho přišla na konci roku 2012 s programem, který měl za cíl dlouhodobě stagnující japonskou ekonomiku povzbudit k růstu a snížit veřejný dluh Japonska, dosahující v té době již úrovně 240 % HDP. Tzv. „Abenomika“ se opírala o tři pilíře (šípy): agresivní fiskální politiku Japonské národní banky (BOJ), monetární uvolňování a strukturální reformy. Dlouhodobě se například nedaří dosáhnout inflačního cíle vlády ve výši 2 %. Zvýšené výdaje vlády v souvislosti s koronavirovou krizí také přispěly k dalšímu navýšení veřejného dluhu.

Současná japonská vláda premiéra Šigera Išiby se soustřeďuje na udržení stabilního hospodářského růstu, který v současnosti nejvíce ohrožují obchodní tenze a nárůst protekcionismu vyvolané americkou administrativou prezidenta D. Trumpa.

Japonsko podporuje multilaterální mezinárodní systém založený na mezinárodním právu a je členem G7, G20, OECD, Světové obchodní organizace (WTO) a dalších významných mezinárodních organizací. Pro Japonsko jsou nejbližším partnerem Spojené státy americké, se kterými ho pojí i obranná aliance, včetně amerických vojenských základen na vlastním území.

V posledních letech lze pozorovat snahu vyvažovat rostoucí mocenské ambice Číny v regionu východní Asie užší spoluprací se zeměmi ASEAN, rozvíjejí se spoluprací v rámci tzv. Quad (neformální uskupení Japonska, USA, Indie a Austrálie) a prohlubováním vztahů s evropskými zeměmi a s Evropskou unií. Japonsko podporuje otevřený mezinárodní obchodní systém. V posledních letech se zasazuje i bilaterálně o zrušení obchodních bariér vyjednáváním dohod o volném obchodu.

Jedná se o dvanáctou nejlidnatější zemi na světě, i když počet obyvatel trvale klesá a má vysoký věkový průměr populace: 49,1 let. Téměř 30 % obyvatelstva je ve věku 65 let a více, přičemž průměrná délka života je 85 let.

Japonská ekonomika, i přes svoji nespornou sílu a schopnost překonávat vcelku pravidelné přírodní i jiné návazné katastrofy, v průběhu druhého desetiletí 21. století zaznamenávala pouze mírný růst - od roku 2012 v průměru 1 % ročně. Dlouhodobě stagnující japonská ekonomika, nízká inflace a největší veřejný dluh na světě (245 % HDP) jsou vážnými výzvami, se kterými si japonská vláda nedokáže poradit. Situace okolo globálního rozšíření koronaviru tak pouze prohloubila tuto nepříznivou ekonomickou situaci Japonska.

Japonská ekonomika navíc čelí rychlému úbytku a stárnutí populace. Vláda se snaží zavádět reformy k efektivnějšímu růstu zaměstnanosti, a to zejména u žen. Rozvoj lidských zdrojů je součástí širšího cíle na dosažení „supersmart“ společnosti, neboli tzv. „Společnosti 5.0“, a to zejména prostřednictvím rozvoje robotiky, umělé inteligence a dalších špičkových technologií. V Japonsku se dlouhodobě budovala struktura perspektivních výrobních odvětví s vysokou přidanou hodnotou (automobilový průmyslu, elektrotechnika, vyspělé strojírenství, robotika atd.). Rostoucí roli v technologickém rozvoji průmyslu a jeho restrukturalizaci hraje i zohledňování enviromentálních dopadů a především dekarbonizace.

