Každý dobrý lídr dnes velmi dobře ví, že pokud jeho lidé nebudou aktivně podporovat vizi společnosti a samostatně jednat v souladu se zájmy zaměstnavatele, nastane brzy chvíle, kdy mu bude velmi úzko. Digitální éra, kterou nyní prožíváme, stále zrychluje veškeré dění kolem nás. Dramaticky tak zvyšuje potřebu flexibilní reakce na vývoj trhu.

Má-li být firma flexibilní, potřebuje angažované zaměstnance. Potřebuje lidi, kteří mají důvod aktivně hledat nové cesty, zajímají se o dění kolem sebe a kterým společný pracovní úspěch přináší uspokojení.

Výzkumy potvrzují, že klíčem k angažovanosti je poskytnout zaměstnanci prostor k využití jeho osobního potenciálu, jeho talentu a silných stránek. Je přirozenou potřebou člověka být prospěšný a využívat svoje schopnosti.

Výsledky rozsáhlých  výzkumů v organizacích i prostá životní zkušenost potvrzují, že s empatií a respektem se dojde mnohem dále, než by tomu bylo s pomocí tlaku. Jsme-li respektováni a je nám poskytnut prostor, můžeme ze sebe vydat to nejlepší. Když jsme zatlačeni do kouta, stresováni negativním prostředím, pak máme tendenci k pasivitě.

Vědecké pokusy s laboratorními krysami prokázaly, že pocit marnosti přináší stav totální rezignace. Krysy, které se vzdaly naděje, bezhlavě skáčou do válce plného vody a překvapivě hynou nikoliv utopením, ale na zástavu srdce.

Mnoho zaměstnanců cítí beznaděj z toho, že jejich názory nikoho nezajímají, že si jich nikdo neváží, že jsou jen kolečkem v soukolí bez možnosti cokoliv ovlivnit. Takový člověk odevzdává firmě jen absolutní minimum.