Dorovnání mzdy při pracovním úrazu: Kompletní průvodce pro zaměstnance

Pracovní úraz je nepříjemná událost, která může mít významné dopady na život zaměstnance. Kromě zdravotních komplikací se často objevují i finanční starosti spojené se snížením příjmu. Naštěstí český zákoník práce pamatuje na tyto situace a poskytuje zaměstnancům nárok na dorovnání mzdy při pracovním úrazu.

V tomto článku se podrobně podíváme na to, jaké náhrady vám náleží, jak se počítá ušlý výdělek a jak postupovat při uplatňování vašich nároků.

Co je to pracovní úraz a jaké mám nároky?

Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, ke kterým došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Důležitá je provázanost zranění s výkonem pracovních povinností. Pokud utrpíte pracovní úraz, máte nárok na následující:

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti: Dorovnání mzdy do plné výše průměrného výdělku před úrazem.
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (renta): Pokud vám úraz trvale sníží výdělek.
Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění: Jednorázové odškodnění za fyzickou a psychickou újmu.
Náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s léčením: Například náklady na léky, rehabilitaci nebo cestovné k lékaři.
Náhrada věcné škody: Za poškozené věci, které jste měli na sobě nebo při sobě v době úrazu (např. oblečení, brýle).
Jednorázová náhrada nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví: Pro vás i vaše blízké.

Náhrada náleží i za pracovní úrazy, které si nevyžádaly dočasnou pracovní neschopnost zaměstnance, nebo jen pracovní neschopnost do 3 kalendářních dnů.

Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti

Podle ustanovení § 271a ZP přísluší zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem a plnou výší náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti v době prvních 14 kalendářích dnů a plnou výší nemocenského. Účelem této náhrady je kompenzace ztráty na výdělku zaměstnance po dobu trvání pracovní neschopnosti.

Zaměstnavatel poskytne náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle ust. § 192 zákoníku práce nebo odměny z dohody podle ust. § 194 tohoto zákona a plnou výší nemocenského.

Zjednodušeně řečeno, náhrada se vypočítá jako rozdíl mezi vaší průměrnou mzdou před úrazem a tím, co dostáváte jako nemocenskou. Zaměstnavatel je povinen vám tento rozdíl doplácet, abyste měli 100 % svého původního příjmu. Průměrný výdělek se obvykle počítá ze čtvrtletí před pracovním úrazem. V případě odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání je nutné používat dvě rozhodná období, a to předchozí kalendářní čtvrtletí a předchozí kalendářní rok. Zaměstnavatel stanoví tedy dva průměrné výdělky a pro odškodnění pracovního úrazu se použije ten, který je pro zaměstnance výhodnější.

Zákoník práce v ust. § 271m stanovuje povinnost zaměstnavatele vyplácet náhradu za ztrátu na výdělku pravidelně měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty.

Příklad výpočtu

Pan Novák pracoval jako letecký dispečer s příjmem 100 000 Kč hrubého. Utrpěl pracovní úraz a je na nemocenské. Sociální úřad mu posílá 60 000 Kč. Pojišťovna mu doplatí zbylých 40 000 Kč, aby dosáhl svého původního příjmu.

Výpočet:

Původní mzda: 100 000 Kč
Nemocenská: 60 000 Kč
Doplatek od pojišťovny: 40 000 Kč

Jak postupovat při uplatnění nároku na dorovnání mzdy?

Nahlaste úraz zaměstnavateli: Učiňte tak neprodleně.
Zajistěte si svědky: Pokud to situace umožňuje, sežeňte si kontakty na svědky úrazu.
Pořiďte dokumentaci: Udělejte fotografie místa úrazu a uschovejte lékařské zprávy.
Žádejte odškodnění u zaměstnavatele: Po skončení pracovní neschopnosti nebo i průběžně (měsíčně).

Zaměstnavatel je povinen se zaměstnancem, kterému se stal pracovní úraz, projednat odškodnění jeho pracovního úrazu, a to bez zbytečného odkladu (ust. § 271r zákoníku práce). Zaměstnavatel sepisuje záznam o úrazu u pracovních úrazů, kde je pracovní neschopnost delší než 3 kalendářní dny nebo když došlo k úmrtí zaměstnance a zasílá je na místa uvedená v § 6 nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění nařízení vlády č. 170/2014 Sb. (vzor záznamu je obsahem Přílohy č. 1 nařízení vlády). Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá postiženému zaměstnanci.

Pro účely likvidace pojistných událostí z důvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání pošle záznam o úrazu i organizační jednotce pojišťovny, u které je pro tento účel pojištěn.

Kdo platí náhradu a kdy?

Každý zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, musí být pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ze zákona pojištěn. V České republice jsou ze zákona oprávněny zajišťovat povinné pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů za škodu a s ním spojené plnění pouze 2 subjekty - Generali Česká pojišťovna a.s. a Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group. Případné odškodnění za pracovní úraz či nemoc z povolání pak pojišťovny proplácí zaměstnavateli, nikoliv přímo zaměstnanci.