Japonský státní rozpočet je sestavován na fiskální rok, který začíná 1. dubna a končí 31. března následujícího roku. Japonsko pokračuje v expanzivní fiskální politice a jeho základní struktura zůstává od koronavirové pandemie stejná. Jedna třetina rozpočtu je určena k financování sociálního systému, vč. penzí a zdravotnictví, přičemž tyto náklady každým rokem výrazně narůstají s ohledem na rychle stárnoucí populaci. Další položkou, která v posledních letech narůstá, jsou výdaje na obranu, které mají směřovat k 3 % HDP. To Japonsko odůvodňuje zhoršujícím se bezpečnostní situací ve světě, zvláště stále asertivnější zahraniční politikou Číny v regionu, ruskou agresí proti Ukrajině i pokračující hrozbou ze strany Severní Koreje.

Japonské bankovnictví disponuje největším objemem depozit na světě. Centrální banka Bank of Japan (BOJ), vystupuje jako nezávislá instituce, zodpovídající se pouze japonskému parlamentu. Japonské banky jsou sdruženy v Japonské bankovní asociaci (Zenginkyo), jež má celkem 249 členů.

Japonsko patří dosud mezi země s poměrně nízkým daňovým zatížením. Daňový systém v Japonsku je stabilní, nebývá předmětem radikálních změn a je založen na sebehodnotící metodě, kdy si každý subjekt spočítá vlastní odvody. Daň z příjmu fyzických osob je progresivní a pohybuje se v rozmezí 5-45 %. Daňová zátěž z příjmu fyzických osob včetně místních daní je jedna z nejvyšších na světě a v souhrnu činí přes 50 %. Aktuální sazba daně na veškeré prodávané zboží a služby činí 10 % (od 1. 10. 2019), pouze s výjimkou potravin a nealkoholických nápojů, u nichž zůstala v platnosti původní sazba ve výši 8 %.

Japonsko je podle aktuálního obratu 19. nejdůležitějším zahraničně-obchodním partnerem ČR, přičemž objem vzájemného obchodu vykazuje dlouhodobě mírný růst. Pro Japonsko je dle objemu exportu Česká republika na 39. místě, podle objemu dovozu na 51. místě.

Japonská vláda podporuje příliv přímých zahraničních investic (PZI) do země. Postupně byly odstraněny všechny formální bariéry pro obchodní činnost zahraničních investorů s několika výjimkami (sektor médií a telekomunikací). Odpovědnou vládní institucí za příliv PZI je Ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu (METI) společně s agenturou JETRO. Navzdory tomu a i dalším příznivým faktorům jako stupeň rozvoje a blahobytu, nezávislé soudnictví, nízká úroveň korupce a stabilní právní prostředí je podíl PZI v HDP země nejnižší v rámci OECD.

Dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem (Economic Partnership Agreement - EPA) se začala vyjednávat v roce 2013 a dokončena byla v prosinci 2017. Následně po podpisu a procesu ratifikace vstoupila v platnost ke dni 1. února 2019. EPA vytvořila zónu volného obchodu, která pokrývá třetinu světové ekonomiky a více než pětinu světového obchodu.

Japonsko je vyspělou zemí a není tudíž příjemcem rozvojové spolupráce z ČR.

Oblast energetiky je pro příležitosti v Japonsku perspektivní dlouhodobě. Japonsko má velmi omezené surovinové zdroje a po odstavení většiny jaderných elektráren následkem havárie ve Fukušimě v roce 2011 výrazně stoupl zájem japonské vlády o podporu rozvoje obnovitelných zdrojů energie.

Výše průměrného platu v Japonsku záleží na mnoha faktorech. Nejvíce si vydělá člověk s magisterským titulem, vzdělání je tedy velmi oceňované. Nejlépe hodnoceni jsou ti, kteří mají dvacet a více let praxe. Nejvyšší platy mají ve velkých městech Okayama, Kawasaki nebo v Shizuoka. A poslední neméně důležitý faktor ve výši platu je, zda jste žena či muž. Muži mají v této kultuře platy statisticky daleko vyšší.

Nejhůře placená práce v Japonsku je v pohostinství. Naopak zajímavější platy jsou u IT specialistů, v letectví, ve zdravotnictví, ve finančnictví.

