Důvody pro prodloužení podpůrčí doby u nemocenské

Kolem nemocenské se hromadí řada dotazů. Zajímá vás, zda se nemocenská počítá do důchodu? Kdy máte nárok na nemocenské dávky a podporu v nezaměstnanosti? Nebo kolik času můžete na nemocenské maximálně strávit?

Nemocenská je formou sociálního pojištění poskytující náhradu příjmu lidem, kteří jsou dočasně pracovně neschopní z důvodu nemoci nebo úrazu. Tato dávka je součástí nemocenského pojištění, které hradí zaměstnavatelé za své zaměstnance a zaměstnanci ze svých hrubých příjmů.

Sociální pojištění je odvodem, který musí platit téměř všichni pracující lidé. Jedná se přitom o celkem podstatnou část naší výplaty. Přesto ale spousta lidí neví, proč se vlastně sociální pojištění platí, a kolik se jim reálně strhává ze mzdy nebo z platu.

Podmínky pro nárok na nemocenskou

Dočasná pracovní neschopnost: Váš lékař musí uznat, že jste dočasně pracovně neschopní kvůli nemoci nebo úrazu.
Nemocenské pojištění: Nárok na nemocenskou máte pouze pokud platíte nemocenské pojištění. Na nemocenské dávky mají nárok jak zaměstnanci, tak osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), pokud platí nemocenské pojištění.

Délka nemocenské a podpůrčí doba

Délka nemocenské záleží na závažnosti vaší nemoci či úrazu (případně délce karantény). Může tak jít jen o pár dnů či týdnů v případně virózy či chřipky, nebo i o několik měsíců v případě náročné nemoci či úrazu s dlouhou rekonvalescencí.

Podpůrčí doba je časové období, během kterého vám jsou vypláceny nemocenské dávky. Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 15. kalendářním dnem nařízené karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne.

Trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne, kdy nastala dočasná pracovní neschopnost nebo vám byla nařízena karanténa. Pro příjemce starobního nebo invalidního důchodu (pro invaliditu třetího stupně) je maximální podpůrčí doba zkrácena na 70 kalendářních dnů, avšak ne déle než do dne, kdy končí jejich pojištěná činnost (např.

Příklady výpočtu podpůrčí doby

Příklad 1: Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu od pondělí do pátku a směny jsou v rozsahu 8 hodin. Ke dni vzniku pracovní neschopnosti, která začala 2. 5. 2025 (pátek), má vyčerpáno z podpůrčí doby již 375 kalendářních dnů. Pracovní neschopnost trvá do 15. 8. 2025. Do vyčerpání podpůrčí doby zbývá od počátku DPN pouze 5 kalendářních dnů. Podpůrčí doba bude trvat nejdéle do 6. 5. 2025. Celá podpůrčí doba bude vyčerpána na náhradu mzdy při DPN (pouze 5 dní). Zaměstnanci nevznikne nárok na nemocenské.

Příklad 2: Zaměstnanec byl dočasně práce neschopen od 1. 4. 2025. V období předchozích 380 kalendářních dnů před 1. 4. 2025 nebyl práce neschopen. Po celou dobu byl nemocensky pojištěn (jeho pracovní poměr trvá od roku 2012). Podpůrčí doba začíná 15. 4. 2025 a končí 380. dnem trvání DPN.

Vznikl-li zaměstnanci nárok na nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, započítávají se do podpůrčí doby délky předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti; tento zápočet se provede i v případě, že předchozí dočasná pracovní neschopnost byla uznána pro jinou pojištěnou činnost. Předchozí období dočasných pracovních neschopností se započítávají do podpůrčí doby, i když při nich nemocenské nenáleželo. Tento postup se nepoužije v případě, kdy pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti.

Příklad 3: Zaměstnanec má pracovní poměr na dobu neurčitou od 1. 1. 2007. DPN měl od 1. 7. 2025. V období 380 kalendářních dnů před vznikem této DPN byl nemocen v době od 1. 8. do 30. 9. 2024. Doba předchozí dočasné pracovní neschopnosti se nezapočte do podpůrčí doby, protože od skončení této DPN do vzniku nové DPN uplynula doba alespoň 190 kalendářních dnů, kdy byl zaměstnanec účasten nemocenského pojištění. Od 15. 7. 2025 plyne podpůrčí doba v rozsahu 380 kalendářních dnů.

Příklad 4: Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání dne 1. 1. 2024. Byl nemocen od 2. 2. do 15. 2. 2024, pak od 1. 8. do 31. 8. 2024 a od 1. 12. 2024 do 31. 1. 2025. Následně onemocněl dne 1. 6. 2025. V období 380 kalendářních dnů před touto dočasnou pracovní neschopností byl zaměstnanec nemocen 62 kalendářních dnů, které připadly na období 190 kalendářních dnů před vznikem této DPN. Z uvedeného důvodu je nutné provést zápočet všech nemocí, které připadly na období 380 kalendářních dnů před vznikem poslední DPN zaměstnance. Započtou se dny nemoci od 15. 8. do 31. 8. 2024 - 17 kalendářních dnů a pracovní neschopnost od 15. 12. 2024 do 31. 1. 2025 - 48 kalendářních dnů, tj. celkem 65 dnů. Bude-li od 1. 6. 2025 zaměstnanec nemocen dlouhodobě, podpůrčí doba bude již pouze 301 dnů (380 - 65 - 14). Je odečteno též 14 kalendářních dnů (doba od 1. 6. do 14. 6. 2025), kdy zaměstnanec dostává náhradu mzdy při DPN od zaměstnavatele.

Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost dnem, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, posouvá se počátek DPN na následující kalendářní den a podpůrčí doba pak začíná 15. kalendářním dnem od počátku DPN.

