Nemocenská po skončení pracovního poměru dohodou: Podmínky a nároky v ČR
Pokud jste zaměstnanec s pracovní smlouvou, nemusíte řešit zdravotní ani sociální pojištění. Jak je to ale v případě, že vám skončí smlouva na dobu určitou a vy posléze onemocníte? Nebo odcházíte za několik týdnů na mateřskou dovolenou? Vznikne vám v takových případech nárok na nemocenské nebo na peněžitou pomoc v mateřství?
Dohoda o ukončení pracovního poměru (§ 49 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) představuje jednu z nejčastějších forem ukončení pracovněprávního vztahu. Dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem. A to i v případě, že je zaměstnanec v pracovní neschopnosti a pracovní neschopnost v den ukončení pracovního poměru stále trvá.
Obecnou podmínkou nároku na nemocenské je, že jste takzvaně nemocensky pojištěni (účastni nemocenského pojištění). U osob samostatně výdělečně činných („OSVČ“) začíná potom dnem, který uvedly v přihlášce k účasti na pojištění.
Abyste nezůstali bez peněz v době, kdy vaše zaměstnání skončilo (např. po uplynutí smlouvy na dobu určitou), vztahuje se na vás ze zákona ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá sedm kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění.
V případě dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci nemocenské od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Dle ust. § 15 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, nemocenské náleží též, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti došlo po zániku pojištění (pracovního poměru) v ochranné lhůtě.
Vysvětleme si to na příkladu: Pan Novotný podal výpověď a začala mu běžet dvouměsíční výpovědní lhůta. Týden před koncem této lhůty pan Novotný onemocněl. První týden pracovní neschopnosti dostal náhradu mzdy od svého zaměstnavatele (stále mu totiž běžela výpovědní lhůta). Druhý týden už však od zaměstnavatele nedostal nic, jelikož už nebyl jeho zaměstnancem. Začátkem třetího týdne (15. dne pracovní neschopnosti) začal pan Novotný pobírat nemocenské dávky.
Příklad: Panu Adamovi skončil pracovní poměr na dobu určitou dne 31. 7. 2019. Zatím si nenašel nové zaměstnání a od 5. 8. 2019 je v pracovní neschopnosti. Protože pan Adam nastoupil na nemocenskou v tzv. ochranné lhůtě (sedm kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění), bude mít od 15. dne pracovní neschopnosti nárok na nemocenské, i když už nepracuje.
Musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění - k tomu musí splňovat druhou podmínku, a to být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na tuto dávku (to je zhruba devět měsíců nemocenského pojištění v rozložení dvou let).
Ochranná lhůta: Důležitý faktor pro nárok na nemocenskou
Ochranná lhůta týkající se nároku na nemocenské znamená, že ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti musí dojít ve lhůtě 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění (pracovního poměru). Tato lhůta 7 kalendářních dnů platí v případě, že pojištěná činnost (pracovní poměr), z níž ochranná lhůta plyne, trvala aspoň 7 kalendářních dnů.
Pokud pojištěná činnost (pracovní poměr) trvala méně než 7 kalendářních dnů, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik tato činnost trvala. Z titulu ochranné lhůty náleží jen nemocenské, tj. nárok na náhradu mzdy nebo platu z ochranné lhůty nevzniká.
Pokud tak například skončí zaměstnanci několik let trvající pracovní poměr k 31. srpnu 2019 a 5. září 2019 onemocní, bude mít zaměstnanec nárok na nemocenské, neboť ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti dojde v zákonné ochranné lhůtě. Nemocenské bude zaměstnanci ale náležet až od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti.
Nárok na náhradu mzdy mít nebude, neboť náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci pouze v době trvání pracovního poměru.
V případě, že zaměstnanec skončil několik let trvající pracovní poměr dnem 31. července 2019, od 1. srpna 2019 nastoupil do práce v novém pracovním poměru, který však již 2. srpna 2019 zaměstnavatel ve zkušební době zrušil, a tento zaměstnanec byl od 5. srpna 2019 uznán dočasně práce neschopným, tak tento zaměstnanec nebude mít nárok na nemocenské. Poslední zaměstnání trvalo totiž jen dva dny, což znamená, že ochranná lhůta trvá také jen dva dny, tj. 3. a 4. srpna 2019.
Ochranná lhůta plyne jen z pojištěné činnosti, a to samostatně z každé pojištěné činnosti. Ochranná lhůta neplyne z činnosti, která nezakládala v době svého skončení účast na nemocenském pojištění.
