Jak zaúčtovat půjčku zaměstnanci: Průvodce účtováním a daňovými aspekty

V dnešní době, kdy je vysoká nezaměstnanost, by se zdálo, že si zaměstnavatelé budou mít na trhu práce z čeho vybírat. U těch zaměstnavatelů, kteří disponují volnými peněžními prostředky, jež mohou načas oželet, je zajímavým benefitem zvýhodněná zaměstnanecká půjčka. A to buď bezúročná, nebo s úrokem nižším, než je obvyklý. Zaměstnanecká půjčka je bezesporu stabilizačním prvkem.

Ovšem zaměstnavatelé si musí současně uvědomit, že výhoda vyplývající z nižšího nebo žádného úročení je svým způsobem skrytá v porovnání třeba s výší základní mzdy, což by se mohlo negativně projevit zájmem zaměstnanců o nabídky konkurence. Zaměstnavatel své zaměstnance seznámí s vnitřním předpisem, kde jsou veškeré detaily popsány.

Pojďme se podívat na to, jak zaúčtovat půjčku zaměstnanci. Od 1. ledna 2014, kdy vstoupil v platnost nový občanský zákoník, se pojem půjčka změnil na zápůjčka. Fakticky se na významu pojmu nic nezměnilo. Jedním ze zaměstnaneckých benefitů, který vaši zaměstnanci ocení, jsou půjčky finančních prostředků, které zaměstnavatel půjčuje s velmi nízkým úrokem.

Rozdíl mezi úvěrem a zápůjčkou

Je důležité vzít v úvahu i zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, konkrétně ustanovení o zápůjčce nebo úvěru, které najdete v paragrafu 2390 a dalších a také paragrafu 2395 a následujících. I zákon číslo 586/1992 Sb., o daních z příjmů se v paragrafu 6 odst. 9 písm. zabývá problematikou půjček zaměstnancům.

Zápůjčka: Je upravena v §§ 2390- 2394 Občanského zákoníku. Zápůjčka může být peněžitá nebo nepeněžitá.
Úvěr: Je upraven v §§ 2395 - 2400 Občanského zákoníku. Úvěr je peněžitý a úročený.

Účtování půjček a úvěrů v rozvaze

Pro správné vykázání přijatých zápůjček a úvěrů v rozvaze je nutné k rozvahovému dni vyhodnotit zbývající dobu splatnosti. Vzhledem k tomu, že členění v rozvaze je hodně podrobné, je nezbytné si v rámci účtových skupin dobře nastavit konkrétní účty tak, aby se nám částky načítaly do správných řádků rozvahy. Pokud k rozvahovému dni přečerpáme běžný účet, musíme tuto částku vykázat jako krátkodobý úvěr.

Pro správné vykázání poskytnutých zápůjček a úvěrů v rozvaze je opět nutné k rozvahovému dni vyhodnotit zbývající dobu splatnosti. Vzhledem k tomu, že členění v rozvaze je opět hodně podrobné, je nezbytné si v rámci účtových skupin dobře nastavit konkrétní účty tak, aby se nám částky načítaly do správných řádků rozvahy.

Máme-li pochybnost o tom, zda nám dlužník úvěr či zápůjčku splatí, vytvoříme opravnu položku. Opravné položky vyjadřují dočasné snížení hodnoty aktiva.

MD účet ve skupině 55 nebo 57 (v případě opravné položky k dl.
D účet ve skupině 39 nebo 09 (v případě opravné položky k dl.
MD účet ve skupině 39 nebo 09 (v případě opravné položky k dl.
D účet ve skupině 55 nebo 57 (v případě opravné položky k dl.

Jako součást pořizovací ceny dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku, který byl z úvěru nebo zápůjčky financován. Tento způsob účtování není povinný, záleží na rozhodnutí účetní jednotky.

Ať už budeme účtovat nákladové nebo výnosové úroky, vždy je nutné dbát na to, aby byly dobře časově rozlišeny, tzn.

Úroky je nutné časově rozlišit. Úvěry a zápůjčky jsou v rozvaze členěny nejen v závislosti na zbývající době splatnosti, ale zejména podle charakteru protistrany. Z tohoto důvodu je nutné systém účtů pro úvěry a zápůjčky nastavit tak, aby na jednotlivé řádky rozvahy správně navazovaly.

Při inventarizaci musím vyhodnotit solventnost dlužníků, a v případě potřeby proúčtovat opravné položky nebo odpis.