Příklad 5: Zaměstnanec byl uznán práce neschopným od pondělí, kdy odpracoval celou svou směnu. Zaměstnavatel posunul počátek DPN na úterý. V praxi se objevuje problém v tom, že o této skutečnosti se ÚSSZ nedozví, pokud trvá DPN nejvýše 14 dnů. Vznikají pak rozdíly v počtu vyloučených dob a je nutné ÚSSZ doložit, proč daný rozdíl vznikl, aby si svou evidenci opravila.

Nemocenské se poživateli starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž skončilo zaměstnání. Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů. Byla-li podpůrčí doba vyčerpána v jednom kalendářním roce, nevzniká nárok na výplatu nemocenského od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokračuje-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa v tomto následujícím kalendářním roce.

U poživatelů invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně a starobních důchodů platí pro náhradu mzdy nebo odměny při DPN obecná podpůrčí doba, tj. 380 kalendářních dnů. Pro nemocenské se však jedná o 70 kalendářních dnů poskytování dávky.

Příklad 6: Pracující důchodce má uzavřen pracovní poměr od 1. 3. do 30. 11. kalendářního roku se stanovenou mzdou ve výši 25 000 Kč měsíčně. Ode dne vzniku pracovního poměru do konce září bude několikrát nemocen tak, že vyčerpá 60 kalendářních dnů z podpůrčí doby. V říjnu bude nemocen od 2. 10. (čtvrtek) do 29. 10. 2025 (středa).

Prodloužení podpůrčí doby

Podpůrčí doba, tedy doba, po kterou můžete pobírat nemocenské dávky, je stanovena na maximálně 380 dní. Pokud však i po uplynutí podpůrčí doby vaše problémy přetrvávají, můžete si podat žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby. K žádosti budete potřebovat potvrzení od lékaře na základě kterého vám bude nebo nebude podpůrčí doba prodloužená.

Na tomto místě je třeba říci, že o prodloužení si musíte sama požádat a to na místně příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení. Existuje-li předpoklad, že pojištěnec bude ze zdravotního hlediska schopen práce v krátké době po uplynutí podpůrčí doby, může požádat o výplatu nemocenského po uplynutí této podpůrčí doby. Řízení o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrčí doby se zahajuje na základě písemné žádosti pojištěnce.

Pokud OSSZ rozhodne o poskytování nemocenského po uplynutí podpůrčí doby kladně, vyplácí se nemocenské po dobu stanovenou v tomto rozhodnutí. Výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby lze takto přiznávat (prodlužovat) i opakovaně, přičemž doba jednotlivého prodloužení výplaty nemocenského nesmí být delší než 3 měsíce. Celkem lze nemocenské takto vyplácet nejdéle po dobu 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby. Pokud tedy zaměstnanec čerpal podpůrčí dobu 380 dnů, může celková doba výplaty nemocenského skončit až za 730 kalendářních dnů, tj.

Žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby lze podat (§ 145 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb.) nejpozději do 3 měsíců ode dne, kterým podpůrčí doba uplynula. Žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby lze podat opakovaně, a to za předpokladu, že o předchozí žádosti bylo rozhodnuto kladně.

Je-li žádost podána dříve než 1 měsíc před uplynutím podpůrčí doby, běží lhůta pro vydání rozhodnutí od počátku 1 měsíce přede dnem, kterým podpůrčí doba uplyne (§ 147 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb.). K urychlení řízení, resp. k urychlení vyřízení žádosti, napomáhá přiložení aktuálních lékařských zpráv přímo k podané žádosti.

Žádost s přiloženými přílohami je možné zaslat elektronicky prostřednictvím ePortálu ČSSZ nebo prostřednictvím Vaší datové schránky anebo prostřednictvím České pošty, s. p.

Co dělat, když vám žádost zamítnou?

Pokud vám bude žádost o prodloužení podpůrčí doby zamítnuta, máte možnost se odvolat. Odvolání je třeba podat do 15 dnů od doručení rozhodnutí. Další možností je podat žádost o invalidní důchod.

U soudu totiž uspějete jen tehdy, když bude vaše žaloba neprůstřelná.

Náhrada mzdy a nemocenské dávky

Prvních 14 kalendářních dnů nemoci máte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Tato náhrada je určena podle pravidel zákoníku práce a zahrnuje veškeré hodiny, které byste normálně odpracovali (např. podle stanoveného rozpisu práce). Prvních 14 dnů, kdy vám náleží náhrady mzdy od vašeho zaměstnavatele, záleží na tom, zda jste měli na víkend naplánovanou práci. Pokud ano, dostanete náhradu mzdy i za víkend.

Od 15. kalendářního dne nemoci se vám vyplácejí nemocenské dávky, které jsou součástí nemocenského pojištění, a to za každý kalendářní den.

Specifika u pracovního poměru na dobu určitou

Pravidla nemocenské a náhrady mzdy se u pracovního poměru na dobu určitou nijak neliší. Specifika však nastávají v situaci, kdy jste na nemocenské a blíží se vám konec smlouvy. Zaměstnavatel nemá povinnost vám v případě vaší dočasné pracovní neschopnosti smlouvu prodloužit. To znamená, že váš pracovní poměr skončí, kdy má.

Kdy vám musí být vyplaceny nemocenské dávky?

Nemocenské dávky vám musí být vyplaceny do 30 dnů od podání žádosti zaměstnavateli nebo vystavení eNeschopenky. Pokud je na jeho straně vše v pořádku, pak vám nezbývá než kontaktovat přímo OSSZ.

tags: #duvody #pro #prodlouzeni #podpurci #doby #u