Do 100 % při pracovním úrazu v rámci ušlého výdělku má vyplácet zaměstnavatel, resp. pojišťovna. Vyplácení ušlého výdělku jednou měsíčně však není nastaveno striktně. Pokud by to zaměstnanci způsobilo finanční problémy, může se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnout na záloze. Mnozí se mylně domnívají, že si ušlý výdělek lze nárokovat až po skončení pracovní neschopnosti. Ve skutečnosti tomu tak není.

Kdy se může zaměstnavatel zprostit povinnosti nahradit škodu?

Zaměstnavatel se může v souladu s ust. § 270 odst. a tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy. V těchto případech nevzniká postiženému zaměstnanci žádný nárok na náhradu vzniklých škod nebo nemajetkové újmy.

Zaměstnavatel se může dále v souladu s ust. § 270 odst. Zprostí-li se zaměstnavatel své povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, je povinen určit část, kterou nese zaměstnanec a to podle míry jeho zavinění. V případě částečného zproštění z důvodu lehkomyslného jednání je povinen uhradit alespoň jednu třetinu škody nebo nemajetkové újmy.

Zaměstnavatel se však nemůže zprostit povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu v případě, že k pracovnímu úrazu došlo při odvrácení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozící životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav úmyslně nevyvolal.

Další náhrady, na které máte nárok

Kromě náhrady za ztrátu na výdělku máte nárok i na další kompenzace:

Bolestné a ztížení společenského uplatnění: Lékař (zpravidla praktický lékař nebo specialista, který dotyčného zaměstnance léčil) ohodnotí bolest a ztížení společenského uplatnění, pokud k němu došlo, počtem bodů podle pravidel stanovených v § 8 nařízení vlády 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění se stanoví na základě bodového ohodnocení stanoveného v lékařském posudku. Ošetřující lékař vystavuje posudek o bolestném, ve kterém je bolestné i ztížení společenského uplatnění hodnoceno body. Posudek o bolestném zaměstnanec odevzdá zaměstnavateli. Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově. Náhrada škody za bolest přísluší i u úrazů, které nepodléhají sepsání záznamu o úrazu, včetně tzv. drobných poranění.
Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením: Nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením vznikne, jakmile byly vynaloženy. Vynaložené náklady spojené s léčením mohou představovat např. náklady za lékařský posudek o hodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění, náklady na léky nebo rehabilitaci, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, náklady dietního stravování, náklady jízdného a cestovného spojené s cestami k lékaři, náklady cest rodinných příslušníků nebo blízkých osob vzniklé v souvislosti s návštěvami poškozeného zaměstnance hospitalizovaného ve zdravotnickém zařízení, jakož i jiné náklady vynaložené v souvislosti s úkony, které přispívají ke zlepšení nebo úpravě následků pracovního úrazu. Podmínkou vzniku práva na jejich náhradu je, že byly vynaloženy účelně.
Náhrada věcné škody: Věcnou škodou je nejen škoda na určité konkrétní věci, kterou měl zaměstnanec na sobě či při sobě v okamžiku pracovního úrazu a která byla následkem úrazového děje zničena nebo poškozena (např. zničený oděv nebo hodinky), nýbrž i další majetkové újmy vzniklé v souvislosti s pracovním úrazem, které spočívají ve zmenšení majetku postiženého zaměstnance a které nelze podřadit pod některý z jiných dílčích nároků odškodnění. Dle ust. § 265 odst. 3 zákoníku práce nemá právo na náhradu věcné škody zaměstnanec v případě škody na dopravním prostředku, kterého použil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez souhlasu zaměstnavatele, ani v případě škody vzniklé na nářadí, zařízeních a předmětech zaměstnance potřebných pro výkon práce, které použil bez souhlasu zaměstnavatele.

Renta po skončení pracovní neschopnosti

Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle § 271b zákoníku práce, tzv. Renta se vyplácí zpravidla 1 x měsíčně a její výše je rovna rozdílu mezi průměrným měsíčním hrubým výdělkem zaměstnance před vznikem škody (dokládá zaměstnavatel) a součtem výdělku dosahovaného po pracovním úrazu a případného invalidního důchodu pobíraného z důvodu stejného pracovního úrazu.

Pojišťovna Kooperativa uvádí, že podmínkou pro výplatu renty je vystavení lékařského posudku o zdravotní nezpůsobilosti k vykonávané práci, a také to, že v době přiznání nároku na rentu je poškozený zaměstnanec v pracovním poměru nebo pracuje jako OSVČ; nebo je evidován na Úřadu práce ČR; nebo příjemcem invalidního důchodu 3.

Právní předpisy

Odškodňování pracovních úrazů je především řešeno v ČÁSTI JEDENÁCTÉ - NÁHRADA MAJETKOVÉ A NEMAJETKOVÉ ÚJMY zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce"). Mimo uvedený zákoník práce se problematikou odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání zabývá i např. vyhláška č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání) a nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

Právní předpis	Popis
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce	Základní právní předpis upravující pracovněprávní vztahy, včetně odškodňování pracovních úrazů.
Vyhláška č. 104/2012 Sb.	Stanovuje bližší požadavky na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání.
Nařízení vlády č. 290/1995 Sb.	Stanoví seznam nemocí z povolání.
Nařízení vlády č. 276/2015 Sb.	O odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Nařízení vlády č. 201/2010 Sb.	O způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu.

tags: #dorovnání #mzdy #při #pracovním #úrazu #nárok