SMLOUVA O PŮJČCE

Při uzavření smlouvy o půjčce se vztahy mezi smluvními stranami řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ObčZ"). Smlouva o půjčce se uzavírá mezi dvěma subjekty podle znění Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

Při peněžité půjčce lze dohodnout úroky. ObčZ nestanoví pro smlouvu o půjčce písemnou formu, přesto lze doporučit uzavřít alespoň zjednodušenou smlouvu o půjčce v písemné formě. Znění ObčZ umožňuje uzavřít smlouvu o půjčce buď úročenou, nebo půjčku bezúročnou. Záleží zcela na věřiteli a dlužníkovi, jak se dohodnou. Úrok je cena, kterou dlužník platí svému věřiteli za půjčení peněžních prostředků.

K hlavním znakům peněžité půjčky patří:

přenechání peněz dlužníkovi (zaměstnanci) ze strany věřitele (zaměstnavatele),
závazek dlužníka vrátit věci stejného druhu (peníze),
závazek dlužníka zaplatit úroky v případě, že jsou ve smlouvě dohodnuty.

DAŇOVÉ ŘEŠENÍ PŮJČKY NA STRANĚ ZAMĚSTNANCE

U zaměstnance není přijetí návratné půjčky (bezúročné nebo úročené) od zaměstnavatele předmětem daně z příjmů. Vyplývá to ze znění § 3 odst. 4 písm. b) ZDP, kde se uvádí, že předmětem daně z příjmů nejsou půjčky s výjimkou příjmu, který věřitel nabyl z vrácené půjčky úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této půjčky, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi příjmem plynoucím z vrácení půjčky a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena.

Je však nutno postupovat podle znění § 6 odst. 3 ZDP, kde se uvádí, že příjmem ze závislé činnosti se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci (kromě bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu dvou let bezprostředně před jeho koupí) nižší, než je cena zjištěná podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, nebo cena, kterou účtuje zaměstnavatel jiným osobám.

Důležité je znění § 6 odst. 9 písm. l) ZDP, podle něhož je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeno peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s bezúročnými půjčkami nebo půjčkami s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku, poskytovaných z FKSP podle vyhlášky Ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška č. 114/2002 Sb."), a u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, poskytovaných ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění.

ZDP stanoví následující podmínky pro osvobození půjček poskytnutých zaměstnavatelem jeho zaměstnancům od daně z příjmů ze závislé činnosti:

Musí jít o půjčky návratné.
Půjčky jsou poskytnuté zaměstnanci na zákonem vymezené účely při respektování limitu výše půjčky a to:
- na bytové účely do výše 100 000 Kč,
- nebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 Kč,
- a u zaměstnance postiženého živelní pohromou až do výše 1 mil. Kč na bytové účely a do výše 200 000 Kč k překlenutí tíživé finanční situace.
Musí jít o půjčky poskytnuté zaměstnavatelem buď z FKSP, ze sociálního fondu nebo ze zisku, tj. vždy ze zisku (z příjmu) po jeho zdanění.

Vymezení živelní pohromy pro účely daně z příjmu nalezneme v § 24 odst. 10 ZDP. Za živelní pohromu se považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/hod, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení.

Pokud nejsou dodrženy podmínky pro osvobození peněžního zvýhodnění zaměstnance dle § 6 odst. 9 písm. l) ZDP, je zdanitelným příjmem zaměstnance peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnanci v souvislosti s poskytnutím úrokově zvýhodněné půjčky. Nepůjde nikdy o zdanění daní darovací.

Zdanitelným příjmem u zaměstnance je rozdíl mezi obvyklou výší úroku a úrokem z poskytnuté půjčky. Tento příjem se připočte k příjmu ze závislé činnosti a podléhá u zaměstnance zdanění ze superhrubé mzdy a je rovněž součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Pouze v případě, že půjde o jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události, nebude příjem zaměstnance ("odpuštěný" úrok) zahrnut do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Vyplývá to ze znění § 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a ze znění § 3 odst. 2 písm. e) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

V případě prominutí určité částky půjčky se stává prominutá část půjčky zdanitelným příjmem zaměstnance v tom měsíci, ve kterém k prominutí půjčky došlo, a podléhá zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti ze supehrubé mzdy.

