Kdy Chodí Nemocenská: Průvodce Výplatou Nemocenské v České Republice

Účelem nemocenské je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany (přesněji pojištěnce) v období, kdy kvůli nemoci, tj. nemocenskou (přesněji "nemocenské"), což je dávka nemocenského pojištění. Náleží pojištěncům od 15. dne pracovní neschopnosti.

V průběhu našeho života se můžeme dostat do situace, kdy nás potká zásadní zdravotní komplikace. V jejím důsledku musíme jít do dočasné pracovní neschopnosti, na tzv. neschopenku, a získáváme nárok na finanční podporu od státu. V takovém případě vás jistě zajímá, kdy chodí nemocenská na účet.

Nemocenská je jednou ze šesti dávek nemocenského pojištění poskytovaných v České republice. Nemocenská společně s náhradou mzdy pomáhají pokrýt výpadek příjmu během dočasné pracovní neschopnosti.

V rámci nemocenské se proplácí maximálně 380 dní. Od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti vám začne vyplácet nemocenské pojištění (tzv. nemocenskou) Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) v okrese, kde je mzdová účtárna vašeho zaměstnavatele. Kdy chodí nemocenská na účet, se tak odvíjí od spolehlivosti vašeho zaměstnavatele v oblasti posílání dokumentů a péči o své zaměstnance.

Účast na nemocenském pojištění zpravidla u všech zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. Podmínkou nároku na nemocenské je, že občan je nemocensky pojištěn (účasten nemocenského pojištění).

V případě nemoci má na nemocenské (dávka vyplácená státem) nárok zaměstnanec, který byl uznán dočasně práceneschopným (nebo v karanténě) a dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvala déle než 14 kalendářních dnů. Vznik dočasné pracovní neschopnosti potvrzuje ošetřující lékař (vystavením tzv. eNeschopenkou).

Zároveň se na osobu vztahuje tzv. ochranná lhůta - tj. nárok na nemocenské trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění (např. pro případ změny zaměstnání, kdy jednotlivá zaměstnání přesně nenavazují). Pokud pojištění trvalo po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání.

Zdroj: Finance.cz

Podmínky pro nárok na nemocenské

Aby osobám pracující na DPP či DPČ vnikl nárok na nemocenské, musí si měsíčně vydělat částku, která zakládá účast na nemocenské pojištění.

  • Zaměstnanec musí být uznán dočasně práceneschopným (nebo mu byla nařízena karanténa).
  • Dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) musí trvat déle než 14 kalendářních dnů.

Aby občan nezůstal bez prostředků v době, kdy jeho zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění.

Postup při uplatnění nároku na nemocenské

V případě, kdy pojištěnec onemocní a ošetřující lékař rozhodne o dočasné pracovní neschopnosti, vydává pojištěnci pouze průkaz dočasné práce neschopného pojištěnce - II. díl Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Pojištěnec nemusí svému zaměstnavateli předávat, posílat či jinak doručovat papírové neschopenky ani žádné jiné formuláře.

Zdroj: ČSSZ

ČSSZ umožňuje poskytovatelům zdravotních služeb vystavovat eNeschopenku i namísto papírového tiskopisu o nařízení karantény. Je pouze třeba, aby vystavující lékař dodržel stanovené podmínky (uvádí se předem stanovená diagnostická značka a do pole „profese“ se vpisuje údaj „karanténa“). Smyslem a účelem tohoto opatření je napomoci technickým řešením eNeschopenky k tomu, aby kontakt lékařů a potenciálně nakažených pojištěnců byl minimalizován (eNeschopenku je možno vystavit i distančně, např. na základě telefonického rozhovoru).

V případě nařízené karantény se uplatní nárok na nemocenské tiskopisem „Potvrzení o nařízení karantény“, který vystaví ošetřující lékař nebo hygienik, a to tak, že zaměstnanec svému zaměstnavateli předloží „Oznámení o nařízení karantény“. Tímto potvrzením se současně uplatní u zaměstnavatele nárok na náhradu mzdy od 1. do 14. Pokud je karanténa delší 14 kalendářních dnů, předá zaměstnanec zaměstnavateli „Potvrzení o nařízení karantény pro uplatnění nároku na nemocenské“.

Zaměstnavatel postoupí doklad příslušné OSSZ. Vyplacení nemocenského za určité období (zpravidla v situaci, kdy karanténa trvá déle než jeden měsíc), je možné pouze, pokud lékař vystaví „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“ (tzv. lístek na peníze). Tento tiskopis předá dále zaměstnanec svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel ho pak předá příslušné OSSZ.

Lékař při vzniku dočasné pracovní neschopnosti (dále též pracovní neschopnosti) vydává rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti elektronickou formou. Stejně tak potvrzuje její trvání. Elektronická hlášení jsou od lékaře zasílána přímo na OSSZ, pojištěnci vystavuje pouze průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce.

