Pojištění odpovědnosti zaměstnance a účetní podmínky v České republice

Pojištění odpovědnosti zaměstnance, často nazývané "pojistka na blbost", je pro firmy stále důležitější. V dnešním světě, kde jsou žaloby běžné a právní systémy stále složitější, se firmy stále více spoléhají na tato pojištění k ochraně před nečekanými náklady a potenciálními právními problémy.

Zákoník práce stanovuje finanční odpovědnost zaměstnance za škody na majetku a škody na zdraví během pracovního procesu. Zaměstnavatel po vás může požadovat až 4,5násobek vašeho platu k úhradě způsobené ztráty. Dobrá pojistka za vás však zaměstnavatelem požadovanou kompenzaci uhradí. Díky "pojištění na blbost" se ale nemusíte finančních následků svých chyb, přehmatů a zaváhání bát.

Pojištění odpovědnosti zaměstnance je vhodné pro kadého pracujícího. Zvláště žádoucí je v případě, vykonáváte-li povolání spojené s řízením vozidla, s ovládáním drahých strojů nebo při kterém je na vás kladena vysoká zodpovědnost. Ať už finanční, účetní nebo třeba fyzická. Pojistit lze jakoukoliv profesi, ať už vám to ukládá zákon či jste jen obezřetní a prozíraví.

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatelé s výjimkou organizačních složek státu musí být proto pojištěni z titulu odpovědnosti za vznik pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen "zákonné pojištění"). Přitom se řídí vyhláškou č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška").

Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za vznik pracovního úrazu a nemoci z povolání řeší ustanovení § 365 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že do dne nabytí účinnosti jiné právní úpravy pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se řídí zákonné pojištění ustanovením § 205d zákona č. 65/1965 Sb. (starý zákoník práce) a vyhláškou č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění.

Povinnost platit zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele se týká i zaměstnavatelů, kteří mají pouze zaměstnance na základě dohody o provedení práce.

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele se platí pojišťovně Kooperativa, a. s. (České pojišťovně, a. s. platí ti zaměstnavatelé, kteří s ní měli sjednáno toto pojištění k 31. 12. 1992; takto pojištěni jsou i zaměstnavatelé, na které přejdou práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu při vzniku právního nástupce těchto zaměstnavatelů). Účast na pojistném vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele. Vznik účasti na pojištění zaměstnavatel oznamuje písemně na předepsaném formuláři.

Lhůty pro odvod pojistného

za první čtvrtletí do 31. 1.
za druhé čtvrtletí do 30. 4.
za třetí čtvrtletí do 31. 7.
za čtvrté čtvrtletí do 31. 10.

Vznikne-li zaměstnavateli, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, povinnost platit pojistné, zaplatí první pojistné vypočítané z vyměřovacího základu za čtvrtletí, kdy již zaměstnance zaměstnával, avšak zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí. Zaplatí tedy pojistné ve stejné výši dvakrát, aby se dostal do režimu lhůt splatnosti odvodu pojistného.

Příklad č. 1: Zaměstnavatel přijal prvního zaměstnance dne 1. 2. 2022. Vyměřovací základ pro odvod sociálního zabezpečení za únor a březen činil 74 200 Kč. Z jakého vyměřovacího základu má zaměstnavatel vypočítat odvod zákonného pojištění? Zákonné pojistné odvede zaměstnavatel za I. a II. čtvrtletí současně nejpozději do 30. 4. 2022. Vyměřovací základ bude ve výši 2 × 74 200 = 148 400 Kč.

Výpočet zákonného pojištění

Pojištění se počítá vynásobením příslušné sazby pojistného podle převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem dle přílohy 2 vyhlášky 125/1993 Sb.

Vyměřovací základ se násobí sazbou podle ekonomické činnosti. Zaměstnavatel zvolí sazbu podle převažující činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele. Minimální pojistné činí 100 Kč. Sazby pojistného jsou uvedeny v příloze č. 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb.

Příklad č. 5: Zaměstnavatel, který má jako hlavní činnost výrobu nápojů (sazba pojistného činí 0,84 % z VZ), zaměstnává mimo dalších 70 zaměstnanců 2 zaměstnance, kteří již v měsíci červenci 2022 dosáhli maximálního vyměřovacího základu. V měsíci srpnu a září bylo každému z nich zúčtováno 145 000 Kč. Odvádí se z jejich příjmu zákonné pojistné? Protože již dosáhli maximálního vyměřovacího základu, z jejich zúčtovaného příjmu se neodvede pojistné na sociální zabezpečení.

Pojistné pojišťovně Kooperativa se platí na číslo účtu dané vyhláškou, tj. 40002-50404011/0100.

Okruh osob, z jejichž příjmů se zákonné pojištění neodvádí

Výše uvedené osoby nejsou pro účely pracovněprávní považovány za zaměstnance, protože nemají uzavřen základní pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem a nemají ani nárok na odškodnění v případě vzniku úrazu.

Příklad č. 3: Zahrnuje se do vyměřovacího základu pro odvod zákonného pojištění odměna člena kolektivního orgánu právnické osoby? Zde je potřeba si uvědomit, kterým osobám vzniká nárok na odškodnění pracovního úrazu a nemoci z povolání. Jedná se jen o zaměstnance, kteří mají uzavřen pracovněprávní vztah, tedy pracovní poměr nebo dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jiné osoby, ačkoliv pro účely pojistného na sociální zabezpečení jsou zahrnuti pod pojem "zaměstnanec", nemají nárok na odškodnění, a proto se také z jejich příjmů neodvádí zákonné pojištění.