Pokud by však došlo k prominutí nesplaceného zůstatku půjčky zaměstnance u rodinného příslušníka zemřelého zaměstnance, bude výše prominutí půjčky hodnoceno jako bezúplatné nabytí jiného majetkového prospěchu, který je předmětem daně darovací. Daň darovací je stanovena na základě podaného daňového přiznání k dani darovací.

Přehled daňového řešení úrokově zvýhodněných půjček zaměstnanců

Druh a účel půjčky	Daňové řešení zvýhodnění půjčky u zaměstnance
Půjčky na bytové účely poskytnuté z FKSP, ze sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění	Do úhrnné výše 100 000 Kč - osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti. U zaměstnance postiženého živelnou pohromou do výše 1 mil. Kč - osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti
Půjčky k překlenutí tíživé finanční situace poskytnuté z FKSP, ze sociálního fondu nebo zisku po zdanění	Do úhrnné výše 20 000 Kč - osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti. U zaměstnance postiženého živelnou pohromou do výše 200 000 Kč - osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti
Půjčky na bytové účely nebo k překlenutí tíživé finanční situace poskytnuté z FKSP, ze sociálního fondu nebo zisku po zdanění	Úhrnná výše nesplacených půjček převyšuje stanovený limit pro daňové osvobození - zdanitelným příjmem je úrokové zvýhodnění z částky přesahující stanovený limit
Půjčky z FKSP, ze sociálního fondu nebo zisku po zdanění poskytnuté na jiné účely	Zdanitelným příjmem je úrokové zvýhodnění z celé půjčky
Půjčky z FKSP, ze sociálního fondu nebo zisku po zdanění použité na jiné účely než účel dohodnutý ve smlouvě o půjčce	Zdanitelným příjmem je úrokové zvýhodnění z celé půjčky, i když byla poskytnuta na účel ve výši splňující osvobození od daně z příjmů
Půjčky poskytnuté z jiných prostředků než z FKSP, ze sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění (např. z provozních prostředků jako nedaňový výdaj u zaměstnavatele)	Zdanitelným příjmem je úrokové zvýhodnění celé půjčky

DAŇOVÉ ŘEŠENÍ PŮJČKY NA STRANĚ ZAMĚSTNAVATELE

Poskytnuté půjčky zaměstnancům nejsou u zaměstnavatele daňovým výdajem (nákladem). Půjčka je poskytována z vyčleněných finančních prostředků:

z FKSP u zaměstnavatelů, na které se vztahuje vyhláška o tvorbě a použití FKSP,
ze sociálního fondu u zaměstnavatelů, kteří tento fond vytváří v rámci rozdělení zisku po jeho zdanění,
ze zisku po jeho zdanění.

Sjednané úroky z půjčky jsou u zaměstnavatele zdanitelným příjmem. Pokud vede zaměstnavatel účetnictví, jsou úroky z půjčky výnosem s uvažováním časového rozlišení. Pokud se jedná o zaměstnavatele fyzickou osobu, budou přijaté úroky z půjčky příjmem z kapitálového majetku podle § 8 odst. 1 písm. g) ZDP a tyto příjmy nepodléhají sociálnímu a zdravotnímu pojištění.

PŘÍKLADY

PŘÍKLAD: Zaměstnanec má k 31. 1. 2012 nesplacenou bezúročnou půjčku od svého zaměstnavatele poskytnutou ze zisku po zdanění na nákup bytového zařízení ve výši jejího zůstatku 40 000 Kč. Zaměstnanci byla v lednu 2012 poskytnuta dále jednorázová sociální výpomoc k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, a to ve formě další bezúročné půjčky ve výši 1 mil. Kč na výstavbu rodinného domku zničeného při živelní pohromě. Celkový zůstatek bezúročné půjčky poskytnuté zaměstnanci činí ke konci ledna 1 040 000 Kč a převyšuje o 40 000 Kč limit pro daňové osvobození. Proto jako peněžní zvýhodnění bude podléhat výše obvyklého úroku z částky 40 000 Kč zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti. Pokud např. činí obvyklá výše úroku 6 % p.a., bude se tento úrok počítat z částky 40 000 Kč až do té doby, kdy dojde k dílčí úhradě splátky půjček, kdy se bude opět úrok počítat z posledního zůstatku půjček přesahující hranici 1 mil. Kč. Jakmile součet nesplacených zůstatků obou půjček již nepřesáhne limit pro osvobození 1 mil. Kč, nebude podléhat peněžní zvýhodnění u zaměstnance zdanění. Protože se jedná o jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, nebude zdanitelná částka zahrnuta do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

