Odstupné představuje jednorázový peněžitý příspěvek, který má zaměstnanci pomoci překlenout (často složitou) sociální situaci, v níž se ocitl proto, že bez svého zavinění ztratil dosavadní práci. Zákoník práce vymezuje případy, v nichž je zaměstnavatel povinen odstupné zaměstnanci poskytnout, a jeho minimální výši. Jde o nejmenší přípustný rozsah, tj. V kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpisu zaměstnavatele nebo i v individuální dohodě se zaměstnancem lze minimální zákonný nárok na odstupné zvýšit.

Podmínky pro Nárok na Odstupné

Podle zákoníku práce vzniká zaměstnanci nárok na odstupné v případě nezaviněného ukončení pracovního poměru. Zaměstnanec má nárok na odstupné v případě, že k ukončení pracovního poměru vedl důvod na straně zaměstnavatele. Jinými slovy, jako zaměstnavatel musíte zaměstnanci vyplatit odstupné v případě, že ho propouštíte.

• Zaměstnavatel přestane existovat.
• Zaměstnavatel se přesunuje.
• Pozice zaměstnance se stane nadbytečnou.

V případě ukončení pracovního poměru dohodou v ní musí být explicitně uvedený jeden z těchto důvodů. Pokud podá výpověď zaměstnanec, nemá automaticky nárok na odstupné. Odstupné se nevyplácí ani když máte smlouvu na dobu určitou a ta vyprší.

Nárok na odstupné má zaměstnanec, který dostal výpověď nebo ukončil pracovní poměr dohodou z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) ZP nebo dohodou z týchž důvodů. Dohoda o skončení pracovního poměru musí být uzavřena písemně, nicméně i ústní dohoda je platná, pokud není její neplatnost namítnuta kvůli nedostatku formy.

Nárok na odstupné nevzniká tím, že bylo učiněno právní jednání k rozvázání pracovního poměru z důvodů organizačních změn nebo z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice (byla dána výpověď zaměstnavatelem nebo uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru z těchto důvodů), ale až při skončení pracovního poměru z důvodu organizačních změn nebo z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice.

Nárok na odstupné však v každém případě vzniká pouze ze zákonem stanovených důvodů, které jsou uvedeny v § 63 zákoníku práce. Pokud výpověď podáte vy, odstupné nedostanete.

Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z organizačních důvodů, tj. důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší odstupné. Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodu uvedeného v § 52 písm. d) ZP (ze zdravotních důvodů), náleží také odstupné.

Odstupné a Pracovní Úraz či Nemoc z Povolání

Speciální situace nastává v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, kdy má zaměstnanec nárok na minimálně dvanáctinásobek průměrného hrubého výdělku. Pokud se zaměstnanec stane tzv. Zaměstnanci, který okamžitě zruší pracovní poměr podle § 56 odst. 1 písm. a) náleží od zaměstnavatele odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Podmínkou je, že podle lékařského posudku ztratil zaměstnanec dlouhodobě způsobilost vykonávat dosavadní práci (např. v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání). Pokud by však zaměstnavatel nebyl za tuto situaci odpovědný (např. Dvanáctinásobek náleží i v případech podle § 52 písm. d) ZP.

Odstupné a Přechod Práv a Povinností

Pokud zaměstnanec podal výpověď nebo byl pracovní poměr rozvázán dohodou ve lhůtě 2 měsíců od nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, může se zaměstnanec u soudu domáhat určení, že k rozvázání pracovního poměru došlo z důvodu podstatného zhoršení pracovních podmínek v souvislosti s přechodem práv a povinností. V tomto případě má zaměstnanec právo na odstupné ve výši jako při organizačních změnách.

Výpočet Odstupného

Jakmile nastane některá z uvedených situací, musí zaměstnavatel určit, jak vysoké odstupné zaměstnanci náleží. Pro výpočet výše odstupného je důležité vědět, jak dlouho trval pracovní poměr. Doba trvání pracovního poměru se počítá od nástupu do zaměstnání do okamžiku, kdy je podána výpověď z pracovního poměru nebo uzavřena dohoda o ukončení pracovního poměru.