Pokud tedy přemýšlíte o krásném a prostorném bytu, budete si muset připravit více financí, než jste možná očekávali. Pokud je tedy průměrný plat přibližně 123.000Kč za měsíc neměl by to být takový problém. Jenže, ostatní náklady zejména na jídlo a transport jsou poměrně vysoké.

Japonsko podle dlouhodobých statistik pomalu vymírá. Je zde malá porodnost a vysoká míra úmrtnosti na přepracování. V rámci týmu portálu DigitalniNomadstvi.cz jsme zpracovali tento článek, aby pomohl začínajícím podnikatelům a digitálním nomádům.

Tokijoši patří ke generaci japonských zaměstnanců, kteří za celý svůj pracovní život téměř nedostali přidáno. Na to, aby podniky pomohly svým zaměstnancům udržet krok s vyššími životními náklady, momentálně naléhá i japonský premiér Fumio Kišida. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) činila v roce 2021 japonská průměrná roční mzda 39 711 dolarů (tehdy necelých 857 tisíc korun), což je jen o necelé dva tisíce dolarů více než před třiceti lety.

Deflace začala v polovině 90. let minulého století mimo jiné v důsledku prasknutí bubliny na domácím trhu s aktivy a vlivem silného jenu, který snížil náklady na dovoz. Podle organizace spotřebitelé až doposud necítili potřebu žádat o přidání, rostoucí inflace ale všechno mění. Výše mezd pak dle odborníků trpí také proto, že Japonsko zaostává v míře produktivity.

Produkce země měřená tím, kolik pracovníci přidávají k HDP, je totiž nižší než průměr OECD. Negativní vliv pak má i stárnutí populace - starší pracovní síla se zpravidla rovná nižší výkonnosti, a tedy i nižším mzdám - a měnící se způsob toho, jak lidé pracují.

Zvyšování mezd o minimálně tři procenta ročně bylo hlavním cílem Kišidovy vlády již dříve. Nyní chce udělat další krok vpřed, a proto plánuje vytvořit nový systém, jenž má růst mezd podporovat. Minulý měsíc premiér rovněž varoval před propadem do stagflace, tedy období vyznačujícího se vysokou inflací a zároveň stagnací hospodářského růstu.

Podle průzkumu Reuters hodlá zvýšit platy v letošním roce více než polovina japonských velkých firem, přičemž některé společnosti k tomuto kroku již přistoupily. Mezi nimi je třeba společnost Fast Retailing (FRCOF), která stojí za značkami Uniqlo a Theory. Ta v minulém měsíci oznámila zvýšení mezd až o 40 procent.

Tabulka: Průměrné mzdy v různých odvětvích v Japonsku (přibližné hodnoty)

Odvětví	Průměrná mzda (Kč)
Vzdělávání	36 680 - 83 610
IT	50 280 - 121 280
Design	59 810 - 80 520
Marketing	36 090 - 56 200
Účetnictví a finance	54 430 - 105 300
Administrativa	38 450 - 91 110
Jurisprudence	36 680 - 353 410
Medicína	39 640 - 114 170

Pro jakýkoli dlouhodobější pobyt v Japonsku je potřeba mít jasnou strategii. Kromě nádherných cestovatelských míst byste měli nahlédnout blíže do japonské kultury a také životního stylu.

Pracující ženy v Japonsku

Working holiday v Japonsku je skvělá příležitost pro ty, kteří ho chtějí procestovat a k tomu pracovat nebo studovat. Toto vízum je platné jeden rok.

Mapa Japonska

Získání práce v Japonsku není jednoduché, pomůže vám znalost japonštiny.

tags: #průměrná #mzda #Japonsko #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• Minimální mzda v ČR
• Zaměstnavatel a celozávodní dovolená: Má na to právo?
• Zaměstnavatel a celozávodní dovolená: Má na to právo?
• Závody na Autodromu Most
• Podrobný návod: Přehled OSVČ a ČSSZ