PŘÍKLAD: Zaměstnanec obdržel od svého zaměstnavatele bezúročnou půjčku ve výši 80 000 Kč k překlenutí tíživé finanční situace v souvislosti s dlouhodobým pobytem v nemocnici v důsledku nepracovního úrazu zaměstnance. Podle znění § 6 odst. 9 písm. l) ZDP je od daně z příjmů osvobozena návratná půjčka k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 Kč. V daném případě došlo k překročení tohoto limitu pro osvobození od daně z příjmů a ke zdanění bude přicházet úrok z částky půjčky nad tento limit. Pokud bude např. úrok, který je obvykle používán peněžními ústavy v místě při poskytování půjčky obdobného charakteru, ve výši 7 % p.a., pak bude přicházet u zaměstnance ke zdanění ročně částka peněžního zvýhodnění: (80 000 Kč - 20 000 Kč) x 0,07 = 4 200 Kč Zdanění proběhne ze superhrubé mzdy, přičemž částka bude zahrnuta do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

PŘÍKLAD: Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci ze sociálního fondu půjčku na zakoupení rekreačního objektu ve výši 150 000 Kč se splatností do 2 let a s dohodnutým úrokem 3 % p.a. Půjčka je poskytnuta na jiné účely než na účely bytové, proto nejsou splněny podmínky pro osvobození zvýhodněné půjčky od daně z příjmů. Obvyklá výše úroku použitá bankou z obdobné výše úvěru činí např. 8 % p.a. Zdanitelným příjmem zaměstnance bude rozdíl mezi úrokem obvyklým a dohodnutým, tj. 5 % p.a. z nesplacené půjčky. Zdanění proběhne ze superhrubé mzdy, přičemž částka bude zahrnuta do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

PŮJČKY PODLE VYHLÁŠKY O FKSP

Vyhláška č. 114/2002 Sb., upravuje výši tvorby FKSP, další příjmy a hospodaření s fondem v organizačních složkách státu, ve státních příspěvkových organizacích a příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky.

Dle § 6 odst. 1 vyhlášky lze poskytnout zaměstnancům na základě písemné smlouvy z prostředků fondu půjčku na bytové účely na:

pořízení domu nebo bytu do vlastnictví nebo spoluvlastnictví pro vlastní bydlení, na složení členského podílu na družstevní byt pro vlastní bydlení a na provedení změny stavby domu nebo bytu, který zaměstnanec užívá pro vlastní bydlení a na které se vydává stavební povolení nebo které podléhá ohlášení (podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů),
koupi bytového zařízení (např. půjčka na nábytek),
nesplacený zůstatek půjčky z fondu na bytové účely poskytnuté předchozím zaměstnavatelem a na nesplacený zůstatek půjčky z fondu na bytové účely manžela (manželky).

Půjčky z prostředků fondu jsou bezúročné a poskytují se za těchto podmínek:

Zaměstnanci je možno poskytnout i více půjček; součet zůstatků nesplacených půjček poskytnutých zaměstnanci a nové půjčky na bytové účely nesmí přesáhnout 100 000 Kč, z toho na koupi bytového zařízení nesmí přesáhnout částku 50 000 Kč.
Každá půjčka je splatná nejpozději do deseti let od uzavření smlouvy o půjčce. Prostředky z poskytnuté půjčky lze použít pouze k přímé úhradě účelu, který byl dohodnut ve smlouvě o půjčce. Dojde-li ke skončení pracovního nebo služebního poměru, je půjčka splatná nejpozději do šesti měsíců ode dne jeho skončení, pokud není ve smlouvě o půjčce stanoveno jinak. Půjčky nelze poskytnout na úhradu nákladů, které již byly kryty půjčkou nebo úvěrem od bank nebo poboček zahraničních bank ne...

Pokud je zaměstnanci poskytnuta půjčka s úrokem, stává se pro zaměstnance příjmem ze závislé činnosti. V tomto případě je příjmem ze závislé činnosti částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění nižší, než je cena určená podle zákona upravujícího oceňování majetku (obvyklá cena) nebo cena, za kterou účtuje jiným osobám.

Výhodou bezúročné půjčky pro zaměstnance je fakt, že jsou osvobozeny od daně z příjmu do výše 300 000 Kč.

tags: #jak #zaúčtovat #půjčku #zaměstnanci #účtování