V případě více pojištěných činností plyne ochranná lhůta samostatně z každé této činnosti. Dalšími dávkami nemocenského pojištění jsou ošetřovné a otcovská. Obě tyto dávky mají společné to, že je lze čerpat pouze během zaměstnání splňujícího účast na nemocenském pojištění.
Peněžitá pomoc v mateřství a ochranná lhůta
Ochranná lhůta je spojená také s peněžitým příspěvkem v mateřství. Nárok na peněžitý příspěvek v mateřství může vzniknout i po skončení pracovního poměru, pokud dochází k nástupu na mateřskou v ochranné lhůtě po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění.
Dle ust. § 15 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, peněžitá pomoc v mateřství náleží též, jestliže po zániku pojištění došlo k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství v ochranné lhůtě.
Délka této ochranné lhůty se liší podle toho, zda se jedná o ženy, jejichž pojištění (pracovní poměr) zaniklo v době těhotenství, nebo o ostatní oprávněné osoby. U žen, jejichž pojištění (pracovní poměr) zaniklo v době těhotenství, činí ochranná lhůta 180 kalendářních dnů, pokud pojištěná činnost (pracovní poměr), z níž ochranná lhůta plyne, trvala aspoň 180 kalendářních dnů. Pokud pojištěná činnost (pracovní poměr) trvala méně než 180 kalendářních dnů, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik tato činnost trvala.
Příklad: Zaměstnankyně ukončí několik let trvající pracovní poměr k 31. březnu 2019, kdy je již 3 měsíce těhotná. Od 1. června 2019 uzavře zaměstnankyně pracovní poměr na dobu určitou na jeden měsíc a tento druhý pracovní poměr skončí dnem 30. června 2019. Z prvního pracovního poměru začala plynout ochranná lhůta 180 dnů a z této ochranné lhůty bylo do nástupu nového zaměstnání vyčerpáno 61 kalendářních dnů. Nové zaměstnání od 1. června 2019 do 30. června 2019 trvalo 30 kalendářních dnů, a proto ochranná lhůta z tohoto zaměstnání činí také 30 kalendářních dnů, k nimž se přičte nevyčerpaný zbytek z předchozí ochranné lhůty 119 kalendářních dnů (tj. 180 - 61 = 119), takže z druhého zaměstnání plyne ochranná lhůta 149 kalendářních dnů. Tato ochranná lhůta 149 kalendářních dnů počala plynout od 1. července 2019.
U ostatních oprávněných, než jsou těhotné ženy, činí ochranná lhůta pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství (obdobně jako u ochranné lhůty pro nárok na nemocenské) jen 7 kalendářních dnů s tím, že trvala-li pojištěná činnost (pracovní poměr) méně než 7 kalendářních dnů, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik tato činnost trvala. Kdo může být oprávněnou osobou, uvádí ust. § 32 odst. 1 písm. b) až e) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
V určitých případech ochranná lhůta vůbec neplyne. Dle ust. § 15 odst. 4 zákona č. V případech vyjmenovaných v ust. § 15 odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ochranná lhůta začala plynout, resp. mohla začít plynout, avšak v důsledku stanovené skutečnosti dochází k jejímu zániku (skončení).
Příklad: Paní Lucie skončila 31. 3. 2019 po třech letech trvání pracovního poměru smlouva na dobu určitou. Paní Lucie nastoupila 5. 8. 2019 na mateřskou dovolenou. Protože k nástupu došlo v ochranné 180denní lhůtě po skončení zaměstnání a v předchozích dvou letech byla nemocensky pojištěna alespoň 270 dní, vznikl jí nárok na peněžitou pomoc v mateřství.
Výpočet nemocenské
Výše nemocenského se vypočítá z vašeho posledního výdělku. Nejdůležitější je váš průměrný denní výdělek za posledních 12 měsíců před tím, než jste onemocněli. Celý výpočet funguje docela jednoduše: sečtou se vaše příjmy a vydělí se počtem dnů. Pak přichází na řadu redukce - z první částky se vezme 90 %, z další 60 % a z poslední 30 %.
První měsíc je to 60 % z vypočítané částky, další měsíc 66 % a od třetího měsíce nemocenské už 72 %. Zajímavé je, že důvod ukončení práce dohodou nemá na výši nemocenské žádný vliv.
Měli jste víc prací najednou? Tím lépe - příjmy se sečtou ze všech zaměstnání, kde jste byli pojištění.