Výpočet odstupného vychází z pravidel stanovených zákoníkem práce, přičemž klíčovou roli hraje rozhodné období pro výpočet odstupného. Toto období zahrnuje poslední ukončené čtvrtletí, ze kterého se stanoví průměrný měsíční výdělek.

Průměrný měsíční výdělek se vypočítává z hrubé mzdy zaměstnance a výše odstupného se počítá na základě průměru za kalendářní čtvrtletí neboli poslední tři měsíce v zaměstnání. Průměrný výdělek se počítá z hrubé mzdy nebo platu za minulé čtvrtletí (tzv. rozhodné období) a odpracované doby za toto minulé čtvrtletí. Nezapočítává se doba dovolené a nemocenské. Započítávají se přesčasové hodiny, které byly v tomto období proplaceny. Pravděpodobný výdělek se používá, pokud zaměstnanec neodpracoval v rozhodném období alespoň 21 dnů.

Pro účely odstupného se vychází z průměrného měsíčního výdělku. Vypočítá se tak, že průměrný hodinový výdělek násobíme týdenní pracovní dobou zaměstnance (obvykle 40 hod) a koeficientem 4,348 (průměrný počet týdnů v 1 měsíci).

Výši odstupného není možné snížit a jako zaměstnavatel musíte dle zákona dodržet výše uvedenou minimální hranici odstupného.

Zaměstnanec, který působí u svého zaměstnavatele méně než rok, dostane odstupné alespoň ve výši jednoho průměrného měsíčního výdělku. Nikdo a nic tedy zaměstnavateli nebrání vyplatit zaměstnanci i odstupné vyšší, případně také v jiných případech, než říká zákoník práce.

Minimální výše odstupného je v případě rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů zaručena podle počtu odpracovaných let. Jak jsme výše zmínili.

Výše odstupného dle odpracovaných let:

• Méně než 1 rok: 1 průměrný měsíční výdělek
• 1-2 roky: 2 průměrné měsíční výdělky
• Více než 2 roky: 3 průměrné měsíční výdělky

Příklad: Josef pracoval 5 let ve výrobní společnosti a 31. ledna dostal výpověď pro nadbytečnost. Poběží mu ještě dvouměsíční výpovědní doba, jeho pracovní poměr tedy reálně skončí 31. března. Zaměstnavatel Josefovi vyplatí odstupné ve výši tří měsíčních platů. I když se Josef půjde registrovat na úřad práce hned 1. dubna, podporu bude dostávat až od 1. června.

Výplata Odstupného

Zaměstnavatel je povinen odstupné vyplatit po skončení pracovního poměru nejpozději v nejbližším výplatním termínu. Odstupné vyplácí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru, případně na pozdějším termínu výplaty.

Obě strany se však mohou domluvit na dřívějším i pozdějším termínu. Například přímo ke dni ukončení poměru. Zaměstnanci, kteří mají nárok na odstupné, po odpovídající dobu nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Zákon myslí i na situaci, kdy se zaměstnanec do stejného zaměstnání vrátí dříve než po uplynutí doby, za kterou mu bylo vyplaceno odstupné. Tehdy je povinen poměrnou částku zaměstnavateli vrátit. Pokud zaměstnanec po skončení pracovního poměru bude následně u téhož zaměstnavatele vykonávat práci v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, je povinen tomuto zaměstnavateli odstupné nebo jeho poměrnou část vrátit. Poměrná část odstupného se stanoví podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby, určené v předchozí větě.

Odstupné se nebude vracet v případě, bude-li zaměstnanec pro dosavadního zaměstnavatele po skončení pracovního poměru a vyplacení odstupného následně pracovat na základě dohody o provedení práce. Zaměstnanci vrací část odstupného, pokud se vrátí do stejného zaměstnání dříve, než uplynou tři měsíce od ukončení původního pracovního vztahu.