Příklad č. 4: Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem konkurenční doložku, že se po ukončení pracovního poměru zaměstnanec zdrží výkonu činnosti, která by měla soutěžní povahu vůči zaměstnavateli, po dobu jednoho roku. K ukončení zaměstnání došlo k 30. 6. 2022 a poté mu bývalý zaměstnavatel vyplácel peněžité plnění ve výši ½ průměrného výdělku. Musí se odvést zákonné pojištění za tohoto zaměstnance? Ačkoliv je tento příjem příjmem podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. a bude se z něho odvádět pojistné, zákonné pojištění odvedeno nebude. Důvodem je to, že, osoba již není zaměstnancem.

Pojištění odpovědnosti v programu POHODA

Pro výpočet zákonného pojištění odpovědnosti v programu POHODA je potřeba mít zaúčtované všechny mzdy za předchozí čtvrtletí. Je to proto, že pojištění se počítá ze základů pro sociální pojištění za předchozí čtvrtletí. Jakmile máme spočítané všechny mzdy, můžeme vystavit předpis pojištění.

Pokud počítáme pojištění odpovědnosti na druhé čtvrtletí z mezd za leden až březen splatné 30. 4., ponecháme volbu 1q. Po potvrzení volby Dokončit se na obrazovce objeví nápis „Závazek na úrazové pojištění byl vystaven“.

Do výpočtu se nezahrnují zaměstnanci, kteří mají v agendě Personalistika na záložce Zaměstnanec zatrženou volbu Společník zaměstnavatele. Ale neplatí se za společníky, kteří pobírají odměnu za práci na základě smlouvy o výkonu funkce uzavřené podle zákona o obchodních korporacích (např. za společníky s. r. o., kteří pobírají odměnu za výkon funkce).

Před prvním výpočtem pojištění odpovědnosti musíme nastavit správnou sazbu pojistného. Sazba pojistného se řídí převažující činností zaměstnavatele. Zde do pole Sazba vypíšeme sazbu pojistného v promile podle přílohy 2 Vyhlášky.

Daňová uznatelnost pojištění odpovědnosti

Pro zaměstnavatele je velkou výhodou především daňová uznatelnost pojištění odpovědnosti zaměstnance. Zaměstnavatel vám může vyjít vstříc a částku za pojištění odpovědnosti zaměstnance zahrnout do daňově uznatelných nákladů, přesněji tedy benefitů. A to dle Zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb.

Pro zaměstnance jde o běžný příjem ze závislé činnosti a je tedy zdaněn s klasickou měsíční mzdou.

Příklady z praxe

Příklad: Jana pracuje jako marketingová specialistka a od svého zaměstnavatele má k dispozici služební notebook Apple. Jana má také ráda květiny. Bohužel tato kombinace vedla k poničení služebního počítače, když se jí povedlo na počítač převrhnout vázu na pracovním stole. A voda udělala své. Při servisu došlo k výměně napájení a baterie, což stálo skoro 10 000 Kč.

Pojištění odpovědnosti musí platit zaměstnavatel, který uzavřel pracovněprávní vztah alespoň s jedním zaměstnancem. Platba tohoto pojištění znamená pro zaměstnavatele stejnou povinnost jako odvod dávek sociálního a zdravotního pojištění nebo záloh na daň.

U některých profesí je nutnost pojistit se stanovená zákonem. Pojistka odpovědnosti pro povolání se vztahuje např. na škody na svěřeném vozidle (kromě škod krytých povinným ručením) nebo nástroji či na ztrátu svěřených předmětů. Dále také na pokuty a penále za způsobenou škodu. Zároveň pokrývá i zdravotní škody způsobené třetím osobám.

Na co se pojištění nevztahuje

Existují však také situace, na které se pojištění odpovědnosti zaměstnance nevztahuje. Jsou to například škody způsobené zbraní, protiprávně užívanými věcmi, chybou počítačového systému či schodkem na svěřených hodnotách. Dále pojišťovna plnění nevyplatí, pokud byla škoda způsobena pod vlivem návykových látek nebo alkoholu a v některých dalších případech.

Cena pojištění

Pojištění seženete už za několik stokorun ročně. Cena by však určitě neměla být vaším hlavním parametrem výběru. Částka za pojištění se také navyšuje v případě, že potřebujete pojištěním krýt i řízení firemních vozidel (bývá zhruba 2x až 3x vyšší).

Jde o velmi praktické pojištění, které hradí události, jež se denně dějí a nepojištěným mohou způsobit velké komplikace. Díky tomuto pojištění se nemusíte ničeho obávat.

Účetní služby iÚčto

Trápí vás zpracování účetnictví, nevíte jak vést daňovou evidenci nebo se nevyznáte v daních z příjmů? Pro uživatele účetního programu iÚčto nabízíme také účetní služby. Kompletní zpracování účetnictví nebo vedení daňové evidence se pohybuje již od 1399,- korun měsíčně. Máte zájem o vedení účetnictví nebo daňové evidence? Vyžádejte si od nás nezávaznou nabídku.

Autor: Ing. Růžena Klímová

tags: #pojisteni #odpovednosti #zamestnance #ucetni #podminky