V tabulce máme vypočtenu nemocenskou u různých mezd dle výpočtové formule letošního roku. Vzhledem k tomu, že dlouhodobý výpočet nemocenské je zvýhodněn, tak máme vypočtenu nemocenskou za 30 dní, 60 dní a 90 dní, vždy až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti.
| Hrubá mzda | Nemocenská za 30 dní(v závorce průměr na den) | Nemocenská za 60 dní(v závorce průměr na den) | Nemocenská za 90 dní(v závorce průměr na den) |
|---|---|---|---|
| 20 000 Kč | 11 170 Kč (372 Kč) | 23 404 Kč (390 Kč) | 36 214 Kč (402 Kč) |
| 30 000 Kč | 16 746 Kč (558 Kč) | 35 098 Kč (585 Kč) | 54 298 Kč (603 Kč) |
| 40 000 Kč | 22 324 Kč (744 Kč) | 46 778 Kč (780 Kč) | 72 368 Kč (804 Kč) |
| 50 000 Kč | 27 378 Kč (913 Kč) | 57 366 Kč (956 Kč) | 88 746 Kč (986 Kč) |
| 60 000 Kč | 31 086 Kč (1 036 Kč) | 65 142 Kč (1 086 Kč) | 100 782 Kč (1 120 Kč) |
| 70 000 Kč | 34 824 Kč (1 161 Kč) | 72 964 Kč (1 216 Kč) | 112 864 Kč (1 254 Kč) |
| 80 000 Kč | 36 828 Kč (1 228 Kč) | 77 166 Kč (1 286 Kč) | 119 376 Kč (1 326 Kč) |
| 100 000 Kč | 40 536 Kč (1 351 Kč) | 84 942 Kč (1 416 Kč) | 131 412 Kč (1 460 Kč) |
| 120 000 Kč | 44 244 Kč (1 475 Kč) | 92 718 Kč (1 545 Kč) | 143 448 Kč (1 594 Kč) |
| 150 000 Kč | 48 266 Kč (1 609 Kč) | 101 138 Kč (1 686 Kč) | 156 458 Kč (1 738 Kč) |
Důležité aspekty a specifické situace
- Ukončení pracovního poměru na vlastní žádost: Pokud zaměstnanec ukončí pracovní poměr dohodou bez vážného důvodu, může se dostat do složité situace, pokud by bezprostředně po skončení pracovního poměru onemocněl.
- Ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů: V takovém případě je vhodné mít již před ukončením pracovního poměru potvrzení od lékaře o zdravotním stavu, které může být důležitým podkladem pro případné budoucí nároky.
- Podpora v nezaměstnanosti: Zaměstnanci by také měli pamatovat na to, že při ukončení pracovního poměru dohodou na vlastní žádost nemají automaticky nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pro získání podpory v nezaměstnanosti musí být splněny zákonné podmínky, včetně odpracované doby v posledních dvou letech.
Přivýdělek během nemocenské po ukončení pracovního poměru dohodou
Během nemocenské po ukončení pracovního poměru dohodou je třeba věnovat zvýšenou pozornost možnostem přivýdělku, protože zde platí specifická pravidla. Základním principem je, že člověk na nemocenské nesmí vykonávat výdělečnou činnost, která by mohla prodloužit dobu jeho léčení.
Je třeba si uvědomit, že nemocenské dávky jsou určeny k zajištění příjmu v době, kdy člověk nemůže pracovat kvůli zdravotním problémům. Jakýkoliv přivýdělek během nemocenské musí být nahlášen příslušné správě sociálního zabezpečení. Zatajování příjmů může vést k závažným problémům a finančním postihům.
Nemocenská ve výpovědní lhůtě
Pracovní poměr může být mimo jiné ukončen výpovědí podanou zaměstnancem i zaměstnavatelem. Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu, zaměstnavatel pouze z důvodů taxativně vyjmenovaných v zákoníku práce.
I během této výpovědní lhůty může být zaměstnanec v pracovní neschopnosti.
Nemocenská u smlouvy na dobu určitou
Ochranná lhůta platí i v těchto případech, zaměstnanci pracující na smlouvu na dobu určitou nejsou nijak znevýhodněni.
Zkrácený úvazek a nemocenská
Ochranná lhůta platí i pro zaměstnání na zkrácený úvazek. Podmínky pro nárok a výpočet nemocenské jsou stejné u zaměstnání na plný úvazek i u zaměstnání na zkrácený úvazek.
Přísnější podmínky pro starobní důchodce
Nárok na nemocenskou mají při splnění podmínek i pracující starobní důchodci. Mohou však pobírat nemocenskou nejdéle 70 kalendářních dní a nejdéle do dne, jímž skončila doba zaměstnání. Pro pracující starobní důchodce tedy neplatí ochranná lhůta a po skončení zaměstnání nemají na nemocenskou nárok.
tags: #nemocenska #po #skonceni #pracovniho #pomeru #dohodou