Zdanění a Odvody z Odstupného

Z každé výplaty zaměstnavatel odvádí povinné zálohy na sociální a zdravotní pojištění, z odstupného se však povinné zálohy neplatí. Zdanění odstupného se ale nevyhnete. Platí zde daň příjmů ve výši 15 % stejně jako u klasického výdělku. V případě, že je příjem zaměstnance nadprůměrně vysoký, uplatňuje se 23% sazba.

Z odstupného se odvádí daň z příjmů fyzických osob ve výši 15 %. Odstupné podléhá klasické dani z příjmu. Zaměstnavatel ani zaměstnanec z výplaty odstupného neodvádějí sociální ani zdravotní pojištění.

Odstupné poskytnuté z důvodů podle zákoníku práce se nezahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení ani na zdravotní pojištění. Do vyměřovacího základu se nezapočítává ani odstupné, poskytnuté zaměstnanci ve vyšší částce, než odpovídá úpravě dle § 67 zákoníku práce.

Další Důležité Informace

Pokud utrpíte vážný pracovní úraz nebo u vás propukne nemoc z povolání, dostanete o dost vyšší odstupné. Konkrétně máte nárok na nejméně 12násobek průměrného měsíčního platu. Pracovní úraz nebo nemoc z povolání však musí potvrdit odborný lékařský posudek.

Od 1. ledna 2012 platilo, že jste napřed čerpali odstupné a až poté vám začala chodit podpora v nezaměstnanosti. To, že vám bylo vyplaceno odstupné, může ovlivnit ještě jednu podstatnou věc a to podporu v nezaměstnanosti. Pokud od zaměstnavatele obdržíte nějakou finanční náhradu tohoto typu, termín začátku podpory od Úřadu práce se posune podle částky, která vám bylo vyplacena. To znamená, že pokud bylo odstupné ve výši jednoho platu, začnete pobírat podporu až po jednom měsíci.

Někteří klienti se na nás ale obracejí v situaci, kdy se zaměstnavatel náhle ruší, oni sice mají nárok na odstupné, nicméně zaměstnavatel není z finančních důvodů schopen je vyplatit. V takovém případě se mohou obrátit na Úřad práce, který jim může poskytnout kompenzaci.

Při stanovení podmínek, za nichž přísluší zvýšené odstupné, musí být respektovány obecné zásady, které musí být uplatňovány v pracovněprávních vztazích, tj. Odstupné se nezapočítává do průměrného výdělku zjišťovaného pro pracovněprávní účely.

Podle základního pravidla nemá zaměstnanec nárok na odstupné, pokud sám podá výpověď nebo podá výpověď ve zkušební době. A do třetice nárok na odstupné nevzniká ani pokud dojde k výpovědi ze strany zaměstnavatele z jiných důvodů, například pro hrubé porušení pracovních povinností.

Odstupné je oboustranně výhodné zejména proto, že se z něj neodvádí odvody na sociální a zdravotní pojištění (to se netýká zdanění, jak jsme zmínili výše). To v praxi znamená, že zaměstnavatel ušetří a zaměstnanec dostane víc. Odvody na sociální a zdravotní pojištění ale bude nutné odvést, pokud dostanete odstupné z jiného než zákonem stanoveného důvodu.

Pokud vás zaměstnavatel propustí z těchto důvodů, na odstupné máte nárok i v případě, že pracovní poměr končí dohodou. Co dělat, pokud zaměstnavatel odstupné neposlal? Zkuste jej nejprve vyzvat písemně k nápravě.

S ČSOB Online konfigurátorem podnikatelských financí získáte nabídku přímo pro své podnikání, ať už se jedná o financování vašeho podnikání, zhodnocení vkladů či zkrátka vše kolem financí. Žádost vyřídíte rychle a online. Od začátku jednáte přímo se zkušeným bankéřem pro firmy a podnikatele.

Pokud výpověď podá sám zaměstnanec, na odstupné nárok nemá.

Ve výše uvedených případech je odstupné stanoveno podle odpracovaných let. Tip: Přihodil se vám v pracovní době úraz? Na co máte nárok, co je to bolestné a jak se postupuje při jeho stanovení? Liší se postup, pokud jste si úraz částečně zavinili sami porušením svých povinností? A proč vám smí dát zaměstnavatel v souvislosti s pracovním úrazem výpověď?

Uvedené výše odstupného jsou stanoveny jako minimální.

Kromě zákonného odstupného lze sjednat také smluvní odstupné. To je možné nad rámec zákonného nároku, a to buď ve vyšší výši (např. pětinásobek nebo dvanáctinásobek výdělku), nebo z jiných důvodů, než uvádí § 67 ZP. Smluvní odstupné lze upravit např. Lze jej sjednat i v případech, kdy pracovní poměr končí z vážných osobních důvodů na straně zaměstnance.

Je možné sjednat i nižší odstupné, ale pouze tehdy, pokud nejde o zákonné důvody uvedené v § 67 ZP, kde je minimální hranice výše stanovena.

Na ostatní zaměstnance ÚSC, kteří nejsou úředníky (např. technicko-obslužný personál), se ZP vztahuje v plném rozsahu. Totéž platí i pro starosty, pokud vykonávají veřejnou funkci v pracovním poměru (§ 5 odst. 1 ZP). Úředníci, jejichž pracovní poměry se řídí zákonem č. 312/2002 Sb. U úředníků se ZP uplatní např. institut odstupného.

Dostat výpověď není příjemné. Dobrou zprávou však je, že pokud vás propustí z důvodů vyjmenovaných v prvním bodě tohoto článku, z odstupného se vám nebude strhávat zdravotní ani sociální pojištění.

Na internetu se dají nalézt také kalkulačky pro výpočet odstupného. Zde stačí zadat jak dlouho trval váš pracovní poměr, zda došlo k ukončení zaměstnání na základě lékařského posudku a následně potřebujete znát hrubou mzdu a počet odpracovaných hodin za poslední tři měsíce. Veškeré informace naleznete na své výplatní pásce.

Ohlídejte si, zda náhodou nemáte nárok na odstupné. Kdy nárok vzniká, jak se odstupné počítá a jak se to má následně s odvody? Zákoník práce jednoznačně stanoví, že vzniká zaměstnanci nárok na odstupné při nezaviněném ukončení pracovního poměru. Ani to ale není konečná odpověď. Musí totiž dojít k některé ze situaci, vyjmenovaných v zákoníku práce.

Na kancelář dostupného advokáta se obrátila paní Zdeňka, která pracovala pro výrobce oděvů. Ten ale během covidu neustál situaci a svůj provoz uzavíral. Šéf paní Zdeňce navrhnul, že spolu uzavřou dohodu o ukončení pracovního poměru, přitom se k ní zachová velmi vstřícně a ponechá ji i obdobu výpovědní doby. Žádný důvod ukončení pracovního vztahu přitom v dohodě zmíněn nebyl. Paní Zdeňce jsme poradili, že vzhledem k situaci není nabídka zaměstnavatele tak vstřícná, jak se na první pohled jeví a měla by požadovat uvedení důvodu ukončení pracovního poměru a především zaplacení odstupného.

Ochráníme všechna vaše práva. S námi máte jistotu, že nepřijdete zkrátka. Zajistíme, že v případě výpovědi obdržíte vše, na co máte nárok. A to například včetně dlužné mzdy či odstupného.

tags: #odstupne #podmínky #nárok #výpočet

Oblíbené příspěvky:

• Délka rodičovské dovolené
• Podmínky pro vedlejší OSVČ
• Vzor motivačního dopisu pro účetní
• Práce na horské chatě
• Pracovní příležitosti Ústí nad Labem