Vznikla-li pracovní neschopnost následkem úrazu, je třeba, aby pojištěnec doložil, že pracovní neschopnost nevznikla z důvodů uvedených v § 31 zákona o nemocenském pojištění (např. jako bezprostřední následek opilosti), tj. v případech, kdy nemocenské náleží jen v poloviční výši. V takovém případě vyplní tiskopis Záznam o úrazu, popř.

Při uplatnění nároku na nemocenské z důvodu karantény je postup shodný pokud lékař použil systém eNeschopenky. Při použití papírového tiskopisu se nárok uplatňuje tiskopisem Potvrzení o nařízení karantény, který má 5 propisovacích dílů. Tiskopis vystavuje orgán ochrany veřejného zdraví nebo ošetřující lékař. Zaměstnanci předává při nařízení karantény I. a III. díl tohoto tiskopisu. Po ukončení karantény IV. díl tiskopisu. Je-li karanténa dlouhodobá, prokazuje trvání karantény tiskopisem „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“, který mu vydá orgán ochrany veřejného zdraví nebo ošetřující lékař.

Pro OSVČ platí podobná pravidla, pokud si platí nemocenské pojištění. Od lékaře obdrží pouze průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce a nemusí již správě sociálního zabezpečení zasílat žádost o nemocenské v podobě papírových tiskopisů, to provádí přímo lékař elektronicky. Nemocenská bude zaslána na účet, ze kterého je hrazeno pojistné na nemocenské pojištění nebo na adresu trvalého pobytu (neplatí-li OSVČ pojistné na nemocenské pojištění z účtu), případně na adresu, kterou eviduje ÚSSZ v souvislosti s vyplácením dávek nemocenského pojištění. elektronicky nebo poštou podají ÚSSZ.

Nemůže-li pojištěnec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů (např. proto, že je v bezvědomí) uplatnit nárok na výplatu dávky nebo ji přijímat, může OSSZ ustanovit jinou fyzickou osobu jako zvláštního příjemce dávky. S ustanovením zvláštního příjemce musí souhlasit pojištěnec i osoba, která má být ustanovena zvláštním příjemcem.

O nároku na dávku rozhoduje příslušná OSSZ. Jsou-li podmínky pro přiznání dávky splněny, je dávka pojištěnci vyplacena a žádné rozhodnutí se pojištěnci nezasílá. Současně s dávkou obdrží občan písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena.

Oznámení se uvádí formou sdělení příjemci na výpisu z účtu nebo formou sdělení na poštovní poukázce (tzv. zpráva pro příjemce). V případě, že oznámení bude delší než je povolený počet znaků na zprávě pro příjemce, zašle OSSZ písemné oznámení formou dopisu (jde o vydání oznámení v tzv.

Výpočet nemocenské

Základem pro výpočet nemocenského je denní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem za rozhodné období - zpravidla za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. dočasná pracovní neschopnost). Příjmy (vyměřovací základy) v tomto období se sečtou, vydělí se počtem kalendářních dnů (do tohoto počtu se nezapočítávají tzv. vyloučené dny, to jsou např. dny, kdy náležela některá z dávek nemocenského pojištění) a získaná částka tvoří denní vyměřovací základ. Ten se dále podle zákona o nemocenském pojištění redukuje prostřednictvím tří redukčních hranic, tím se získá tzv.

Od 15. dne pracovní neschopnosti dostáváte nemocenskou. den. kalendářních měsíců, který se sníží přes takzvané redukční hranice. Od 15. do 30. od 31. dne do 60. od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Prvních 14 dnů je (pouze zaměstnanci) vyplácena náhrada mzdy, od 15. Nárok na oba typy výplaty se uplatní tiskopisem Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. eNeschopenkou), který vystaví ošetřující lékař.

Kdo vyplácí nemocenské?

Nemocenská je vyplácena od 15. dne pracovní neschopnosti po dobu trvání neschopenky, nejdéle ale 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény. Po skončení podpůrčí doby (tj. 380 dnů) je možné požádat o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby (formulář Žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby). O prodloužení výplaty nemocenské rozhoduje ÚSSZ, a to max. o 350 dnů.

Dávku vyplácí územní správa sociálního zabezpečení (ÚSSZ).

Kdy chodí nemocenská na účet?

Zákon nestanoví pro výplatu nemocenského určitý termín v měsíci. Nemocenské se zpravidla poskytuje nejdéle 380 kalendářních dnů (tzv. podpůrčí doba). Od 1. 1. 2020 probíhá výplata dávky stejným způsobem jako je pojištěnci vyplácena mzda zaměstnavatelem.

Zdroj: YouTube

Nemocenská je vyplácena zpětně, ve lhůtě nejpozději do jednoho měsíce následujícího po dni, kdy byly OSSZ doručeny všechny potřebné a správně vyplněné doklady pro nárok na výplatu dávky.

Nejčastěji však chodí nemocenská od 8. do 17. dne v měsíci. Může však dorazit i později, v důsledku výše zmíněných důvodů.

Jestliže váš zaměstnavatel podklady na OSSZ poslal a uplynula už maximální lhůta 30 dní, ale vy peníze stále nemáte, požádejte zaměstnavatele, ať kontaktuje OSSZ.

Povinnosti dočasně práceneschopných

Dočasně práceneschopní jsou povinni dodržovat režim dočasně práceneschopného pojištěnce a řídit se pokyny příslušného lékaře. V zásadě platí, že se nemocný má zdržovat na platné adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři a je zaznamenána v tzv. neschopence. Pro účely kontroly platí pravidlo „poskytnutí nezbytné součinnosti“.

Pokud jste práce neschopni, po dobu prvních dvou týdnů dostáváte tzv. Náhrada mzdy je vyplácena ve výši 60 % průměrného výdělku a proplácejí se pouze pracovní dny, případně svátky, připadají-li na pracovní den. Náhrada mzdy se týká pouze zaměstnanců.

Řešení sporů

Ve sporu o nárok na dávku nebo její výši, o jejím snížení nebo odnětí, o zastavení její výplaty, rozhoduje příslušná OSSZ. Proti jejímu rozhodnutí je možno do 15 dnů podat odvolání k OSSZ, která rozhodnutí vydala.

Rozdíl mezi nemocenským a zdravotním pojištěním

Je důležité neplést si nemocenské pojištění se zdravotním pojištěním. Jejich účel je odlišný. Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění zaměstnaných osob v případě, kdy z důvodu nemoci či mateřství dočasně ztratí výdělek. Tuto agendu zajišťují v součinnosti se zaměstnavateli OSSZ. Zdravotní pojištění však slouží k úhradě zdravotní péče, jako je lékařské ošetření, ambulantní či nemocniční léčba, pohotovostní a záchranná služba aj., a je v působnosti zdravotních pojišťoven.

Místní příslušnost OSSZ

Místní příslušnost OSSZ k výplatě dávek nemocenského pojištění se určuje sídlem zaměstnavatele, pokud je toto sídlo shodné s místem mzdové účtárny (nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu). Má-li zaměstnavatel mzdovou účtárnu v místě, které není shodné se sídlem zaměstnavatele, řídí se místní příslušnost OSSZ podle místa mzdové účtárny.

Porušení povinností

V případě porušení povinností stanovených zákonem (např. O krácení či odejmutí dávky rozhoduje OSSZ.

Nemocenská pro OSVČ

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na nemocenskou pouze v případě účasti na dobrovolném nemocenském pojištění. V roce 2024 činí sazba dobrovolného nemocenského pojištění 2,7 % z vyměřovacího základu.

V prvních dvou týdnech nemoci jsou však bez peněz i OSVČ platící si dobrovolné nemocenské pojištění. Většina OSVČ si ale dobrovolné nemocenské pojištění neplatí a nemá tak nárok na nemocenskou.

Nemocenské pojištění může být pro OSVČ klíčovým zajištěním v době nemoci, úrazu nebo karantény, kdy není možné vykonávat podnikatelskou činnost. Platba pojistného se odvíjí od zvoleného vyměřovacího základu, přičemž minimální částka je 216 Kč měsíčně. Dávky jsou vypláceny od 15. dne nemoci a jejich výše se vypočítává z redukovaného denního vyměřovacího základu.

Rozhodnutí, zda si nemocenské pojištění platit, by mělo vycházet z vaší finanční situace. Pokud nemáte dostatečné úspory na pokrytí několikaměsíční ztráty příjmů, je nemocenské pojištění výhodné.

Kontakty a informace

Informace o nemocenském pojištění a kontakty naleznete na webových stránkách ČSSZ. Call centrum nemocenského pojištění vyřizuje dotazy veřejnosti a poskytuje informace o nemocenském pojištění na telefonním čísle 800 050 248. Klientům volajícím ze zahraničí je k dispozici telefonní číslo +420 257 066 077 (hovor z pevné nebo mobilní sítě je volajícímu účtován podle tarifu a platného ceníku jeho operátora).

Tabulka: Výpočet nemocenské pro zaměstnance v roce 2024

V přiložené tabulce máme pro názornost vypočtenu nemocenskou za 30 dní, 60 dní a 90 dní (vždy od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti) v závislosti na výši průměrné hrubé měsíční mzdy. Vždy máme současně uvedenu i průměrnou denní nemocenskou. U všech příjmů platí, že čím delší nemocnost, tím vyšší průměrná denní nemocenská. Z tabulky např. vidíme, že u hrubé mzdy ve výši 40 tisíc Kč činí průměrná denní nemocenská za 30 dní nemoci (od 15.

Průměrná hrubá měsíční mzda Nemocenská za 30 dní (od 15. dne) Nemocenská za 60 dní (od 15. dne) Nemocenská za 90 dní (od 15. dne) Průměrná denní nemocenská
20 000 Kč ... ... ... ...
30 000 Kč ... ... ... ...
40 000 Kč ... ... ... ...
50 000 Kč ... ... ... ...

Nemocenská

tags: #datum #vyplacení #nemocenské

Oblíbené příspěvky: